Svatováclavský hudební festival: Beethoven 250 – oslavy proběhnou v Ostravě

  1. 1
  2. 2
Tradičně velkolepou hudební přehlídku nabídne ve dnech 3. – 28. září 2020 již 17. ročník Svatováclavského hudebního festivalu (SHF). Největší festival duchovní a tzv. staré hudby v ČR bude letos realizovat 29 koncertů v kostelích celého Moravskoslezského kraje, z toho 15 z nich rozbuší srdce Ostravy. Letošní ročník bude věnován oslavám přelomového hudebního génia Ludwiga van Beethovena. Moravskoslezskou metropoli rozezní hned devět jeho špičkově provedených skladeb v mnoha různých podobách – od klavírního či houslového recitálu nás přenesou komorní soubory až po rozsáhlá díla s orchestrem, sborem a sólisty.
Ludwig van Beethoven – obraz od Josepha Karla Stielera (zdroj cs.wikipedia.org)

Festivalová přehlídka bude zahájena i letos monumentálním dílem, a to nádherným (jediným) Beethovenovým oratoriem Kristus na hoře Olivetské. V rámci patriotistických tradic na prvním koncertě festivalu nebude chybět Janáčkova filharmonie Ostrava – a to pod taktovkou Petra Popelky (nový hlavní hostující dirigent JFO), kterou doplní nejlepší český sbor – Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy. Trojici ústředních postav (Seraf, Ježíš a Petr) ztělesní sopranistka Jana Sibera, tenorista Richard Samek a basista ostravské opery Martin Gurbaľ (čtvrtek 3. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Katedrála Božského Spasitele).

Skvělý hudební zážitek zajisté slibuje také provedení Beethovenova jedinečného Septetu Es dur společně se Schubertovým Oktetem F dur. Mistrovská díla dvou velikánů zazní v podání předních českých interpretů včetně sólistů České filharmonie. Beethovenův Septet vznikal souběžně s jeho první symfonií a během krátké doby se stal jedním z jeho nejúspěšnějších a nejoblíbenějších děl pro „velké komorní obsazení“. Na jeho interprety jsou kladeny vysoké interpretační nároky, a to jak pro jednotlivce, tak technicky pro utvoření ansámblu, kdy se musí sejít špičkoví hráči jednotlivých nástrojových skupin. Svojí délkou 40 minut se velice blíží serenádě, podobně jako následující Schubertův Oktet (60 minut), který byl komponován na zakázku právě jako protiváha k Beethovenovu opusu a je tedy i podobně strukturně vystavěn. Program zazní nejen v Ostravě, ale bude jím i slavnostně otevřen rekonstruovaný zámek Nová Horka u Studénky. Těšit se můžete na Bennewitzovo kvarteto & Petra Riese (kontrabas), Igora Františáka (klarinet), Ondřeje Vrabce (lesní roh) a Martina Petráka (fagot) – sobota 26. 9. 2020, 18:00, Ostrava-Zábřeh – Kostel Svatého Ducha.

„Věřím v příchod nového života, život věčný, amen.“ Beethovenův zvukový obraz věčnosti, brilantně rychlé modulace, zdánlivě nekonečná řada křížících se stupnic i složitost zvuku, to je Credo jeho Missy solemnis, prostřednictvím níž si vydobyl největší úspěchy. Pět hlavních částí této mše stojí v dobovém kontextu velice ojediněle vedle sebe jako téměř oddělená stavebně dokonalá díla. V každém z nich vyniká Beethovenova originální kompoziční technika, s níž si dokázal silně intelektuálním způsobem pohrávat s každým slovem, jeho významem a symbolikou. Oslavná mše, kterou bude festival také slavnostně zakončen, bude provedena v exkluzivním sólistickém obsazení – Simona Šaturová (soprán), Markéta Cukrová (mezzosoprán), Jaroslav Březina (tenor) a František Zahradníček (bas) – společně s Českým filharmonickým sborem Brno a PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Václava Lukse (pondělí 28. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Katedrála Božského Spasitele). 

Na Svatováclavském hudebním festivalu 2020 zazní celkem devět děl na počest Ludwiga van Beethovena:

Svatováclavský hudební festival 2019 – Závěrečný koncert (zdroj SHF)

Zahajovací koncert / Beethoven 250: Kristus na hoře Olivetské
Čtvrtek 3. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Katedrála Božského Spasitele

Janáčkova filharmonie Ostrava, Petr Popelka – dirigent
Český filharmonický sbor Brno, Petr Fiala – sbormistr
Sólisté: Jana Sibera – soprán; Seraf, Richard Samek – tenor; Ježíš, Martin Gurbaľ – bas; Petr

Ludwig van Beethoven (1770–1827): Symfonie č. 4 B dur, op. 60
Ludwig van Beethoven: Kristus na hoře Olivetské, oratorium, op. 85

Kulturní svět letos slaví 250. výročí jednoho z největších hudebních géniů. Nebylo tudíž myslitelné, aby se hudba Ludwiga van Beethovena neobjevila na slavnostním zahájení festivalu. Od tohoto dovršitele klasicismu a hudebního vizionáře zazní dvě pozoruhodná díla, která nepatří k notoricky omílaným položkám koncertních programů. Čtvrtá symfonie působí po experimentech Třetí – Eroiky a fatalitě Páté – Osudové jako klasicistně střídmé a energické ohlédnutí plné pohody. Následovat bude expresivně vypjaté oratorium Kristus na hoře Olivetské, líčící poslední okamžiky před Kristovým zatčením. Beethoven ve svém jediném oratoriu zhudebňuje myšlenky Boha-člověka odcházejícího vstříc svému osudu, který je dovršen za zpěvu andělského chóru.

Bach / Haydn / Beethoven / Klavírní recitál
Pátek 4. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Slezská Ostrava – Husův sbor

Marek Kozák – klavír

Ludwig van Beethoven (1770–1827): Sonáta As dur pro klavír, op. 110

Teprve šestadvacetiletý klavírní virtuos Marek Kozák má za sebou řadu oslnivých výsledků v celé plejádě soutěží, včetně těch nejprestižnějších, jako je Mezinárodní klavírní soutěž Fryderyka Chopina ve Varšavě, Pražské jaro či Evropská klavírní soutěž v Brémách a Busoniho soutěž v Bolzanu. Obvykle kritika vyzdvihuje jeho neomylnou techniku, obrovskou muzikalitu a vnitřní pokoru k notovému zápisu. Na jeho festivalovém recitálu zazní výběr z děl barokních a klasicistních mistrů. Závěr bude věnován původně houslové Chaconně v úpravě legendárního klavíristy Busoniho, o které je Kozák přesvědčen, že „jde o jednu z nejslavnějších a nejlepších transkripcí vůbec“.

Beethoven / Messiaen: Kvartet pro konec času 
Sobota 5. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Slezská Ostrava – Husův sbor

Jiří Vodička – housle, Igor Františák – klarinet, Tomáš Jamník – violoncello, Martin Kasík – klavír

Ludwig van Beethoven (1770–1827): Sonáta A dur pro housle a klavír „Kreutzerova“, op. 47

Svou nejznámější sonátu Beethoven věnoval houslistovi Kreutzerovi, který ji ironií osudu nehrál. Přesto díky ní vstoupil do hudebních i literárních dějin (Tolstoj, Janáček).

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments