Rozhovor s Luciou Kašiarovou o Studiu ALTA a jeho budoucnosti

Už od podzimu hýbe naší současnou taneční scénou téma budoucnosti Studia ALTA. O stěhování z Holešovic jsem poprvé zaslechla zmínku mezi tanečníky někdy na premiéře Roselyne a myslela jsem si, že to je omyl, fáma nebo halucinace. Brzy však vyšlo najevo, že je to pravda, což definitivně potvrdil dopis na podporu ALTY zveřejněný spřátelenými umělci na petičním portálu. To už byl listopad a o ALTĚ se všude mluvilo. Z více stran jsme mohli zaslechnout, že dočasné útočiště najde nejpravděpodobněji v karlínské Invalidovně, ale na oficiální potvrzení jsme si museli počkat až do těchto dnů. Pojďme si dění zrekapitulovat i podívat se směrem do budoucnosti.

V jednom rozhovoru padlo, že situace Studia ALTA se mění z týdne na týden, nyní jsme se dočkali i oficiální tiskové zprávy. Jaký je tedy právě teď stav věcí?
Momentálně se s celým týmem usilovně připravujeme na přesun naší provozovny Studio ALTA do prostor Invalidovny. Je to náročné vzhledem k tomu, že zároveň plně fungujeme ve stávajících prostorách. Mimo hromady praktických úkonů, které musíme vykonat, měníme i způsob programace a PR. Připravujeme otevřené výzvy pro umělce, neziskové organizace, inciativy i jednotlivce, kterým nabídneme možnost společně s námi pracovat v ALTĚ v Invalidovně a oživovat tyto prostory svými aktivitami. Už teď se těšíme na nové partnery a motivace.

Kdy padlo rozhodnutí, že Studio ALTA své stávající prostory opustí? Jaké má s nimi záměry majitel areálu?
V říjnu 2019 jsme se rozhodli ukončit provoz v areálu v Bubenské ulici ke konci února 2020. Rozhodnutí padlo dostatečně včas, tak abychom stihli informovat o změnách všechny umělce a organizace, se kterými spolupracujeme. Všichni tak měli dostatek času připravit se na změny, které z tohoto rozhodnutí plynou. Byli informováni hned druhý den po našem rozhodnutí. Širší veřejnost informujeme postupně, protože pro nás je důležité vytvořit pro ně jistou, že program do konce února běží na plné obrátky a nic se pro diváky nemění. Areál se bude bourat a vznikne tam rezidenční projekt.

Daří se umělcům najít náhradní prostory pro jejich plánované projekty? Objevila se nějaká nečekaná řešení?
Musím říct, že solidarita partnerských kulturních zařízení byla obrovská a prokázalo se, jak jsou naše nezávislá divadla flexibilní. Studio Hrdinů, divadlo Ponec, Venuše ve Švehlovce, Alfred ve dvoře, Nová síť – všichni okamžitě přizpůsobili svůj program a vytvořili prostor pro všechny akce, které se měly na jaře konat u nás. Často slyším, jak si v našem nezávislém rybníčku kope každý sám za sebe, ale tahle krizová situace kolem přesunu ALTY jasně dokázala, že opak je pravdou a všichni taháme za jeden provaz. Jde nám o podporu kvalitního umění a kultury jako takové. Musím přiznat, že jsem na náš sektor hrdá.

O tom, že projekt Studia ALTA ve své podobě může kdykoli skončit, se myslím vědělo. Přesto se zdá, že nakonec vzniklá situace zapůsobila jako šok. Jak si to vysvětlujete?
Když to zveličím, tak je to stejné jako s ekologickou krizí. Všichni o ní mluví a všichni o ní ví, ale nikdo na ni není reálně připraven. Raději věříme, že pohodlí, ve kterém si hovíme, je nenarušitelné. A s ALTOU je to podobné. Všichni včetně našeho týmu si zvykli, že tu prostě jsme. Přiznat si, že je čas toto pohodlí opustit, nebylo vůbec lehké ani pro nás a zdá se, že ani pro naše uživatele a návštěvníky. Jisté překvapení jsem očekávala, co mě hodně zaskočilo, je jedna negativní a podle mě iracionální negativní vlna, na kterou se bohužel napojilo několik dalších lidí a která nemá na celou situaci dobrý dopad. To mě mrzí a touto cestou opět apeluji na kohokoli: prosím, jestli máte směrem k ALTĚ a jejímu provozu otázky, kontaktujte prosím mě nebo kohokoli z týmu, rádi vám vše vysvětlíme.

Kdyby se řeklo „ALTA v číslech“, jaké náklady třeba provoz v posledních letech představoval, v porovnání s příspěvky z grantů a zisky z pronájmů? Existovali i nějací mecenáši či sponzoři ALTY?
Tato otázka může být zavádějící. Veškeré hospodaření naší organizace je veřejně přístupné v našich transparentních výročních zprávách. Zjednodušeně řečeno, platili jsme nájem včetně služeb přes 200 tisíc korun měsíčně, plus energie zhruba 30 tisíc korun měsíčně. Dotace od Ministerstva kultury představuje zhruba sumu 1 800 000 korun ročně, dotace města kolem jednoho milionu ročně. Z toho vyplývá, že součet dotací pokrýval sotva tyto náklady. Na vše ostatní (tým, umělecký program, propagace, služby, opravy, materiál) jsme si museli vydělat z poskytnutých služeb. Jednotlivci, naši fanoušci nás podpořili v roce 2015 když jsme otvírali dvě nové haly: další zkušebnu a kavárnu Obývák. Doufáme, že si důvěru lidí získáme i teď a podpoří nás při vytváření nového zázemí ALTY.

Má nějakou dohru otevřený dopis, který byl zveřejněn umělci na konci listopadu na podporu ALTY? Nebyl to spíše kontraproduktivní krok dráždící úřady, byť s upřímným úmyslem?
Nad tím jsem hodně přemýšlela a za mě to rozhodně nebyl špatný tah. Neočekávaný tlak lidí, kteří nám v té chvíli chtěli jakýmkoli způsobem pomoci, byl hodně silný a dopisy reprezentovaly tuto snahu. To, jaký měly ve výsledku dopad, je druhá věc, která mi připomenula opět něco o tom, jak jsme si zvykli na pohodlí a nekonfliktnost. Po revoluci byly ulice či specifická místa často „narušena“ uměleckým protestem či happeningem. Umělci konečně mohli naplno křičet svoje postoje a potřeby. Dnes už jsme všichni tak trochu zvyklí na svůj umělecký standard, a když se stane něco neobvyklého, tak se zachvějí některé židle. Možná se bude muset řešit něco extra? Kdo je za to zodpovědný? Myslím, že díky dopisům a celé situaci kolem ALTy se přeci jen pohnuly ledy. Semkli jsme se jako obor a začali aktivněji komunikovat na městě i ministerstvu. Samozřejmě ale také díky tomu, že ze strany Magistrátu hl. m. Prahy i Ministerstva kultury je evidentní zájem věci řešit. Takže ve finále vše, co se stalo, mělo svůj význam.

Jaká budoucnost čeká dětské studio Altík?
Altík zatím pokračuje ve své činnosti v původních prostorách. Samozřejmě s Altíkem budeme připravovat některé komunitní akce ALTY v Invalidovně, a až si nové prostory otestujeme, pravděpodobně vznikne Altík i tam.

A co rezidence pro umělce, mohou ještě plnohodnotně proběhnout?
Rezidence se naopak ještě více umocní. Chceme rozšířit svou nabídku uměleckých rezidencí časově, prostorově i oborově a stát se mezinárodním rezidenčním centrem. Na začátku února vyhlásíme open call na využívání některých místností v Invalidovně jako ateliéry, zkušebny, kanceláře či huby. Pro tyto specifické prostory budeme vyhledávat (nejen) umělce, kteří budou svou prací naplňovat hodnoty, které jako organizace chceme šířit do společnosti: tolerance, nehierarchické jednání, pestrost, společenská a ekologická odpovědnost. Navíc máme nově i ambasadory, tedy tři rezidenční skupiny, které budou s ALTOU úzce spolupracovat nejen programově, ale i propagačně a provozně. Jde o tYhle, Ufftenživot a duo Tereza Ondrová a Peter Šavel.

Studio ALTA tedy bude moci dále zaštiťovat a podporovat nové umělecké projekty?
Vše je obsaženo v hesle naší organizace „Neustále v pohybu“. Náš program se mění s novým působištěm, kvalita ale zůstane, jak pevně věříme, zachována. Na neustálé změny jsme připraveni a vytěžíme z nich to nejlepší. Nadále pokračujeme v pořádání workshopů a provozování zkušeben, do konce roku 2020 budou umělci moci využívat i malou zkušebnu v areálu v Bubenské ulici, kde se budou střídat s kurzy Altíku. Zahájení provozu v Invalidovně plánujeme na 6. května. Diváci i umělci se mohou těšit na nové programové formáty, nové i známé tváře, a hlavně na jedinečnou atmosféru našeho nového působiště. Navíc díky úzké spolupráci s Národním památkovým ústavem připravujeme program, ve kterém se dozvíte zajímavosti z historie Invalidovny.

Studio ALTA bylo opravdu pevně spjaté s konkrétním prostorem. Zachová si do budoucna i svůj název, nebo plánujete radikální změnu celé „značky“ a konečnou tečku za historií ALTY?
Studio ALTA vzniklo z potřeby poskytnout prostor pro uměleckou tvorbu a bádání. Naše aktivity jsou sice spjaté s konkrétním místem, ale mnohem víc než určité místo je důležitá samotná myšlenka ALTY, která je přenositelná kamkoli. ALTA nežije mezi zdmi nějaké budovy, ale je „zasetá“ přímo v lidech, kteří ji šíří dál. Nechceme a ani nemůžeme mít kontrolu nad tím, kde a v jaké podobě se objeví. ALTA zůstává ALTOU a zanikne, až když už ji lidé nebudou potřebovat.

Připomenete prosím, jak vznikl samotný název studia „Alta“, co pro vás znamená?
ALTA vznikla odvozením od názvu naší organizace ALT@RT, je to slovní hříčka, která nemá žádný přesný význam. Je nositelem toho, čím si ji lidí naplní.

ALTA je (zatím ještě) také místem společných setkávání a doslova teplého přístavu. I tak přízemní věc jako skutečné fyzické teplo nás spojuje. Co jsem zatím poznala Invalidovnu, je to pozoruhodný prostor s ohromným geniem loci, ale subjektivně i fyzicky z jeho zdí čiší chlad. Může v jeho prostorách vzniknout něco podobného jako kavárna Obývák, kde člověk najde klid a útočiště v sychravých dnech?
To, co tam společně s návštěvníky vytvoříme, nám zatím není zcela jasné. Jak jsem již říkala, my pracujeme se změnou, chybou, nepředvídatelností. Sama jsem zvědavá, jakou energií ten majestátní prostor nakonec všichni společně naplníme.