Pražský komorní orchestr: restart po více než 60 letech

  1. 1
  2. 2

Historii Pražského komorního orchestru psala už od samého počátku, tedy od padesátých let minulého století iniciativa hudebníků coby interpretačních individualit. Tehdy z podnětu hráčů prvních pultů Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Praze vzniklo třicetičlenné těleso, jež chtělo adekvátnějším způsobem odpovídat novým dramaturgickým představám, tehdy soustředěným zejména na interpretaci starší české hudby. Už po pouhém roce své existence se orchestr svou účastí na festivalu Pražské jaro zařadil mezi naše nejžádanější soubory, k čemuž přispíval též čím dál zřetelnější ústup od plného orchestrálního obsazení při interpretaci starší hudební literatury. První zájezd Pražský komorní orchestr absolvoval na podzim 1956 do rakouského Lince, o rok později pak už hrál tři desítky koncertů na prvním turné v Itálii, první zámořské turné nasměrovalo orchestr v roce 1959 do Jižní Ameriky, do Venezuely, Kolumbie, Chile, Argentiny a Brazílie. Rostoucí závazky tělesa čím dál víc kolidovaly s požadavky angažmá v rozhlasovém orchestru, což roku 1965 logicky vyústilo v osamostatnění Pražského komorního orchestru.Po listopadu 1989 pak hráči vzali provoz orchestru, řadícího se mezi nejstarší klasické komorní orchestry v Evropě, do svých rukou a zároveň založili společnost PKO – agentura, jakožto agenturu pro pořádání koncertů Pražského komorního orchestru.

A konečně loni, tedy v roce 2013 přichází zatím poslední kapitola v historii Pražského komorního orchestru: obě instituce přešly do vlastnictví hudebního podnikatele Vladimíra Darjanina, který je se svým týmem začíná nově profilovat. Orchestr tak vstupuje do své 63. koncertní sezony ve znamení celé řady změn, kdy prochází radikální proměnou jak vnitřní organizace a dramaturgie, tak celkové image. To vše má na svých bedrech ředitel Pražského komorního orchestr Jaroslav Manda.
Nová sezona Pražského komorního orchestru nese výrazné označení „Restart“. Proč vlastně restart? V čem? A jak zásadní?

Od počátku letošního roku pracujeme na proměně tváře Pražského komorního orchestru, kterou si vyžádala doba. Postupně jsme změnili téměř vše – máme nové logo, nové webové stránky, novou abonentní řadu, nového koncertního mistra. Otevřeli jsme orchestr nově příchozím hudebníkům, pracujeme na novém přístupu k interpretaci, nově připravujeme koncerty pro rodiny s dětmi. Na rozdíl od minulosti, kdy Pražský komorní orchestr charakterizovala hra bez dirigenta, se začínáme jednoznačně přiklánět k angažování dirigentů na jednotlivé projekty. To vše by mělo být vidět od počátku nové koncertní sezony. O všech těchto změnách jsme vedli mnoho hodin diskuse jak ve vedení orchestru, tak i s našimi externími spolupracovníky v oblasti marketingu i dramaturgie. Označení Restart vzniklo v podstatě náhodně při jedné z mnoha těchto debat.

V jaké kondici se nachází samotný orchestr?

V orchestru zůstalo jádro, které je nositelem způsobu jeho hry od dob vzniku Pražského komorního orchestru až po současnost. K tomu v letošním roce přišlo především do skupiny smyčců několik nových, velmi kvalitních hudebníků. Za všechny bych jmenoval nového koncertního mistra Radima Krestu, držitele několika velmi prestižních mezinárodních ocenění v oblasti komorní hudby. V červnu jsme zahajovali Festival Mitte Europa a v létě absolvovali několik koncertů u nás a v okolních zemích. Velmi kladné kritiky ze všech těchto míst nám naznačily, že jdeme správným směrem. Teď se těšíme, že se orchestr poprvé po letních prázdninách představí také v Praze.Jaké je vůbec složení orchestru? Početní, věkové? A kolik hráčů a na jak velký úvazek je skutečně „vašich“?

Všechny hudebníky, kteří splňují podmínky, jež jsme nově nastavili, považujeme za „naše“. I ty nově příchozí. Naší snahou je, aby všichni hráči orchestru obstáli v konkurenci, která je dnes v Praze a samozřejmě i na zahraničních pódiích.

Změny v Pražském komorním orchestru zcela jistě vedou k otázce, čím osobitým chce orchestr zaujmout v přeplněném pražském koncertním kalendáři?

Naše filozofie pro následující koncertní sezony je jasná. Chceme navázat na mimořádnou, více než šedesátiletou tradici Pražského komorního orchestru a postupně se snažit o stále promyšlenější dramaturgii a co nejkvalitnější interpretaci. Doufáme, že to poznají a nejlépe posoudí návštěvníci našich koncertů, především naši stálí abonenti, kterých si nesmírně vážíme. Je několik rodin, které mají abonmá nepřetržitě od roku 1953, to je naše veliké bohatství.

Jaká je vaše představa, cíl, co se týče počtu a „typu“ vystoupení orchestru v Praze a na zájezdech – ať už tuzemských či zahraničních? A jakému druhu repertoáru se hlavně chcete věnovat?

Naše představy o typu vystoupení do budoucna, ať už tuzemských či zahraničních, se momentálně vyvíjejí, nechali jsme si na to tři roky. Každopádně už letos přicházíme s určitým typem koncertů pro děti, který – předpokládáme – bude pro mnohé překvapením. Detaily bych ale zatím nechtěl prozrazovat.Konkrétněji k vaší právě začínající nové sezoně: Co nabídnete v Praze a jaké aktivity máte nasmlouvány mimo Prahu?

Zatím se soustředíme hlavně na koncerty v Praze, především na právě začínající abonentní sezonu. Ale samozřejmě pracujeme i na budoucích zahraničních zájezdech. Ostatně koncerty v zahraničí tvořily vždy podstatnou část aktivit Pražského komorního orchestru. Budeme o nich informovat postupně, až budou konkrétní a potvrzené.

Jak to vypadá s financováním Pražského komorního orchestru? S jakým rozpočtem a soběstačností pracujete?

Momentálně je rozpočet orchestru složen tak, že zhruba deset procent tvoří grant hlavního města Prahy, dvacet procent příspěvek ministerstva kultury, patnáct procent příjmy ze vstupného a zbytek jde z privátních zdrojů. Naším cílem je, aby celkem čtyřicet procent rozpočtu pokryl grant městský a státní, dvacet až dvacet pět procent bychom zajistili ze vstupného a zbytek by byl od sponzorů.A vaše osobní přání na prahu nové sezony?

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat