Ptali jste se: Jan Fousek

  1. 1
  2. 2

V dalším pokračování našeho volného seriálu, ve kterém otázky pokládáte vy, čtenáři Opery Plus, zamíříme do Brna, za předním sólistou baletu tamního Národního divadla Janem Fouskem

Dobrý den, prozradíte, co si myslíte, že je vaše silná stránka, a co naopak slabá? (SŠ)

Předpokládám, že je dotaz směřován na profesní život, takže odpověď zaměřím právě na něj. Za svoji silnou stránku považuji jisté herecké nadání, plasticitu a přirozenou pohybovou koordinaci. Co se týče oné stránky slabší, pak je to sama technika klasického tance. Netvrdím, že ji neovládám, ale je spoustu tanečníků, kteří provádějí velmi obtížné, často až akrobatické prvky. Mě toto nikdy moc nezajímalo, takže jsem se o to nikdy ani moc nesnažil. Ne nadarmo vždycky říkám, že jsou pro mě důležitější na jevišti emoce než deset pirouettes. Když je ale někdo krásně otočí, rád před ním smeknu.

Cítíte v souboru nějaké intriky? A co si myslíte o důvodech, proč tolik Vašich kolegů na začátku této sezony ze souboru odešlo? (Petr I.)

Víte, o harmonickém prostředí se v souvislosti s divadlem opravdu mluvit nedá. Intriky byly, jsou a budou všudypřítomné a je na každém z nás, jak se s nimi naučíme žít. Nebo lépe řečeno s lidmi, kteří se jimi baví. Je mi jich ale spíš líto, protože nemají nic jiného na práci než řešit problémy druhých. A když momentálně žádný problém není? … Nevadí, oni něco vymyslí. No uznejte sami – to není příliš smysluplné využití volného času. A co si myslím o důvodech odchodu svých kolegů? Rozhodli se až na dvě výjimky sami a to si myslím, že je naprosto v pořádku. Každý má právo svobodně se rozhodnout a jít tam, kde si myslí, že se bude mít lépe. Horší by bylo, kdyby nadávali a přesto zůstali. Takový typ člověka vnáší do souboru akorát špatnou atmosféru a to rozhodně dobře není.

Jak jste se k baletu dostal? A nevadí Vám, že spousta lidí se na baleťáky dívá jako na zženštilé? Zdravím Vás! (Ivana)

Byl jsem vybrán a pozván na přijímací zkoušky na Taneční konzervatoř. Už předtím jsem chodil do lidového kroužku, takže jsem se rozhodl taneční dráhu si vyzkoušet. No a špatné rozhodnutí to nebylo :-)  A upřímně řečeno, víc mi vadí to slovo baleťák. Už v samotném slově cítím jakýsi zakořeněný předsudek. Ale tak jako má každý právo být sám sebou, stejně tak má každý právo myslet si své.

Dobrý den, uvidíme Vás někdy na nějaké hostovačce v Praze?:-) (Petr)

Dříve jsme s divadlem do Prahy občas zavítali. Teď už méně, ale koncem ledna přivezeme do Národního divadla inscenaci Lucidor a Arabela. Bude ale tančit jiná alternace, takže snad někdy příště.

Dobrý den, kolik představení za měsíc míváte? A kolik z toho je jinde, než v Brně? (Jana B.)

Počet představení se každý měsíc liší podle toho, kolik jich zrovna nasadíme na repertoár a jaká alternace právě tančí. V průměru ale tak 4-5 představení do měsíce. Všechno ale pouze v Brně. Jinde tančím jen na zájezdech, pořádaných naším divadlem. Jediným představením, ve kterém jsem hostoval, bylo Labutí jezero ve Státní opeře v Praze.

Máte nějaké rituály před představením? (Hanka)

Rituály nemám žádné. Je pro mě ale důležité se pořádně vyspat. Záleží ale na představení. Jsou taková, před kterými musím spát i odpoledne a jsou naopak některá, před kterými jdu klidně třeba i učit.

Dobrý den Honzo, jste zadaný? (Kačka)

Aaa, to zní jako nabídka… :-)  Ale ano, jsem.

1/ Jakých svých úspěchů si nejvíc vážíte? Jste trémista? 2/Máte nějaký vzor ve Vaší profesi? (Roman Kracík)

Nejvíce si vážím toho, že se mi svou prací podařilo oslovit velkou spoustu diváků, kteří na mě rádi a opakovaně chodí, vyjadřují mi podporu a již několik let mě volí svým nejoblíbenějším sólistou. No a samozřejmě nesmím zapomenout ani na své dvě Thálie, na které jsem patřičně hrdý. :-) Trémista jsem, ale nijak výrazně se to snad na mně neprojevuje. Je to spíš taková zdravá tréma. Zase to záleží na druhu představení. A vzor? Tak ten nemám, ale mám úctu k lidem, kteří hodně dokázali a přesto zůstali pokorní a skromní. To ale platí samozřejmě nejen o tanečním umění.Jaká je Vaše zatím nejoblíbenější role? (Petra H.)

Vikomt de Valmont v Nebezpečných známostech.

Dobrý den pane Fousku, patříte k mým oblíbencům a líbíte se mně ve všem :-) Máte blíž ke klasice nebo k moderně? (Marta D., Brno)

Bližší je mi současný tanec, ale i zde se dá najít spoustu zcela nezáživných titulů. Pokud je o čem hrát a chopí se toho schopný choreograf a režisér, pak je jedno, jestli to je moderna nebo klasika. Důležité je, aby mě to chytlo hned od začátku a na práci jsem se těšil.

Moc jste se mně líbil jako Merkucio. Taky se Vám po tom představení tolik pořád stýská? (baletomanka)

Merkucia jsem měl opravdu rád, hezky jsem se při něm na jevišti vyblbnul a na konci jsem navíc umřel, takže ideální role. Romeo a Julie je podle mne titul, který na repertoár každého velkého baletního souboru patří. Takže ano, po titulu se mi stýská. Navíc jsem už dávno v nějakém článku napsal, že mým snem je tančit Romea. Na toho však stále čekám a nevím nevím, jestli se ho tady ještě dočkám.

Dobrý den Jane, jste dobrý a v kvalitním slova smyslu vyčnívající sólista. Není vám Brno se svou nepříliš rozmanitou a zajímavou baletní dramaturgií „malé“? Neuvažujete po nějakém zahraničním angažmá? Děkuji (dancefactor)

Děkuji za kompliment, ale dovolím si trošku oponovat. Nemyslím si, že by nebyl brněnský repertoár rozmanitý. Zvlášť teď pod vedením Lenky Dřímalové se nám na repertoár dostala řada zajímavých titulů, za které jsem opravdu vděčný. Samozřejmě si umím představit i mnohem zajímavější tituly, jako je třeba MacMillanova Manon, ale bohužel na to nemáme dostatečné finanční zdroje. A jestli uvažuji o jiném angažmá? Stále ještě studuji, také učím na Taneční konzervatoři, mám tu své diváky a repertoár, který mě baví, takže ne, neuvažuji.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Napsat komentář