Radka Příhodová a Adam Zvonař v soutěži Bolshoi Ballet 2018

Radka Příhodová, demisólistka Baletu Národního divadla (ND), a Adam Zvonař, první sólista Baletu ND, jsou nejen skvělí tanečníci, ale také životní partneři. Mají řadu zahraničních zkušeností, kromě mnoha hostování po celém světě působili několik let v Bavorském státním baletu a minulý rok se účastnili prestižní ruské televizní soutěže Bolshoi Ballet 2018. V rozhovoru se sympatickým párem jsem se bavila nejen o těchto tématech, ale také o novém Labutím jezeru, které oba zkouší, a dalších jejich zajímavých aktivitách.
Soutěž Bolshoi Ballet 2018 (foto Alex Pankov)

Před dvěma lety jste se vrátili z angažmá z Německa. Jakou máte na něj vzpomínku?
Radka: Na Německo vzpomínám jako na obrovskou zkušenost a jsem za ni velmi ráda. Vidím, že pokud jsou lidé celý život v jednom angažmá, jsou nasměrovaní jedním směrem. My jsme měli možnost poznat jiné prostředí a systém práce. Spoustu úžasných lidí, kteří nám předali své zkušenosti.

Adam: Viděli jsme, jak se jinde pracuje, otevřely se nám nové obzory. Nahlížíme na věci jinak a toho si cením.

V čem vám pomohl pobyt v Mnichově konkrétně?

Radka: V Německu to bylo mnohem intenzivnější. Tři roky jsme zažili šéfa baletního souboru Ivana Lišku a po jeho odchodu pak rok Igora Zelenského. Změna byla veliká a radikální. Komunikace s novým šéfem byla velmi náročná. Někteří tanečníci, kteří dříve nebyli spokojeni s minulým vedením, zpětně zjistili, jaká byla s Ivanem Liškou úžasná spolupráce.

Jak hodnotíte úroveň tanečníků tamního souboru?

Adam: V Mnichově je hodně vysoká úroveň. Nerad to říkám, ale pokud jsou peníze, tak jde všechno. Šéf baletu si může do souboru vybírat z velké škály tanečníků, může si vybírat ty nejlepší produkce a má jim co nabídnout.

Jaký byl repertoár v Bavorském státním baletu?
Adam: Nádherný. Nejlepší tituly, které známe. Experimentovalo se tam s nejlepšími současnými choreografy. Všechna představení jsou tam stále vyprodaná, divadlo má kapacitu dva a půl tisíce sedadel. Myslím, že je to zásluhou Ivana Lišky, že jsou diváci tak umělecky znalí.

Soutěž Bolshoi Ballet 2018 (archiv respondentů)

V Praze jsou balety také hodně vyprodané, je tady baletní publikum?
Adam: Myslím, že máme skvělé publikum, které baletu rozumí a má ho rádo. Dějové balety jsou také dostupnější dětským divákům, kde nám už roste další generace baletního publika.

Minulý rok jste natáčeli v létě baletní soutěž v ruské televizi. Jak jste se dostali k celosvětově ojedinělému projektu Bolshoi Ballet 2018?
Adam: Projekt nám nabídl náš baletní mistr Alexej Afanassiev, přiblížil nám ho a seznámil nás s podmínkami soutěže. Na YouTube jsme viděli předchozí ročníky soutěže, abychom si o projektu udělali představu. První ročník této soutěže začal již v roce 2012. V minulých ročnících byla tehdy Světlana Zacharová v porotě. V našem ročníku jsme ji měli jako moderátorku.

Radka: V květnu jsme se rozhodli, že do projektu půjdeme. Kvůli nabité sezoně jsme začali zkoušet až v červnu a vůbec jsme netušili, co nás čeká.

Jak dlouho jste se na soutěž připravovali?
Radka: Intenzivně dva týdny. Kdybychom to věděli dříve, začneme půl roku dopředu. Do soutěže jsme byli přihlášení jako poslední, už jsme si nemohli moc vybírat z předepsaného repertoáru, takže nám byl v některých kolech přidělen.

V Rusku má tato soutěž velkou popularitu. Mohli byste ji přiblížit českým divákům?
Adam: Na této soutěži se prezentují ruská divadla a jejich tanečníci. Sjedou se do Moskvy a tam se natáčí projekt. Nemusí to být přímo Rusové, ale jsou to tanečníci z celého světa, kteří působí v Rusku. My jsme byli jediný pár, který byl ze zahraničního divadla. Diváci tam soutěž sledují na televizním kanále Russia Kultura v průběhu dvou měsíců každou sobotu. Pořad se předtáčel v létě, museli jsme sedm dílů stihnout natočit za deset dní.

Radka: Natáčení do televize je jiné než představení v divadle. Před výstupem vás například tři hodiny češou a líčí. Byla jsem pak ze sezení celá ztuhlá a nerozcvičená, ale musela jsem jít okamžitě na scénu a tančit, protože kamery a štáb jsou připraveni. Náš cíl bylo reprezentovat Českou republiku, což se nám, myslím, povedlo. Fanoušci z Ruska nám psali, přišlo mnoho pozitivních a krásných zpráv. V Rusku je soutěž hodně populární. Tady o ní bohužel nikdo nevěděl. Měli ji vysílat v lednu a v únoru 2019, ale nakonec ji vysílali před Vánocemi 2018. Stačili jsme tak informovat jenom naše rodiny a pár věrných fanoušků přes Facebook.

Adam: Celý projekt je na mých webových stránkách www.adamzvonar.com. Z Moskvy přijel štáb točit koncem minulé sezóny také do Prahy. Natáčeli jsme např. na střeše Národního divadla, nebo v Anenském areálu, kde s námi zkoušely dvě ruské choreografky, které nám připravovaly speciální choreografii na soutěž.

Soutěž Bolshoi Ballet 2018 (archiv respondentů)

Jaký byl systém soutěže?
Radka: Každý večer byl nějak tematicky zařazen. Po každém kole nás porota hodnotila zvlášť, tanečnice a tanečníky. Na konci byl galavečer a tam vyhlásili nejlepší pár a nejlepšího tanečníka a tanečnici.

Jaký je Světlana Zacharová člověk?
Radka: Měli jsme možnost ji poznat z druhé stránky. Působila jako profesionální moderátorka. Nepovyšovala se, byla součástí týmu. Bránila nás před porotou. Byla milá a lidská. Když jsme jí třeba připomněli její první představení Bachčisarajskou fontánu, byla šťastná, a to nás potěšilo.

Adam: V jednom kole Radka tančila variaci šeříkové víly ze Šípkové Růženky a já jsem stál se Světlanou v zákulisí, kde byl stoleček a několik režisérských televizí. Když šla tančit Radka, dívala se na televizi a celou variaci s ní odtančila a řekla: „Všechno v pořádku, dělá to nádherně.“ Co víc si můžeme přát než takovou pochvalu slyšet od Světlany Zacharové.

Jak byste účast v tomto projektu zhodnotili?

Adam: Jsem rád, že jsme se do toho projektu pustili, i když to bylo velmi náročné. Získali jsme spoustu zkušeností, zážitků, poznatků. Ze soutěže máme krásné, profesionálně natočené video. Zůstane nám památka na celý život.

Radka: Díky soutěži jsme se dostali do světového centra baletu. Měli jsme možnost zkoušet v Bolshoi Teatru nebo ve Stanislavského divadle.

Soutěž Bolshoi Ballet 2018 (foto Alex Pankov)

Zkoušíte nyní nové Labutí jezero, které má premiéru v ND na konci března, co nám o něm prozradíte?
Radka: Labutí jezero je pro mě nejoblíbenější ze všech baletů. V této inscenaci nastudovávám velké labutě a španělský tanec. Zajímavostí je, že v Crankově verzi jsou pouze dvě velké labutě. Toto Labutí jezero je hodně klasické a zároveň jsou v něm detaily specifické pro choreografický slovník Johna Cranka, které jsou velmi důležité. Jeho choreografický styl už známe. Tančili jsme v jeho Romeovi a Julii v Mnichově.

Adam: Zkouším hlavní roli Prince momentálně s Nikolou Márovou v dvojroli Odetty/Odilie. Minulý týden jsme začali zkoušky na jevišti a příští týden začínají kostýmové zkoušky.

Co teď dalšího chystáte?
Adam: Rádi bychom předávali naše zkušenosti, proto jsme se s Radkou rozhodli, že budeme dávat lekce baletu. Už druhou sezónu dávám „Lekce Baletu“, ale z časových důvodů jen jednou měsíčně.

Radka: Já se zaměřuji na soukromé hodiny, na kterých se dá se zájemci o balet více povídat. Každý člověk má jiné proporce, jiné schopnosti, talent, něco jiného ho zajímá, nejde to generalizovat. Na soukromých hodinách se s nimi můžu lépe pobavit, zjistit jejich zájmy, můžu s nimi lépe pracovat, lépe jim poradit.

Soutěž Bolshoi Ballet 2018 (archiv respondentů)

Pro koho jsou kurzy určené – mají nějaké limity?
Adam: Jsou dvě možnosti. Zájemci mohou přijít na moji lekci, která je maximálně pro deset osob, abych měl možnost se jim věnovat a aby výuka byla kvalitní. Pro někoho je možnost deseti lidí moc, tak je tady Radka, která má výuku individuální a je to vlastně pro kohokoliv, kdo se chce seznámit s baletem a kdo chce poznat svoje tělo. Také na lekci mohou přijít pokročilí, kteří se chtějí zlepšovat. Na skupinové lekce je možné chodit od sedmi let, ale teď jsem tam měl šestiletého chlapečka Adama, to je velký talent. Je jako Polunin – neuvěřitelné, co ve svém věku zvládá. Jestli to ten klučina do jedenácti let přežene a přestane ho to bavit, tak na konzervatoř nepůjde. Proto mu doporučuji, že mu zatím stačí cvičit jednou týdně, aby se nedemotivoval.

Jaké máte ještě plány?
Adam: V pátek 15. března 2019 od 18.30 hodin se s námi diváci a čtenáři mohou setkat osobně v pražské prodejně Grishka, kde budeme vyprávět detailně a odpovídat na otázky ohledně televizní soutěže v Bolshoi Ballet. Často mi fanoušci píšou, kdy budu tančit. Všechna data najdou na mých webových stránkách. Radka má také webové stránky. Naše působení a fotky jsou také na Instagramu.

A váš osobní život? Není tajemstvím, že jste se zasnoubili.
Radka: O prázdninách plánujeme svatbu. Bude se konat na zámku u Hradce Králové. Jedná se o větší svatbu, asi sto lidí – máme hodně přátel.

Se Světlanou Zacharovou, soutěž Bolshoi Ballet 2018 (archiv respondentů)

Radka Příhodová se narodila v Nymburce. Od šesti let navštěvovala taneční školu Rorzmarýn v Hradci Králové, pod vedením Vladěny Hrbkové. Ve dvanácti letech nastoupil na Taneční konzervatoř hl. m. Prahy. Mezi její pedagogy patřili Jaroslav Slavický, Kateřina Slavická, Olga Šulcová, Alena Drapalíková, Jurij Slipič, Zdena Nemcová, Ljubov Dančenko a mnoho dalších. Na škole jsme ji mohli vidět např. jako Šeříkovou vílu v Šípkové Růžence v choreografii Jaroslava Slavického. V době studií se zúčastnila i několika baletních soutěží např. Brno 2006, Prix Carpeux Valencien ve Francii kde získala 1. cenu v kategorii Professional. Taneční konzervatoř ukončila Absolventským koncertem 2009 v roli Laurencie ve stejnojmenném baletu Laurencia.
V sezoně 2009/2010 se stala členkou Baletu Národního divadla v Praze a po dvou letech byla jmenována demisólistkou. Diváci ji mohli vidět jako Medoru v Korzárovi v rámci představení Baletománie, v sólovém valčíku v Louskáčkovi – Vánoční příběh choreografa Youriho Vàmose, ve Španělském tanci v Labutím jezeře nebo jako  Syrene – Vílu lásky v Šípkové Růžence Javiera Torrese. Dále tančí v baletu Giselle, v 1. symfonii D-dur Petra Zusky, Popelce Jeana-Christopha Maillota, ve Zlatovlásce Jana Kodeta nebo v choreografii Zuzany Šimáková I´m Waiting (prémie za vynikající individuální interpretační výkon na II. Mezinárodní choreografické soutěži Plzeň 2010).
Se svým partnerem Adamem Zvonařem se zúčastnila baletní soutěže v Istanbulu, kde postoupili do semifinále a baletní soutěže v Olomouci, kde získali hlavní cenu Grand Prix Olomouc 2010. Se souborem Baletu ND hostovala v Bonnu, Madridu a ve španělské Terase, kde zazářila v Pas de deux Satanella.
V roce 2012 získala na IV. Mezinárodní baletní soutěži Praha 2012 I. cenu v kategorii A – ženy.  

