Sen noci svatojánské – skvělý balet a skvělý Shakespeare

Soubor baletu Divadla J. K. Tyla v Plzni uvedl na scéně Komorního divadla nový titul – Sen noci svatojánské na hudbu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Skutečnou výzvou se jeho realizace stala pro mladého sólistu a choreografa plzeňského baletu Richarda Ševčíka. A před tím, jak si s nelehkým úkolem poradil, je třeba smeknout. Jeho režijní debut celovečerního baletu dopadl výtečně. Sen noci svatojánské je krásné, hravé představení. Svědčí o hlubokém porozumění Mendelssohnově hudbě, ale i zamotanému příběhu Shakespearovu, v němž se šarmantně a vtipně mísí svět lidí se světem elfů. A přesně takový je i Ševčíkův Sen. Je to skvělý Shakespeare skvěle převedený do řeči baletu, obé v bezvýhradné symbióze s působivou Mendelssohnovou hudbou. Příběh bez zbytečně rozmáchlých patetických gest, zato pojatý s lehkostí a nadhledem. A precizně provedený.
Richard Ševčík inscenaci vystavěl přehledně a jasně. Dokázal dát postavám charaktery a plastičnost, odlišit tancem a gesty svět lidí od světa elfů se smyslem pro komiku i vážnost. Neunikají mu detaily, které dotvářejí celek. Na scéně baví postavičky na tržišti, řemeslníci chystající se na ochotnické divadelní představení, drobná, ale výrazná je komediální role Klubka, kterému vtip propůjčují Petr Laštovka a Miroslav Hradil, jenž na rozdíl od svých tradičních rolí může v této postavě skvěle rozehrát své komediální vlohy. Všichni tanečníci dali svým rolím krom výborných tanečních výkonů i sympatickou bezprostřednost projevu. Publikum se po celé představení dobře baví, ať jde o vystoupení řemeslníků či o ztvárnění milostných troj i čtyřúhelníků. A platí to pro obě premiéry. Na první premiéře se v roli Hermie blýskla Kateřina Štruncová a v úloze Heleny Monika Mašterová, jako Lysander Milan Maláč a Demetrius Miroslav Hradil. A také diváci tají dech – při odvážných tanečních výstupech vládce elfů Oberona v působivém podání Petra Hose a královny víl Titanie ztvárněné výtečně Michaelou Musilovou. Postava malého pacholíka (Adam Hradil), o nějž se oba sváří, jen podtrhuje logiku příběhu. Dějem se zdařile prolínají tance Amazonek. Vévodí jim jejich královna Hypolita (podmanivá Jarmila Dycková), jejíž svatební přípitek s Théseem (elegantní Martin Šinták) je na samém začátku kouzelného Snu. Snu, který svými čarami, rošťáctvím, tak trochu fanfarónstvím, dětskou hravostí a kapkou šibalské vážnosti rámuje a spoluutváří po všech stránkách neodolatelný skřítek Puk v jedinečném ztvárnění Aleše Lindovského, který v této roli exceloval na obou premiérách.
Ve druhém obsazení si mnozí ze členů souboru vyzkoušeli typově odlišné postavy. Nežnou, jakoby lehce nostalgickou Hermií byla Martina Drbušková, Zuzana Hradilová pak zamilovanou Helenou. Demetriem Pavel Tručka a Lysandrem Martin Šinták. Milan Maláč byl skvělým Oberonem a výtečnou partnerkou mu byla jako temperamentní Titánie Jarmila Dycková. Petr Hos tančil Thesea a Hypolitu působivě ztvárnila Hana Čakarmišová. Sen noci svatojánské má celou řadu tanečních příležitostí i pro ostatní členy baletu, mimo jiné i pro legendu plzeňské scény, Jiřího Žaluda, který postavou Filostrata podtrhuje noblesu celého paláce.  

Je mnoho atraktivních scén v plzeňském Snu. Ať je to Puk rozhazující kouzelné třpytky, ať jsou to jeho taneční čísla či výstupy s Oberonem, dueta Oberona s Titánií, skvěle vystavěný napínavý souboj Demetria s Lysandrem, v jehož závěru oba padají únavou, komediální scény, tanec Titanie a Klubka s přičarovanou oslí hlavou…

Působivá jsou samozřejmě hudební čísla, jak je pro inscenaci Richard Ševčík sestavil a nevadí, že z původní Mendelssohnovy scénické hudby použil jen část. Zato diváci slyšeli z kvalitních nahrávek i řadu dalších nádherných Mendelssohnových skladeb, které výborně vystihují atmosféru celého příběhu.
Inscenace má svoje kouzlo tím spíše, že je nesmírně zdařilá i po výtvarné stránce. Tomáš Kypta mohl na kostýmech plně rozvinout svoji fantazii. Vtipně jimi odlišuje oba světy – pohádkový a lidský, navíc barevně i provedením podtrhuje charaktery jednotlivých postav obou světů. Scénograf Ján Zavarský nápaditě vystavěl scénu ve dvou úrovních, takže umožňuje překvapivé taneční a až nečekaně artistické kreace. Mimo jiné efektní spouštění se po laně.

Richard Ševčík vytvořil barvitou inscenaci odzbrojující svou bezprostředností a vřelostí. Jedinečně zachycující atmosféru na pomezí reality a snu. Svým kolegům přinesl krásné role a divákům nevšední rodinné představení, ke kterému se budou rádi vracet. Které je únikem z šedi všednodennosti. Které baví a těší. Děti i dospělé. Plzeňský balet ve Snu noci svatojánské potvrdil nejen své vysoké profesionální kvality, ale jasně ukázal i obrovský tvůrčí potenciál. Však také publikum nešetřilo ani na jedné z premiér dlouhým nadšeným aplausem a voláním bravo. 

Sen noci svatojánské
Hudba: Felix Mendessohn-Bartholdy
Choreografie a režie: Richard Ševčík
Scéna: Ján Zavarský
Kostýmy: Tomáš Kypta
Asistent režie: Jiří Pokorný
Balet Divadla J.K.Tyla v Plzni
Premiéra 10. března 2012 Komorní divadlo Plzeň
Druhá premiéra 13. března 2012

Puk – Aleš Lindovský (alt. Richard Ševčík)
Hermie – Kateřina Štruncová /Martina Drbušková (alt. Nela Mrázová)
Helena – Monika Mašterová / Zuzana Hradilová (alt. Colombe Hays)
Lysander – Milan Maláč / Martin Šinták (alt. Dominik Peřina)
Demetrius – Miroslav Hradil / Pavel Tručka
Titánie – Michaela Musilová / Jarmila Dycková (alt. Martina Diblíková(
Oberon – Petr Hos / Milan Maláč
Hypolita – Jarmila Dycková / Hana Čakarmišová (alt. Kristýna Piechaczková)
Théseus – Martin Šinták / Petr Hos (alt. Milan Maláč)
Egeus – Petr Brettschneider
Filostrates – Jiří Žalud
Malý Pacholík – Adam Hradil / Valentýn Pokorný
Klubko – Petr Laštovka / Miroslav Hradil
Kdoulička – Petr Brettschneider / Jiří Csevár (alt. Dominik Peřina)
Řemeslníci – Petr Klabusay, Pavel Tručka / Petr Klabusay, Petr Laštovka

www.djkt-plzen.cz

Foto Marta Kolafová