Tomáš Kořínek – Nemorino, kterému se občas zasteskne po cimbálovce

Na počátku jeho působení v plzeňské opeře byl Mozartův Pedrillo v Únosu ze serailu, za kterého se dostal do širší nominace na Cenu Thálie. Angažmá v západočeské metropoli ho pak velmi záhy katapultovalo na pozici předního člena tamního operního souboru, kterou v průběhu uplynulých deseti letech jen utvrdil. Mezitím ještě mimo jiné stihl opakované úspěšné hostování v pražském Národním divadle i Státní opeře, v brněnské Janáčkově opeře či opeře ostravské, stejně jako i další dvě nominace na Thálii, o četných jeho výletech za starou hudbou ani nemluvě. Vašek v Prodané nevěstě a Vítek v Daliborovi, Ernesto z Donizettiho Dona Pasquala, Rossiniho Almaviva v Lazebníkovi sevillském, Mozartův Tamino i Ottavio či Števa v Janáčkově Její pastorkyni. To jsou jen některé z již poměrně dlouhé řady plzeňských rolí tenoristy Tomáše Kořínka (1978), když právě teď k nim přibyla nejnovější, neméně parádní – Nemorino v Donizettiho Nápoji lásky, který má v Plzni premiéru právě dnes večer.

Ani po trochu důkladnějším pátrání na internetu se nám nepodařilo objevit, že byste někdy Nemorina na jevišti zpíval. Skutečně ne?

To je pravda, roli Nemorina budu v Plzni zpívat poprvé.  Jen světově známou árii „Una furtiva lagrima“ jsem zpíval již několikrát na soutěžích a koncertech.

Podle toho, jak má člověk váš hlas „v uchu“, zdá se pro něj být právě Nemorino jedním z ideálních partů. Také to tak cítíte? Jak se vám zpívá?

Part Nemorina vůbec není lehký. Jsou místa, která se zpívají snadno, ale místy musí člověk hodně zabrat. Tato role se musí velmi dobře nazpívat a zpěvák musí vědět, jak rozložit síly, aby operu celou uzpíval. Já jsem dosud těžší roli nezpíval.

Co, resp. které místo z téhle role považujete za nejobtížnější? Je to právě zmíněná árie„Una furtiva lagrima“?

Tato árii je obtížná v tom, že je na konci opery a člověk už nemá tolik sil. Pro mne je nejtěžší první jednání a to zejména duet Nemorino a Dulcamara, kdy hned na to následuje duet Adina a Nemorino.

Nemorino byl či je parádní rolí nejednoho slavného tenoristy. Není to pro vás přece jen tak trochu svazující, když ji mají lidé „naposlouchanou“ od takových tenoristů, jako byl třeba Luciano Pavarotti? A máte vy nějaký vzor?

Svazující snad ne, samozřejmě že každý by se chtěl přiblížit Pavarottimu. Roli Nemorina zpíval fantasticky a jen poslechem jeho hlasu se člověk hodně naučí. Myslím si, že každý pěvec má svoji osobitou barvu hlasu. To je na tom to krásné, že si poslechnete čtyři různé hlasy a každý je unikát. Lidé pak rozhodnou, který se jim líbí nejvíce.  Mým pěveckým vzorem je právě Luciano Pavarotti , z českých zpěváků –bez ohledu na obor – pak Ivan Kusnjer.Jak se vám plzeňský Nápoj lásky s režisérkou Hončarivovou zkoušel? A jaký vůbec bude? Tradiční? Moderní?

Práce byla příjemná, ale náročná. S tím se ale dalo počítat, vzhledem k tomu, že je Nemorino hlavní role. A jaký bude? Nechci prozrazovat, přijďte se podívat 🙂

K tvářím plzeňské opery patříte už tuším deset let. Jak jste spokojený s příležitostmi, které tam dostáváte? A které z tamějších rolí si ceníte nejvíc? Bude Nemorino mezi nimi?

S příležitostmi spokojený jsem. Vážím si toho, že dostávám role pro můj hlasový obor. Role Nemorina je velmi krásná, ale u mne je na prvním místě Števa z Její pastorkyně. Možná proto, že pocházím z Moravy, je mi tato role hodně blízká.

Když už jste to zmínil: Jak jste se vůbec jako rodák z Moravy a absolvent brněnské Konzervatoře a JAMU ocitl v Plzni? Zvykal jste si dlouho? Usídlil jste se tam natrvalo nebo snad dojíždíte?

Bylo to ve třetím ročníku na JAMU, kdy jsem byl předzpívat na Pedrilia z Mozartova Únosu ze serailu, to byla má první role v Plzni. Když jsem dostudoval, bylo mi zde nabídnuto angažmá. Protože se mi v Plzni líbilo a znal jsem tu už také své kolegy, nabídku jsem rád přijal. Ze začátku jsem si sice zvykal těžko, ale nakonec se vše zlomilo, oženil jsem se a usadil. Hodně jste známý i návštěvníkům koncertů, výrazný jste především při interpretaci barokní hudby. Jak moc vás tahle oblast oslovuje? Víc než opera?

Barokní hudba je hodně blízká mému typu hlasu. Ještě před pár lety jsem se jí věnoval více, ale časem ustoupila opeře. Dnes ji zpívám jen ojediněle, protože se od operního zpěvu přeci jen dost liší.

Jaké další příležitosti vás – ať už v opeře či v koncertních síních – v nejbližší době čekají? A máte nějaké role, které byste si rád zazpíval, ale zatím na ně nemáte?

V nejbližší době mě v plzeňském divadle čeká role Vítka z opery Tajemství. V dubnu tu bude koncert v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby, a to Lazarus od Franze Schuberta. Mou vysněnou rolí, kterou bych si chtěl někdy zazpívat, je Kalaf z Pucciniho Turandot.

Co prozradíte ze svého soukromí? Zájmů mimo vaši profesi? Určitě máte i v Plzni řadu obdivovatelek, které to bude zajímat… 

Bydlím kousek za Plzní, jsem – jak už jsem říkal – šťastně ženatý a mým největším zájmem a náplní volného času je moje roční dcera:-)  Při návštěvě mých rodičů na Moravě si velmi rád jdu s kamarády zahrát na violu cimbálovou muziku. Hrával jsem ji už od dětství a teď mi občas velmi schází…

Hodně úspěchů nejen s Nemorinem, díky za rozhovor!

Já také děkuji za rozhovor. Na shledanou 🙂
Ptal se Vít Dvořák