Po dvaceti letech se cyklus S orchestru Prague Philharmonia vrátil na místo, kde původně startoval – do studia Švandova divadla. Příjemná a útulná klubová scéna pro menší publikum, vytvořená v podzemí z rozsáhlých cihlových sklepení, je moderně zařízená a akusticky velmi příznivá. Nebýt vzduchotechniky, která se občas zapnula na hranici slyšitelnosti, a slabého dunění tramvají kdesi nahoře, nepoznala bych rozdíl proti běžným menším koncertním sálům.
Na programu byly skladby Jana Klusáka, Miloše ORSONA Štědroně, Martina Hyblera, Petra Wajsara a Jana Kučery, některé dokonce ve světové premiéře. Až na Jana Klusáka, který se omluvil kvůli viróze, se ostatní autoři večera aktivně zúčastnili. A to až tak aktivně, že se sami přidali mezi interprety – Petr Wajsar zpěvem a hrou na kytaru, Jan Kučera u klavíru (v závěrečném Tangu).
Jako první zazněl Smyčcový kvartet č. 1 Jana Klusáka z let 1955/1956, s přepracovanou 4. větou z roku 1978. Ujalo se jej Kvarteto Prague Philharmonia ve složení Barbora Kolářová, Jan Adam, Michal Sedláček a Lukáš Pospíšil. Energická skladba jednadvacetiletého Klusáka ve stylu rozšířené tonality nese i moderně pojaté prvky folklóru (v té době obligátní), trochu v janáčkovském stylu. Čtvrtá věta po hravé třetí větě přináší výrazný rytmus a mohutný závěr. Kvarteto dostálo mladistvé energičnosti díla, možná by některá místa snesla ještě přesnější intonaci – i přes svou přehlednost není 1. kvartet snadný na interpretaci.
Následovala světová premiéra Štědroňovy Trompareil pro trubku a smyčcové kvinteto (2024). Sólo hrál trumpetista Walter Hofbauer, ke smyčcovému kvartetu se přidal Jakub Amcha na kontrabas. Skladba začíná nostalgickým sólem trubky připomínajícím romantiku italských ság o Cosa nostra, kvinteto do toho vhání pohyb, dynamiku a taneční rytmy. Výkon trumpetisty byl bezchybný a čistý, souhra celého souboru příkladná.
Když se člověk zaposlouchal do lehkých, poslechově příjemných kantilén trubky, a také následujících skladeb, napsaných v krátkém časovém horizontu několika měsíců před premiérou, či tvořených dokonce ad hoc přímo na místě na principu aleatoriky, vyniknul ten ohromný rozdíl v přístupu k umělecké tvorbě kdysi a dnes. Klusák psal kvartet – prestižní a závaznou formu – dva roky, a jelikož nebyl spokojen, ještě po dvaceti letech mu stálo za to vrátit se k poslední větě a znovu na ní pracovat. Naopak Martin Hybler ve své skladbě To uteklo to věnované výročí cyklu S odevzdal smyčcovému kvartetu čtyři grafické listy s torzem not a záhadnými kresbami v očekávání, co z toho hráči vytvoří. Nahodilost sice může vytvořit estetično, ale většinou je to spíše chaos a lépe zněly partie, kde se hráči měli čeho přidržet. Například jazzující 3. věta nebo rychlé figurace ve 4. větě ve stylu etudy nebo passacaglie. Petr Wajsar se v Karetní hře pro dva vokály (2024) zase spolehnul na improvizační schopnosti zpěvačky Veroniky Vítové z vokálního sextetu SKETY a z jazzových klubů a zdařile ji doplnil vlastním druhým hlasem. Zpívali (a také mňoukali, scatovali, šeptali, vykřikovali) podle karet s instrukcemi, které u stolku obraceli – takže dílo, které vzniklo, tímto provedením také zaniklo, je neopakovatelné. Nicméně bylo brilantní.
Hodně pobavil Martin Hybler svým nekonvenčním sportovním duetem pro housle a fagot Míša ráda tenis (2019). Oba hráči (Barbora Kolářová a Matěj Rothbauer) si pinkali tóny či krátké motivky na střídačku a občas vítězně zahlásili skóre nebo out. Na závěr zaznělo Tango pro smyčcový kvintet, trubku, klavír a kytaru z hudby k divadelnímu představení Nedotknutelní od Jana Kučery, skladatele, aranžéra a dirigenta se zálibou v crossover koncertech. Svůj vztah k popu a filmové hudbě nezapřel ani zde – chytlavá melodie v tanečním rytmu zakončila tento žánrově pestrý večer.
Hodnocení: 60%
Prague Philharmonia: Dvacet let cyklu S — Současný pražský hudební koktejl
18. června 2024, 19:00 hodin
Studio Švandova divadla na Smíchově
Program
Miloš ORSON Štědroň: Trompareil pro trubku a smyčcové kvinteto (2024, světová premiéra)
Jan Klusák: Smyčcový kvartet č. 1 (1955/1956, 1978)
Petr Wajsar: Karetní hra pro dva vokály
Martin Hybler: To uteklo to pro smyčcové kvinteto (2024, věnováno k 20. narozeninám cyklu S)
Martin Hybler: Míša ráda tenis, nedohraný gem Michaely Maupicové, scénovaná skladba pro housle a fagot, op. 43 (2019)
Jan Kučera: Tango Esperanza pro smyčcový kvintet, trubku, klavír a kytaru
Účinkující
Barbora Kolářová – housle, koncertní mistryně Prague Philharmonia
Jan Adam – housle
Michal Sedláček – viola
Lukáš Pospíšil – violoncello, koncertní mistr Prague Philharmonia
Jakub Amcha – kontrabas
Walter Hofbauer – trubka
Matěj Rothbauer – fagot
Petr Wajsar – vokály, kytara
Veronika Vítová – vokály
Jan Kučera – klavír
Hana Dohnálková – moderátorka
