Státní opera začala novou sezónu koncertem Musica non grata

V podání Orchestru a Sboru Státní opery a pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Karla-Heinze Steffense zazněl klavírní koncert Vítězslavy Kaprálové, dva starozákonní žalmy německo-židovského skladatele Alexandra Zemlinského a na závěr Česká rapsodie Bohuslava Martinů.

Před zahájením koncertu promluvili ministr kultury Lubomír Zaorálek, starosta Hamburku Peter Tschentscher a tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Všichni tři připomněli útrapy, kterými musela řada hudebníků nejen židovského původu projít zejména ve třicátých a čtyřicátých letech. “Není to něco, co by nemělo svou aktuálnost. Dokonce mám někdy pocit, že se to vrací,” řekl Zaorálek. Dodal, že je povinností se podobným tendencím bránit.

Ministr také poděkoval Německu za to, že poskytlo na vytvoření hudebně-divadelního projektu peníze. Tschentscher hlediště pozdravil jménem německého ministra zahraničí Heika Maase a německého státu a ocenil partnerství obou zemí i v jiných než kulturních souvislostech. Poslední řečník Kraus pak mimo jiné řekl, že nacismus znamenal v celém evropském prostoru obrovské ztráty mezi talenty v různých oblastech lidské činnosti, což je potřeba stále připomínat.

Dnes zastoupené skladatele podle dramaturgů koncertu potkal podobný osud – po jistou dobu svého života působili v Praze a byli součástí středoevropského vícenárodnostního prostoru, z něhož však byli násilně vytlačeni rozpínající se nacistickou ideologií. Právě takoví čeští a němečtí autoři stojí v centru pozornosti celého cyklu operních inscenací, koncertních provedení oper, symfonických a komorních koncertů Musica non grata.

Vítězslava Kaprálová (1915) byla česká skladatelka a dirigentka, která zemřela v roce 1940 ve Francii v pouhých 25 letech. Šéfdramaturg Opery Národního divadla Ondřej Hučín v průvodním slově ke koncertu uvedl, že skladatelka je “nejproslulejší českou zástupkyní něžného pohlaví v jinak tradičně tak maskulinních oborech jako hudební skladba a dirigování”. Klavírní koncert v d-moll byl její absolventskou prací na brněnské konzervatoři, kterou vytvořila ve věku dvaceti let.

Rakouský rodák Alexander Zemlinsky byl z Prahy nucen emigrovat v roce 1938 kvůli židovskému původu. Zemřel ve Spojených státech o čtyři roky později. Kromě například osmi oper a skladby Lyrická symfonie vytvořil také trojici starozákonních žalmů ve vokálně-symfonickém zpracování, z nichž dva – Žalm 23 z roku 1910 a Žalm 13 z roku 1935 – dnes zazněly ve Státní opeře. Kantáta Česká rapsodie Bohuslav Martinů je pak podle Hučína jedním z mála děl, kde dal slavný skladatel najevo politický postoj, v tomto případě naději ve svobodu a nezávislost českého národa po tragédii první světové války.

V celé budově Státní opery platila dnes povinnost mít nasazenou roušku a již se také dodržovala opatření, která vstoupí v platnost od září a podle kterých musí být návštěvníci vnitřních kulturních akcí rozděleni do sektorů. Národní divadlo dnes oznámilo, že kvůli výskytu nákazy covidem-19 mezi členy operního sboru divadla půjde po dohodě s hygieniky celý dvaašedesátičlenný sbor do karantény. Státní opera má vlastní sbor, takže ji situace nezasáhla.