Ptali jste se: Martin Leginus

Hudební ředitel Státní opery v Praze odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus 

Dobrý den, doslechl jsem se, že na sezonu 2015/2016 se chystá nová Madama Butterfly. Myslím si, že na repertoáru Státní opery jsou tituly, které by si nové nastudování zasloužily daleko víc, ať už Rigoletto, Nabucco, Aida nebo třeba Kouzelná flétna – na nich je doba, jež od jejich premiér uběhla, řekl bych mnohem viditelnější. Podle čeho se vybírá, co se bude nově studovat? Děkuji za vaši odpověď a přeji hezký zbytek léta. 🙂 (Vojtěch R.)

Plně s vámi souhlasím, na více inscenacích se čas podepsal. V této sezoně se ve Státní opeře soustředíme na rozšíření repertoáru – uvedeme Straussovu Salome, Boitova Mefistofela, Humperdinckovu Perníkovou chaloupku a Verdiho Macbetha. Myslím, že si každý operní fanoušek z naší nabídky vybere. Současná inscenace Madamy Butterfly už všechen svůj potenciál divákům předala a naše rozhodnutí o nové produkci a novém hudebním nastudování podpořila skutečnost, že se nám podařilo domluvit s vynikajícím inscenátorem, jehož práci já osobně velmi obdivuji. On sám už nabídku před lety ze Státní opery obdržel a nyní se, byť s jiným titulem, konečně naplní.

Dobrý den pane Leginusi, všimla jsem si, že jste letos udělali velkou čistku mezi zpěváky. Můžete prosím uvést jmenovitě ty, které na jevišti Státní opery už neuvidíme a důvody? Děkuji. (Marta K.)

Otázka obsazovaní je v každém operním domě velmi citlivým tématem. Každý divák má své osobní preference nejenom ve vztahu ke konkrétnímu sólistovi, ale také k rolím, v nichž sólista účinkuje. Obsazování je koneckonců částečně subjektivním výběrem, na který má vliv více členů uměleckého vedení. Opera je sice překrásné, nicméně zároveň nemilosrdné umění a právo diváka na nejlepší možné obsazení sól zde ctíme snad ze všeho nejvíce. Po svém nástupu v srpnu 2013 jsem věnoval maximální možný čas poslouchání veškeré naší produkce nejenom jako dirigent, ale i jako divák. Značný objem mého času investuji do účasti na předzpívání. Na základě i těchto zkušeností jsem se svými kolegy připravil řadu nových obsazení ze sólistického souboru Opery Národního divadla a Státní opery a také z řad špičkových hostů. Jsem si jist, že naši diváci tyto změny zaznamenali a podle ohlasů jsme se vydali jednoznačně správným směrem. Tomu nasvědčuje nejen bezprostřední reakce publika, ale rovněž řada kladných ohlasů zevnitř i zvnějšku opery. Zvýšení umělecké úrovně i reprízových představení patřilo mezi hlavní zadání od ředitele Národního divadla Jana Buriana při mém oslovení pro roli hudebního ředitele Státní opery.

Jak se vám pracuje s orchestrem Státní opery? Čím to je, že má tak velké výkyvy ve svých výkonech? Budete zvát nějaké nové dirigenty? (Igor Mejstřík)

Státní opera prošla díky původnímu plánu na sloučení s Národním divadlem velmi turbulentním obdobím. V jeden okamžik se dokonce mluvilo o zrušení tohoto tělesa. Uznáte, že taková situace nemohla přispět k dlouhodobé motivaci v tak konkurenčním prostředí, jako je Praha. Za poslední rok jsem ale žádné výkyvy ve výkonech orchestru nezaznamenal, a pokud ano, tak v kontinuálním růstu interpretačních kvalit. Po roce práce s tímto orchestrem naprosto vážně říkám, že toto těleso neomezují žádné limity náročnosti. A možná právě proto jsme jediným hudebním divadlem v republice, které ve stém padesátém výročí narození Richarda Strausse uvádí jeho operu, výjimečně náročnou Salome. Z osobností, které budou s orchestrem pracovat, bych vyzdvihl zejména Heiko Mathias Förstera, jenž nastuduje právě Salome. Neméně velkou radost mám z Marca Guidariniho, který byl hostem v milánské La Scale či v Národní opeře v Lyoně. Spolupráce s dirigentskými osobnostmi je prospěšná pro každý orchestr a neumím si představit, že bychom v této tradici nepokračovali.

