Slavnostní zahájení festivalu Baazar ve znamení silných žen a dokumentů

Pravda a elfí uši zvítězí
Letošní festival zahájila performance lecture polské režisérky Magdy Szpecht s názvem Cyber Elf. Příběh vzniku performance lecture se diváci dozví hned na začátku, od samotné autorky. Když napadlo Rusko Ukrajinu, rozhodla se Magda Szpecht jednat. Opustila dráhu divadelní režisérky a v touze o pomoc Ukrajině se rozhodla zapojit do mezinárodní skupiny aktivistů, která od roku 2014 bojuje proti ruské propagandě, dezinformacím a trollům – skupině Kyber Elfů.

Divadlo PONEC se stalo na jeden večer jedním z útočišť této kyber elfky. Jevišti dominovaly dva stoly, na kterých byly umístěny dva počítače, mikrofon a další potřebná technika. Prezentace, která je klíčovým prvkem celé performance lecture byla v reálném čase promítána na velké plátno v zadní části jeviště. Takto sdílená videa, fotografie a jiné informační materiály o průběhu války vždy doprovází živý přenos obličeje performerky, která k divákům po celou dobu sedí zády. Diváci jsou tak vpuštěni do velké blízkosti všech emocí, kterými při přednášce Magda Szpecht prochází.

Velké plátno doplňují dvě obrazovky po stranách jeviště, na kterých se objevují doplňkové obrázky, videa a grafika. Kolem improvizované kanceláře byly umístěny pokojové květiny, které rozbíjely technický set-up. Jedinou další divadelní entitou byl kolem kancelářských stolů natažený svítící řetěz v barvách ukrajinské vlajky.

Hlavním cílem vzniku performance lecture byla snaha o osvětu. Šíření informací z válečného konfliktu skrze materiály civilistů, nejen přes mediální obraz a interpretaci. S tímto cílem se ale nutné váže i téma dezinformací, fake news a zároveň vznikajícího digitálního archivu míst. Skupina dobrovolníků Kyber Elfů se totiž pod skrytými identitami svých avatarů snaží dennodenně bojovat proti mýtům, odhalovat nepravdivé články, videa a fotografie. Zároveň, díky podrobnému sledování všech obrazových materiálů z válečné zóny, dávají dohromady mapu postižených míst. Účelem je podle Magdy Szpecht shromažďování materiálů pro soud válečných zločinů, který bude po ukončení války následovat.

Všechny zmíněné materiály – fotky a videa z válečné zóny, zmanipulované články a videa – divákům postupně ukazovala a popisovala, jak lze odhalit a dokázat, že se jedná o fake news. I kdyby jen tento dílčí cíl, tedy šíření osvěty a odhalování fake news, byl ten jediný, který performace lecture přináší, je to v souvislosti se současnou situací zcela dostačující.

Překvapením byla velká otevřenost, s níž Magda o činnostech skupiny a těžkých tématech hovořila. Diváci se prostřednictvím této performance dozvídají podrobné informace o skupině, o komunikačních platformách, které využívá. Tuto otevřenost režisérka zdůvodňuje tím, že všechno, co sama ve virtuálním světě dělá, je legální, a proto nemá důvod svou identitu zapírat. Jedná se o událost s performativními rysy, která stojí na rozhraní divadla a osvětové akce, je velmi křehká a niterná, odhalující a otevřená.

Očistný rituál „pornokrajiny“
Jako další představil Baazar inscenaci s názvem Dance Floor 2022 tří umělkyň – Any Dubljević, Kasii Kania, Marji Christians. Inscenace je dokumentárním výzkumem vnímání těla a historie místa. Výzkum a celá inscenace je silně napojená na hotel Haludovo Palace na chorvatském ostrově Krk. Dnes již zchátralý brutalistní hotel byl jednou z luxusních destinací bývalé Jugoslávie. Zasloužil se o ní americký zakladatel světové proslulého porno časopisu Penthouse, který do hotelu investoval 45 milionu dolarů.

Performerky se rozhodly tvořit přímo v troskách tohoto luxusního hotelu, ze kterého v současnosti opravdu zbylo jen torzo. S výhledem na moře a uprostřed zelené divočiny, která postupně začíná hotel ovládat, si performerky opravily taneční parket. Jejich výzkum se odráží přímo z historie místa. Jejich cílem je transformovat vnímání těla, které právě na místě původního tanečního parketu socialistického hotelu muselo být nahlíženo silně stereotypní optikou. Performace Dance Floor tedy možná může s nadsázkou působit jako očistný rituál samotného místa. To vše za hudebního doprovodu feministického alba 700WET.

Vzhledem k těsnému navázání inscenace na místo, rozhodly se performerky diváky přenést do ruin hotelu s sebou. Jevišti dominovalo velké plátno, na které byl promítán záznam performance, jak se dohrálo v Chorvatsku na tamním parketu. Video záznam není stylizovaný, krom performance jsou na něm zachyceny všechny procházející osoby, které objevují rozpadlý hotel či hledají cestu na pláž.

Jak už bylo řečeno, většina dění se odehraje na plátně, performerky, které jsou přítomné v sále, jsou v pozici svědků, kteří přináší fyzický prožitek z výzkumu i do samotného prostoru divadla. Pohyb, který vidíme na plátně, opakují, přidávají své variace, koncentrovaná pozornost ale vždy směřuje k dění v projekci.

Tanec a fyzickou akci střídají monology a společné dialogy tematizující patriarchátem ovlivněný pohled na ženské tělo, rekonstrukce (či fabulace) dění v hotelu, požadavky na oblečení a vzhled žen. Promluvy jsou vždy podpořeny následnou fyzickou akcí, která hlavní sdělení umocní.

V rámci Baazar Festivalu proběhla také diskuze s jednou z performerek – Anou Dubljević – která otevřela téma feministické dramaturgie jako způsobu produkce významu, ale také jako sdílenou praxi během procesu tvorby, organizace, produkce a prezentace představení. Diskuze vychází z textů knihy Any Dubljević, The Feminist Pornscapes, On Feminist Dramaturgical Thinking in Dance and Performance Practice. Stejně tak i Magda Szpecht připravila workshop o své práci kyber elfky a bojovnice proti fake news. Na Bazaar festivalu je ostatně letos linie doprovodných programů, „sdílení odvážné praxe“ úplně stejně důležité jako samotná představení.

Cyber Elf
Koncept a performance: Magda Szpecht
Dramaturgie: Olga Drygas
Video: Natan Berkowicz & DZIKI
Hudba: Krzysztof Kaliski
Poděkování: Kristė Savickienė (SIRENOS) & Olga Drygas (Nowy Teatr)
Produkce a kurátorství: ÆFEKT: Michał Rogulski

Dance Floor 2022
Koncept, performance: Ana Dubljević, Kasia Kania, Marja Christians
Hudba: 700WET / Marja Christians + Cid Hohner 
Video: Andrea H. Catala 
Dramaturgie: Zrinka Užbinec
Světelný design, scénografie: Dana Maxim
Spolupráce na konceptu, produkční podpora: Liesa Harzer  
Produkce: Marja Christians / Juicy Frictions 

Festival Bazaar 2024, 15. a 16. 3. 2024, divadlo PONEC.