Festival Pražské jaro je jediným českým reprezentantem v prestižní Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu (ISCM). „Tato skutečnost je v souladu s tím, že nedílnou součástí programu Pražského jara jsou světové premiéry skladeb napsaných na jeho objednávku,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor. Z titulu členství může Pražské jaro navrhovat skladby, které budou českou hudbu prezentovat na Světových dnech hudby, prestižním festivalu pořádaným právě Mezinárodní společností pro soudobou hudbu.
Každý rok se festival uskuteční v jiné světové metropoli. Praha festival hostila v letech 1924, 1925, 1935 a naposledy pak 1967. Letos to bude mezi 19. – 26. květnem v Pekingu. „Nesmírně mě těší, že byla porotou vybrána orchestrální skladba, kterou jsme přihlásili. Skladatele Jiřího Kadeřábka považuji za mimořádně osobitého autora – upoutal mne již roku 2012, kdy mu na Pražském jaru hostující BBC Symphony Orchestra pod taktovkou Jiřího Bělohlávka v české premiéře provedla svěží skladbu, s vtipem nazvanou ´C´. Věřím, že i jeho novinka Vzdálené srdce II bude mít na festivalu v Pekingu úspěch,“ dodává Bělor.
„Je mi velkou ctí, že si ISCM vybrala pro letošní přehlídku mou skladbu. Ctí o to větší, že si plně uvědomuji dlouhou historii této organizace i její spojitost s českou hudbou. Vždyť roku 1923 v Salcburku, na historicky prvním ročníku této přehlídky, se prezentoval Leoš Janáček svou Sonátou pro housle a klavír,“ říká skladatel Jiří Kadeřábek. Jako východisko pro kompozici mu posloužila stará čínská báseň Při pití vína od Tao Yian-minga. „Skladbou se snažím vylíčit téma venkovského života a převzít ideu domku jakožto ústřední metafory pro já a vesmír,“ uvádí skladatel. „Chtěl jsem prozkoumat prázdná místa básně, vyplnit je a snad také zodpovědět otázky, které báseň klade.“ Jiří Kadeřábek bude nastudování i uvedení skladby v Pekingu osobně účasten.
Uvádění děl ve světové či české premiéře a objednávání novinek u českých autorů patří k výrazným dramaturgickým počinům Pražského jara. V letošním roce v rámci festivalu zazní deset skladeb ve světové a dvě v české premiéře. Ve třech případech pak festival sehrává klíčovou roli spojovníku české scény se zahraničím. Z iniciativy Pražského jara uvede Varšavská filharmonie ve světové premiéře skladbu Michala Nejtka, prestižní rakouský ansámbl Klangforum Wien kompozici Luboše Mrkvičky a písňový cyklus Marka Ivanoviće nastuduje švédská mezzosopranistka Katarina Karnéus.
Vedle těchto skladeb se přívlastkem světové premiéry pyšní vokální skladby Jiřího Gemrota v provedení Martinů Voices, novinkami je nabité festivalové vystoupení Epoque Quarteta, na koncertu Českého noneta pak poprvé zazní Passacaglia 1918 Michala Müllera.
V české premiéře bude uveden Koncert pro harfu a orchestr Lukáše Sommera, a to v podání Jany Bouškové za doprovodu PKF – Prague Philharmonia. Čeští posluchači rovněž vůbec poprvé uslyší skladbu Karakuri Ondřeje Adámka.
