Týden s tancem

Premiéra baletu Želary v Olomouci, Ivo Kahánek v brněnském Beethovenovi, Jihočeské divadlo a Jižní spojka a další plány, pozvánky od Dočasné Company, Katedry nonverbálního divadla HAMU, Centra choreografického rozvoje SE.S.TA a další tipy ze světa tance a pohybového divadla.
Moravské divadlo Olomouc – Želary (foto Serghei Gherciu)
Moravské divadlo Olomouc – Želary (foto Serghei Gherciu)

Rok české hudby odstartuje v Moravském divadle světová premiéra inscenace Želary s hudbou Zuzany Lapčíkové
Moravské divadlo Olomouc
se zapojuje do oslav Roku české hudby a přispěje hned čtyřmi premiérovými počiny. Jako první představí už 16. února ve světové premiéře baletní inscenaci Želary s původní hudbou Zuzany Lapčíkové. Dále uvede Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany a v koprodukci Janáčkovy opery Národního divadla Brno operu Její pastorkyňa v původní verzi z roku 1904. Mimo to vznikne operní site specific projekt Malý třesk z pera současných skladatelů Petra Kofroně, Marka Piačka a Michal Cába.

Moravské divadlo uvede světovou premiéru baletu Želary v pátek 16. února v choreografii Hany Litterové. „Hudbu speciálně pro náš orchestr zkomponovala skladatelka, cimbalistka a zpěvačka Zuzana Lapčíková, která inscenaci také živě doprovodí svým zpěvem a hrou na cimbál. Obě dámy vytvořily vlastní libreto, které je inspirované povídkovým cyklem Květy Legátové a filmem z roku 2003 v hlavní roli s Aňou Geislerovou,“ uvedl umělecký šéf baletu Jan Fousek a dodal, že dirigentem je Petr Šumník.

Příběh o zvláštním vztahu ze strachu, z obav a nedůvěry, ale i z lásky tmelené společným úsilím přežít, se stal silným námětem pro osvědčený tvůrčí tandem choreografky Hany Litterové a skladatelky, zpěvačky a cimbalistky Zuzany Lapčíkové. Společně vytvořily taneční drama Želary inspirované literární tvorbou Květy Legátové a stejnojmenným filmem Ondřeje Trojana. Jedná se o vůbec první tanečně dramatické nastudování tohoto díla, k němuž obě dámy vytvořily vlastní libreto a Zuzana Lapčíková zkomponovala hudbu pro celý orchestr. Incenace vychází z knih Květy Legátové Želary i Jozova Hanule.

„Výběr námětu a následná stavba libreta k inscenaci bezprostředně navazuje na náš velmi osobní zážitek spojený s inscenací Balady, jíž jsme vytvořily pro Národní divadlo Brno. Jednou po představení přivedl zlínský spisovatel Antonín Bajaja do šatny paní profesorku Věru Hofmanovou neboli Květu Legátovou, jež přišla se svojí skromnou gratulací. A byla to neskutečná energie, kterou s sebou přinesla. Setkání s tímto odhmotněným a nesmírně oduševnělým člověkem, jakým byla, mě zasáhlo velice intenzivně. Když jsme pak dostaly příležitost vytvořit v Olomouci autorské představení, chvíli jsme váhaly, ale tento „aha“ moment sehrál zásadní roli. Uvědomila jsem si, že to je látka, které stojí za to obětovat obrovské množství svého času,“ popsala začátek cesty k olomouckým Želarům Zuzana Lapčíková. Nová inscenace se s předlohou neshoduje doslovně, ale její děj zachovává.

Ústřední postavou děje je mladá lékařka Eliška pocházející z města, která prožívá německou okupaci ukrytá v horské vesnici pod novou identitou, kde se už jako Hana provdá za na první pohled hrubého horala Jozu. Střetnutí dvou naprosto odlišných světů a kultur se postupně promění v láskou naplněný vztah.

„V rámci roku české hudby jsem se rozhodl pozvat do Moravského divadla ryze český inscenační tým. Zuzana Lapčíková zkomponovala hudbu, bude ale také živě hrát na cimbál a zpívat. Choreografka Hana Litterová vytvořila choreografii na míru našemu souboru, který tak má příležitost „přičichnout“ nejen k tanečnímu divadlu, ale také k moravskému folklóru. Je hezké vidět tolik různých národností tančit moravské tance,“ říká Jan Fousek.

„Naše představení bych nazvala tanečním divadlem. Je to ve stejné míře spojení tance a civilního herectví. Pro taneční styl jsem vybrala současný pohybový slovník, jinými slovy contemporary, s prvky moravského folklóru, abychom se co nejvíce přiblížily prostředí příběhu. Pro mě je navíc současný taneční slovník nejlépe vhodný pro zpracování tanečního dramatu,“ dodává Hana Litterová.


Ivo Kahánek (foto ND Brno)
Ivo Kahánek (foto ND Brno)

Pianista Ivo Kahánek exkluzivním hostem NdB v baletu Beethoven
S Baletem NdB vystoupí přední český pianista Ivo Kahánek jako host v baletu Beethoven, který pojednává o geniálním hudebním skladateli. Diváci se mohou těšit na mimořádnou interpretaci světoznámých skladeb Ludwiga van Beethovena, jež jsou samozřejmou součástí inscenace. Reprízy se uskuteční 13., 14., 23. a 24. února 2024. Inscenace Beethoven kombinuje taneční umění s vystoupeními operních sólistů a sboru i orchestru Janáčkovy opery. Umělecký šéf Baletu NdB a současně choreograf Mário Radačovský oslovil klavírního virtuose Ivo Kahánka s nabídkou hostování v jeho baletu. Diváci tak budou mít unikátní příležitost vidět na prknech Janáčkova divadla mimořádného českého pianistu a slyšet například Měsíční sonátu, která dnes patří mezi nejznámější klavírní skladby vůbec, klavírní sonátu č. 31, klavírní sonátu č. 8. – tzv. Patetickou, věnovanou Beethovenovu příteli princi Karlu von Lichnowskému, nebo 2. větu z vůbec posledního Beethovenova klavírního koncertu, známého jako „Císařský“.


Dočasná Company, Jan Razima – Pobyt (foto Vojtěch Brtnický)

Pozvánka Dočasné Company na reprízu inscenace Pobyt
V neděli 18. února se v žižkovském divadle Venuše ve Švehlovce odehraje repríza debutové celovečerní inscenace mladého choreografa Jana Razimy s názvem Pobyt. Dílo za pomoci pohybového slovníku současného tance, fyzického divadla a výrazné vizuality zpracovává téma existencialismu. Pobyt uvádí mladý kolektiv Dočasná Company. Na jevišti diváci uvidí Michaelu Dzurovčínovou, Šárku Říhovou, Andreje Lygu a Tomáše Pražáka. Jedná se částečně o nové obsazení performerů, v tomto složení měli diváci možnost představení vidět pouze jednou na podzim loňského roku.

Tematicky inscenace pracuje s existencialismem, s pocity bezmoci a osamocení. Choreograf se pro tvorbu inspiroval v knize Alberta Camuse Mýtus o Sysifovi, ale také osobní zkušeností. „První myšlenky projektu se začaly rodit v době covidové pandemie. Mýtus o Sisyfovi byl pro mě vstupní branou k celému tématu existencialismu,” upřesňuje Razima, který byl právě během covidových lockdownů uprostřed magisterských studií choreografie na HAMU. „Najednou jsem neměl jak tvořit. Vše bylo tak marné a absurdní, existencialismus mě začal pohlcovat – nebylo jiné cesty, než o tom všem vyprávět skrz choreografii. Divák motiv Sisyfa může poznat v hned několika částech inscenace, ale od určitého bodu jsme se zabývali existencialismem jako takovým. Vystihnout ale pravou podstatu bylo velmi náročným úkolem. Ještě nikdy jsem v procesu tvorby tolik původního materiálu nevystřihl. Odhaduji, že tak 80 % vymyšleného materiálu šlo v průběhu zkoušení pryč.“

Přímo pro choreografii vznikla autorská hudba – vytvořil ji Michael Andrew Burt, rodák z Ameriky a absolvent katedry skladby HAMU. Pro kompozici se mimo jiné inspiroval zvuky přírody, ve skladbě použil např. zvuk kácení stromů či borcení ledovců. Inscenaci jsme recenzovali ZDE.


Jihočeské divadlo – Tristan a Isolda (foto Petr Zikmund)
Jihočeské divadlo – Tristan a Isolda (foto Petr Zikmund)

Z Jihočeského divadla – nejen tanec na Jižní spojce a Otáčivém hledišti 2024
Ačkoliv je léto ještě daleko, příznivci Otáčivého hlediště v Českém Krumlově budou mít možnost seznámit se se soubory Jihočeského divadla už nyní. Od 18. 2. 2024 do 4. 3. 2024 se představí v žánrově pestré paletě činohra, balet a Malé divadlo na 5 pražských scénách.

V českokrumlovském zámeckém parku letos diváci uvidí činohry Dracula a Ženy Jindřicha VIII. aneb Chudák král(em) v režii Martina Glasera a dramaturgii Olgy Šubrtové, v premiéře uvede činoherní soubor Rozum a cit Jane Austinové v režii Martiny Schlegelové a dramaturgii Olgy Šubrtové.

V loňském roce měl premiéru divácky úspěšný titul Egon Schiele – Autoportrét. Choreografie se ujal významný český tvůrce Jan Kodet a režie duo SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. V podání souboru baletu Jihočeského divadla uvidíte před Otáčivým hledištěm i letos velké taneční divadlo inspirované detaily z obrazů, kreseb, básní a dopisů muže, který předběhl svoji dobu, který se pokoušel osvobodit ducha člověka, překročit hranici morálky a splynout s přírodou. Egon Schiele je neodmyslitelně spjat s Českým Krumlovem.

Třetím rokem uvádí JČD originální projekt Malého divadla. Režisér Janek Lesák a dramaturgyně Natálie Strýčková Preslová představili Úplně celou českou historii během jedné hodiny. Představení pro rodiny s dětmi a školy, které se chtějí „o historii dovědět zábavnou formou o mnoho víc než ve škole“. Před Otáčivé hlediště se v letošní sezoně vrátí jedna z divácky nejúspěšnějších inscenací – Divotvorný hrnec Voskovce a Wericha, v aktuální režii Josefa Průdka.

Jihočeské divadlo v letošním roce také zve na nultý ročník bienále South Specific (Jižní Svéráz), zaměřeného na zážitkové a imerzní divadlo v netradičních prostorách po celých jižních Čechách. Unikátní site-specific divadelní festival propojí sílu Divadla Continuo, Jihočeského divadla a REZI.DANCE Komařice. Představení uvedená v rámci festivalu Jižní Svéráz se budou odehrávat mimo jiné na lodi, na zámku v Třeboni, na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově, na návsi ve vesnici Holašovice, v budově bývalé pošty, v pivovaru…

Jihočeské divadlo – Tristan a Isolda (foto Petr Zikmund)
Jihočeské divadlo – Tristan a Isolda (foto Petr Zikmund)

Divadelní přehlídku Jižní spojka 2024 zahájí v Činoherním klubu inscenace Leni, hra o fiktivním setkání dvou skutečných lidí v nejsledovanější talkshow Ameriky, Leni Riefenstahl a Johnnyho Carsona. Druhou činoherní inscenací, kterou Jihočeské divadlo veze Jižní spojkou do Prahy je legendární román v nové adaptaci Švejk 2022. Třetí bude hra skotské dramatičky Elly Hickson Autorka, pojednávající o stavu současného divadla a krizi patriarchátu.

Další zastávkou přehlídky je Stavovské divadlo, kde konečně dojde na taneční umění. Ožije zde stará keltská legenda Tristan a Isolda. Taneční zpracování známého příběhu zakázané a nenaplněné lásky Tristana a Isoldy nabízí silné prožívání všech emocí, jichž je plný. Emocí, které jsou vykřičené či zašeptané tělem, gestem, výrazem tváře… Umělecký šéf baletního souboru Jihočeského divadla Lukáš Slavický k inscenaci dodává: „Jsem velice potěšen a poctěn, že můžeme vystoupit ve Stavovském divadle právě s inscenací Tristan a Isolda. Taneční drama na motivy keltské legendy bylo vytvořeno přímo pro soubor baletu Jihočeského divadla choreografkou Alenou Peškovou. Mám velikou radost, s jakou intenzitou, vášní a láskou se všichni tanečníci prezentují právě v tomto představení.“

V Divadle Vila Štvanice se bude po dva dny rozehrávat divadelní portrét Růženy Zátkové, která se svými obrazy a sochami patřila k vrcholným představitelkám světového avantgardního umění. Jejímu pohledu na svět ale bohužel nerozuměl nikdo ze známé a úspěšné podnikatelské rodiny Zátkových. V rámci unikátní interaktivní inscenace Spaghetti Futurista diváci na vlastní kůži okusí její život od prvního pohledu na svět, přes hodiny výtvarné výchovy až k cestám, které člověk podniká, aby zjistil, kým doopravdy je.


Roman Škadra (foto Jakub Dušek)
Roman Škadra (foto Jakub Dušek)

Tip Centra choreografického rozvoje SE.S.TA: Rozhovor s Romanem Škadrou
Na rezidenci ART KLASTRY byl Centrem choreografického rozvoje SE.S.TA vybrán mimo jiných novocirkusový umělec žijící v Berlíně Roman Škadra. S jeho zbrusu novým dílem Girevik ho můžete vidět na festivalu nového cirkusu Cirkopolis už dnes, v úterý 13. 2. 2024 v divadle PONEC.

Můžete si předtím přečíst rozhovor s Romanem nejen o tom, kdo nebo co je Girevik, ale také jak pracuje a co ho zajímá. „Je pro mě velmi vzrušující sdílet svůj proces s veřejností. Přitom je důležité, aby divák pochopil, že nejde bezvýhradně o mě jako performera Romana. Snažím se z této pozice vymanit, ale zároveň sdílím něco velmi osobního, něco, co vychází z tří let mého vlastního procesu. Snažím se nastavit divákovi zrcadlo a prostřednictvím každého obrazu mu nabízím prostor nebo možnost, aby si v tom všem prostě něco našel.“


SEBE SAMU (foto archiv HAMU)
SEBE SAMU (foto archiv HAMU)

Pozvánka z HAMU: 16. února v 19:30 Klauzurní představení studentů 3. ročníku Katedry nonverbálního divadla HAMU, v divadle DISK

zachránit… zvládnout… nabídnout… ovládnout… přijmout… pocítit… být

SAMU SEBE

Klauzura studentů 3. ročníku Katedry nonverbálního divadla HAMU pod pedagogickým vedením Elišky Vavříkové a Jaroslavy Šiktancové.

Hodně se toho přihodilo a mně se honí hlavou přátelské strašení, které je pohřbené na horské pastvině. Vím, čemu rozumím a čemu ne.

Volně na motivy knihy Marlene Haushoferové Zeď, která vypráví formou deníkových zápisků hlavní hrdinky o jejím nepředvídatelném uvíznutí v bezvýchodné situaci.

„S naší svobodou je to smutné. Pravděpodobně nikdy neexistovala jinde než na papíru.“

Účinkují: Lukáš Klíma, Kristýna Koudelová, Olesya Sydorenko, Jana Štofaniková, Eliška Švecová, Kateřina Vernerová

Událost na Facebooku zde.


Pražský komorní balet: Ornament (foto Serghei Gherciu)
Pražský komorní balet: Ornament (foto Serghei Gherciu)

Noticky a připomínky:

  • Probíhá festival Cirkopolis, od 11. až do 17. února.
  • Pražský komorní balet zve na společné vystoupení se souborem Balet Praha Junior. V neděli 18. února v Divadle na Vinohradech. Komponovaný večer s názvem MOZ-ART nabízí choreografie Lóránda Zachára, Attily Egerháziho s Šimona Kubáně.
  • V neděli se také v divadle PONEC reprízuje inscenace F*cking Beautiful Spring Spitfire Company, respektive režiséra Petra Boháče a tanečnice a choreografky Markéty Jandové.
  • Ve Venuši ve Švehlovce ve čtvrtek 15. února uvádí Becka McFadden svou sólovou choreografii Little Black Dress.
  • V pondělí 19. února bude mít v divadle PONEC už derniéru choreografie Terezy Lenerové Existuje dojem bytí, poslední příležitost ji vidět.

Prix de Lausanne 2024, finále (foto Gregory Batardon)
Prix de Lausanne 2024, finále (foto Gregory Batardon)

Ze zahraničí: Vítězové Prix de Lausanne
Mezinárodní baletní soutěž Prix de Lausanne se letos konala od 29. ledna do 4. února. Zúčastnilo se jí 86 z 88 původně vybraných kandidátů a 20 z nich se dostalo do finále, které se konalo dnes v Lausanne. Porota, které letos předsedala Dame Darcey Bussellová, prezidentka Královské taneční akademie a držitelka ceny Prix de Lausanne z roku 1986, na závěr finále vybrala devět laureátů. Těchto devět nadějných tanečníků bude mít díky stipendiu možnost vstoupit do některé z prestižních partnerských škol a souborů Prix de Lausanne.

Devět laureátů Prix de Lausanne 2024: João Pedro Dos Santos Silva (Brazílie), Martinho Lima Santos (Portugalsko), Paloma Livellara Vidart (Argentina), Crystal Huang (USA), Airi Kobayashi (Japonsko), Jenson Blight (Austrálie), Juliann Fedele-Malard (Francie), Natalie Steele (USA), Taichi Toshida (Japonsko).

Další ocenění:
Cena pro nejlepší mladý talent: Ruby Day (Austrálie)
Cena Beaulieu: Paloma Livella Vidart
Cena za současný tanec: Martinho Lima Santos
Cena za současný tanec: Crystal Huang
Cena pro nejlepšího švýcarského kandidáta: Giuseppe Schillaci (Itálie)
Cena diváků webu: João Pedro Dos Santos Silva
Cena diváků: Paloma Livella Vidarst

Cena pro finalisty: Finalisté, kteří nezískali žádné stipendium, obdrží každý 1 000 CHF.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments