Tomáš Král a Collegium Marianum své patronce

Barokní podvečery souboru Collegium Marianum se s občasnými výjimkami konají v krásném prostředí barokního knihovního sálu bývalého kláštera servitů u kostela sv. Michaela Archanděla na Starém Městě v Praze. Oficiální název servitů je Řád služebníků Panny Marie (Ordo servorum Mariae). Založen byl ve Florencii v 13. století jako řád žebravý a jak je již z názvu patrné, jde o řád mariánský: jeho členům je uložena povinnost šířit úctu k Panně Marii. Letos si servité připomínají 650 let od příchodu do Čech, kam je povolal Karel IV. Koncert 5. prosince s podtitulem Per la Madonna Santissima jim byl věnován, neboť mimo jiné již dvacet let umožňují Collegiu Marianu činnost ve svých prostorách. Hudební tradice byla u sv. Michala vždy silná, jedním z ředitelů zdejšího kůru byl i František Xaver Brixi.

Hlavním sólistou (pod)večera byl Tomáš Král. Již jsem se o tomto výborném mladém zpěvákovi ve svých článcích několikrát zmiňoval a zaujal celou naši rodinu, takže jsme se na koncert vypravili všichni. A opět jsme nebyli zklamáni. V poslední době jsme zde opakovaně diskutovali o „inteligentním projevu“ zpěváků a zpěvaček, Tomáš Král je jedním, kdo ho pro mne představuje. Působí velmi sympaticky, skromně, možná poněkud zdrženlivě, to však pramení z jeho evidentní koncentrace. Již pět let zpívá v basových či barytonových partech zejména duchovních děl autorů patřících do tzv. staré hudby, v Moravském divadle Olomouc však nedávno zpíval v Mozartově Cosi fan tutte (Guglielmo) a dokonce v Suppého Boccaciovi (titulní role).
U souboru Collegium Marianum nutné ocenit neustálé uvádění zapomenutých skladeb, často v novodobé premiéře. Tentokrát po dlouhých staletích znovu zazněla dvě díla pocházející z archivu Pražského hradu, neboť byla určena pro kůr katedrály. Adventní aria „Donner und Hagel“ z pera chrámového houslisty Josefa Antonína Sehlinga (1710 – 1756) líčí nečas, kterému byla vystavena Panna Marie hledající místo, kde by mohla porodit. Druhou skladbou byla „Aria per la Madonna Santissima ´Salve Mater´“ známějšího Johanna Josepha Fuxe (1660 – 1741). Obě dvě provedl Tomáš Král s naprostou jistotou, ve Fuxovi dostal příležitost ukázat i lehkost svého hlasu v koloraturní pasáži. V závěru večera mu patřila ještě větší plocha v Zelenkově Salve Regina, kde oslnil samozřejmostí, s níž se pohyboval ve vyšší poloze partu, dobrou prací s dechem a opět prožitkem.



Program zahajovala známější Vivaldiho Sinfonia RV 112 v bezchybném provedení ansámblu, vyslechli jsme ještě půvabné Zipoliho Pastorale a Tartiniho Concerto G dur. Na příčnou flétnu hrála umělecká vedoucí Collegia Marianum Jana Semerádová. Jde o virtuózní skladbu, zejména první rychlá věta klade vysoké nároky na výdrž s dechem, který Jana Semerádová neztratila, ale brala ho nám. I když, musím říci, se mi chvílemi zdálo, že jindy hraje s nepatrně větší lehkostí.
Na závěr opět pozvání a tip na vánoční dárek: 28. prosince Collegium Marianum uvede poloscénicky Caldarovu kantátu Amarilli vezzosa, mezi sólistkami najdete mimo jiné Hanu Blažíkovou, kterou si s Tomášem Králem můžete poslechnout na CD, které nahrálo Collegium Marianum v loňském roce. Má název Rorate coeli a obsahuje hudbu barokní Prahy pro období Adventu a Vánoc. CD mám doma a mohu doporučit. Nejnovější nahrávkou souboru jsou koncerty a sinfonie Františka Jiránka. O tomto zapomenutém českém skladateli jsem psal v souvislosti se zahajovacím koncertem festivalu Letní slavností hudby (naleznete zde), myslím, že i CD bude stát za to. Ještě jsem ho ale neslyšel, neboť na mne bude čekat pod stromečkem. Přeji Vám všem hezký předvánoční i vánoční čas.

Collegium Marianum
Tomáš Král – bas
Jana Semerádová – flauto traverso, umělecká vedoucí
Lenka Torgersen, Magdalena Malá – housle
Hana Fleková – violoncello
Luděk Braný – kontrabas
Sebastian Knebel – cembalo
Praha, Barokní sál Collegium Marianum, 5. prosince 2010