Týden s tancem

Představuje se nový mladý taneční soubor
Taneční spolek Soc.Kult, který je složen z absolventů Konzervatoře Duncan centre a jednoho čerstvého absolventa HAMU, představí svou tvorbu ve čtvrtek 9. prosince na jevišti branického Divadla BRAVO!, a to projektem s názvem 4x Protože.

Choreografkou je Jolana Šturmová, tančí Šárka Říhová, Eduard Adam Orszulik, Magdalena Junková, Zuzana Pipková, Tereza Holubová a Barbora Makalová.

K projektu je k dispozice pouze anotace, kterou přetiskujeme: Proč myslet na budoucnost? Proč nebýt matkou? Proč se snažit? Proč to dělat jinak a líp? Vidíme, ale snažíme se nevidět. Chceme řešit, ale neřešíme. Čeho se obáváme? Cítíme naději nebo zklamání z tohoto světa? Budeme bojovat, půjdeme s davem nebo propadneme extrémům?

Název spolku je zkratkou sousloví „sociálně kulturní problém“ a genezi projektu můžete sledovat na Instagramu nebo Facebooku.

Premiéra – projekt Dočasné Company Temporaliter 12. prosince
Dočasná Company uvádí premiéru představení Temporaliter aneb Jak zachytit tanec ve fotografii. Celovečerní inscenace propojí výstavu fotografa Vojtěcha Brtnického s tanečně-divadelním představením v režii a choreografii Anny Benhákové. Premiéra se uskuteční 12. prosince 2021 od 19:00 v Indance centru Hostivař. Představení předcházejí dva workshopy, které se konají také v Indance centru na Gercenově v sobotu 11. prosince: v 11:00 začíná workshop taneční fotografie s Vojtěchem Brtnickým, na fotografický workshop pak navazuje od 13:00 taneční workshop pod vedením členky Dočasné Company, Jany Marouškové.

Temporaliter je projekt spojující umělce dvou různých oborů, tance a fotografie. Tím nabízí možnost rozvoje v oblasti, která stále nemá v České republice ekvivalent. Temporaliter, v překladu včas či dočasně, přibližuje divákovi problematiku taneční fotografie a skrze ni se dotýká tématu pomíjivosti. Projekt aktivně sbližuje tanec a fotografii, a to i skrze mírnou interakci s divákem. Představení vychází ze situace vernisáže, kde je určitá interakce s diváky běžná. Nastavená blízkost tanečníků a diváků je tedy od začátku přirozená. Sedm performerů provádí diváky skrze retrospektivní příběh vzniku tanečních fotografií, který je obohacen o osobitý vklad nejznámějšího fotografa současného tance v České republice. Prvotním médiem, kdy je tanec divákům představován, jsou právě fotografie. Tanec se na scéně objevuje zprvu jako fotografova vzpomínka, do které divák může doslova nahlédnout. Zajímavostí Temporaliteru je, že jej lze sledovat ze všech stran. Pro projekt je vytvořena originální hudba skladatele Davida Kováře a Barryho Wana.

Součástí projektu je fotografický workshop s Vojtěchem Brtnickým a taneční workshop pod vedením členky Dočasné Company Jany Marouškové. Účastníci fotografického semináře budou uvedeni přímo do praxe focení v pohybu už na tanečním workshopu, a dokonce budou mít příležitost stát se fotografy samotného představení Temporaliter následující den. Stanou se tak součástí představení. Zvýší akcent na roli fotografa v příběhu a zároveň se sami dostanou do hledáčku diváků. Informace o vstupném na workshopy jsou k nalezení na facebookových stránkách události.

Fotografování současného tance je disciplína, která se trochu liší od ostatních druhů divadelní fotografie. Je temnější, divočejší, svobodnější, více nepředvídatelná. Vyžaduje více schopnosti adaptace než kreativity. Workshop taneční fotografie je vhodný jak pro začínající amatéry s vlastní zrcadlovkou, tak pro pokročilé uživatele, kteří mají zájem se naučit něco více o řemesle, nebo si chtějí vyzkoušet skutečnou práci v terénu.

Taneční workshop současného tance se bude zaměřovat na různé kvality pohybu, využití poloh upside-down, práci ve dvojici a ve skupině. Skrze tanec se v rámci semináře bude pracovat na naslouchání a inspiraci. Tanečníci budou mít možnost zaměřit se na to, jak lze vnímat hudbu a prostor. Je určený pro mírně pokročilé a pokročilé tanečníky.