Dobrý den, můžete prosím aspoň ve stručnosti říci, jak to bude s rekonstrukcí budovy Státní opery? Kdy a na jak dlouho bude zavřená a co bude v té době se souborem? (JS)

Pracujeme s daty, které nám předběžně oznámilo vedení technicko-provozní správy Národního divadla. Rozsah prací v oblasti – jak rekonstrukce budovy, tak samotné jevištní technologie – je obrovský. Je velmi složité odhadnout délku trvání rekonstrukce takového rozsahu. Předpokládaný začátek opravy je určen na červenec 2016. Momentálně pracujeme na přípravě minimálně dvou sezon v alternativních prostorech. Nejspíše také přijmeme nabídky na hostování v zahraničí.Dobrý den, podle čeho jste vybírali premiéry této sezony? Myslím si, že by mezi nimi mělo být více oper, které na repertoáru vydrží delší dobu. A počítáte do budoucna s nějakými klasickými operetami? Děkuji za odpověď. (Hamáčková, Plzeň)

Každý titul v této operní sezoně jsme vybrali s ambicí uvedení i v té příští. V případě Salome plánujeme blok repríz po návratu z hostování v Japonsku na podzim 2015. Mefistofeles je unikátní operní titul s velkým sborem, nezpochybnitelným dirigentem a mimořádnými sólisty, který nepochybně divácky zaujme. Bez Jeníčka a Mařenky bychom neudělali nesmírně důležitý krok směrem k rodinnému publiku, vždyť obliba Čarokraje mluví za vše. A Macbeth je repertoárovým titulem všude ve světě. Co se týče operety, momentálně máme na repertoáru Netopýra, pro něhož chystáme v prosinci 2015 nový hudební šat. Před rekonstrukcí ovšem se zařazením klasické operety mezi premiérami nepočítáme.

Dobrý den, máme moc rádi paní Vyskvorkinu, ale teď moc nezpívá. Proč? Kdy ji budeme moci vidět v Traviatě? (Křížkovi)

O bolestech v obsazování jsem se obecně vyjádřil výše. K tomu mohu opět spíše obecně dodat, že hlas každého sólisty prochází v různých životních etapách různým vývojem. Marina Vyskvorkina je v etapě kariéry, kdy role Violetty pro ni, z mého pohledu, už není správnou volbou. Na jevišti Státní opery ji ale uvidíme v této sezoně v roli Musetty v Pucciniho La bohème.

Dobrý den, na jaké nové zpěváky a v jakých rolích se ve Státní opeře můžeme těšit? (Hanka, Praha)

Těch mimořádných hlasů je celá řada a určitě na někoho zapomenu: osobně se těším na Gun-Brit Barkmin (Salome), Štefana Kocána (Mefistofeles), Jaroslava Březinu (ano, Ježibaba!), Simonu Houda Šaturovou (opět jako Gilda), Evu Urbanovou (Amneris), Yusifa Eyvazova (Calaf, Faust), Dalibora Jenise (Germont, Jago) a skvělý pocit mám i z ostatních debutů ve Státní opeře – Kateřina Jalovcová jako Azucena, Eva Hornyaková jako Violetta, Olga Romanko jako Aida, Bětka Poláčková jako Rusalka, Jiří Brückler jako Barbier, Miloš Horák jako Bartolo, Yukiko Šrejmová Kinjo jako Gilda, Vincent Schirrmacher jako Vévoda mantovský, Jana Kurucová jako Carmen, vynikající Tomáš Brauner nově za dirigentským pultem v Carmen, Jana Sibera jako Adele, čerstvý držitel Ceny Thálie Jiří Přibyl jako Frank a velmi si cením návratu Christiny Vasilevy do role Leonory. A mohl bych pokračovat…

Dobrý den pane Leginusi, jak chcete vyprofilovat repertoár ve Státní opeře? Neměl by spíš než do Národního divadla patřit právě tam Parsifal nebo Boris Godunov? Jaké premiéry máte v plánu v dlouhodobějším horizontu? (operomaniak)

