Smetanovští pěvci (1). Pěvci premiér oper Bedřicha Smetany

  1. 1
  2. 2
  3. 3

O Janu Ludevítu Lukesovi (1824-1906), který o premiéře Braniborů v Čechách zpíval Varnemana, bychom se asi nezmiňovali, kdyby nebyl Smetanovým prvním Daliborem o premiéře opery 16. května 1868 v Novoměstském divadle. Tento rodák z Ústí nad Orlicí studoval v Brně a ve Vídni a na jevišti poprvé vystoupil v Městském divadle v Olomouci, kde během půl roku nastudoval dvacet operních rolí. Pak získal angažmá ve Stavovském divadle v Praze, v Prozatímním divadle hostoval od roku 1862, ale J. N. Maýr byl proti jeho angažování, a tak Lukes odešel do Bruselu a později do Budapešti a do Prahy se vrátil, až když jej povolal Bedřich Smetana. Působil zde v letech 1866-1873. Kromě premiéry Braniborů v Čechách zde zpíval Jeníka v Prodané nevěstě (ne ovšem o premiéře, ale až později) a především Dalibora. V době svého působení v Praze zpíval poměrně široký repertoár včetně hrdinných tenorových partií, např. Manrica, Gustava III. nebo Florestana. V roce 1871 ztělesnil v Prozatímním divadle Vítka v Daliboru. Věnoval se též pedagogice, byl spoluzakladatelem pražského Hlaholu.

Josef Paleček (archiv OP)

Čtvrtým významným pěvcem premiéry Braniborů v Čechách byl basista Josef Paleček (1842-1915), zpívající roli Kmeta. O premiéře první verze Prodané nevěsty v roce 1866 zpíval Krušinu a v Daliboru pak žalářníka Beneše. V Prozatímním divadle nejprve zpíval ve sboru, své první sólistické angažmá získal v Olomouci, odkud se opět vrátil v roce 1865 do Prozatímního divadla, ale již jako sólista, kde získal uplatnění především v Mozartových operách. Kromě premiérových rolí zpíval později i Kecala v Prodané nevěstě. V dubnu 1870 se s Prahou rozloučil rolí Mefistofela v Gounodově opeře Faust a Markétka a odešel do angažmá v Mariinském divadle v Petrohradě, kde působil až do konce života a kde také zemřel. V Petrohradě prosadil v roce 1871 uvedení Prodané nevěsty. Po skončení pěvecké činnosti působil v Mariinském divadle též jako režisér a pedagog.

Eleonora z Ehrenbergů (archiv OP)

I druhou svou operu Prodanou nevěstu v Prozatímním divadle nastudoval jako dirigent Bedřich Smetana. Z premiéry první verze díla se musíme zmínit o představitelce Mařenky Eleonoře z Ehrenbergů (1832-1912). Vystudovala Pražskou konzervatoř u italského pedagoga Gordigianiho, který ji nasměroval především na italský repertoár. Zpívala ve Stavovském divadle v Praze, v Hamburku a Lipsku a v roce 1863 se stala sólistkou Prozatímního a později Národního divadla, kde v roce 1885 vystoupila naposledy jako Leonora v Trubadúru. V Prozatímním divadle měla mimořádné postavení (i plat) především jako dramatická koloraturní sopranistka. Byla i výbornou herečkou. Po Mařence byla i první Jitkou v Daliboru a o premiérách Libuše zpívala Prvního žence. O premiéře nové inscenace Prodané nevěsty v Národním divadle v roce 1883 dokonce zpívala Hátu.

Betty Fibichová (foto archiv ND)

O premiéře definitivní verze Prodané nevěsty v roce 1870 v Prozatímním divadle zpívala roli Háty Bety Fibichová (1846-1901), choť významného českého skladatele Zdeňka Fibicha, za něhož se provdala po smrti své sestry, která byla jeho první ženou. Kromě Háty účinkovala Bety Fibichová v obou premiérách Libuše jako Radmila, o premiéře Tajemství jako Panna Róza a nakonec byla i prvním Závišem ve Smetanově operním epilogu Čertova stěna. Po angažmá v německých divadlech v Karlových Varech a Olomouci se stala v roce 1868 sólistkou Prozatímního divadla, s jehož souborem přešla i do Národního divadla, kde působila až do roku 1891 (později ještě hostovala). V Národním divadle si svůj smetanovský repertoár rozšířila ještě o Martinku v Hubičce, Ludmilu v Prodané nevěstě a Děčanu v Braniborech v Čechách.

Pouze v jedné smetanovské premiéře vystoupila Emilie Bennewitzová (1834-1906), když zpívala o premiéře Dalibora 16. května 1868 roli Milady. Tehdy čerstvě angažovaná pěvkyně souboru Prozatímního divadla (zpívala především mezzosopránové partie) byla jeho členkou do roku 1871. Později vystoupila též jako Děčana v Braniborech v Čechách. Byla manželkou dlouholetého ředitele Pražské konzervatoře houslisty Antonína Bennewitze.

Marie Sittová, Libuse 1881 (archiv Z. Brabec)

Významnou pěvkyní smetanovských premiér byla sopranistka Marie Sittová (1852-1907). Vedle angažmá v Prozatímním divadle zpívala i v Salcburku, Štýrském Hradci a v Brně. Po otevření Národního divadla se stala jeho sólistkou, když v obou premiérách Libuše zpívala titulní roli (1881, 1883). Ještě dříve byla první Anežkou ve Dvou vdovách, Vendulkou v Hubičce, Blaženkou v Tajemství a později i Katuškou v Čertově stěně. V Národním divadle pak k těmto rolím přidala ještě Mařenku, kterou poprvé zpívala již v Prozatímním divadle v roce 1875. Sólistkou naší první scény byla až do 31. října 1898.

Karel Čech (Kecal) 1883 (zdroj archiv ND)

V obou premiérách Libuše zpíval roli Chrudoše basista Karel Čech (1844-1913), který byl také prvním Mumlalem ve Dvou vdovách, prvním Palouckým v Hubičce a prvním Bonifácem v Tajemství. Patřil k těm sólistům Prozatímního divadla, kteří přešli v roce 1883 do Národního divadla, kde pak působil jako sólista až do roku 1890, kdy se 31. ledna se svým publikem rozloučil rolí Kecala v Prodané nevěstě (zpíval i Krušinu). Nastudoval i role v dalších Smetanových operách, např. Wolframa a Kmeta v Braniborech v Čechách, Beneše v Daliboru a Malinu v Tajemství. Připomeňme, že jeho starším bratrem byl dirigent Prozatímního i Národního divadla Adolf Čech (1841-1903), který řídil první nastudování Smetanových oper od doby, kdy skladatel ohluchl a nemohl své opery dirigovat sám.

Antonín Vávra, Jeník 1883 (archiv Z. Brabec)

Také tenorista Antonín Vávra (1847-1932) patřil k nejvýznamnějším pěvcům smetanovských premiér. Poprvé zpíval Šťáhlava v Libuši, později byl prvním Podhájským ve Dvou vdovách, Lukášem v Hubičce, Vítem v Tajemství a nakonec Jarkem v Čertově stěně. Měl výborné italské školení a již v Prozatímním divadle zpíval velice široký repertoár. I on se stal sólistou Národního divadla, kde byl členem až do roku 1888, přičemž zde hostoval ještě o deset let později. Kromě zmíněných smetanovských premiér nastudoval i další role ve všech skladatelových operách, např. Jeníka v Prodané nevěstě, kterého zpíval 79x a s Marií Sittovou byli považováni za ideální pár v této úspěšné Smetanově opeře. O premiéře nové inscenace Dalibora v Národním divadle 5. prosince 1886 zpíval titulní roli.

Irma Reichová (archiv OP)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
0 0 vote
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments