Praha bude mít novou filharmonii

Je pravdou, že Praha nepostavila opravdu významnou veřejnou stavbu dedikovanou kultuře již více, než sto let. Proto by měl být záměr postavit na vltavském břehu obrovský hudební stánek z pera některého z významných světových architektů vnímán pozitivně. Zvláště, když se o potřebě většího koncertního sálu mluví v naší metropoli už několik desetiletí. Jenže – nejprve si je třeba položit otázku, zda takovou stavbu česká hudební kultura opravdu potřebuje a co všechno může její realizace přinést.

Plánovaná lokace výstavby nového koncertního sálu Vltavská filharmonie - vizualizace (zdroj Koncertní sál Praha)
Plánovaná lokace výstavby nového koncertního sálu Vltavská filharmonie – vizualizace (zdroj Koncertní sál Praha)

Pojďme tedy k tomu, zda takovou stavbu opravdu potřebujeme. Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček k tomuto projektu uvedl toto: „“Pro rozvoj kultury v Praze je stavba nového koncertního sálu naprosto stěžejní. Praha nejen že moderní koncertní sál potřebuje, ona si ho i zaslouží. Tento dluh celých generací bychom se měli pokusit splatit.“ Končící ministr kultury Lubomír Zaorálek k tomu dodal: „Jsme připraveni se podílet na této stavbě, máme připraveno memorandum, a já osobně pokládám tuto věc za nezbytnost.“

Elbphilharmonie Hamburg (foto Thies Rätzke)
Elbphilharmonie Hamburg (foto Thies Rätzke)

Zamysleme se nad tím, zda slova obou pánů nejsou jen prázdnou politickou deklarací bez znalosti věci. Česká filharmonie sídlí v historické budově Rudolfina. Do Dvořákovy síně se vejde 1 100 posluchačů, tedy jen o něco méně, než do Konzerthausu či Musikverein ve Vídni. K tomu přičtěme naprosto unikátní, komorní atmosféru sálu, kdy má i divák v poslední řadě v parteru pocit, že si může na hudebníky sáhnout. Díky tomu si koncertování v Rudolfinu tolik oblíbily největší osobnosti klasické hudby i významné světové orchestry. A je tu jedinečná akustika. Pokud dává Česká filharmonie nějaký významný koncert, obvykle jej zahraje třikrát, ve třech po sobě jdoucích dnech. Užít si jej tak mohou více než tři tisícovky milovníků hudby. Podobně to dělá i proslulá Vídeňská filharmonie, kdy dva dny zaznívají jejich ušlechtilé tóny pro abonenty (a pár míst vždy zbude pro veřejnost) a třetí den pro Gesellschaft der Musikfreunde (Musikverein), která nabízí část míst rovněž pro ostatní publikum. Představa, že by se Wiener Philharmoniker přestěhovali z historické budovy Musikverein někam na předměstí Vídně do obří budovy o velikosti hokejové haly je natolik nesmyslná, že se jí nemusíme zabývat. Novorenesanční budova vídeňského Musikverein poblíž Opernringu nám ale může rovněž pomoci vyvrátit další argument zastánců pražské stavby. Ve zprávě ČTK k zahájení architektonické soutěže jsme se mohli dočíst: Byť jde u Rudolfina o krásnou historickou stavbu, pokulhává počtem sedadel v hledišti i místem na jevišti. I proto tu není možné uvádět impozantní partitury s mimořádně velkým obsazením orchestru autorů konce 19. a 20. století, jako byli třeba Berlioz, Mahler, Janáček, Stravinskij a další. Jenže: ve zlatém sále Musikverein není o nic větší pódium než v Rudolfinu. Spíše je o kousek menší. A ty největší partitury výše jmenovaných pánů tu dirigovali všichni velcí dirigenti uplynulého století.

Vídeňské Musikverein (foto: Christian Stemper)
Vídeňské Musikverein (foto: Christian Stemper)

Dalším argumentem propagátorů tohoto projektu je „světovost“, kterou s ním může Praha získat. A vypočítávají města, která si v posledních letech postavila nové hudební sály: Kodaň, Oslo, Reykjavík, Porto, Tenerife… Vida. Takže Praha bude podle nich bez této stavby kulturně zaostávat za Reykjavíkem či za Tenerife? Také zmiňují hamburskou Elbphilharmonie. Pánové a dámy, pokud mohla Praha získat něco ke své již tak neoddiskutovatelné kulturní světovosti, měli jsme postavit Kaplického knihovnu, a ne novou filharmonii.

Rudolfinum, Dvořákova síň (foto: Petra Hajská)
Rudolfinum, Dvořákova síň (foto: Petra Hajská)

Ve zprávách o zahájení tohoto projektu zaujme ještě jedna informace. Kromě České filharmonie by se měla budova stát i sídlem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Jinými slovy: kromě Rudolfina osiří i Obecní dům. To bychom tam mohli ještě usídlit Černé divadlo Jiřího Srnce, Laternu Magiku a Balet Československé televize…

Praha je světovou kulturní metropolí i přesto, že její městské centrum a jeho budovy mají svým způsobem komorní charakter. Možná by stálo za úvahu, zda si v této souvislosti nevzít jako vzor spíše Vídeň než Oslo, Reykjavík či Tenerife.

Budova nové „Vltavské filharmonie“ má stát 6,1 miliardy korun. Takových odhadů už tady bylo; raději si počkejme na závěrečný účet. A pak se zamysleme nad tím, zda by tato obří částka neprospěla české kultuře mnohem lépe někde úplně jinde. České filharmonii, která je dnes opět jedním z nejžádanějších orchestrů světa, by slušelo namísto nové haly navýšení rozpočtu tak, aby se alespoň vzdáleně přiblížil rozpočtům nejlepších orchestrů v Berlíně, Vídni či Londýně.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


2.7 7 votes
Ohodnoťte článek
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments