Slovenské národní divadlo slaví devadesátiny

redakce, 01.03.2010 1:00

Právě dnes to je na den přesně rovných 90 let, co byla v Bratislavě – 1.března 1920 -zahájena činnost Slovenského národního divadla, a to Smetanovou Hubičkou, v provedení společnosti Východočekého divadla. Den nato se hrála Maryša bratří Mrštíků, pak také opereta a v květnu se v divadle uskutečnilo první baletní představení, kterým byla Délibesova Coppélia. Do konce první sezóny se celkem odehrálo 20 oper, 19 operet, 2 balety a 26 činoher.
Pro úplnost ale připomeňme, že samotná budova divadla byla otevřena již několik desítek let před vznikem SND, a to 26.září 1886. Jejími architekty je známá dvojice Fellner – Helmer.

Zahájení činnosti Slovenského národního divadla předcházel vznik Družstva SND, v listopadu 1919. Protože byl ale divadelní život Bratislavy až do ustanovení samostatného československého státu německo – maďarský, tak se skutečné slovenské divadlo dostávalo k životu jen velmi pomalu. Právě to byl hlavní důvod, proč se budova SND otevírala Smetanou, v provedení českých umělců. A Češi se tu hojně uplatnili i v dalších letech – vzpomeňme třeba Oskara Nedbala, Milana Zunu, Zdeňka Folprechta.

Opravdová slovenská opera se v Bratislavě proto probouzela k životu jen velmi pomalu. Prvním školeným slovenským operním zpěvákem v SND byl až tenorista Janko Blaho, který do divadla nastoupil v roce 1926. Budova SND má ale i tak bohatou operní historii: Dirigoval tady například Pietro Mascagni, zpívala tu Ema Destinová, Jarmila Novotná, Karel Burian, Fjodor Šaljapin, působil tu Bruno Walter.

Nejvýznamnější událostí poválečné opery SND byla nesporně premiéra Suchoňovy Krútňavy v prosinci 1949, v divadle měly premiéru i další nové slovenské opery – uveďme alespoň Suchoňova Svätopluka a Cikkerova Bega Bajazida. V sedmdesátých letech se objevuje nová generace v zahraničí úspěšných slovenských operních zpěváků, v čele s Peterem Dvorským a Sergejem Kopčákem. Z dalších umělců opery poválečné éry je třeba jmenovat alespoň režiséra Miroslava Fischera, dirigenty Tibora Freša a Ladislava Holoubka, ze sólistů pak také Gustáva Pappa, Ondreje Malachovského, Ninu Hazuchovou či Ľubu Baricovou.

Poslední léta opery Slovenského národního divadla jsou však negativně poznamenána neustále se střídajícími šéfy, což se negativně projevuje v provozních obtížích, a v některých případech i v uměleckých výsledcích souboru. Slovenské národní divadlo je teď už několik měsíců bez generálního ředitele.

Podobně jako opera byl na spolupráci s českými umělci ze začátku odkázán i balet. Od války pak začínal převládat vliv ruské baletní školy, v čele bratislavského souboru působil Maximilián Froman, bývalý člen slavného Ďagilevova baletu. Z pováléečné éry je třeba připomenout alespoň výjimečného choreografa a tanečníka Jozefa Zajka, Karola Tótha a Borise Slováka.

V kronice Slovenského národního divadla nelze nezmínit desetiletí trvající průtahy a skandály kolem stavby nové budovy. Ta byla nakonec přece jen otevřena, za bezmála 5 miliard, v dubnu 2007.

www.snd.sk

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat