Román Bel canto – bizarní spojení opery a terorismu v knize, na jevišti a ve filmu

Když byl v roce 2001 uveřejněn čtvrtý román renomované americké prozaičky Ann Patchett "Bel canto", nikdo asi netušil, jaký ohlas dílo vyvolá. Na první pohled poněkud bizarní spojení dvou zcela odlišných světů opery a terorismu, které ale nečekaně zafungovalo, a to díky výbornému smyslu autorky pro vyprávění, včetně drobných literárních výpůjček z poetiky magického realismu.

• Román
• Opera
• Film

Román byl do dnešních dnů přeložen do více než třiceti jazyků, včetně češtiny. Čtivý český překlad zajistil Jiří Hrubý pro vydavatelství Volvox Globator (2009). Podle slov autorky bylo o románu pětkrát nebo šestsetkrát uvažováno jako o filmovém námětu nebo o podkladu pro broadwayský muzikál. Jako námět k opeře si ho vybral i americký skladatel Aaron Jay Kernis (nar. 1960). Žádný z těchto návrhů ale nebyl realizován. Operu stejného názvu pak zkomponoval peruánský skladatel Jimmy López (nar. 1978), svázaný pracovně i životně převážně se Spojenými státy americkými. Operu si objednala Lyric Opera of Chicago a o její uvedení se výrazně zasazovala umělecká konzultantka tohoto operního domu, slavná americká sopranistka Renée Fleming. Uvedení sklidilo v prosinci 2015 úspěch u obecenstva i recenzentů. Záhy po opeře se konečně románu dostalo i filmové adaptace. V únoru 2017 začal být natáčen i film, který se dostal do světových kin na podzim následujícího roku. Pověst významného díla potvrzují vždy i parodie, a té se románu dostalo ve dvou epizodách kultovního kresleného špionského seriálu Archer.

Román

Americká spisovatelka Ann Patchett (nar. 1963), autorka zatím osmi románů (do roku 2019) a několika souborů povídek a esejů, napsala román Bel canto pod vlivem skutečných událostí, většinou popisovaných jako Japanese embassy hostage crisis, tedy drama rukojmích na japonské ambasádě v Limě v prosinci 1996. Čtrnáct členů revoluční jednotky Túpaca Amaru vniklo na slavnost v japonské rezidenci na počest narozenin japonského císaře. Velvyslanec a další hosté byli drženi na ambasádě po 126 dnů, a pak byli osvobozeni brutálním zásahem armádních ozbrojených sil. Kontroverzní řešení události ze strany vlády a prezidenta Alberta Fujimoriho vyvolalo četnou mezinárodní kritiku a tragická událost se stala podkladem nejen dokumentárních filmů, ale i filmového thrilleru Lima: Breaking the Silence (1999), divadelní hry Rehenes peruánského dramatika Gastona Herrery Cagigaa (2010). Inspirovala také videohru Tom Clancy’s Rainbow Six: Rogue Spear (1999) a píseň z hudebního alba japonské písničkářky Mijuki Nakadžimaové.

Ann Patchett ale ani tak nezajímalo přesné zachycení událostí, které byly sledovány celým světem, a to často takřka v přímém přenosu, protože televizní štáby z mnoha zemí obléhaly japonskou ambasádu v Limě. Zaujalo ji prostředí, ve kterém se míchají příslušníci různých národů, mluvící mnoha jazyky; prostředí, ve kterém musí z donucení žít spolu a navzájem komunikovat. Důraz je kladen na poetiku opery, jejíž hudba a emotivnost jsou schopny se dostat nad běžnou jazykovou komunikační rovinu, a nakrátko spojit alespoň pocitově rukojmí i agresory. Zároveň autorka, jako laická milovnice opery, opakovaně v rozhovorech uvedla, že ji zaujala patetičnost celé situace (včetně prohlášení prezidenta, který se veřejně zaručil za bezpečnost rukojmích) i určité operní rysy celé události. Román nemá centrální postavu, pro příběh je ale důležitých sedm postav, které vytvářejí centrální síť vztahových vazeb. Japonský velkopodnikatel Katsumi Hosokawa, jehož účast na recepci je podmíněna obdivem k opeře a zejména k americké sopranistce Roxane Coss než nejistou investicí do stavby místního podniku. Hosokawa ale neovládá jazyky, a tak jemu a později ostatním v komunikaci pomáhá mladý všestranný japonský překladatel Gen Watanabe. Generál Benjamin vede teroristy, jde ale o inteligentního muže, bývalého učitele, s rodinou, který musí řešit i osobní dilemata. Styk s venkovním světem a vlastní vyjednávání pak zajišťuje zástupce Červeného kříže Joachim Messner ze Švýcarska. Mezi teroristy jsou i dvě ženy, z nichž mladičká Carmen se zamiluje do Gena a ten její lásku opětuje. Mezi hosty mnoha národností pak důležitou roli hraje francouzský velvyslanec Simon Thibault.