Týden s tancem

  1. 1
  2. 2

“Nepracovali jsme se scénářem nebo konkrétním textem, stejně jako při tvorbě představení Kočovného divadla ŽEBŘIŇÁK jsme k tématu absence základního životního prvku přistupovali čistě divadelně, improvizací a dalšími metodami pohybového výzkumu​. Pracovali jsme  s video a audio záznamy, k čemuž nás navedla už samotná nutnost v období hlubší korona krize. Naším cílem bylo podnítit změnu v přístupu k tomuto tématu: zavírání očí před problémem nic neřeší, ale stejně tak nepomáhá uzavřít se ve splínu a soudit druhé. Důležitý je stálý dialog a cesta ke smíření.” říká autor Jan Stránský, který dokončuje magisterské studium choreografie a režie na univerzitách Codarts/Fontys v Rotterdamu.

Premiéra proběhne 19. listopadu v divadle KD Mlejn.

Balet Jihočeského divadla v Labyrintu pana Fauna

Balet Jihočeského divadla během zkoušky Faunova odpoledne (foto Petr Zikmund)

Soubor baletu Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvede 19. listopadu premiéru dvojice děl Faunovo odpoledne a Labyrint v programu s názvem Labyrint pana Fauna.

“Každý muž je, nebo alespoň jednou v životě byl, podstatou faunem, tedy lovcem hnaným svými pudy”. Takto by se dala jednou větou shrnout myšlenka této volné adaptace stejnojmenné slavné Nižinského choreografie na námět Mallarmého impresionistické básně.
Obrazovost výjevů, jež člověku zůstanou na mysli po prožití takřka živého snu, podepřeného mnohdy až absurdní symbolikou, je hledáním podstaty “faunovství”. To se skrývá v každém muži, stejně tak jako nymfou je či byla jednou každá žena.

Faunovo odpoledne choreograficky a režijně zpracoval Marek Svobodník, Debussyho partituru obohatil svou kompozicí multitalentovaný Ondřej Vinklát.

Temný, dekadentní příběh o tom, že ve světě dětské fantazie se za život, čest a odvahu platí stejná cena jako ve světě dospělých. Když Ofélie utíká z kruté reality poválečného Španělska do fantaskního světa, přestává být jasné, který svět je důležitější a který skutečný.

Labyrint je dílem Štěpána Pechara, jehož ovlivnil film Faunův labyrint režiséra Guillerma del Tora z roku 2006. O hudbu se opět postaral Ondřej Vinklát.

DJKT v Plzni uvedlo premiéru baletu Don Quijote

Shiori Nirasawa, Don Quijote (foto Martina Root)

Po dvaadvaceti letech se na plzeňské jeviště vrátil jeden z nejpopulárnějších klasických baletů 19. století Don Quijote. Šéf souboru Jiří Pokorný a pedagožka a baletní mistryně Nelly Danko uvedli inscenaci podle klasické verze Maria Petipy, a především Alexandra Gorského.

Minkusův Don Quijote patří mezi nejoblíbenější, ale zároveň technicky nejnáročnější tituly klasického baletu. Svatební pas de deux či variace Basila s číšemi ze třetího jednání nebo variace Kitri z prvního jednání s diagonálou ‚sázených‘ piruet jsou skvělou a oblíbenou prezentací vysoké taneční techniky na baletních gala i soutěžních vystoupeních,“ přibližuje titul šéf souboru a choreograf Jiří Pokorný a dodává: „Diváci se vedle velkých tanečních výkonů ale mohou těšit také na romantický příběh i prvky humoru.“

Autorem hudebního nastudování energického baletního titulu je šéfdirigent Norbert Baxa. „Dirigování baletu je pro mě pokaždé malinko adrenalinová záležitost,“ přiznává Baxa, „je to úplně jiná disciplína než dirigování opery nebo koncertu. Z tohoto důvodu jsou ve větších divadlech dirigenti, kteří se vysloveně specializují na dirigování baletu a zároveň působí jako korepetitoři baletních souborů. Rozpoznání aktuální formy každého tanečníka a následné udání odpovídajícího tempa je někdy pro mě velmi obtížné. Minkusova hudba je jednoduchá ale nápaditá. Kromě samostatných tanečných výstupů se divák může spolehnout na hudebně vtipné vykreslení situace.“

Ústřední dvojici mladých milenců Kitri a Basila, jejichž lásku se snaží zmařit bohatý šlechtic Camacho, ztvární Mami Hagihara, Jarmila Hruškociová, Shiori Nirasawa, Karel Audy, Richard Ševčík a Gaëtan Pires. Jako Mercedes se představí Sara Aurora Antikainen nebo Afroditi Vasilakopoulou, charismatickým toreadorem Espadou bude v alternacích Justin Rimke, Vittorio Borio, Joshua Lee nebo Karel Audy, v rolích květinářek se objeví Abigail Jayne Baker, Kristýna Miškolciová, Victoria Svetlana Roemer a Kristina Kodedová. Do Dona Quijota se převtělí hostující Grzegorz Mołoniewicz, po jeho boku stane Mischa Alexander Hall nebo Richard Ševčík v roli Sancho Panzy.

Tanečníci v muzikálech, nová studie IDU

Institut umění – Divadelní ústav v rámci své výzkumné činnosti mapuje další oblast profesního uplatnění tanečníků. Jde mimo jiné o první sondu do pracovních podmínek umělců v českých a moravských muzikálových souborech.

Studie Romana Vaška Tanečníci v muzikálech se věnuje uplatnění tanečníků v českém hudebně-zábavním divadle, a zejména v muzikálu. Popisuje situaci před rokem 1989, kdy v Československu fungovalo několik baletních souborů zaměřených právě na tento typ divadla. Dále studie sleduje určitou dvojkolejnost hudebně-zábavního divadla, která nastala po roce 1989, kdy bylo po více jak čtyřicetileté pauze umožněno divadelní podnikání.

Osou publikace je význam tance a tanečníků v muzikálových produkcích. Proto si všímá role skupiny UNO v zásadních muzikálových produkcích 90. let nebo se věnuje fenoménu tanečních postav v původní české muzikálové tvorbě. Mapuje také postupnou proměnu muzikálového sboru od oddělené pěvecké a taneční složky ke kompaktní muzikálové company.

Tato cesta začala v regionech většinou později, ale postupovala mnohem rychleji. Zatímco v Praze už na přelomu minulého a tohoto století navenek sbor vypadal jako jednolitá company, ve skutečnosti dodnes ve své vnitřní struktuře zůstává rozdělený na taneční a pěveckou část,“ vysvětluje specifika tohoto procesu Vašek.

Zvláštní pozornost je věnována pracovním podmínkám externích tanečníků a dalších členů muzikálových company. Studie poukazuje na překvapivé rozdíly mezi praxí v pražských produkcích a v muzikálových souborech v Brně, Ostravě a Plzni. Řada podrobně vedených strukturovaných rozhovorů s choreografy a tanečníky v muzikálech vedla autora studie k několika znepokojivým závěrům:

„Ukázalo se, jak byly ještě v roce 2019 nízké honoráře za odehraná představení. Alarmující jsou pak standardy pražského muzikálového provozu. K nim patří neplacení zkoušek a premiérového představení nebo podepisování silně nevyvážených pracovních smluv až několik týdnů po zahájení práce tanečníka.“

Publikace Tanečníci v muzikálech navazuje na předchozí studie věnované tanečnímu vzdělávání a uplatnění tanečníků a pohybových umělců v baletu, současném tanci, nonverbálním divadle, novém cirkuse nebo černém divadle. Studii lze stáhnout zde.

 

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments