Státní opera oživila La traviatu novými tvářemi
Opera Giuseppe Verdiho ve Státní opeře v režii Arnauda Bernarda měla premiéru 5. října 2006. Od té doby uteklo hodně vody, kterou po šestnácti letech…
Státní opera Praha dnes funguje jako jedna ze scén Národního divadla. Instituce zahájila v Praze oficiálně činnost 5. ledna 1888 jako Nové německé divadlo. Novorenesanční budova s neorokokovým interiérem sídlí na adrese Wilsonova 4. Po velké rekonstrukci byla znovuotevřena 5. ledna 2020.
Pražská německá obec potřebovala budovu k realizování divadelních představení v německém jazyce, zvláště poté, co bylo vystavěno české Národní divadlo. Hlavním architektem byl zvolen Alfons Wertmülerm, architektonické plány pak byly svěřeny vídeňské firmě Fellner und Helmer, se kterou na projektu spolupracoval architekt vídeňského divadla Burgtheater Karl Hasenaurer.
Místo bylo v roce 1886 vybráno po zbouraném Novoměstském divadle a práce trvaly necelé dva roky. Budova Nového německého divadla byla slavnostně otevřena 5. ledna 1888 představením Wagnerovy opery Mistři pěvci norimberští, kterou dirigoval Karl Muck.
Prvním ředitelem opery se stal Angelo Neumann (ve funkci 1988-1910), bývalý barytonista Vídeňské dvorní opery, který ve funkci stál téměř čtvrt století a stal se nejdéle sloužícím ředitelem této scény.
Dalším ředitelem byl Heinrich Teweles (ve funkci 1911-1918). Situace všech německojazyčných divadel se po vyhlášení Československé republiky změnila a nový ředitel Leopold Kramer (ve funkci 1918-1927) se tak musel potýkat s problémy spojené s vedením německojazyčného divadla v českém státě. Jeho následovníkem byl Robert Volkner (ve funkci 1927-1932), ten na rozdíl od Kramera nebyl nájemcem divadla, nýbrž zaměstnancem Německého divadelního spolku, hospodařil tak s přidělenou částkou. Musel se ovšem i tak vypořádávat s finančními problémy, které divadlo zasáhly v rámci celosvětové hospodářské krize.
Posledním ředitelem před druhou světovou válkou se stal Paul Eger (ve funkci 1932-1938), který se stal také posledním ředitelem této instituce pod názvem Nové německé divadlo. Chod divadla se mu dařilo udržovat i přes stále složitější politickou situaci. 30. září 1938 ale zaměstnanci divadla obdrželi dopis o rozvázání smluv s Německým divadelním spolkem.
Československá vláda zvažovala odkoupení budovy od Německého divadelního spolku, k tomu ovšem nedošlo po obsazení celé republiky jednotkami wehrmachtu. Divadlo bylo přejmenováno na Německou operu, během války sloužilo k politickým shromážděním či k prezentaci čistě německého umění. Budovu využíval také divadelní soubor z Duisburgu, který při náletech přišel o tu vlastní. Od 1. září 1944 byla všechna říšská divadla uzavřena.
Po válce fungovaní divadla převzali čeští umělci, ředitelem se stal skladatel Alois Hába a divadlo bylo přejmenováno na počest pražského povstání na Divadlo 5. května. Po jedné sezóně divadlo opustil činoherní soubor a instituce byla přejmenována na Velkou operu 5. května. Silným uměleckým vlivem konkurovala tamější scéna Národnímu divadlu a po komunistickém převratu byla rozhodnutím ministra školství, věd a umění Zděňka Nejedlého přejmenována zpět na Divadlo 5. května, připojena k Národnímu divadlu a od listopadu 1949 nesla jméno Smetanovo divadlo.
Ideální rozměry jeviště sloužily ke zdařilým baletním inscenacím, prostory byly také využívány hostujícími zahraničními soubory. V letech 1967-1973 prošla budova rekonstrukcí, otevřena byla 5. května 1973. Tendence k opětovnému osamostatnění scény se naplnily až po listopadové revoluci, kdy byla 1. dubna 1992 zřízena Státní opera Praha, kterou zřizovalo Ministerstvo kultury České republiky.
Prvním ředitelem se stal Karel Drgáč (ve funkci 1992-1995). V roce 2012 byla ovšem instituce opět začleněna do fungování Národního divadla a od té doby nese název Státní opera. 16. července bylo odehráno poslední představení před rozsáhlou rekonstrukcí, slavnostně se veřejnosti otevřela 5. ledna 2020.
Současným uměleckým ředitelem Státní opery je norský divadelní režisér Per Boye Hansen.
Budova opery je veřejnosti otevřena po velké rekonstrukci, při níž byly zřízeny nové podzemní prostory zkušeben, a byla také vystavěna nová nosná konstrukce budovy. Dále byly restaurovány nástropní malby, busty a další plastiky, které byly po druhé světové válce zničeny, byly obnoveny.
Prostory byly vybaveny moderními technologiemi, jeviště bylo vybaveno unikátní točnou a zhotovena byla také opona, kterou vytvořil scénograf Martin Černý podle černobílé fotografie původní opony Eduarda Veitha z konce 19. století.
Ředitel Angelo Neumann se snažil čelit finančním ztrátám organizováním tzv. divadelních vlaků, které svážely publikum z různých oblastí, obdobně činil i F. A. Šubert v Národním divadle. Realizoval také několik zájezdních představení, v roce 1889 úspěšně cestoval po Rusku s Wagnerovou operní tetralogií.
Neskonalé zapálení Zemlinského dokládá událost z přelomu roku 1913/1914. V noci z 31. prosince 1913 na Nový rok 1914 vypršela ochranná lhůta na Wagnerovu operu Parsifal, která byla do té doby vázaná pouze na inscenování v Bayreuthu. Toho bylo okamžitě využito, Parsifal v Novém německém divadle začínal 1. ledna 1914 v 16 hodin odpoledne, v Národním divadle pak o dvě hodiny později.
Angello Neumann (1888-1910)
Heinrich Tewelles (1911-1918)
Leopolad Kramer (1918-1927)
Robert Volkner (1927-1932)
Paul Eger (1932-1938)
intendant Stavovského divadla a dnešní Státní opery za protektorátu Oskar Walleck
Alois Hába (1945-1948)
Václav Vydra st. (1948-1949)
Ladislav Boháč (1949-1953)
Drahoš Želenský (1953-1958)
Bedřich Prokoš (1958-1965)
Josef Urban (1965-1970)
Přemysl Kočí (1970-1978)
Jiřího Pauer (1978-1988)
Ivo Žídek (1988-1991)
Otakar Jeremiáš (1948-1951)
Jiří Pauer, Jaroslav Vogel a Drahoš Želeňský (1953-1958)
Jan Seidel, Hanuš Thein, Jiří Pauer a Jaroslav Krombholc (1958-1970)
Dále Václav Holzknecht, Ladislav Šíp, Miloš Konvalinka, Zdeněk Košler, František Vajnar, Václav Riedlbauch, Jindřich Černý
Karel Drgáč (1992-1995)
Eva Randová (1995-1998)
Daniel Dvořák (1998-2003)
Jaroslav Vocelka (2003-2010)
Oliver Dohnányi (2010-2010)
střídavě Radim Dolanský a Ondřej Černý (2010-2012)
roku 2012 následuje znovusloučení s ND
VRBKA, Tomáš. Státní opera Praha. Historie divadla v obrazech a datech. Opera 1888–2003, Praha 2004.
VRBKA, Tomáš. Státní opera Praha. Historie divadla v obrazech a datech. Opereta a balet 1888–2008, Praha 2010,
LUDVOVÁ, Jitka. Až k hořkému konci: pražské německé divadlo 1845-1945. Praha: Academia, 2012.
FLÍDROVÁ, Dana. Státní opera. Praha: Národní divadlo, 2015.
Kniha Státní opera 2020, vydalo Národní divadlo, Praha, 2020.
Archiv instituce na Opeře Plus.
120 let budovy Státní opery v archivu ČT.
Články věnující se Státní opeře na webu iRozhlas.
Rekonstrukce Státní opery na webu iRozhlas.
Historie Státní opery na oficiálních webových stránkách instituce.
(Autorem textu je Jan Bukovjan.)
Opera Giuseppe Verdiho ve Státní opeře v režii Arnauda Bernarda měla premiéru 5. října 2006. Od té doby uteklo hodně vody, kterou po šestnácti letech…
Opera Národního divadla a Státní opera uvede po osmdesáti devíti letech pohádkovou operu Jaromíra Weinbergera Švanda dudák s podtitulem Ďábel prohrál, lituje. Titul, jenž ve…
I když se sólisté tolik snažili, Abrahamův Ples v hotelu Savoy zůstal ve Státní opeře bez operetního lesku. Rusalka na Dvořákově Praze ukázala benefity, ale…
Státní opera v Praze uvedla v rámci projektu Musica non grata v premiéře novou inscenaci revuální operety maďarského skladatele židovské národnosti Paula Abrahama Ples v…
Státní operu opanuje lehká múza. Ve dvou premiérách 16. a 18. září 2022 zde bude po osmdesáti devíti letech uvedena v režii Martina Čičváka a…
Přinášíme vám aktuální přehled toho nejzajímavějšího z koncertních a divadelních pódií v České republice a na Slovensku. Týden s hudbou je jako už tradičně doplněn…
Divadla s operními soubory vstupují do nové sezony s ambiciózními plány. Při dlouhodobém srovnání jsou pro sezonu 2022/23 příznačné dva aspekty: Oproti dřívějším létům, kdy…
Projekt Musica non grata připravil na letošní podzim premiéry revuální operety Ples v hotelu Savoy a pohádkové opery Švanda dudák, návrat Zásnub ve snu a…
Od 15. do 18. srpna 2022 se v rámci projektu Musica non grata ve spolupráci s Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo v České republice a Institutem…
Závěr sezony přinesl hotovou smršť operních premiér. Chronologicky: v Ostravě doplnili Dvěma vdovami další titul do kompletu Smetanových oper k výročnímu roku 2024, v Olomouci…
V rámci projektu Musica non grata uvedla Státní opera v premiéře českou verzi opery Ervína Schulhoffa Plameny. Ervín Schulhoff (1894–1942), skladatel a klavírista, pražský rodák…
Státní opera Praha ve spolupráci s mezinárodním projektem Musica non grata přijala chvályhodný úkol uvést na scénu operu Ervína Schulhoffa Plameny. Oživit dílo, které se…
Na nový týden vám přinášíme aktuální Týden s hudbou, kde naleznete informace o aktuálních koncertech, programech probíhajících hudebních festivalů, operních představení a dalších akcích u…
Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na představení Plameny skladatele Erwina Schulhoffa, které se uskuteční 24. června 2022 v 19:00 hodin ve Státní opeře.
Státní opera uvede v rámci cyklu Musica non grata českou verzi surrealistické opery Plameny Erwina Schulhoffa, a to poprvé od světové premiéry v Brně v…
Pro nadcházející týden vám přinášíme nový Týden s hudbou. V aktuálním výčtu hudebních akcí nechybí živá divadelní představení a koncerty ani streamy a záznamy, které…
Od 16. ledna do 29. března 2022 se po scénách Národního divadla i dalších místech po Praze rozprostřel 15. ročník festivalu Opera s celkem sedmnácti…
Státní opera připravila novou inscenaci opery Franze Schrekera Vzdálený zvuk (Der ferne Klang) v hudebním nastudování Karla-Heinze Steffense a v režii Timofeje Kuljabina. V rámci…
V Týdnu s hudbou vám přinášíme přehled nejvýznamnějších hudebních událostí v týdnu od 28. března. Vedle koncertů orchestrálních můžete navštívit také koncerty komorní hudby nebo…
V rámci projektu Musica non grata měla v neděli 20. března ve Státní opeře v Praze premiéru inscenace u nás takřka neznámé a dnes všeobecně…