Před sto lety se narodila houslistka Ginette Neveu

Francouzská houslistka Ginette Neveu, která se narodila před sto lety, 11. srpna 1919, zazářila v polovině třicátých let a po válce a bezpochyby ji čekala další velká kariéra, kdyby její život neskončil předčasně při tragické nehodě letadla 28. října 1949; bylo jí pouhých třicet let.
Ginette Neveu (archiv OP)

Ginette Neveu se narodila v Paříži v rodině hudebníků. Jejím prastrýcem byl skladatel a varhaník Charles-Marie Widor (1844–1937). Ginette byla zázračné dítě, na housle ji učila hrát její matka. Ginettin o rok starší bratr Jean-Paul Neveu se stal klavíristou. Ginette debutovala jako sólistka již v sedmi a půl letech v pařížském sále Gaveau, kde hrála houslový koncert Maxe Brucha; doprovázel ji symfonický orchestr Concerts Colonne. Studovala na pařížské konzervatoři u Julese Boucherita, renomovaného houslisty a pedagoga, a studia dokončila lekcemi u rumunského skladatele, houslisty, klavíristy, dirigenta a pedagoga George Enescu, u známé učitelky hudby a skladatelky Nadii Boulangerové a u houslisty Carla Flesche.

V roce 1935, když bylo Ginette šestnáct let, konal se v polské Poznani první ročník Houslové soutěže Henryka Wieniawského (od druhého ročníku 1952 se soutěž koná každých pět let, zatím naposledy to bylo v roce 2016). A právě Ginette Neveu se stala první vítězkou této soutěže, jíž se tehdy zúčastnilo více než sto osmdesát soutěžících. Ginette porazila ruského houslistu Davida Oistracha, který se umístil na druhém místě (mimochodem, v roce 1952 zvítězil v Poznani jeho syn Igor Oistrach); na třetím místě byl Henri Temianka z Velké Británie a pro zajímavost, na sedmém místě skončila známá polská houslistka Ida Haendel. Z mladičké Francouzky se rázem stala ve světě klasické hudby celebrita. Podepsala smlouvu na turné, které ji v následujících dvou letech přivedlo na koncerty do Německa, Polska, Sovětského svazu, Spojených států amerických a Kanady.

Druhá světová válka její kariéru poněkud zbrzdila, během války koncertovala doma, ve Francii. V té době mimo jiné v premiéře uvedla Sonátu pro housle a klavír Francise Poulenca, kterou skladatel napsal na památku frankisty zavražděného španělského básníka Federica Garcíi Lorky; skladba byla poprvé uvedena v Paříži v sále Gaveau 21. června 1943, Ginette Neveu doprovázel na klavír sám skladatel. Zatímco kritici Ginettin výkon chválili, samotná sonáta se velkého uznání nedočkala. Poulenc ji později, v roce 1949, přepracoval. O rok později pak Ginette v Paříži v premiéře zahrála také houslový koncert španělsko-filipínského skladatele Freda Elizaldeho.

V roce 1945 debutovala Ginette v Londýně, na klavír ji doprovázel její bratr Jean-Paul. List The Observer po jejím koncertě napsal: „Její hra byla skvěle energická a vášnivá a upomínala na to, že její velké kvality, jako výmluvné frázování a zjevně neomezený rozsah a rozmanitost tónů, pramení v jediném – ve ztotožnění s hudbou a s jejím nástrojem.“ Následovala dvě evropská turné, která ji mimo jiné přivedla i na první ročník festivalu Pražské jaro. Na koncertě ve Smetanově síni Obecního domu dne 29. května 1946 zahrála Ginette Neveu za doprovodu klavíristky Nicole Henriot Sonátu pro housle a klavír č. 1, op. 13 Gabriela Faurého, Sonátu pro housle a klavír Francise Poulenca a Sonátu pro housle a klavír A dur, FWV 8 Césara Francka.

Další koncerty měla v Austrálii, Jižní Africe a opět v USA. V letech 1938–1939 a pak po válce v letech 1945–1949 pořídila Ginette Neveu také řadu nahrávek, které později vyšly i v remasterované podobě na CD, například na kompletu čtyř CD na značce Warner Classics. Ginette nahrála mimo jiné houslové koncerty Johannese Brahmse a Jeana Sibelia, Poème Ernesta Chaussona, Tzigane Maurice Ravela, Španělské tance Manuela de Fally, houslovou sonátu Clauda Debussyho či Čtyři skladby pro housle a klavír, op. 17 Josefa Suka. Vydány byly také záznamy živého provedení houslových koncertů Johannese Brahmse a Ludwiga van Beethovena z let 1948 a 1949.

Poslední koncert měla Ginette Neveu 20. října 1949. Dne 28. října letěla z Paříže spolu se svým bratrem na sérii dalších koncertů do New Yorku, letadlo se však zřítilo nad Azorskými ostrovy a všech 48 lidí na palubě zahynulo, tedy včetně Ginette a Jeana-Paula Neveuových či známého boxera Marcela Cerdana, který byl milencem šansonové zpěvačky Edith Piaf. Během návratu těl do Francie byla rakev s tělem Ginette Neveu zaměněna s rakví jiné oběti, Amélie Ringler; její pohřeb se uskutečnil ještě před odhalením této chyby. Ginettin dědeček chybu odhalil a Ginettiny ostatky byly až 28. listopadu vyzvednuty ze hřbitova v Bantzenheimu. Skvěle rozjetá kariéra nadané houslistky Ginette Neveu byla krutě přerušena doslova v rozletu…

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na