Týden s hudbou (37)

Co přinese tento týden 
Výrazné tváře současného světového jazzu se představí brněnskému publiku. V pondělí v Besedním domě zahrají americký klavírista Dan Tepfer se saxofonistou Benem Wendelem, v únoru tamtéž sólově vystoupí arménský pianista Tigran Hamasjan. Další dávku slavných jmen nabídne tradiční jarní JazzFest, který svou návštěvou poctí například zpěvák Gregory Porter. Koncerty Tepfera, Wendela a Hamasjana tvoří součást jazzového abonmá, které v této sezoně poprvé nabídla Filharmonie Brno. Oba Američané působí na newyorské scéně a spojují klasickou a jazzovou hudbu.

V pondělí 13. ledna se uskuteční v Rudolfinu koncert k dvacátému pátému výročí Škampova kvarteta. Zazní Sukovy Meditace na staročeský chorál Svatý Václave, Smyčcový kvartet č. 5 H 268 Bohuslava Martinů, Smyčcový kvintet G dur op. 77 Antonína Dvořáka. Se Škampovým kvartetem vystoupí kontrabasista Petr Ries. Ve středu 15. ledna má v Rudolfinu koncert jeden z nejúspěšnějších českých komorních souborů současnosti – Pavel Haas Quartet, který je zároveň rezidenčním souborem sezony Českého spolku komorní hudby. Představí výhradně český repertoár od Haase, Smetany a Dvořáka.

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Magdalena Kožená je těhotná. Čtyřicetiletá mezzosopranistka, jejímž manželem je britský šéfdirigent Berlínských filharmoniků Simon Rattle, to oznámila v rozhovoru pro Českou televizi. Na otázku, jaké projekty pro tuzemské publikum chystá na tento rok, odpověděla, že jejím „projektem“ je další těhotenství. Termín porodu by měl být v červenci. Kožená, která v květnu oslaví čtyřicáté první narozeniny, s Rattlem má již osmiletého Jonáše a pětiletého Miloše. Rodina žije v Berlíně. S péčí o syny pěvkyni, která je často na cestách, pomáhala maminka. Kvůli porodům synů měla ve svém nabitém kalendáři v minulosti naplánovanou pouze tříměsíční pauzu. „Nebudu ani první ani poslední zpěvačka, která má děti. Spousta výborných zpěvaček to už zvládla,“ uvedla před narozením svého prvního syna.Rok české hudby 2014, který oficiálně zahájila novoročním koncertem Česká filharmonie s pěvkyní Magdalenou Koženou, se překlenul také do zahraničí. Tento týden byly představeny první z bezmála sto čtyřiceti hudebních projektů. Významní tuzemští umělci vystoupí na světových hudebních festivalech, česká muzika pronikne nejen k evropským posluchačům, ale bude slyšet i v Asii a ve Spojených státech amerických. Plné tři desítky nejrůznějších hudebních událostí připravilo České centrum Paříž, jehož program zahrnuje Týden Pražského jara, obnovení tradice Paris-Prague Jazz Clubu nebo Českou sezonu v divadle André Malraux. Četná setkání s českou hudbou nabízí také České centrum Vídeň. Rakušané se mohou setkávat s českými velikány, a to také díky festivalu dokumentárních filmů věnovanému osobnostem české hudby. Série koncertů v klášteře Klosterneuburg představí mladé hudební talenty. Další akce se uskuteční ve Štýrském Hradci. České centrum Londýn osloví posluchače vážné hudby oslavou výročí Antonína Dvořáka.

Projekt s názvem Inspired by Dvořák vzniká ve spolupráci s britskými partnery a podílí se na něm i londýnští filharmonici. České centrum New York pozve posluchače na recitál houslisty Pavla Šporcla, další lákadlo představuje koncert skupiny Please the Trees. České centrum Soul zajistilo pro posluchače ve spolupráci se Seongnam Arts Center koncert České filharmonie. Koncerty pod širým nebem skupiny The Tap Tap či Ivy Bittové čekají návštěvníky v Izraeli. Ve znamení české hudby se uskuteční nizozemský Festival staré hudby v Utrechtu. V Nizozemsku se dále chystá rozsáhlá spolupráce s Rotterdamským symfonickým orchestrem. Česká hudba bude znít i na významných španělských hudebních festivalech: Festival de Santander, Quincena Musical de San Sebastian, Via Stellae Santiago de Compostela a Arte Sacro Madrid. Zpěvačka Marta Töpferová a jazzový basista Tomáš Liška vystoupí na největším kyjevském festivalu Krajina Mrij. Ruské veřejnosti se na festivalu v Moskvě nazvaném Vesna v Rosiji představí těleso Janáček Ensemble a vystoupením připomene sto šedesáté výročí narození českého skladatele Leoše Janáčka.

Praha
V pražské Státní opeře se v sobotu uskutečnila premiéra jedné z nejoblíbenějších a nejuváděnějších Wagnerových oper Tannhäuser. V nové inscenaci díla, které se do pražského operního repertoáru vrátilo po patnácti letech, se v titulní roli představil švédský tenorista Daniel Frank. V premiérovém obsazení dále vystoupili například Dana Burešová jako Alžběta a Svatopluk Sem jako Wolfram von Eschenbach. Premiéru opery v hudebním nastudování britsko-německého dirigenta a dlouholetého uměleckého spolupracovníka Státní opery Hilaryho Griffithse připravilo ještě bývalé vedení Státní opery. Nové vedení s ředitelkou spojené Opery Národního divadla a Státní opery Silvií Hroncovou, které nastoupilo loni 2. září, provedlo některé úpravy v obsazení.

Osobnost týdne
Ředitelka Státní opery Silvia Hroncová, která je Osobností tohoto týdne, chce zlepšit mediální obraz pražské operní scény, nemající příliš dobrou pověst. Přeje si, aby pražská operní scéna byla ušetřena protestů odborářů před ministerstvem kultury, vypískání ředitele Národního divadla na premiéře nebo různých peticí a stávkové pohotovosti. „Negativní reklama kolem Státní opery nebyla dobrá. Naším velkým přáním je, aby se v souvislosti se Státní operou začalo mluvit o úplně jiných tématech,“ řekla v rozhovoru Hroncová. Divadelní manažerka Hroncová byla ředitelkou spojené Opery Národního divadla a Státní opery jmenována loni v srpnu, kdy byl reorganizován dosavadní soubor opery. Vznikly dvě samostatné umělecké správy zodpovídající zejména za provoz a premiéry. Uměleckým ředitelem obou operních souborů je Petr Kofroň, hudebním ředitelem souboru Národního divadla se stal dirigent Robert Jindra a Státní opery Martin Leginus. Mezi pražskými operními domy podle Hroncové nyní spolupracují sólisté, oba soubory dohromady odehrají včetně zájezdů téměř čtyři sta představení ročně. „Produktivita je vysoká, návštěvnost a příjmy potvrzují, že model, kdy má Praha dva operní soubory, je potřeba,“ tvrdí.

Hroncová byla členkou řady profesních organizací na Slovensku a v Čechách. Byla ředitelkou Divadelního ústavu v Bratislavě. Angažovala se v dokončení a otevření nové budovy Slovenského národního divadla. Byla jednou ze spoluautorů projektu Strategie spuštění a provozování nové budovy Slovenského národního divadla na Ministerstvu kultury Slovenské republiky. V letech 2006 až 2009 byla generální ředitelkou Slovenského národního divadla. „Už od příští sezony 2014/2015 má naše umělecké vedení za úkol představení zkvalitnit. Připravujeme osm nových premiér, dramaturgické tituly se skvělými inscenačními týmy. Probíhající sezona je z velké části nastavena předchozím vedením, mnoho ovlivnit již nelze, ale do obsazení jsme v zájmu zkvalitnění  zasáhli,“ uvedla Hroncová. V souvislosti s tím dodala, že umělecké vedení chce všem zaměstnancům vytvořit dobré podmínky, ale na druhou stranu bude vyžadovat kvalitní umělecké výkony.
Vláda Jiřího Rusnoka v demisi ve středu schválila využití armádních letounů pro dvě evropská turné České filharmonie, která se uskuteční při letošním Roku české hudby. Projekt Rok české hudby má připomenout významná hudební výročí a prezentovat českou kulturu v tuzemsku i cizině. Koná se vždy, když letopočet končí čtyřkou. Letos se k němu pořádá zhruba osm set akcí, z toho tři stovky v zahraničí. Podle mluvčí ministerstva kultury Anny Ješátkové se díky využití armádních letounů sníží celkové náklady na zahraniční turné. Jde o krátké únorové turné České filharmonie po Evropě, které má končit ve Švýcarsku. Odtud by měl armádní letoun přepravit členy orchestru do Prahy. Druhou žádost podala filharmonie na let do skotského Edinburghu, kde bude v létě účinkovat na prestižním hudebním festivalu.Hudební publicista z Českého rozhlasu Jindřich Bálek se ve svém pravidelném sloupku na Opeře Plus zamyslel nad významem a náplní projektu Roku české hudby. Podle něj by se měla pečlivěji sledovat kvalita nejen koncertů, ale ve všem konání, které je s hudbou spojeno. „Dále si položit vážně otázku, k čemu chceme a potřebujeme všechny hudební instituce. A do třetice mít jasněji zformulováno, jakou roli má a může hudební kultura v našich životech hrát. Tedy jaký má ta hudba a její dějiny v naší zemi vlastně smysl. Omlouvám se, pokud to zní příliš triviálně. Jsou to samozřejmě mnohem základnější otázky, než když řešíme, co z „české hudby“ dát do programu festivalů a koncertních sezon. A někomu mohou znít moc obecně. Ale opravdu si myslím, že bez dlouhodobé péče o nejvyšší kvalitu, bez jasného vědomí, jaký smysl má a může mít hudba v našem životě, osobním i národním, se nic dalšího nemusí pořádat,“ napsal Bálek. Přál by si v novém čtyřkovém roce, abychom v těchto otázkách měli jasněji a aby v nich měli jasněji i ti, kteří o tom doopravdy rozhodují.

Klavírista Ivo Kahánek v sobotu vystoupil na prvním z letošních klavírních recitálů z cyklu Světová klavírní tvorba Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Absolutní vítěz soutěže Pražského jara z roku 2004 a držitel řady ocenění z prestižních mezinárodních soutěží v zahraničí přednesl Osm preludií Miloslava Kabeláče, Sonátu pro klavír Bohuslava Martinů, Partituru B dur Johanna Sebastiana Bacha a výběr z Preludií Sergeje Rachmaninova.Národní divadlo moravskoslezské (NDM) uvedlo v úterý v pražském Stavovském divadle nové nastudování opery Bohuslava Martinů Mirandolina. Premiéru operní komedie Bohuslava Martinů uvedl ostravský soubor v italském originále loni v prosinci. Hlavní role se ujala sopranistka Kateřina Kněžíková. Pražské provedení opery působilo na spolupracovníka Opery Plus Davida Chaloupku spíše rozpačitě. Jak napsal ve své glose, hlavním problémem bylo velmi nediferencované vedení orchestru Markem Ivanovićem, který nerespektoval předepsané dynamické rozdíly partitury a bez velkých diferencí a v celkově silnější zvukové intenzitě odehrál jak lyrické, tak dramatičtější pasáže díla. „Rafinovanosti partitury tak zcela zanikly. Částečně to mohlo být způsobeno i menším prostorem Stavovského divadla, ale delikátnost hudebního jazyka se opravdu nedostavila. Stejně tak herecké vedení (režie Jiří Nekvasil) bylo tak zvaně „na první dobrou“. Herecká akce bez větších nápadů byla odehrána spolehlivě, ale fádně. Režisér nepřivedl představitele (vyjma představitelky Mirandoliny a Rytíře di Ripafratty) k výraznějším charakterizačním úkolům. Situacím chyběla gradace a hlavně pointování,“ napsal Chaloupka. Výsledný dojem rutinní práce inscenačního týmu podle něj zásadně vylepšily pěvecké výkony v čele s hlavní představitelkou Mirandoliny, která svým naturelem velmi dobře souzněla s postavou, stejně jako vynikala vedle nejpropracovanější herecká kreace Ripafratty v podání Jana Willema Baljeta. Další dva nápadníci však podle Chaloupky nebyli přesvědčiví ani herecky ani pěvecky.

Základním a středním uměleckým školám roste počet žáků, a to navzdory demografickému poklesu. Kromě tradičních výtvarných, hudebních, tanečních a literárně-dramatických oborů začaly školy vyučovat také třeba zpracování elektronické hudby a design. Česká školní inspekce ve své zprávě za minulý školní rok hodnotila umělecké školy velmi pozitivně. Český systém uměleckého vzdělávání od prvních školních let je ojedinělý i ve světovém měřítku. „Zájem žáků o studium v základních uměleckých školách (ZUŠ) dlouhodobě stoupá a nepřijatí uchazeči již nejsou výjimkou ani u malých škol,“ konstatovala inspekce. Zatímco ještě před osmi lety navštěvovalo 476 škol téměř 219 000 žáků, do minulého školního roku se počet žáků zvýšil na 240 000, přičemž škol přibylo deset.

Tříkrálový koncert k Roku české hudby zakončil v pondělí v pražském Obecním domě patnáctý ročník festivalu České doteky hudby. Program koncertu konaného k jubileu české autorky Sylvie Bodorové, která letos oslaví šedesátiny, byl sestaven převážně z děl žijících autorů. Vedle skladeb Bodorové zazněla hudba Josefa Vejvody, Jaz Colemana a Hectora Berlioze. Symfonický orchestr Českého rozhlasu vedl Leoš Svárovský, jako sólisté vystoupili Jitka Hosprová (viola), Pavel Fischer (housle) a Josef Vejvoda Trio. Festival České doteky hudby zahájil 16. prosince koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava pod vedením Petra Louženského. Letos byl často tematicky zasvěcen světovým pohádkám a pohádkovým námětům.

Českou filharmonii dirigoval tento týden na abonentních koncertech slavný izraelský dirigent Pinchas Steinberg. Kompozice koncertu pod Steinbergovou taktovkou, Chopinův koncert s Ivanem Klánským a ouvertura Massenetovy opery přiblížily atmosféru pařížských salónů konce devatenáctého století a operních divadel z období romantismu. Na závěr zazněla hudba jednoho z nejvýznamnějších baletů začátku dvacátého století Ravelův Dafnis a Chloé.V neděli 12. ledna se uskutečnil v Rudolfinu první orchestrální koncert PKF – Prague Philharmonia v novém roce. Hudebními hosty se tentokrát stali dvacetiletý dirigentský talent z Venezuely Ilyich Rivas a jedna z nejžádanějších flétnistek, Francouzka Magali Mosnier. Orchestr přednesl Symfonii D dur „Pastorální“, op. 4, č. 2 zakladatele tak zvané mannheimské školy Jana Václava Stamice, Koncert pro flétnu a orchestr č. 2 D dur, KV 314 předního představitele hudebního klasicismu Wolfganga Amadea Mozarta a večer zakončil svěží Symfonií č. 4 B dur, op. 60 neméně proslulého klasika Ludwiga van Beethovena, jež je samotným autorem mimořádně ceněna.

Regiony
Filharmonie Brno oznámila, že poprvé uspořádá koncert pro nastávající matky a jejich blízké. Uskuteční se 25. ledna v Besedním domě. Zazní například Malá noční hudba Wolfganga Amadea Mozarta, výběr z Vodní hudby Georga Friedricha Händela a Divertimento D dur Josepha Haydna. Myšlenka vzešla z výzkumů o příznivém vlivu vhodné hudby na vývoj lidského plodu. Schopnost člověka pamatovat si pozitivní emoční zážitky již od prenatálního stavu vědci nazývají Mozartův efekt, což je také titul připravovaného koncertu. Stejný cyklus pořádá i Česká filharmonie.

Hudba minulých století od baroka po raný romantismus, ale i světové premiéry soudobých skladeb, zazněly v projektu Týden staré hudby, který připravila Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Akce začala v sobotu 11. ledna a potrvá až do příštího čtvrtka. Tvoří ji semináře, mistrovské kurzy a koncerty, na které je volný vstup. Projekt prezentuje nově připravovaný studijní obor nazvaný Interpretace staré hudby, který má být po předchozí akreditaci na JAMU otevřen v příštím akademickém roce. Nabídne studium hry na sólové nástroje se zaměřením na starou hudbu a její původní interpretaci.

Kantátou Antonína Dvořáka Svatební košile v provedení Plzeňské filharmonie začala ve čtvrtek plzeňská část programu Roku české hudby. Dvořákovo méně známé dílo na motivy Erbenovy balady, které mělo v Plzni v roce 1885 premiéru, uvedl skladatelův poslední žijící vnuk Antonín. Rok české hudby, seriál hudebních a kulturních akcí, se pravidelně pořádá v letech, jejichž letopočet končí na číslici čtyři. Do těchto výročí shodou okolností spadá také Plzeňská filharmonie, která vznikla v roce 1934. Do plzeňské části projektu přispěje například v listopadu provedením Dvořákova Requiem, opus 89 v chrámu sv. Bartoloměje. Druhým mimořádným projektem bude open air pořad pro děti. Rok české hudby v Plzni zohledňuje i dramaturgie třicátého čtvrtého ročníku festivalu Smetanovské dny.

Janáčkova filharmonie Ostrava zahrála ve čtvrtek na svém novoročním koncertu v Domě kultury města Ostravy, událost byla zároveň součástí oslav Roku české hudby. Zazněl proto výhradně český repertoár – od Leoše Janáčka či Antonína Dvořáka. Ostravský orchestr řídil jeden z nejvýraznějších německých dirigentů Heiko Mathias Förster.

Výročí
8. ledna uplynulo 79 let od narození krále rokenrolu Elvise Presleyho. Směs country a blues v podání bílého jižana s černošským hlasem přinesla něco, co v hudbě do té doby nebylo. Presley získal úspěch a bohatství, za svého života prodal na šest set milionů desek.

11. ledna 1869 se narodila sopranistka Berta Foersterová -Lautererová. Lautererová pocházela z Prahy, studovala zpěv na pražské konzervatoři v letech 1883 až 1887. V roce 1887 debutovala v Národním divadle, získala angažmá a působila tu do roku 1893. Gustav Mahler ji v roce 1893 angažoval do Hamburské státní opery. V té době patřila k ceněným sopranistkám. 18. ledna 1934 zemřel ve věku 81 let houlista a světově proslulý houslový pedagog Otakar Ševčík, zakladatel novodobé výukové metody hraní na housle.
Foto archiv, David Port , Eret Petr