Týden s tancem

  1. 1
  2. 2

Páteří inscenace Flesh je hudba. Tvoří její základy, a to prostřednictvím své narativní síly a metafyzického rozměru. Skládá se ze široké škály živých tónů: elektronických beatů, vokálů, staromódního zvuku cembala. Protipólem je mluvená píseň Bena Millera vyprávějící o putování tří postav ve fantasmagorickém prostoru. A kromě drsných elektronických a mechanických zvuků omotávaných kolem minimalistických rytmů používá Vigroux jako zvukovou materii také ticho.

Flesh je komplexní umělecké dílo, v němž se setkává digitální umění, primitivní a současné. Diváky čeká intenzivní estetické dobrodružství s novými dojmy, které umožňují nové technologie.

„DOX se ve svém programu zaměřuje na tvorbu etablovaných umělců z celého světa, kteří překračují hranice jednotlivých uměleckých disciplín, vynikají nezaměnitelným tvůrčím rukopisem a divákům přinášejí silný zážitek. Taková je také tvorba elektronického skladatele, režiséra a vizuálního umělce Francka Vigrouxa, kterého DOX v Praze představí ve spolupráci s Francouzským institutem a festivalem Struny podzimu,“ přibližuje Viliam Dočolomanský, programový ředitel pro živá umění Centra současného umění DOX.

„Struny podzimu za 25 let existence představily nespočet českých premiér, odvážná dramaturgie byla vždy jedním z pilířů celého festivalu. Tím dalším, který je v posledních letech čím dál výraznější, je i prolínání žánrů. Program osvětluje vztahy mezi klasickou a soudobou vážnou hudbou, jazzem, hip hopem a elektronikou. Audiovizuální projekt Flesh Francka Vigrouxa tak dokonale zapadá do filozofie festivalu a nás těší, že v rámci jeho české premiéry můžeme zase o něco víc prohloubit spolupráci s DOXem, jehož filosofie je s tou naší v mnohém podobná,“ doplňuje Marek Vrabec, ředitel festivalu Struny podzimu.

„Pro Francouzský institut v Praze je pozvání Francka Vigrouxa, který je bezpochyby jedním z nejtalentovanějších francouzských umělců současnosti v oblasti současné proteovské tvorby na pomezí hudby, zvuku, choreografického a vizuálního výzkumu, obrovským zadostiučiněním. Chceme se o tuto výjimečnou zkušenost podělit s pražským publikem a s českými profesionály působícími v oblasti avantgardní a experimentální tvorby, abychom tak podpořili náš dialog a uměleckou výměnu. Přijít s tímto skvělým projektem do DOXu, který je neopominutelným místem současné umělecké tvorby, byla jasná volba,“ říká Sarah Doignon, první tajemnice velvyslanectví Francie v České republice

Pavel Šmok v podání Baletu NDB

Balet NDB, Trio g moll (foto Ctibor Bachratý)

O premiérových plánech baletních souborů jsme informovali v minulém týdeníku. Tentokrát se podrobněji zaměříme na začátek sezóny v Baletu Národního divadla Brno.

Je to již pět let, co nás v osobě Pavla Šmoka opustila česká choreografická legenda. Proto se Balet NdB rozhodl věnovat zářijový premiérový večer právě jemu. Díky nesmrtelným tématům, jako je láska, radost, ale i bolest ve vás večer Stabat Mater zanechá dlouho doznívající vizuální a emocionální prožitek.

Choreografie Pavla Šmoka byly založené na silném interpretačním výrazu a stavěné do menších scénických prostor. V tomto ohledu změny hracích plánů vynucené pandemií inscenaci paradoxně prospěly. Z původně plánovaného uvedení v Janáčkově divadle se Stabat Mater přesunulo do divadla Mahenova a menší scéna, blízkost diváků i genius loci divadla dávají Mistrovým baletům možnost zazářit naplno.

Výběr titulů složeného večera zahrnuje to nejlepší z tvorby Pavla Šmoka pro Pražský komorní baletZjasněnou noc, Trio g moll a Stabat Mater. Balet NdB téměř po čtvrt století zařazuje hned celý večer choreografií jako poctu této výjimečné osobnosti. Nastudování se ujaly emeritní sólistky Pražského komorního baletu Marika Blahoutová, která střeží Mistrův odkaz ve Stabat Mater, a Kateřina Dedková-Franková, dlouholetá múza Pavla Šmoka, která stála u zrodu souboru PKB. Ta tanečníkům předává choreografie Zjasněná noc a Trio g moll. Večer vznikl ve spolupráci s Pražským komorním baletem.

Premiéra se uskutčení již 3. září v Mahenově divadle od 19.00.

Věra Ondrašíková v Ponci

Choreografka Věra Ondrašíková v příštím týdnu uvede v Divadle Ponec své nové představení Witness.

Němí svědci . Na některých místech jsme je úplně vytlačili. Přitom se ve chvílích volna a únavy uchylujeme do jejich stínu. Výrazní nad zemí, silní pod ní. Zdroj životadárné síly a kyslíku. Mockrát jsme se na nich provinili, ale oni zůstávají. Pečují o své přátele i vztahy. Stromy.

Zdánlivě statický objekt pevně zakořeněný v zemi se v nové choreografii Věry Ondrašíkové stává partnerem tanečníka, ale taky jeho synonymem. Skutečné stromy přenesené na jeviště ztrácejí své přirozené prostředí a získávají zcela nové charakteristiky. Jsou stejně pružné jako těla tanečníků, jsou zranitelné, ale jsou i pevné a v každém okamžiku magické. 

Premiéra proběhne 9. září ve 20.00, více informací naleznete zde.

Alica Minar v Altě

Permeance (foto Studio Alta)

Alica Minar & col ve spolupráci s raum4 e. V. uvedou ve Studiu Alta premiéru díla Permeance. Mezinárodní participativní taneční inscenace zkoumá naše měnící se zkušenosti s vodou ve vzpomínkách i v současnosti. Venkovní choreografie Permeance předává pocit soudržnosti a harmonie s přírodou a se sebou samým. Zároveň tato multilingvální inscenace přináší pocit hravosti a lehkosti, jako když jsme nadnášeni vodní hladinou za letního dne, která nás jako siréna postupně a nenásilně vtahuje do hlubin tématu. 

Premiéra proběhne 4. září od 18.00, více informací zde.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments