Anna Bortlová se narodila 22. května 1947 v Praze. Zpěvu se věnovala od raného mládí. Po absolutoriu konzervatoře u Ludmily Červinkové v roce 1968 pokračovala ve studiu na Hudební fakultě akademie múzických umění u Teodora Šrubaře. Během svých studií zpívala v Pražské komorní opeře, s níž se zúčastnila zájezdů do Francie, Itálie, Belgie a Spolkové republiky Německo. V roce 1969 se stala laureátkou Pěvecké soutěže Leoše Janáčka v Luhačovicích a o rok později zvítězila na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. V té době také hostovala na našich operních scénách. V Národním divadle poprvé vystoupila 11. května 1972 na scéně Stavovského (tehdy Tylova) divadla v roli, která se posléze stala ozdobou jejího repertoáru, v postavě Hraběnky v Mozartově Figarově svatbě. Následovaly Mařenka v Prodané nevěstě, Lidunka ve Dvou vdovách a Blaženka v Tajemství. Tuto roli zpívala ještě jako host v premiérovém obsazení inscenace dirigenta Bohumila Gregora a režiséra Přemysla Kočího na scéně Smetanova divadla dne 5. května 1973.
Do sezony 1973/1974 už vstoupila jako sólistka Opery Národního divadla. Čekaly ji krásné úkoly, v nichž naplno uplatnila svůj svěží, lehký lyrický soprán s výborně posazenými výškami. Byly to Fiordiligi v Mozartově opeře Così fan tutte v prvním provedení této opery v italském jazyce v Národním divadle a Katuška ve Smetanově Čertově stěně. V následující sezoně 1974/1975 se opět setkala s Hraběnkou z Figarovy svatby, kterou zpívala při premiéře jejího nového nastudování, jež bylo dílem dirigenta Jiřího Kouta a režiséra Bohumila Zoula.
Jak už jsme uvedli výše, role v operách Bedřicha Smetany patřily k největším úspěchům Anny Bortlové. Zpívala v sedmi z osmi Mistrových oper. Jediné Smetanovo dílo, se kterým se na scénách Národního divadla nesetkala, byla Hubička. Vedle již zmíněných rolí ztvárnila postavy Vlčenky v Braniborech v Čechách, Jitky v Daliborovi, Karoliny ve Dvou vdovách a v inscenaci Libuše ke stému výročí znovuotevření Národního divadla zpívala jednoho z ženců za scénou.
Na tomto místě se sluší připomenout, že Anna Bortlová získala druhou cenu v soutěži Pražského jara v roce 1978, jež byla věnována interpretaci čelných rolí v Prodané nevěstě.
Byla rovněž znamenitou interpretkou role Terinky v Kuchinkově a Jernekově inscenaci Dvořákova Jakobína, kterou zpívala při její premiéře v roce 1975 a poté v mnoha desítkách repríz. Nesčetněkrát se rovněž představila také v roli Druhé žínky v Rusalce. Tuto roli nazpívala i v Kašlíkově filmové verzi opery.
Další doménou Anny Bortlové byly Mozartovy opery, v nichž mohla skvěle uplatnit všechny finesy svého hlasového projevu. K již uvedeným rolím přibyla Pamina v Kouzelné flétně a v další inscenaci této opery Druhá dáma z družiny Královny noci.
Z dalších rolí v českých operách připomeňme Karolku v Janáčkově Její pastorkyni, Lišáka Zlatohřbítka v Příhodách lišky Bystroušky a Glašu v Kátě Kabanové. V operách Bohuslava Martinů se představila v roli Ortensie v Mirandolině, Pána v Juliettě a jejími posledními studovanými rolemi byly postavy Děvčete a Kovářovy dcery v Hrách o Marii.
Významné místo v repertoáru Anny Bortlové tvořily rovněž role v původních novinkách. Byla to například Klárka v Hanušově operním zpracování komedie Carla Goldoniho Sluha dvou pánů, Veronika v Pauerově Zuzaně Vojířové, Chloris v Cikkerově Hře o lásce a smrti, sestra Ondráše v Kašlíkově Zbojnické baladě, Laura v opeře Jana Franka Fischera Copernicus, kterou autor napsal ke stému výročí znovuotevření Národního divadla, a Královna včel v dětské opeře Evžena Zámečníka Brouk Pytlík.
Z dalších rolí Anny Bortlové připomeňme její Xenii v Musorgského Borisi Godunovovi, Oksanu v Příběhu noci vánoční Rimského-Korsakova či Soňu v Prokofjevově Semjonu Kotkovi, drobnější úlohy v italských operách (hraběnka Ceprano ve Verdiho Rigolettovi, Inéz v Trubadúrovi, Flora v Traviatě či Kate Pinkertonová v Pucciniho Madame Butterfly), Siebela v Gounodově Faustovi a Markétce, Marcellinu v Beethovenově Fideliovi, paní Vixen v Brittenově zpracování Gayovy Žebrácké opery, Wellgundu ve Wagnerově Zlatě Rýna a především její Dianu v koncertním provedení Gluckovy Ifigenie na Tauridě.
Velmi bohatá byla koncertní činnost Anny Bortlové. Pravidelně se věnovala interpretaci písňové tvorby, především českých autorů. V roce 1977 absolvovala úspěšné koncertní turné v Kanadě.
Popřejme jubilantce Anně Bortlové pevné zdraví a hojnost spokojených dní.
