Seznamte se: Filip Kratochvíl

  1. 1
  2. 2
Opera PLUS představuje současné nejúspěšnější studenty Pražské konzervatoře. Tentokrát je to Filip Kratochvíl z akordeonové třídy profesora Josefa Hřebíka.

Filip Kratochvíl (foto se souhlasem Filipa Kratochvíla)
Filip Kratochvíl (foto se souhlasem Filipa Kratochvíla)

Kdy a kde jste se narodil?
Narodil jsem se 12. února 1996 v Kladně jako třetí ze čtyř dětí.

Řekněte nám něco o vaší rodině a jejím vztahu k hudbě…
Všichni v naší rodině hrají na nějaký hudební nástroj, přesto nevím o žádném z předků, který by si hudbu vybral jako svou profesní cestu. Můj dědeček hrával velmi obstojně na klavír. Toho jsem bohužel nezažil a do teď mi to je velmi líto. Můj otec hraje na klavír, sourozenci na klarinet, saxofon a kytaru. Naše rodina je vyloženě multižánrová, kdy rodiče organizují jazzové koncerty, bratr zpívá v punkové kapele a já se věnuji převážně klasické hudbě.

Jaké byly vaše hudební začátky?
Ve svých šesti letech jsem začal hrát na klavír. V té době bych o sobě rozhodně neřekl, že jsem byl talentované dítě. Naštěstí jsem měl velmi trpělivého učitele Pavla Tomáška, který mě od hraní neodradil, ba naopak. Někdy ve dvanácti letech mě hraní začalo více bavit, a tak jsem i věnoval větší množství času cvičení. V patnácti letech jsem pak poprvé v ruce držel akordeon, který otec dostal jako dar k padesátinám. Kamarád a skladatel Jonáš Starý mě pak tak trochu nalomil k tomu, abych se na tento nástroj začal učit.

Filip Kratochvíl (foto se souhlasem Filipa Kratochvíla)
Filip Kratochvíl (foto se souhlasem Filipa Kratochvíla)

Proč jste si nakonec vybral právě svůj obor?
K výběru studia konzervatoře mě inspiroval můj učitel hry na akordeon Ladislav Kníže, který je dnes žijící legendou českého akordeonu. Ten mě přiměl k tomu, abych zašel na Pražskou konzervatoř na konzultaci. Tam mi charismatický Ladislav Horák vysvětlil, že konzervatoř je pro mě ta pravá volba. Dokázal mě pro akordeon ještě více nadchnout.

Pamatujete si své první veřejné vystoupení? Jak na něj vzpomínáte?
Své úplně první vystoupení si nepamatuji. Za to si však pamatuji své první akordeonové vystoupení. Hrál jsem tehdy jakýsi španělský valčík v sále ZUŠ Kladno.

Jací byli vaši dosavadní učitelé hry na akordeon a jaké s nimi máte zkušenosti?
Mým prvním učitelem hry na akordeon byl Ladislav Kníže, vítěz světových soutěží a legenda českého akordeonu. Mohl jsem těžit z toho, že sám měl bohatou hráčskou zkušenost. Zároveň jsem se od něj dozvěděl spoustu zajímavostí ze světa akordeonu a jeho historii v České Republice.

Na konzultace před nástupem na konzervatoř jsem chodil k Ladislavu Horákovi. Ten mi v té době dal hlavně spoustu motivace ke cvičení a ke hraní. V průběhu studia pak mnoho příležitostí ke koncertování a účasti na soutěžích.

Mým profesorem na konzervatoři je Josef Hřebík. Ten mě naučil z hlediska hraní většinu toho, co umím. Díky jeho důslednosti jsem své hraní dokázal zkultivovat. Předal mi také lásku k moderní a zároveň barokní hudbě. Pana profesora si vážím nejen jako skvělého profesionála a pedagoga, ale zejména jako člověka.

