Seznamte se: Michaela Blažková

Představujeme současné nejúspěšnější studenty Pražské konzervatoře: Michaela Blažková – flétna

Kdy a kde jsem se narodila

Narodila jsem se 6. ledna 1997 v Praze.

Moje rodina a její vztah k hudbě

Dědeček z matčiny strany hrával v letohradském big bandu na trubku. Maminka učí hru na klavír a občas si zahraje v kostele na varhany. To tatínek zase hudbu vždycky jen poslouchal. Mám dva starší bratry, nejstarší hrál na klavír a druhý na housle a na violu.

Jaké byly moje hudební začátky

Nejdřív jsem se začala učit na zobcovou flétnu u paní učitelky Veroniky Pudlákové. To mi bylo asi šest let. Rok poté jsem začala hrát na klavír v Základní umělecké škole Charlotty Masarykové u paní učitelky Hany Černíkové. Na příčnou flétnu jsem začala chodit, když mi bylo jedenáct. I na příčnou flétnu jsem se učila u paní učitelky Pudlákové.

Proč jsem si nakonec vybrala právě svůj obor

Protože mě flétna nikdy nepřestala fascinovat svými možnostmi. Je to nástroj mnoha barev, zvukových a technických možností.

Moje první veřejné vystoupení a vzpomínky na něj

Moje první vystoupení bylo ve školce. Hrála jsem před svými spolužáky spolu s maminkou. Obě jsme hrály na zobcovou flétnu. Už vůbec nevím, jaký jsem z toho tehdy měla pocit, ale asi mě to bavilo, když jsem u toho zůstala:-)

Moji dosavadní učitelé a zkušenosti s nimi

Jak už jsem zmínila, mojí první učitelkou byla Veronika Pudláková. Lepší průvodkyni flétnovými začátky jsem si nemohla přát. Její metodické znalosti a poznatky mi stále znějí v hlavě a dodnes jsou pro mě velmi přínosné. Na konzervatoři, a letošním rokem počínaje i na univerzitě v Ostravě, studuji u pana profesora Jana Ostrého. Pan profesor je pro mě jednoznačně velkou inspirací. Je to nejen výborný hráč, ale i skvělý pedagog.

Soutěže, kterými jsem zatím prošla, a co hlavně mi daly

Na základní škole jsem se zúčastňovala národních soutěží základních uměleckých škol. Také jsem byla několikrát na mezinárodní soutěži v Nových Hradech, pak na soutěži v Polsku a v italském městě Trieste. Za dob studia na konzervatoři jsem se zúčastnila národní soutěže v Pardubicích a mezinárodních soutěží v Ostravě, Bratislavě a ve Vratislavi. Největší přínos vidím v tom, že má člověk nějaký cílový bod. Každý se snaží na soutěž připravit co nejprecizněji. Další věc, co se mi na soutěžích líbí, je to, že se zde potkávám s ostatními hráči na flétnu. Je to vždycky milé setkání s těmi, které znám, a inspirativní s těmi, které vidím poprvé.

Co považuji za svůj největší úspěch

Momentálně mě nejvíce těší, že jsem díky zdařenému školnímu konkurzu získala možnost zahrát si se smyčcovým orchestrem Pražské konzervatoře, který povede Chuhei Iwasaki. Je skvělé, že máme od školy takovou možnost, moc se na koncerty těším:-)

Jak hodně cvičím

Většinou cvičím okolo tří hodin denně. Některé dny méně a některé dny více. Bohužel nemám možnost cvičit doma, bydlím v panelovém domě a někteří sousedé nemají pro mé cvičení pochopení, musím tedy i o víkendu jezdit do školy, což je i co do počtu odehraných hodin značně omezující.

Můj profesní vzor

Myslím, že mohu říci, že mým vzorem je pan profesor Ostrý. Koncertuje a zároveň skvěle vyučuje. Je to člověk velkých znalostí a zkušeností.

Kam až bych to ve svém oboru chtěla dotáhnout

Nejšťastnější budu, když budu moct hrát. Ať už by se mi podařilo hrát v nějakém orchestru, komorním uskupení nebo dokonce sólově, budu šťastná.

Jakou hudbu provozuji nejraději

Nejraději mám asi baroko. Je to hudba s obrovskou vnitřní pulzací. Člověk ji musí nejdřív pochopit, aby ji mohl zahrát, a to mě na ní baví.

Jakou muziku ráda poslouchám

Moc ráda poslouchám cellové sonáty, barva violoncella mě prostě fascinuje:-) Mimo ostatní klasická díla si vždy ráda pustím jazz.

Co dalšího mám ráda, jak trávím volný čas

Mimo hudbu mám ráda sport. Odmala jezdím na kole, na lyžích, na bruslích, moc ráda hraji tenis, mám základní potápěčskou licenci a začala jsem i s lezením na stěně. Co se volnočasových aktivit týče, určitě nemohu nezmínit mé dva psy:-)

Co mně dokáže udělat největší radost

Velkou radost mám, když mi po koncertě někdo řekne, že ho moje hraní bavilo. Největší radost ale mám, když jsem někde na čerstvém vzduchu s lidmi, kteří jsou mi blízcí, a se svými čtyřnohými mazlíčky.

Moje největší přání

Říká se, že když se přání vysloví, tak se nesplní… pro jistotu si ho tedy nechám pro sebe:-)

***
Jan Ostrý, pedagog Pražské konzervatoře
Míšu mi přivedla na konzultaci asi tak rok a půl před jejími přijímacími zkouškami na konzervatoř báječná paní učitelka Veronika Pudláková. U Míši nebylo pochyb o jejím talentu, a tím pádem mi bylo hned jasné, že pokud dobře dopadne přijímací zkouška, můžu se těšit na mimořádně šikovnou flétnistku do své třídy. Vše dopadlo, jak jsem doufal a i předpokládal, a Míša již letos studuje v posledním ročníku Pražské konzervatoře a zároveň navštěvuje prvním rokem mou flétnovou třídu na Fakultě umění Ostravské univerzity. Během svých dosavadních studií se stala vítězkou či laureátkou řady soutěží, například v Bratislavě, Wroclawi, Pardubicích či Ostravě, a výborně reprezentovala obě své školy na mnoha důležitých koncertech. Málokdy se podaří mít ve třídě studenta, který neustále, po celou dobu svého studia, zvyšuje své hráčské kvality a připravuje svému pedagogovi jen a jen příjemná překvapení. Míše moc přeji a držím palce, ať ji ta její báječná hudební cesta dovede co nejdále!!

www.prgcons.cz