To umí jen málokterý soubor. Sobotní hostina Lobkowicz Tria

Komorní hudba má svojí průzračností neopakovatelné kouzlo. Když zazní v dopoledním čase s takovou přesvědčivostí, radostí a špičkovou interpretací, je to zážitek na celý den. Lobkowicz Trio přeneslo na posluchače požitek ze hry a současně zprostředkovalo mladistvé provedení těch nejkrásnějších děl triové literatury.

To umí jen málokterý soubor. Mozart, Schubert i přídavkový Dvořák se usmívali díky měkkým akcentům, zvonivým zvukům krásného nového nástroje Steinway, jakož i díky přesladkému zvuku houslí a naprosto vyrovnanému zvuku violoncella z dílny mistra Špidlena. Kde hledat kořeny umu všech mladých umělců a proč bylo vše tak nádherné? Je to především obrovská muzikalita, kterou nelze naučit, a hráč se s ní musí narodit. Je evidentní, že inspirační podněty vycházející z každého člena souboru se přenášejí dál a tvoří narůstající spirálu kouzel a navíc zkrášlují každou frázi. Potom je to láska ke zvuku a touha okamžitě souznět, ba i přímo proniknout do nálady okolních hlasů. Když je technika samozřejmostí, intonace dokonalá, uvolněnost pohybů i držení nástroje ekonomické, přijde následně viditelná radost ze hry, která se dále přenáší.

O Janu Mráčkovi a Lukáši Klánském platí to, co jsem napsal po jejich recitálu v Rudolfinu na Dvořákově Praze (zde ). Klavír pod Lukášovýma rukama zpívá, zvoní a recituje. Janovy housle připravují degustaci těch nejlepších vyzrálých zvuků ve všech polohách. Není pro mne překvapením, že violoncellista Ivan Vokáč, ač mediálně méně známý, v souboru rovněž září. Jeho všestrannost včetně aktivit v Prague Cello Quartet a České filharmonii (viz jeho cellové sólo v předehře Guillaume Tell) je obdivuhodná. Můžeme být pyšní, že máme takové ryzí muzikanty.

V programu se Klavírní trio B dur Wolfganga Amadea Mozarta stalo nádherným aperitivem a Schubertovo Klavírní trio B dur hlavním chodem opulentní a brilantní hostiny. Studentská kompozice Multikulturní suita Romana Haase se mi jevila – i přes velký úspěch u publika – spíše jako skromnými prostředky komponovaný a téměř klasicistní předčasný zákusek. Jedná se o dílo plné záměrně zvolených nesourodých inspirací od Janáčka přes Piazzollu po čardáš. Členové souboru dílo hráli s velkou chutí, i když bych si dovedl představit na tomto místě raději úpravu Percy Graingera, Clauda Bollinga nebo Ivana Vokáče. Koncert byl velkým zážitkem na celý teplý a slunečný den.

Hodnocení autora glosy: 100 %

Český spolek pro komorní hudbu
Lobkowicz Trio
– Jan Mráček (housle)
– Ivan Vokáč (violoncello)
– Lukáš Klánský (klavír)
7. listopadu 2015 Sál Martinů Lichtenštejnský palác Praha

program:
Wolfgang Amadeus Mozart: Klavírní trio B dur KV 502
Roman Haas: Multikulturní suita
Franz Schubert: Klavírní trio B dur D 898

www.ceskafilharmonie.cz
www.lobkowicztrio.com