Sama autorka Anna Benháková k projektu uvádí: „Divadelní fotografie se nevyučuje na žádné střední ani vysoké fotografické škole. O divadelní fotografii vznikla v Čechách jediná odborná kniha s názvem Česká divadelní fotografie vydaná v roce 2018. Převážné množství fotografií, které tato kniha obsahuje, je však z činoherních představení. Taneční se objevují velmi zřídka. Jedním z důvodů může být zřejmě vyšší technická náročnost zachycení tance, zpravidla kvůli dynamičtějšímu pohybu performerů, nežli tomu bývá u činoherních inscenací.“

Zachytit tanec jako takový je téměř nemožné, síla prchavého okamžiku se nedá jen tak vrátit. Temporaliter poukazuje na pomíjivost všeho, co nás obklopuje, nutí k prožívání přítomného okamžiku a uvědomění si dočasnosti. Temporaliter aneb Jak zachytit tanec ve fotografii měl v tomto roce úspěšnou předpremiéru v holešovickém Gauči na Výstavišti. Nyní poprvé bude uveden jako komplexní projekt zahrnující jak samotné představení, tak zmiňované workshopy, které v něm hrají podstatnou roli.

Dočasná Company jako umělecké uskupení oficiálně působí od května roku 2019, sdružuje mladé umělce z oboru tance, divadla, hudby, fotografie, filmu a výtvarného umění. Momentálně vyvíjí aktivitu na několika uměleckých projektech, od začátku letošní divadelní sezóny také vede taneční workshopy pro studenty i profesionály v prostorách Tep39. Dočasná Company hledá rovnováhu mezi tvorbou pro širokou veřejnost a intelektuálním uměním pro odborné publikum.

KD Mlejn uvede dvě premiéry vzdušných artistek
Večery 10. a 12. prosince v pražském Kulturním domě Mlejn budou patřit novému cirkusu. Klára Hajdinová a Lenka Švolíková zde poprvé představí divákům své sólové projekty V kruhu a Sandwritten. Ke spolupráci performerky přizvaly přední osobnosti tanečního a pohybového divadla. Klára Hajdinová se pod dohledem Cécile Da Costa a Elišky Brtnické „zamotá“ V kruhu symbolizujícím trend dnešní doby v podobě terapií a vzrůstající spotřebě léků k potlačení úzkosti a deprese. Sandwritten Lenky Švolíkové divákům přiblíží fenomén nezbytnosti fyzické přítomnosti a mezilidské komunikace nejen pro vznik divadelního představení. Ke spolupráci artistka oslovila Ondřeje Holbu a Stéphanii N’Duhirahe z česko-švýcarského souboru Cie Pieds Perchés. 

Úzkost, panika a deprese jsou stále častějšími problémy západní civilizace. Velká část populace se s jedním z nich v průběhu života setká a stoupá také spotřeba psychofarmak. Problematiku, před kterou se často zavírají oči, si za téma performance s názvem V kruhu zvolila Klára Hajdinová. Nebo to bylo naopak a téma si zvolilo ji? „Poprvé se pouštím do dobrodružství být na jevišti sama a se svým vlastním tématem. S depresivními stavy mám bohaté zkušenosti. Během prvního lockdownu jsem cítila potřebu se s tímto tématem vypořádat, sama a na jevišti. V kruhu je moje veřejné přiznání a zároveň otevření tématu i zpráva pro ostatní, kteří mají podobné problémy, že v tom nejsou sami. Část představení bude improvizace a doufám, že i trochu sranda. Čím víc se premiéra blíží, tím víc se na ni těším,” láká diváky autorka projektu.

K režijní spolupráci Hajdinová přizvala choreografku a tanečnici Cécile Da Costa, choreografii na kruhu vytvořila společně s artistkou a performerkou Eliškou Brtnickou. Dokumentární představení s prvky vzdušné akrobacie doplní autentické audionahrávky lidí s psychickými problémy. Po premiéře bude následovat diskuse s psychoterapeutem a psychologem Radovanem Slavíkem.

