Připraveno bylo totiž české baroko, jak ho neznáme. Rytíř Adam Václav Michna z Otradovic je sice jméno z dějin hudby povědomé, ale kdo například zná jeho Roráty dne nedělního? Roráty jsou totiž mariánské mše, konané časně ráno a doprovázené liturgickými zpěvy. Trio dívek, první a druhý soprán a alt, chlapecké duo, tenor a bas a malý orchestr historických nástrojů, ve kterém hrály dvoje housle, viola, violoncello, kontrabas, zobcová flétna, varhany a psaltérium, neboli žaltář, na který hrála Andrea Stračinová jako na cimbál, s hodně podobným zvukovým výsledkem. Dirigent Roman Válek si tentokrát sedl na bok orchestru a dirigování zvládal spolu s obsluhováním malých bicích nástrojů, jako jsou zvonky, tamburína či triangl, ale i menší buben. V orchestru měla výjimečné postavení zobcová flétna, která zvládala vedoucí sopránový hlas a současně působila i jako sólový nástroj. Na sopránovou variantu hrála obdivuhodně Michaela Koudelková, která své umění měla možnost předvést v Sonatě G dur Nicolase Chédevilla, francouzského skladatele 18. století. Čtyřvětá sonáta je ideální pro předvedení kvalit hráče. Skladba je jen pro zobcovou flétnu, violoncello a varhany a je tedy pro posluchače velmi přehledná. V pomalých větách (Largo a Pastorale ad libitum) má hráč možnost předvést své umění kantilény a legata a hudebního výrazu, zatím co druhá věta Allegro ma non presto a zejména poslední věta Allegro je přehlídka technických nástrah pro hráče, který musí uhlídat jak intonaci a dech, tak technickou brilanci. Michaela Koudelková prokázala, že je excelentní hráčkou na barokní flétnu a že je rovněž vynikající hudebnice. Nakonec je již nositelkou mnoha cen ze zahraničních soutěží ( např.Velká Británie, Izrael, USA, Utrecht…) a je ostříleným matadorem, i když je stále ještě studentkou JAMU.
Slavíček rájský je název kancionálu, který sestavil Jan Josef Božan, katolický farář v Chroustovicích u Chrudimi, a který sestavil kancionál pro potřeby českých bohoslužeb. Byl schválen církví v roce 1714 a obsahuje písně Václava Karla Holana Rovenského Capella regia musicalis a rovněž úpravy skladeb Michnových. Pro potřeby večera připravil Pásmo barokních koled, které rovněž upravil, Martin Jakubíček. Posluchači slyšeli pět koled J.J.Božana a tři od V.H.Rovenského a navíc písně z Vietoris kodexu E.R. di Foggia, Andělé v oblacích. Ve všech případech šlo o radostné a nekomplikované písně, naplněné zbožností a naivními texty. Zajímavé byly ty, které měly taneční rytmy, přejaté z lidových tanců. Radostný ráz večera zakončila koleda Pásli ovce Valaši, už poněkud rozpustilá, ale technicky stále výborná.
Kvintet zpěváků byl vyvážený a vyrovnaný v dynamice i v barvě, snad jen první soprán Pavly Radostové byl občas ostřejší a otevřenější, než charakter koled vyžadoval. Nicméně se hlasy nesly v radostném a pohodovém duchu a vytvořili bezstarostnou předvánoční náladu, kterou podpořil i křest nového CD souboru. Je o nahrávku skladeb Františka Xavera Richtera s názvem Super flumina Babylonis, Psalmus 136 pro 12 hlasů a Miserere in f pro 10 hlasů. Pro mnohé návštěvníky koncertu to byl dobrý nápad na vánoční dárek. Soubor znovu prokázal svoji profesionální erudici a přinesl hudebnímu Brnu večer plný kvalitní hudby a předvánoční pohody.
