Týden s tancem
Labutí jezero Johna Cranka na prknech Zlaté kapličky
Balet Národního divadla uvede 28. a 29. března 2019 premiéru Labutího jezera v choreografii mistra dějového baletu 20. století Johna Cranka. Balet ND je prvním velkým souborem, který získal povolení inscenovat toto dílo mimo domovskou scénu Stuttgartského baletu, o to unikátnější tak toho uvedení bude. Labutí jezero patří k nejslavnějším klasickým baletním titulům a je bezesporu nejvíce inscenovaným a navštěvovaným baletním představením. O tom svědčí i to, že všechna dubnová představení v historické budově ND jsou již vyprodaná.
I když je balet svým pohádkovým příběhem na první pohled vzdálen prozaické realitě všedního života, dokáže diváky „chytit za srdce“, a to v každé době a téměř v každém scénickém zpracování. V Národním divadle bylo inscenováno celkem 12 verzí Labutího jezera, pod které se podepsali choreografové Augustin Berger, Achille Viscusi, Remislav Remislavský, Saša Machov, Jelizaveta Nikolská, Alexandr Romanovič Tomskij, Jiří Němeček, Olga Skálová, Konstantin Michajlovič Sergejev, Lev Ivanov, Erich Walter, Růžena Mazalová, Marius Petipa, Vlastimil Harapes, Pavel Ďumbala, Hana Vláčilová a Kenneth Greve.
Novou verzi tohoto nesmrtelného příběhu uvede Balet ND v choreografii slavného tvůrce Johna Cranka. Jeho cílem bylo zachytit romantickou atmosféru a sloučit nádheru celého konceptu s jistou mírou intimity. Tento mistr epického baletu dává velkou příležitost tanečníkům rozvíjet charaktery jednotlivých postav, klade důraz na herecké ztvárnění, a přitom poskytuje individuální volnost. John Cranko není v Čechách neznámým tvůrcem – i když je více spjatý s německým prostředím a tamějším baletem, který formoval. V jeho pohybovém slovníku jsou jasné stopy dosaženého vzdělání v Sadler´s Wells School v Londýně, jakož i první zkušenosti získané v Sadler’s Wells Ballet. Záhy se stal jedním z předních světových choreografů a jeho šéfování Stuttgatskému baletu je zahrnuto do všech učebnic baletu, hovoří se o „Stuttgartském baletním zázraku“. Charismatický umělec shromáždil kolem sebe celou řadu mladých tanečníků, z nichž posléze vyrostly významné osobnosti baletu: Marcia Haydée, Egon Madsen, Richard Cragun, Birgit Keil a Susanne Hanke nebo pozdější choreografická esa: Jiří Kylián a John Neumeier.
Dva Crankovy celovečerní baletní opusy, inspirované slavnými literárními předlohami, byly v uplynulých sezonách již na repertoáru Baletu Národního divadla. Komediální Zkrocení zlé ženy podle Shakespeara a dramatický Oněgin inspirovaný románem A. S. Puškinem na hudbu P. I. Čajkovského. John Cranko – mistr vyprávění, uměl pracovat s emocemi, které propojoval s velkými tanečními pasážemi a sólovými party, jež předpokládají mistrovské provedení a pro diváky jsou příslibem velkého zážitku. A takové bude i Labutí jezero, které se s jistotou stane velkou baletní událostí nejen v České republice, ale i v evropském kontextu.
Inscenaci se souborem nastudovaly Birgit Deharde a Andria Hall za umělecké supervize šéfa stuttgartského baletu Reida Andersona. Výprava je nová, scénografie se ujal Martin Černý a kostýmů kdo jiný než specialista na romantické klasické balety Josef Jelínek; světelný design: Pavel Dautovský, projekce: Lunchmeat. S Orchestrem Státní opery balet nastudoval Václav Zahradník, který se za dirigentským pultem bude střídat se Sergejem Poluektovem. V inscenaci se jako Odetta/Odilie objeví Alina Nanu, Nikola Márová a Miho Ogimoto, jako princ Nikita Chetverikov, Adam Zvonař a Patrik Holeček.
Premiéra v Liberci: Bouře Aleny Peškové
Divadlo F. X. Šaldy v Liberci uvede v premiéře 29. března inscenaci Bouře v choreografii Aleny Peškové. Balet na motivy dramatu Alexandra Nikolajeviče Ostrovského. V minulosti se dočkalo mnoha zpracování, jedním z nejslavnějších je opera Leoše Janáčka Káťa Kabanová. Liberecký baletní soubor přichází s tanečním neverbálním „jazykem“, sází na sílu gesta, pohybové exprese i imprese, které dají vyniknout bolestným pocitům z rozporu mezi touhou jedince a řádem společnosti, mezi vnitřní a vnější morálkou, mezi rozumem a citem… Vždyť téma zakázané lásky s tragickým koncem často ani slov nepotřebuje. Autorskou inscenaci Aleny Peškové doprovodí hudbou Michal Vejskal s použitím tradičních pravoslavných duchovních zpěvů, scénu a kostýmy vytvořil Aleš Valášek. V inscenaci v hlavní roli hostuje sólistka brněnského baletu Ivona Jeličová.
Tip z Cooltour Ostrava
Dne 28. března se současnému tanci otevírá Kulturní centrum Cooltour Ostrava, kde ostatně taneční a pohybové divadlo již zdomácnělo. V produkci kulturního centra a organizace MOVE Ostrava vznikl autobiografický taneční duet SZ2 Barbory Rokoszové a Eduarda Adama Orszulika o dvou lidech, kteří našli cestu k umění navzdory tomu, že se narodili v Bohumíně a s tím svým uměním se dostali dokonce až do Prahy. „Kdo jsou Barbora a Adam? Kde je Bohumín? Co je to umění? Proč do Prahy? Na všechny životně důležité otázky, na které jste se nejen báli zeptat, ale báli jste se je sami sobě i položit, přineseme odpovědi, které Vám změní život,“ zvou s nadsázkou performeři.
Bohemia Balet vystoupí v Divadle Komedie
Bohemia Balet, soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy, vystoupí 1. dubna od 19:30 hodin v Divadle Komedie. Vedení souboru slibuje, že nepůjde o žádný apríl, ale mladí tanečníci se pokusí publikum dojmout i pobavit. Součástí tohoto večera budou dvě premiérové choreografie. První bude Lamp Art člena Bohemia Baletu Davida Lamparta, kterou připravil pro účast na Mezinárodní choreografické soutěži v německém Hannoveru. Pro soubor již mladý choreograf vytvořil několik děl, např. Carmen a řadu tanečních miniatur (Beethoven, Shark, Ona a On, Dívka s kufrem aj.) Novinkou večera bude také Ballaré francouzské choreografky Bérangère Andreo, která spolupracuje se souborem řadu let. Vytvořila pro něj dílo Lunneda, za něž získala 1. cenu za choreografii na Celostátní přehlídce současného tanečního umění ČR v roce 2012, či balet Petr Pan z roku 2013 a Oliver Twist (2016), které uváděl Bohemia Balet nejen ve Stavovském divadle, ale také na scénách v ČR i v zahraničí. Program doplní Sen horké letní noci choreografa Filipa Veverky, který byl uveden v premiéře v lednu na scéně Stavovského divadla, a Dům Bernardy Alby v choreografii Hany Litterové, který představil Bohemia Balet při svém hostování v japonské Toyamě v únoru tohoto roku.
Blíží se přehlídka Česká taneční platforma
Festival současného českého tance a pohybového divadla Česká taneční platforma slaví 25 let. Letos se bude konat 1. až 4. dubna v divadle Ponec, Studiu ALTA, Alfredu ve dvoře, Centru současného umění DOX, La Fabrice, Studiu Hrdinů a Veletržním paláci. Také začíná na apríla, ale diváky by měly čekat samé příjemné zážitky. „První polovina devadesátých let byla plná energie, zájmu zahraničí, nabízených příležitostí a rodících se vizí. A tak s pevnou představou nezadržitelného růstu české současné taneční scény jsem pozvala osobnosti z Evropy i USA k první nesmělé prezentaci dění na naší scéně a debatám do Duncan Centra,“ říká Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha a neúnavná propagátorka současného tance. „Psal se rok 1995. To byl první, nesmělý ročník dnešního jarního festivalu. V roce 2000 jsme poprvé použili název Česká taneční platforma, když jsme se vrátili do Prahy po čtyřech průkopnických ročnících pořádaných v Hradci Králové.“
Na programu se letos objeví zavedená jména i mladé talenty, diváci se mohou těšit na větší produkce i silná sóla. Dramaturgická rada letos do programu zařadila rekordní počet 11 děl. Festivalový program vyvrcholí loni oceněnou inscenací Martina Talagy SOMA a slavnostním zakončením v Ponci, na kterém se budou jako již tradičně oceňovat ty nejvýraznější počiny platformy. Hned v úvodu festivalu nás čekají tři velmi odlišná sóla. Do akce symbolicky vlétneme s Markétou Stránskou a její inscenací LeŤ, která se snaží přesvědčit, že každá překážka je příležitostí k probouzení naši představivosti a tvořivosti. Po ní uvede Martin Talaga přírodně laděnou performanci Faunus a pak bude následovat sólo Nepřestávej, v němž choreografka a tanečnice Tereza Hradilková tančí v dialogu s multimediálním umělcem Floexem. První den zakončí Spitfire Company vizuálně působivým dílem Constellations II. – Time for Sharing. Následující den zahájí česko-francouzské uskupení tYhle, jež ztvárňuje realitu dnešního světa obrazem Medúzy, program bude pokračovat intermediální performancí Everywhen o nikdy nekončící rotaci dějin z dílny ženského mezinárodního tria Ferienčíková, Júdová a Timpau. Na energické dílo souboru Václava Kuneše 420PEOPLE a hudební skupiny Please The Trees The Watcher večer naváže absurdně humorný duet Karin Ponties SAME SAME, v němž se na jevišti potkává tanečnice Tereza Ondrová a režisérka Petra Tejnorová. Třetí den zahájí svérázná inscenace se svěžím nábojem Martiny Hajdyly Lacové Assemblage, dále festival uvede konceptuální sólo Viktora Černického PLI a představení Útočiště souboru Viliama Dočolomanského Farma v jeskyni, které balancuje na pomezí fyzického (doku)divadla a koncertu.
Festival přivítá přes stovku mezinárodních hostů z celého světa a nabídne také doprovodný program zaměřený na reflexi a intenzivnější propagaci českého současného tance a pohybového divadla. Akce je jedinečnou příležitostí k networkingu se špičkovými odborníky a zástupci prestižních organizací z různých kontinentů. Platforma tak mimo jiné každoročně českým umělcům pomáhá otevírat dveře do světa.
V hlavní roli mladé talenty: Festiválek Čáry, Máry, Fuk – Světlo, Pohyb, Zvuk
Co dokážou nadaní mladí autoři za jediný víkend vytvořit, bude ke zhlédnutí pro děti, rodiče, školy a širokou veřejnost 31. 3. od 17 hodin v divadle Ponec. Představení je výsledkem intenzivní kreativní dílny Festiválku Čáry, Máry Fuk – Světlo, Pohyb, Zvuk, který spojil děti ze Základních uměleckých škol, uměleckých kroužků a souborů i jednotlivce s předními českými umělci. Lektory jsou choreografky Věra Ondrašíková a Zdeňka Svíteková, light designérka Katarína Ďuricová, hudebník Stanislav Abrahám a scénografka Jitka Pospíšilová. Výsledkem je společné dílo talentovaných tanečníků, hudebníků, scénografů a světelných designerů, kterým je pouhých 11 až 16 let. Vstupné: 60 Kč, lze koupit pouze na pokladně divadla Ponec.
Ze Slovenska: Premiéra Divadla Štúdio tanca
Divadlo Štúdio tanca se sídlem v Banské Bystrici je jednou z mála slovenských platforem pro současný tanec a zřejmě je tou nejstabilnější a nejživější. Zahrnuje organizačně divadlo i taneční studio pro veřejnost a organizuje aktivity pro školy, minulý rok oslavilo už 20 let své existence. V polovině prosince byl slavnostní program uváděn po čtyři dny pro tři sta návštěvníků. Nyní v polovině března uvedlo novou premiéru s názvem 3×20 Ženy, která ideově navazuje na projekt z minulého roku 3×20 (s dodatečným podtitulem Muži). Šlo o komponovaný program nových choreografií tří slovenských autorů v délce, jak už název napovídá, dvaceti minut – symbolicky pro to 20leté výročí. Mužské trio představovali Tibor Trulik, Andrej Petrovič a Lukáš Homola, jejichž jména nejsou u nás neznámá, například sólo L/One of the Seven, které vytvořil Andrej Petrovič v produkci pražské skupiny Me-Sa pro Martinu Hajdyla Lacovou, vyneslo interpretce nominaci na českou Thálii, Lukáš Homola zase spolupracuje s našimi soubory jako tanečník. Tři choreografky, které se ujaly tvorby nového programu, který má odrážet ženský tvůrčí svět a problémy současné společnosti, jsou Zuna Vesan Kozánková, Martina Hajdyla Lacová, která působí na slovenské i české taneční scéně, a Lívia Méndez Balážová. Každá ze tří choreografií je výpovědí o stavu a přežívání umění v odlišných světech, jsou jejich osobním uměleckým postojem.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]