Rozmanitost repertoáru je jistě atraktivní kvalitou pro naše diváky a rovněž se tím posouvají i možnosti obou souborů. Pracujeme na dynamickém rozšíření repertoáru Státní opery nárůstem počtu premiér na dvojnásobek a na zkvalitnění repertoáru spoluprací s renomovanými inscenačními týmy a spoluprací s vynikajícími sólisty. Co se týče Parsifala, ten byl v nedávné minulosti s velkým úspěchem uveden v Národním divadle. Máte pravdu, že wagnerovský titul určitě patří i do Státní opery, i proto pokračujeme v této sezoně s Tannhäuserem s debutujícím Danielem Brennem v titulní roli. Co se týče premiér v dalších sezonách, věřím, že potěšíme většinu našich příznivců, ale dnes vám ještě konkrétní tituly i z důvodů probíhajících jednání nepoodhalím.

Co uděláte pro to, aby se orchestru zvedly platy? (JS)

Finanční ohodnocení našich hráčů zdaleka není dostatečné. Věřím, že snaha Národního divadla stát se veřejnoprávní institucí přinese nové možnosti i v této oblasti. Proto si velmi cením iniciativy pod vedením ředitele Národního divadla Jana Buriana ve věci přechodu Národního divadla z příspěvkové na veřejnoprávní instituci.

Dobrý den, jak se vám v Praze líbí? Nejste zklamán z problémů, které ve Státní opeře jsou? Přejeme hodně zdaru! (Boháčkovi, Praha)

V Praze se mi líbí samozřejmě velmi. Strávil jsem tu dětství a mám na toto město celou řadu krásných vzpomínek. Zklamán rozhodně nejsem, naopak mám mnoho důvodů pro radost. Náš operní soubor je tvořen vynikajícími umělci v řadách sólistů, orchestrálních hráčů i členů sboru. Považuji za své velké štěstí, že na uměleckém provozu Státní opery mám kolegy a přátele, kterých si nesmírně vážím a se kterými je překonávání překážek rozhodně snadnější. Považuji rok pod vedením pani ředitelky Opery Silvie Hroncové za velmi úspěšný. Do budoucna cítím hlavně závazek, aby byl divák Státní opery v maximální možné míře spokojený.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za vaše odpovědi a přejeme vše dobré!

Vizitka:
Martin Leginus (1980) vystudoval dirigování na Státní konzervatoři (Zdeněk Bílek) a na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě (Ondrej Lenárd, Peter Feranec). V rámci studia se zúčastnil mistrovských kurzů u Kurta Masura a poté absolvoval stáž v Landestheater Detmold v Německu. Spolupracoval s Orchestrem Státní opery v Budapešti, Filharmonií Oviedo, Symfonickým orchestrem Slovenského rozhlasu, Státní filharmonií Košice, Orchestrem Státní opery Košice, Cappellou Istropolitanou, Státním komorním orchestrem Žilina, Slovenským komorným orchestrem Bohdana Warchala, Musicou Aeternou a s řadou sólistů (Ľubica Vargicová, Adriana Kučerová, Eva Hornyáková, Jolana Fogašová, Terézia Kružliaková, Pavol Bršlík, Sergej Larin, Miroslav Dvorský, Oto Klein, Dalibor Jenis, Peter Mikuláš, Markus Forster, Ladislav Fančovič, Marián Lapšanský a další). Od roku 2006 působí ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. V lednu 2007 debutoval úspěšným záskokem v baletu Arama Chačaturjana Spartakus. Od roku 2008 je stálým dirigentem Slovenského národního divadla. Dirigoval opery Sedlák kavalír, Komedianti, Madama Butterfly, Kouzelná flétna, Dva Foscariové, Prodaná nevěsta, Orfeus a Eurydika, Martin a Slnko, Lohengrin, Lazebník sevillský, Othello, Macbeth, Manon Lescaut a balety Labutí jezero, Spící krasavice, Louskáček, Spartakus, Ivan Hrozný, Romeo a Julie, Sylfida a Giselle. V lednu 2013 se v představení Mozartovy Kouzelné flétny poprvé představil v pražské Státní opeře. Od srpna 2013 je jejím hudebním ředitelem.

(Zdroj: ND Praha)

www.narodni-divadlo.cz

Foto Ilona Sochorová, archiv