Pražský komorní balet konečně odtančí představení Zabiják život

Komponovaný večer, který přináší veselý i vážný pohled na život, se skládá ze dvou titulů – satirickou taneční komedii „Když nevíte coby, kupte si dva hroby“ vytvořil Marek Svobodník, choreografie „Epitaf“ je z dílny Petra Zusky. Autoři tvořili na hudbu českých skladatelů Josefa Suka a Antonína Dvořáka. Druhou premiéru odtančí Pražský komorní balet 23. ledna 2022 v Městském divadle v Mostě.

„V poslední době jsme i my – stejně jako mnohé další soubory – museli rušit dlouho plánovaná představení. Premiéru Zabiják život jsme díky vládním opatřením nemohli tančit naživo vloni na podzim a náhradní termín premiéry, který měl proběhnout před několika málo týdny, jsme kvůli vážnému zranění a onemocnění v souboru také neodehráli,“ vysvětluje ředitelka Pražského komorního baletu Ladislava Dunovská. „Snad při nás teď už bude štěstí stát. Jak se říká, do třetice všeho dobrého. V neděli se všichni moc těšíme na naše diváky a na skvělou premiérovou atmosféru.“

Člen Baletu Národního divadla Marek Svobodník je autorem satirické taneční komedie Když nevíte coby, kupte si dva hroby. Černá groteska s detektivní zápletkou vznikla na motivy příběhu Agathy Christie. Na hudbu Sukovy Serenády Es dur se odehrává příběh zámožné rodiny, v níž nečekaně skoná její nejstarší člen. Příběh je satirickým skečem rodinných sporů, ve kterých smutek nad zesnulým rychle střídá vzájemná zášť, podezření a touha po dědictví. V rámci premiérového večera v choreografii vystoupí hosté Mária Dorková, demisólistka Baletu Národního divadla a Markéta Pospíšilová, bývalá sólistka souboru Les Ballets de Monte Carlo.

Petr Zuska se pro své dílo Epitaf inspiroval hudebním skladatelem Antonínem Dvořákem a britskou violoncellistkou Jacqueline du Pré. „Inspirací, jak přistoupit ke koncertu h moll pro violoncello a orchestr, se mi stal jednak Antonín Dvořák sám, respektive jeho vztah k Josefíně Kounicové – lásce z mládí, jejíž nemocí a smrtí je toto dílo hluboce ovlivněno,“ uvádí Zuska.

„Druhým a zásadním želízkem v ohni se mi pak stala další žena. Fenomenální britská cellistka Jacqueline du Pré, jejíž interpretaci jsem si vybral. Strmá kariéra ji začala opouštět už v 25 letech, kdy přestávala cítit prsty na rukou. S roztroušenou sklerózou a připoutána na vozík posléze velice předčasně zemřela,“ doplňuje Zuska.

Dodal, že violoncello považuje za hudební nástroj, který je schopen mluvit. „A pokud dojde k zázračnému propojení génia-skladatele s kongeniálním interpretem, jsou jeho slova o to jasnější a naléhavější. To je případ dvojice Dvořák–du Pré. V čase a prostoru se sice minuli, ale setkávají se nadále někde v mnohem podstatnější dimenzi,“ říká Zuska.

Sólistka Pražského komorního baletu Tereza Hloušková nebude moci kvůli nedávnému zranění v premiérovém uvedení choreografie vystoupit. V hlavní roli Epitafu ji bude alternovat Francouzka Julie De Meulemeester, sólová tanečnice německého souboru Stadttheater Giessen, představí se také bývalý první sólista Baletu Národního divadla Ondřej Vinklát, který je mimo jiné držitelem tří cen Thálie.

Když nevíte coby, kupte si dva hroby
Režie a choreografie: Marek Svobodník
Hudba: Josef Suk (Serenáda pro smyčcový orchestr Es dur, op. 6)
Scéna: Petr Siedlaczek
Kostýmy: Pavel Knolle
Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek
Asistent choreografie: Igor Vejsada
Tančí: 9 tanečníků
Délka: 30 minut

Epitaf
Režie a choreografie: Petr Zuska
Hudba: Antonín Dvořák (Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104)
Scéna: Petr Zuska, Pavel Knolle
Kostýmy: Pavel Knolle
Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek
Asistent choreografie: Linda Svidró
Tančí: 8 tanečníků
Délka: 40 minut