Adam Zvonař se narodil v Plzni (1989). V roce 2009 absolvoval na Taneční konzervatoř hl. m. Prahy. Již na škole tančil převážně sólové role např. Prince v Šípkové Růžence v choreografii Jaroslava Slavického. V době studií se zúčastnil i několika baletních soutěžích např. Brno 2006 (3. cena v kategorii Junior), Prix Carpeux Valencien ve Francii (2. cena v kategorii Pas de deux a 3. cena v kategorii Professional). V roce 2008 získal stáž ve Washingtonu D.C. u paní Suzanne Farrell. V roce 2009 se stal členem baletu Národního divadla v Praze. V roce 2010 získal se svojí partnerkou Radkou Příhodovou hlavní cenu na mezinárodní baletní soutěži Grand Prix Olomouc 2010. Společně získali Prémii za vynikající individuální interpretační výkon na II. Mezinárodní choreografické soutěži Plzeň 2010.
V roce 2012 byl jmenován sólistou baletu Národního divadla v Praze. Ztvárnil celou řadu rolí – Princ Siegfried v Labutím jezeře (K. Greve), (H. Vláčilová a P. Ďumbala) Princ v baletu Louskáček – Vánoční příběh (Y. Vàmos) Princ Desiré v Šípkové Růžence (J. Torres) – nominace na cenu Thálie 2012. Jiřík v baletním představení Zlatovláska (Jan Kodet), Toník v baletu Krabat/Čarodějův učeň (Jan Kodet) – širší nominace na cenu Thálie 2012. Dále se představil v následujících baletních inscenacích: Čajkovskij-Pas de deux v baletním večeru Baletománie (G. Balanchine), Empty Title (P. Zuska), Amerikana III ve které tančil Themes and Variations (G. Balanchine). Se souborem baletu ND hostoval v Barceloně, Cagliari, Bonnu, Madridu a ve španělské Terase ale i v jižní Americe na Ballet Gala Tour 2013.
Od sezóny 2013/2014 působil  v Bavorském státním baletu pod vedením Ivana Lišky / od srpna 2016 novým uměleckým ředitelem baletu – Igor Zelenský. Na repertoáru tančil např. Merkucia a Parise v baletu Romeo a Julie v choreografii J. Cranka / v baletu Dáma s Kaméliemi od Johna Neumeiera roli Gastona Rieux . Grafa Alexandera v baletu Illusionen – wie Schwanensee (Labutí jezero) – John Neumeier. Golden Idol v baletu La Bayadéra – Patrice Bart. Konráda a Aliho v baletu Korzár v choreografii Ivana Lišky. V celosvětově nejznámějším představení J. Cranka – Oněgin, ztvárnil roli Lenského. V sezóně 2015/2016 převzal ve Státní Opeře v Praze – Výroční cenu Opery Plus 2015. Byl nominován na Ceny Thálie 2016 za roli Prince Siegfieda v Labutím jezeře – inscenace Jiřího Horáka – Divadlo J.K.Tyla v Plzni.

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na