O dva dny později, 12. prosince, Lenka Švolíková na stejném místě představí pohybovou performance Sandwritten. Skleněná koule, 8 metrů dlouhé vertikální lano a hromada písku budou základními prvky inscenace na téma pomíjivosti okamžiku. „Momenty strávené na představení se v paměti člověka ztrácí stejně jako vzkaz napsaný v písku. Přála jsem si vytvořit divadelní představení, které bude nejen společenskou, ale také společnou událostí. Diváci jsou zapojeni do řady rozhodnutí a podílejí se tak na výsledné podobě inscenace, a především na podobě svého vlastního zážitku. Pracuji s aktivní změnou divácké pozornosti. Podle reakce diváků a míry jejich zapojení se můžou některé scény odehrát jinak. Inspirovala jsem se v site-specific projektech. Zajímalo mě, za jakých podmínek a zda je vůbec možné tento koncept přenést do divadelního prostoru, kde jsou očekávání diváků i tvůrců jiná,” upřesňuje koncept autorka inscenace.

Ke spolupráci na dramaturgii přestavení Švolíková přizvala režiséra Ondřeje Holbu, pohybovou supervizi svěřila Stéphanii N’Duhirahe, která se dlouhodobě zabývá výzkumem akrobacie na vertikálním laně. Kromě této disciplíny diváci na scéně uvidí také manipulaci s objektem. Představení podtrhne živý hudební doprovod Romana Džačára kombinující akustickou a elektronickou hudbu umocněnou volnou improvizací a light design Kataríny Morávek Ďuricové.

Tereza Lenerová uvádí novou choreografii v Ponci
Premiéra se koná v pondělí 13. prosince a kus nese název Existuje dojem bytí:

Extenze dřevěných větví na končetinách je výchozím bodem možného příběhu lidské existence. Lze ji chápat jako propojení člověka s panenskou přírodou, jako něco životodárného a zároveň omezujícího a až děsivého. To, že existujeme, se učíme uvědomovat, to, jak vypadáme, se učíme přijímat.

Existuje dojem bytí nám umožňuje propadnout se do nejtemnějších vrstev vlastní existence, objevovat v sobě archetypy a divokou animalitu, abychom ji pak jediným gestem zahodili a nastavili civilizační masku jako konvenci lidského bytí. Jestliže na začátku nic nevíme, tak na konci, kdy tyto extenze již přestanou být součástí lidského těla, již víme takzvaně vše. To, že dokážeme věci pojmenovat, ale není vítězstvím civilizace, ale spíš rezignací na svou vlastní svobodu.

Nová inscenace Terezy Lenerové ve spolupráci s Janem Horákem volně navazuje na projekt Taxon, který vznikl společně s výtvarníkem Adamem Vačkářem. Zatímco Taxon se zabýval především možnostmi pohybu v rámci extenze těla v podobě dřevěných větví, inscenace Existuje dojem bytí slibuje být již konkrétním narativem.

Cirk La Putyka uvádí sérii představení Roots
Cirk La Putyka zakončí letošní rok uvedením úspěšného představení Roots, které spojuje nový cirkus s gurmánským zážitkem a které původně vzniklo před pěti lety pro berlínský kabaret Chamäleon. Prostor holešovického divadla Jatka78 se až do 18. prosince proměnil díky nezvyklé stolové úpravě na kabaret. Inscenace Roots vypráví ve dvou částech vývoj cirkusu od začátku 20. století do roku 1989 i životní příběhy jednotlivých protagonistů – akrobatů, herců, tanečníků a hudebníků.

„Každý se k cirkusu dostal jinou cestou, aby se setkali na jednom jevišti,” vysvětluje principál souboru Cirk La Putyka a zároveň režisér Rosťa Novák ml. „První polovina inscenace ukazuje vývoj cirkusu od začátku 20. století do roku 1989, který byl pro mnohé členy tvůrčího týmu životním zlomem,” dodává Novák. Pád železné opony je i pojítkem mezi Cirkem La Putyka a prestižním berlínským kabaretem Chamäleon, pro který představení vzniklo. „Druhá část je inspirována životními příběhy protagonistů, z nichž někteří přímo studovali cirkusová umění, zatímco jiní se k umělecké dráze propracovali například z kariéry profesionálních sportovců,” uzavírá.

Roots jsou druhou částí trilogie Family Roots in Black Black Woods. Režisér Rostislav Novák ml. byl osloven berlínským divadlem Chamäleon, pro které v mezinárodním obsazení vytvořil představení na míru. To bylo během půl roku uvedeno ve více než 180 reprízách a později úspěšně přeneseno na scénu Jatek78 a na další jeviště v Evropě. Pro soubor šlo o cennou zkušenost s každodenním angažmá a způsobem práce zahraniční produkce. V inscenaci účinkují: Šárka Bočková, Michal Boltnar, Vojtěch Fülep, Jiří Kohout, Daniel Komarov, Ethan Law, Nella Niva, Sini Saari a Jiří Weissmann.