Seznamte se: Anna Gaálová

  1. 1
  2. 2
Představujeme současné nejúspěšnější studenty Pražské konzervatoře: Anna Gaálová – klavír
Anna Gaálová (foto archiv Anny Gaálové)

Kdy a kde jsem se narodila

Reklama

Narodila jsem se 24. února 1999 v Ústí nad Labem.

Moje rodina a její vztah k hudbě

V naší rodině žádného aktivního hudebníka nemáme. Avšak vztah k hudbě mají všichni v mém okolí velmi vřelý. Již ve třech letech jsem díky svému dědečkovi dokázala zazpívat snad všechny lidové písně. Pokud jde o hru na nástroj, maminka se v mládí několik let učila na klavír a to samé i sestra.

Jaké byly moje hudební začátky

Do Základní umělecké školy v Děčíně jsem začala docházet asi v pěti letech. Nejdříve na hodiny sborového zpěvu, později na klavír. Úplné začátky si nepamatuji, avšak z vyprávění vím, že má první paní učitelka, která se pak stala mou největší inspirací a “parťačkou”, mě zprvu vůbec vzít nechtěla, kvůli mému nízkému věku. Po první, zkušební hodině však s nadšením svolila a nechala si mě. Jsem jí za to dodnes moc vděčná.

Proč jsem si nakonec vybrala právě svůj obor

K paní učitelce Horákové mě přivedla maminka a bylo rozhodnuto. Téměř okamžitě jsem si klavír zamilovala natolik, že si teď už ani neumím představit, že bych se věnovala něčemu jinému. Líbí se mi barevnost a velké možnosti tohoto nástroje. Přijde mi až neuvěřitelné, jak důležitá je tu hra s drobounkými zvukovými nuancemi a soustředěnost každého pohybu, každého tónu.

Moje první veřejné vystoupení a vzpomínky na něj

Své první veřejné vystoupení si bohužel nepamatuji. Hádám však, že to bylo na nějakém odpoledním koncertě Základní umělecké školy.

Moji dosavadní učitelé a zkušenosti s nimi

Mou první paní učitelkou byla Jana Horáková a jsem jí za moc věcí velmi vděčná. Ona je jedním z nejdůležitějších lidí v mém životě. Ukázala mi cestu k něčemu, co mě opravdu naplňuje. Prošla si se mnou nelehké začátky, kruté působení puberty a vychovala ze mě člověka, který ví, co ho baví, a je ochoten tomu věnovat vše, co je v jeho silách. Stále mi poskytuje cenné rady, kterých si vážím a snažím se z nich čerpat co nejvíce. To samé platí, pokud jde o mého současného pedagoga Milana Langera. Myslím, že jednou z nejdůležitějších stránek, která musí mezi pedagogem a žákem fungovat, je stránka lidská. Pana profesora si velmi vážím, velmi mě inspiruje a těším se na každou další spolupráci.

Soutěže, kterými jsem zatím prošla, a co hlavně mi daly

Mezi mé soutěžní úspěchy patří například:
První místo na soutěži Karlovarská růžička 2007
Druhé místo na mezinárodní soutěži Amadeus Brno 2010
Třetí místo v ústředním kole soutěže ZUŠ 2011
Druhé místo na mezinárodní soutěži Broumovská klávesa 2011
Druhé místo na soutěži Prague Junior Note 2013
Třetí místo na Mezinárodní smetanovské klavírní soutěži 2014
První místo a cena za nejlepší interpretaci české hudby na soutěži Pro Bohemia v Ostravě 2015
První místo na mezinárodní soutěži Broumovská klávesa 2015
Titul Laureát a titul Talent mladého klavíru na soutěžní přehlídce Mladý klavír 2015
Třetí místo na soutěži konzervatoří 2016
Třetí místo a cena za nejlepší interpretaci skladby Pancha Vladigerova na mezinárodní soutěži Pancho Vladigerov International Piano and Violin competition v bulharském Shumenu 2017
Druhé místo na mezinárodní soutěži International Piano Competition for Young Pianists v italské Gorizii 2017
První místo na Brněnské klavírní soutěži 2017

Pro mě jsou soutěže nedílnou součástí rozvoje každého hudebníka. Je dobré orientovat se v úrovni nejen českých klavíristů, ale také se seznámit s úrovní za hranicemi. Je to veliká inspirace a motivace. Každý úspěch i neúspěch mě posouvá dále.

Co považuji za svůj největší úspěch

Za svůj největší úspěch momentálně považuji výše zmíněnou soutěž v Bulharsku, kde jsem se probojovala až do třetího kola, ve kterém jsem hrála Beethovenův Třetí klavírní koncert s orchestrem. Do té doby jsem s orchestrem nehrála a byla jsem velmi nervózní. Nicméně již na zkoušce jsem pocítila, jak nádherný je to pocit mít za sebou toto velké těleso, a pak už jsem si to jen užívala. Byl to prozatím jeden z nejkrásnějších pocitů.

Jak hodně cvičím

Přes týden trávím u klavíru přibližně čtyři hodiny denně. Občas je to vzhledem k nabitému dennímu plánu těžké, ale hledám si každou volnou chvíli na cvičení a ty čtyři hodiny denně se snažím opravdu dodržet. Nejvíce pak doháním o víkendech. Pokud mám před nějakou soutěží nebo důležitým koncertem, vše musí jít stranou. Pak se má doba strávená u cvičení prodlouží na sedm až osm hodin za den.

Můj profesní vzor

Mou největší inspirací a vzorem je, jak už jsem zmínila, můj současný pedagog Milan Langer. Vždy mě dokáže správně namotivovat a ukázat správný směr. Znám ho jako člověka, který je plný energie, vždy pozitivně naladěn a fascinuje mě svou neuvěřitelnou chutí do práce.

Dále je mým velkým profesním vzorem český pianista Ivo Kahánek a ze zahraničních jmen určitě Evgeny Igorevitch Kissin.

Kam až bych to ve svém oboru chtěla dotáhnout

Zatím stále zkoumám své schopnosti. Dávám si menší cíle, za kterými se snažím jít a které mě, alespoň doufám, posouvají vpřed. Uvidíme, kam mě mé cesty zavedou.

Jakou hudbu provozuji nejraději

Nejraději a nejčastěji provozuji hudbu klasickou.

Jakou muziku ráda poslouchám

Často poslouchám skladby, co mám zrovna ve svém repertoáru, a nechávám se inspirovat různými provedeními. Jinak se asi nebráním žádnému stylu. Záleží na tom, na co mám zrovna náladu.

Co dalšího mám ráda, jak trávím volný čas

Pokud se najde nějaký ten volný čas, tak je to většinou o víkendu. To ráda jezdím na naši chalupu do Českého Švýcarska. V přírodě si vždy vyčistím hlavu, což je občas potřeba. Ráda jsem s přáteli a s rodinou.

Co mně dokáže udělat největší radost

Největší radost? Dobré jídlo a klid v duši.

Moje největší přání

Mým největším snem je dělat dále to, co mě baví, a mít okolo sebe tak skvělé lidi jako doposud.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentujte

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na