František Souček, Petr Střížek, Petr Holman a Vladimír Fortin již více než dvě desetiletí důstojně pokračují v tradici české kvartetní školy. Kvartet zaujme jak technickým vybavením svých členů, tak pevným a plným zvukem. Kvarteto zavítalo do Soběslavi a vybralo si dvě skladby, v nichž se velmi silně projevuje osobitost a citovost jejich autorů Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Nutno na začátek dodat, že kvarteto nezklamalo. Dvořákův Smyčcový kvartet č. 10 v Es dur, také nazývaný Slovanský, byl autorem složen na objednávku a je to především záplava lidové hudby, ovšem ve vysoce stylizované podobě. Vznikl v době, kdy byl Dvořák již významným skladatelem a netížila ho ani existenční starost, ani osobní život. V sonátové první větě hráči předvedli krásnou zvukovou homogenitu a lehkost. Ve druhé větě zdůraznili silnou asymetrickou linii. Nejsilnější je však Zemlinského kvarteto v lyrických pasážích, tedy ve třetí větě. Ta je plná intimity a zasnění. Čtvrtou větou jen hráči dotvořili radostný dojem ze hry stylizovaným provedením tance skočná.
Místem, kde člověk může vnímat krásu celé Janáčkovy hudby nejlépe a nejslyšitelněji, je jeho smyčcová tvorba. A to především právě Smyčcový kvartet č. 2 (jinak také Listy důvěrné), který Zemlinského kvarteto zahrálo ve druhé části koncertu. Zde se podle autora textu otevřel vrchol večera a především prožitek nádherné hudby. Janáčkův kvartet je hudbou emocí, plnou citovosti, a přitom silně moderní a pokrokovou. Janáček ji složil v závěru života, necelé dva roky po Glagolské mši, a při komponování byl ovlivněn milostnými city ke Kamile Stösslové. To je v hudbě velmi citelně znát. Janáček chtěl dokonce původně využít starého nástroje viola d’amore, takzvané violy lásky. Z toho nakonec sešlo a nám zůstalo jedno z nejintenzivnějších niterných děl moderní hudby. Vzpomínky na Kamilu Stösslovou najdeme v každé větě, nejsilněji však ve třetí, kdy má dojít k ukojení milostných citů. Čtvrtá věta kvartetu má vyjadřovat strach z možné ztráty ženy a lásky. Zemlinského kvarteto nádherně zhmotnilo posluchačům tuto potřebnou citovost Listů důvěrných. I zde byla řemeslnost hry jednoznačná, stejně jako absolutní souhra i emocionální náboj vůči posluchači. Zaujala i dynamicky bohatě nuancovaná sóla violy v první a druhé větě. Hráčům seděl i jednoduchý prostor kostela sv. Marka. Jeho příjemná akustika pomohla Janáčkovu hudbu více zdůraznit a zvuk kvartetu vykreslit. A projevil se jistě i radostný pocit z muzicírování, který je pro Setkání s hudbou tak příznačný. Tato atmosféra totiž pohltí úplně všechny.
A radostný pocit z hudby bylo krásné sledovat i na dalších koncertech cyklu Setkání s hudbou v Soběslavi. Týkalo se to jak zahajovacího koncertu v podání lektorů Setkání s hudbou, kde je potřeba vyzdvihnout především skvělého varhaníka Jana Steyera a jeho přednes Josefa Ferdinanda Norberta Segera a Johanna Sebastiana Bacha na barokním nástroji v kostele sv. Víta v Soběslavi, tak ryzího, přítomného a zcela upřímného muzicírování lektorů Jiřího Fišera, Štěpána Ježka, Karolíny Strašilové, Tomáše Strašila a Silvie Ježkové, kteří zahráli Klavírní kvintet A dur op. 81 od Antonína Dvořáka. Ve stejném duchu se nesl i koncert uskupení Schola Gregoriana Pragensis v gotickém kostele sv. Petra a Pavla v Soběslavi.
Je dobře, že jsou hudební akce, jako je Setkání s hudbou v Soběslavi. Malá města nemají takové štěstí na kvalitní hudební autory klasické hudby a tohle je přesně cesta k tomu, aby i člověk mimo tradiční hudební regiony mohl slyšet opravdovou hudbu v podání excelentních těles, jako je třeba Zemlinského kvarteto. O přidané hodnotě setkávání a předávání hudebních zkušeností a technik mladým hráčům ani nemluvě. A pokud dělají takové akce hudebníci opravdu srdečně a se skutečným zájmem, onen pocit hudebního štěstí se zaručeně dostaví. Tak zase za rok v Soběslavi!
Hodnocení autora recenze: 100%
Setkání s hudbou v Soběslavi 2016
Zemlinsky Quartet
– František Souček (housle)
– Petr Střížek (housle)
– Petr Holman (viola)
– Vladimír Fortin (violoncello)
5. července 2016 Galerie – Kostel sv. Marka Soběslav
program:
Antonín Dvořák: Smyčcový kvartet č. 10 Es dur „Slovanský“ op. 51
Leoš Janáček: Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“
