Před sto čtyřiceti lety, 26. března 1874, se v jihočeském Táboře narodil hudební skladatel, dirigent a violista Oskar Nedbal. Autor oblíbených operet se jako dirigent zasloužil o šíření děl významných českých skladatelů – zejména Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka – doma i v zahraničí.
Vystudoval hru na housle a skladbu na Pražské konzervatoři (jeho profesorem skladby byl Antonín Dvořák) a v roce 1891 se stal zakladatelem a vůdčí osobností Českého kvarteta, s nímž jako první violista absolvoval řadu zájezdů po světě. Ve svých dvaceti dvou letech poprvé řídil Českou filharmonii, v níž jako dirigent odvedl do roku 1906 velkou a zakladatelskou práci. V roce 1902 dosáhl svého prvního skladatelského úspěchu s pantomimou Pohádka o Honzovi, následovaly balety Z pohádky do pohádky (1908) a Princezna Hyacinta (1911). Později působil ve Vídni, kde vznikly jeho operety Polská krev (1913) či Vinobraní (1916). Ve dvacátých letech se stal ředitelem a dirigentem opery Slovenského národního divadla a dovedl soubor na mezinárodní úroveň.
Nedbalův život se tragicky uzavřel v chorvatském Záhřebu, kde umělec pod tíhou finančních a dalších problémů 24. prosince 1930 spáchal sebevraždu. V Chorvatsku byl také až do roku 2006 pochován. Tehdy byly Nedbalovy ostatky přeneseny na Slavín, národní pohřebiště významných osobností na Vyšehradském hřbitově v Praze.
Foto archiv
