Sloučení Národního divadla a Státní opery Praha nepřineslo očekávané úspory, celkové náklady obou institucí klesly v roce 2012 jen o necelé procento, pak už rostly. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. V hospodaření Národního divadla pak kontrola nalezla dílčí nedostatky, které se týkaly například čerpání peněz z rezervního fondu nebo nákladů a výnosů zahraničních zájezdů či nesprávností v účetnictví. Podle ředitele Národního divadla Jana Buriana vzrostly náklady kvůli zvyšování platů.
Celkové náklady Národního divadla a Státní opery Praha činily v roce 2011, tedy jeden rok před sloučením, 956,5 milionu korun. Kontrola ukázala, že po spojení obou uměleckých scén celkové náklady v roce 2012 klesly přibližně o osm milionů korun, tedy jen o 0,87 procenta. „Od roku 2013 již neustále rostly jak náklady z činnosti, tak celkové náklady. Ty se v roce 2015 vyšplhaly až na 1,05 miliardy korun,“ upozornil Nejvyšší kontrolní úřad. Náklady spojené s transformací navíc Národní divadlo nesledovalo, podle kontrolorů ale už příprava sloučení obou institucí stála minimálně 1,4 milionu korun.
Ředitel Národního divadla Jan Burian v reakci zaslané ČTK oponoval, že o sloučení Národního divadla se Státní operou rozhodlo ministerstvo kultury již za minulého vedení divadla. „Zvyšování mezd, které proběhlo i ve Státní opeře, se logicky promítlo do celkových nákladů, tedy nemohlo dojít k úsporám,“ uvedl.
V hospodaření Národního divadla zjistil Nejvyšší kontrolní úřad pouze několik dílčích nedostatků. Národní divadlo například v roce 2015 vyčerpalo z rezervního fondu místo plánovaných přibližně deseti milionů korun o dva miliony korun více a použilo je na úhradu potřeb, které nebyly finančně zajištěny z výnosů divadla. Podle kontrolorů divadlo také nesledovalo, jaké byly úplné skutečně vynaložené náklady na inscenace a zahraniční zájezdy. Do nákladů na zájezdy a inscenace nepočítalo mzdy, u zahraničních zájezdů navíc dopravu nebo pojištění. „Nemohlo tak provést ekonomické vyhodnocení výsledků těchto akcí, což je potřeba pro kvalitní finanční řízení,“ míní Nejvyšší kontrolní úřad.
V rámci hospodaření s majetkem chybovalo divadlo například v tom, že svým zaměstnancům předalo do užívání dva hudební nástroje, jejichž cena přesáhla 600.000 korun, aniž ihned uzavřelo dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Při přenechávání majetku, který divadlo dočasně nepotřebovalo, zase ve dvou případech nezjišťovalo, jestli je pronájem ekonomicky výhodný. „Tedy zda bylo sjednané nájemné ve výši, která je obvyklá v daném místě a čase,“ uvedli kontroloři.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval, jak Národní divadlo hospodařilo se svým majetkem a penězi v letech 2013 až 2015. Zprávu z kontroly zveřejnil na svých stránkách zde.