Účastnil jste se různých hudebních soutěží. Jaké soutěže to byly, kterých si považujete nejvíce a jaký pro vás měly přínos?
Účastnil jsem se soutěží po celém světě (Itálie, Portugalsko, Čína, Ostrava…). Ještě více než soutěží si vážím toho, že jsem měl možnost zahrát si s Českou filharmonií, v Národním divadle, či premiérovat některé skladby, které do té doby v ČR nezazněly.

Filip Kratochvíl (foto se souhlasem Filipa Kratochvíla)
Filip Kratochvíl (foto se souhlasem Filipa Kratochvíla)

Co považujete za svůj největší úspěch?
Nejvíce si považuji vítězství na mezinárodní soutěži v Praze a vítězství na soutěži konzervatoří. Mezi další povedené umístění na soutěži patřilo 3. místo na soutěži v portugalské Alcobace. Speciální místo v tomto výčtu má i 2. cena na mezinárodní soutěži v Ostravě, kterou jsem získal pouze půl roku po přechodu na knoflíkový akordeon.

Velmi si pak cením speciálního ocenění za interpretaci soudobé skladby, což je disciplína která mě baví a domnívám se, že je mou silnou stránkou.

Posledním velkým úspěchem pak bylo vítězství v konkurzu na pražské konzervatoři, díky kterému jsem měl možnost si zahrát s Karlovarským symfonickým orchestrem akordeonový koncert Jindřicha Felda.

Jaký je váš profesní vzor?
Lidí, kteří mě inspirují, je celá řada. Velkým vzorem je pro mě můj profesor Josef Hřebík, který má k přípravě opravdu zodpovědný přístup a široké znalosti a cit pro barokní hudbu. Akordeonové uskupení Motion trio mi je vzorem v tom, jak kreativně využívají zvukových možností akordeonu. Dalším vzorem je mi pak dánský akordeonista Bjarke Mogensen, jednak svou technikou a jednak jeho repertoárem. Nebojí se hrát nové skladby a autory. Díky němu má skandinávská škola spoustu skvělých děl pro akordeon.

Kam byste to chtěl ve svém oboru dotáhnout?
Mým cílem je být dobrým hráčem i pedagogem. Rád bych dělal smysluplné a neotřelé projekty. Rád bych byl propagátorem akordeonu a objevoval a přinášel do našeho prostředí novou, zajímavou akordeonovou literaturu. Mým snem je případně jednoho dne učit na konzervatoři.

Jakou hudbu provozujete nejraději?
Rád hraji neoposlouchané skladby, které se nehrají tak často. Užívám si interpretaci moderní a soudobé hudby. Mými oblíbenými autory jsou soudobí skandinávští skladatelé (Mossemark, Schmidt, Lohse…), ale rád hraji například i transkripce barokních skladeb. Baví mě také lehčí žánr, třeba v rámci divadelního představení, kde je člověk více vtažen do celkového tvůrčího procesu a interaguje s herci.

Filip Kratochvíl (foto se souhlasem Filipa Kratochvíla)
Filip Kratochvíl (foto se souhlasem Filipa Kratochvíla)

Jakou hudbu rád posloucháte?
Tím, že jsem vyrůstal v prostředí, ve kterém rodiče organizovali jazzové koncerty, tak mám blízko k této hudbě. Velice rád mám minimalismus, aleatoriku a hudbu zaměřenou na témbr nástrojů. Z barokní hudby mám oblíbeného autora J. P. Rameaua. Z ostatních žánrů poslouchám crossover či world music.

Jak trávíte volný čas a jaké jsou vaše mimohudební koníčky?
Svůj volný čas jsem z velké části trávil studiem vysoké školy – psychologie na filozofické fakultě, které jsem letos dokončil. Jinak mám rád turistiku, discgolf či deskové hry. S přáteli také organizujeme v létě dětský tábor. Svůj volný čas trávím rád s přítelkyní nebo rodinou.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments