Týden s tancem
Choreografická laboratoř Baletu ND
Balet Národního divadla v Praze si na pátek a sobotu 19. a 20. listopadu připravil nový projekt Dance Lab, neboli taneční laboratoř. Ta představuje šanci pro členy souboru realizovat se v tvůrčím prostoru. Uchopit své vize a představy o umění a zhmotnit je. Jde o platformu, která pomáhá najít nové choreografické naděje a podchytit skryté talenty. Divák tak bude moci zažít okamžik, kdy se z interpreta stává tvůrce.
Program nabídne sedm autorských děl, tančit budou sólisté a členové Baletu ND. Své choreografie uvedou: Marco Accardi, Abigail Bushnell, Rebecca Mabin, John Powers, Fraser Roach, Basil Schwerzmann a Matěj Šust.
Australští akrobaté na Jatkách78
Holešovická Jatka78 budou hostit slavné akrobaty Gravity & Other Myths z Austrálie, kteří se do Prahy vrací po třech letech. Cenami ověnčená, hravá a ničím nepřikrášlená podívaná A Simple Space připraví pražským divákům porci špičkového světového nového cirkusu. Kromě adrenalinových výkonů sedmi protagonistů a živé hudby se mohou těšit i na atypicky uspořádané hlediště. Čerství vítězové mezinárodních cirkusových cen (ICA) se v Praze zastaví na své evropské šňůře od 17. do 20. listopadu.
Gravity & Other Myths z australské Adelaidesbírají významná ocenění na nejprestižnějších světových festivalech.“Konečně můžeme po delší době přivítat zpátky na Jatkách tuhle vynikající partu od protinožců. Jsou to skuteční akrobatičtí virtuosové, jedni z nejlepších světových akrobatů vůbec. Show, kterou přivezou k nám na Jatka, bude bavit celou rodinu,” uvedl Štěpán Kubišta, ředitel Jatek78.
A Simple Space je dynamická podívaná, která umí zahrát i na jemnou notu. Jak už název napovídá, obvyklá divadelní strojenost je jí cizí. Místo výrazného líčení, kostýmů, osvětlení či náročné scénografie se Australané vydávají jiným směrem. Publiku nic neskrývají, naopak jej přivádí do těsné blízkosti a ukazují mu zákulisí celého představení. Pro inscenaci proto vytvořili specifické sezení, kde je část diváků usazena přímo na jevišti. Precizní výkony umělců a dokonalou choreografii doprovodí strhující rytmy bicích.
HAAS_Dny po slávě, novinka ProART Company
ProART Company připravila ke 120. výročí narození velkého českého herce Hugo Haase multižánrovou inscenaci propojující činohru a současný tanec v režii a choreografii Martina Dvořáka.
Jeho autorská inscenace pro herce a tanečníka je založena na dostupných pramenech o herci Hugo Haasovi a jeho bratru Pavlovi, který zahynul v roce 1944 v koncentračním táboře v Terezíně. Koncept vychází z jejich fiktivního rozhovoru před Hugovou smrtí, který rekapituluje a nahlíží na svůj život.
Hugo Haas byl prvorepublikovou filmovou hvězdou a patřil mezi nejvýznamnější herce Národního divadla. V roce 1939 uprchl jako Žid před nacisty do Francie a Ameriky. Novorozeného syna byl však nucen zanechat v Čechách. Uchytil se v Hollywoodu, kde natáčel vlastní filmy. Když se po válce dozvěděl o osudu svého bratra Pavla (talentovaný skladatel, žák Janáčka se udusil v plynové komoře v Osvětimi), onemocněl astmatem. Touha a stesk po Brnu a Praze ho přiblížily přes Řím do Vídně, kde v roce 1968 umírá nešťastnou náhodou, když se jako astmatik udusí kouřem z připálených vajec.
Premiéry projektu se uskuteční v Praze ve Werichově vile, v Brně ve vile Löw Beer a v Telegraphu v Olomouci. Další reprízy budou následovat v prosinci.
Projekt je jako site specific realizován v komorním prostoru s velkým důrazem na kombinaci realistického činoherectví a stylizované pohybové „choreografie“. Herec představuje Hugo Haase, tanečník jeho bratra Pavla. Hudební stránka inscenace vychází z komorní tvorby skladatele Pavla Haase a filmové tvorby Huga Haase. Autorem je DJ Jan Hanák Sonority. “Mluvící” tanečník představuje rovinu mrtvého bratra Pavla plnou fantazie, symboliky a metafyzičnosti či nedoslovnosti, herec pak svět stále žijícího Hugo Haase s jeho bolestmi, nejistotou, minulostí a realitou. Oba interpreti se nacházejí po celou dobu na scéně. Momenty dramatické a intimní jsou střídány humornými a exhaltovanými.
V hlavních a jediných rolích se představí Norbert Žid jako Hugo Haas a Martin Dvořák jako jeho bratr Pavel. Autorkou kostýmů je módní návrhářka Denisa Nová. Vstupenky můžete zakoupit zde.
Last Drop od Stransky Art Company
Spolek Stransky Art Company uvede nonverbálně-pohybovou inscenaci Last Drop choreografického dua Jan Stránský a Jakob Sambeth. Spolupráce těchto tvůrců započala během studií na švýcarské Accademia Teatro Dimitri, kde společně vytvořili krátké skeče, jež neměly za cíl víc než hru, hrát si z různorodými performativní přístupy a formami jako je fyzické divadlo, nový cirkus, pantomima a současný tanec. Tyto hry daly základ rukopisu, jež vykrystalizoval v novou autorskou inscenaci.
Představení přináší divákům jakousi předzvěst nejisté budoucnosti a snad i uvědomění naší nejisté přítomnosti. Střídmost akce, silná obraznost, nekonečně se natahující ticho mezi kapkami, mnohovrstevnatost palčivých temat a vzájemná kontradikce viděného a skrytého zve pozorovatele do prostoru, kde se čas ztratil. Vtáhne diváka do atmosféry beckettovského charakteru. Jazyk současného pohybového divadla je dostatečně metaforický a zároveň srozumitelný pro uchopení palčivého tématu environmentální krize, jež dnes často vyvolává paniku či apatii.
“Nepracovali jsme se scénářem nebo konkrétním textem, stejně jako při tvorbě představení Kočovného divadla ŽEBŘIŇÁK jsme k tématu absence základního životního prvku přistupovali čistě divadelně, improvizací a dalšími metodami pohybového výzkumu. Pracovali jsme s video a audio záznamy, k čemuž nás navedla už samotná nutnost v období hlubší korona krize. Naším cílem bylo podnítit změnu v přístupu k tomuto tématu: zavírání očí před problémem nic neřeší, ale stejně tak nepomáhá uzavřít se ve splínu a soudit druhé. Důležitý je stálý dialog a cesta ke smíření.” říká autor Jan Stránský, který dokončuje magisterské studium choreografie a režie na univerzitách Codarts/Fontys v Rotterdamu.
Premiéra proběhne 19. listopadu v divadle KD Mlejn.
Balet Jihočeského divadla v Labyrintu pana Fauna
Soubor baletu Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvede 19. listopadu premiéru dvojice děl Faunovo odpoledne a Labyrint v programu s názvem Labyrint pana Fauna.
“Každý muž je, nebo alespoň jednou v životě byl, podstatou faunem, tedy lovcem hnaným svými pudy”. Takto by se dala jednou větou shrnout myšlenka této volné adaptace stejnojmenné slavné Nižinského choreografie na námět Mallarmého impresionistické básně.
Obrazovost výjevů, jež člověku zůstanou na mysli po prožití takřka živého snu, podepřeného mnohdy až absurdní symbolikou, je hledáním podstaty “faunovství”. To se skrývá v každém muži, stejně tak jako nymfou je či byla jednou každá žena.
Faunovo odpoledne choreograficky a režijně zpracoval Marek Svobodník, Debussyho partituru obohatil svou kompozicí multitalentovaný Ondřej Vinklát.
Temný, dekadentní příběh o tom, že ve světě dětské fantazie se za život, čest a odvahu platí stejná cena jako ve světě dospělých. Když Ofélie utíká z kruté reality poválečného Španělska do fantaskního světa, přestává být jasné, který svět je důležitější a který skutečný.
Labyrint je dílem Štěpána Pechara, jehož ovlivnil film Faunův labyrint režiséra Guillerma del Tora z roku 2006. O hudbu se opět postaral Ondřej Vinklát.
DJKT v Plzni uvedlo premiéru baletu Don Quijote
Po dvaadvaceti letech se na plzeňské jeviště vrátil jeden z nejpopulárnějších klasických baletů 19. století Don Quijote. Šéf souboru Jiří Pokorný a pedagožka a baletní mistryně Nelly Danko uvedli inscenaci podle klasické verze Maria Petipy, a především Alexandra Gorského.
„Minkusův Don Quijote patří mezi nejoblíbenější, ale zároveň technicky nejnáročnější tituly klasického baletu. Svatební pas de deux či variace Basila s číšemi ze třetího jednání nebo variace Kitri z prvního jednání s diagonálou ‚sázených‘ piruet jsou skvělou a oblíbenou prezentací vysoké taneční techniky na baletních gala i soutěžních vystoupeních,“ přibližuje titul šéf souboru a choreograf Jiří Pokorný a dodává: „Diváci se vedle velkých tanečních výkonů ale mohou těšit také na romantický příběh i prvky humoru.“
Autorem hudebního nastudování energického baletního titulu je šéfdirigent Norbert Baxa. „Dirigování baletu je pro mě pokaždé malinko adrenalinová záležitost,“ přiznává Baxa, „je to úplně jiná disciplína než dirigování opery nebo koncertu. Z tohoto důvodu jsou ve větších divadlech dirigenti, kteří se vysloveně specializují na dirigování baletu a zároveň působí jako korepetitoři baletních souborů. Rozpoznání aktuální formy každého tanečníka a následné udání odpovídajícího tempa je někdy pro mě velmi obtížné. Minkusova hudba je jednoduchá ale nápaditá. Kromě samostatných tanečných výstupů se divák může spolehnout na hudebně vtipné vykreslení situace.“
Ústřední dvojici mladých milenců Kitri a Basila, jejichž lásku se snaží zmařit bohatý šlechtic Camacho, ztvární Mami Hagihara, Jarmila Hruškociová, Shiori Nirasawa, Karel Audy, Richard Ševčík a Gaëtan Pires. Jako Mercedes se představí Sara Aurora Antikainen nebo Afroditi Vasilakopoulou, charismatickým toreadorem Espadou bude v alternacích Justin Rimke, Vittorio Borio, Joshua Lee nebo Karel Audy, v rolích květinářek se objeví Abigail Jayne Baker, Kristýna Miškolciová, Victoria Svetlana Roemer a Kristina Kodedová. Do Dona Quijota se převtělí hostující Grzegorz Mołoniewicz, po jeho boku stane Mischa Alexander Hall nebo Richard Ševčík v roli Sancho Panzy.
Tanečníci v muzikálech, nová studie IDU
Institut umění – Divadelní ústav v rámci své výzkumné činnosti mapuje další oblast profesního uplatnění tanečníků. Jde mimo jiné o první sondu do pracovních podmínek umělců v českých a moravských muzikálových souborech.
Studie Romana Vaška Tanečníci v muzikálech se věnuje uplatnění tanečníků v českém hudebně-zábavním divadle, a zejména v muzikálu. Popisuje situaci před rokem 1989, kdy v Československu fungovalo několik baletních souborů zaměřených právě na tento typ divadla. Dále studie sleduje určitou dvojkolejnost hudebně-zábavního divadla, která nastala po roce 1989, kdy bylo po více jak čtyřicetileté pauze umožněno divadelní podnikání.
Osou publikace je význam tance a tanečníků v muzikálových produkcích. Proto si všímá role skupiny UNO v zásadních muzikálových produkcích 90. let nebo se věnuje fenoménu tanečních postav v původní české muzikálové tvorbě. Mapuje také postupnou proměnu muzikálového sboru od oddělené pěvecké a taneční složky ke kompaktní muzikálové company.
“Tato cesta začala v regionech většinou později, ale postupovala mnohem rychleji. Zatímco v Praze už na přelomu minulého a tohoto století navenek sbor vypadal jako jednolitá company, ve skutečnosti dodnes ve své vnitřní struktuře zůstává rozdělený na taneční a pěveckou část,“ vysvětluje specifika tohoto procesu Vašek.
Zvláštní pozornost je věnována pracovním podmínkám externích tanečníků a dalších členů muzikálových company. Studie poukazuje na překvapivé rozdíly mezi praxí v pražských produkcích a v muzikálových souborech v Brně, Ostravě a Plzni. Řada podrobně vedených strukturovaných rozhovorů s choreografy a tanečníky v muzikálech vedla autora studie k několika znepokojivým závěrům:
„Ukázalo se, jak byly ještě v roce 2019 nízké honoráře za odehraná představení. Alarmující jsou pak standardy pražského muzikálového provozu. K nim patří neplacení zkoušek a premiérového představení nebo podepisování silně nevyvážených pracovních smluv až několik týdnů po zahájení práce tanečníka.“
Publikace Tanečníci v muzikálech navazuje na předchozí studie věnované tanečnímu vzdělávání a uplatnění tanečníků a pohybových umělců v baletu, současném tanci, nonverbálním divadle, novém cirkuse nebo černém divadle. Studii lze stáhnout zde.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
