Týden s tancem
Premiéra baletu Nd Brno v choreografii Jiřího Bubeníčka: Cyrano de Bergerac
Novou sezonu Národního divadla Brno zahájí 27. září baletní premiéra Cyrano de Bergerac. Titul světoznámého veršovaného dramatu Edmunda Rostanda v tanečním zpracování připravil pro scénu Janáčkova divadla choreograf Jiří Bubeníček. Inscenace slibuje originální pojetí, které respektuje ducha předlohy, ale zároveň reprezentuje 21. století výtvarnou stylizací i tanečním jazykem současného baletu. Společně se souborem Baletu NdB vystoupí na scéně také herci z Mahenovy činohry za doprovodu orchestru Janáčkovy opery a hostujících sólistů.
Balet NdB již dlouho plánoval oslovit Jiřího Bubeníčka, jednoho z nejvýraznějších světových baletních interpretů, který svou kariéru spojil s Hamburským baletem Johna Neumeiera a drážďanským baletem Semperovy opery. V současnosti, po ukončení aktivní taneční kariéry, je Jiří Bubeníček již etablovaným choreografem s vlastní tvorbou uvedenou baletními soubory například ve Stockholmu, Římě, Dortmundu, Hannoveru, Florencii, New Yorku, San Franciscu, Wellingtonu, Zagrebu nebo Tokiu. Pro soubor baletu NdB se rozhodl vytvořit zcela novou verzi známého příběhu o hrdém Cyranovi s dlouhým nosem, který je nešťastně zamilován do krásné Roxany.
Verze Jiřího Bubeníčka se inspiruje historickým obdobím, nejde však o doslovnou rekonstrukci. Choreograficky se snaží propojit barokní eleganci s moderními tanečními prvky, v některých pasážích využívá klasické baletní techniky, které převádí do současného baletního jazyka. Kostýmy a scéna budou evokovat Cyranovu dobu, ale půjde spíše o náznak nežli historickou kopii. „Považuji za důležité, aby byl příběh pro publikum srozumitelný. Nezasazujeme ho do jiné doby ani situace. Naopak se vracíme k původnímu pojetí,“ říká Jiří Bubeníček.
Výprava baletu je inspirována barokní estetikou, což dodává představení autentický historický nádech. Scénu navrhl Otto Bubeníček, kostýmy Nadina Cojocaru, talentovaná kostýmní designérka, která s Jiřím spolupracuje i na dramaturgii jeho inscenací. Zajímavá je i hudební dramaturgie, která klade důraz na barokní hudbu, zejména díla J. S. Bacha a Jeana-Baptiste Lullyho. Tento skladatel byl současníkem skutečného Cyrana de Bergerac a zároveň hvězdným tanečníkem a dvorním skladatelem francouzského dvora. Skládal hudbu přímo pro Ludvíka XIV. a dá se říct, že patřil k zakladatelům baletní techniky dvorských tanců.
„Důležitá je celá kompozice inscenace. S manželkou Nadinou, s níž jsem připravil dramaturgii, jsme se rozhodli pro barokní hudbu, včetně některých částí se sólovou sopranistkou nebo sólovým kytaristou na scéně, a dobově inspirované kostýmy. Inscenační novinkou je začlenění herce, který recituje vybrané upravené verše,“ dodává Jiří Bubeníček.
Se souborem Baletu NdB vystoupí orchestr Janáčkovy opery se sólovým zpěvem Romany Kružíkové, sólovým klavírem a cembalem Darii Savvateevy a kytarovými sóly Adama Trunečky v nastudování a pod vedením dirigenta Jakuba Kleckera. Do inscenace choreograf a režisér zakomponoval i hereckou postavu, kterou ztvárňují v prvním obsazení Vojtěch Blahuta a ve druhém Jakub Svojanovský z Mahenovy činohry NdB.
Probíhá Mezinárodní festival improvizace a instantní kompozice IMMEDIATUS BIENNALE
Do 29. září probíhá v Brně první ročník IMMEDIATUS BIENNALE 2024, festival improvizace a instantní kompozice tance a hudby. Hlavní program festivalu se uskuteční ve dnech 25.–29. 9., nabídne osm tanečně-hudebních děl, dva masterclassy, koncert a diskuze s umělci. Vystoupí umělci z Nizozemska, Švýcarska, Rakouska, Francie, Finska, Německa, Koreji a Slovenska společně s lokálními umělci z Česka.
Festival IMMEDIATUS BIENNALE 2024 vychází z projektu Série okamžitých nocí IMMEDIATUS, který od roku 2018 přináší brněnskému publiku Robie Legros ve spolupráci s Tomášem Janypkou, pod záštitou spolku ORBITA. IMMEDIATUS, Série okamžitých nocí je projekt zaměřený na improvizaci a instantní neboli okamžitou kompozici tance a hudby. Do projektu jsou zváni také umělci z jiných oborů (světelný design, poezie, vizuální umění ad.). Dosud se uskutečnilo dvacet různých vydání série, a to na více než 15 různých místech, za účasti více než 50 umělců z lokální a zahraniční improvizační scény. Improvizovaná tvorba bývá považovaná za marginální odvětví, projektu IMMEDIATUS se však daří budovat komunitu diváků a umělců, kteří tento žánr vyhledávají.
„V roce 2022 jsme uvedli nultý ročník festivalu IMMEDIATUS, na kterém hostovali umělci z Česka a Slovenska (např. Jana Novorytová, Inga Zotova-Mikshina, Slavomíra Ondrušová, studenti ateliéru Fyzického divadla JAMU) i zahraniční umělci (Bettina Neuhaus, Ursula Sabatin, Giacomo Calabrese a další). Nultý ročník vzešel z touhy uspořádat vícedenní komunitní událost improvizované tvorby na jednom místě a tím propojit jednak taneční scénu s hudební, a zároveň se pokusit o mezinárodní jevištní setkání. To se nám povedlo.
Správně bychom tento rok měli hovořit už o druhém ročníku, ale do jisté míry se logice číslování vyhýbáme, jelikož může vytvářet očekávání a tlak na budoucí ročníky,“ říká Robie Legros, spoluzakladatelka projektu. „Těší nás, že pozvání přijali umělci ze zahraničí, jako jsou Lily Kiara, Yeonji Han, Gianna Gruenig, Pasi Mäkelä, Štefan Szabó i zástupci naší domácí scény (Jaroslav Šťastný, Václav Kalivoda, Mish Rais, Ivan Palacký, …). Těšíme se, že znovu bude moci nastat mezikulturní setkání na jevišti, na které vás všechny zveme. Na své si přijdou nejen tanečníci, ale i diváci nové hudby, experimentálního divadla či vizuálního umění.“
Hlavní program festivalu zahájí ve středu 25. 9. taneční umělkyně, pedagožka a zpěvačka Lily Kiara se svou „performativní přednáškou“ This Song We’re In / Tato píseň, ve které jsme pojednávající o tom, jak vnímá média tance-poezie-hudby a čím jsou pro ni příbuzné či odlišné. Dalším zahraničním hostem bude taneční soubor NNN Dance (Yeonji Han, Maja Ripatti, Charlotte Böttger…), který na festival přiveze čerstvé dílo z choreografického pera Mayi M. Carroll – Terra 5. Z domácí scény uvede svou předpremiéru pražský CreWcollective – s představením Pošli (mi) pohled odněkud, kam nepojedeš.Kromě představení na bázi dramaturgického výběru improvizačních konstelací nabídne festival i hudební koncert a dva masterclassy. Jeden masterclass povede mistryně somatické práce Berrak Yedek, tvůrkyně přístupu „Somatic Dialogue“, druhou lekcí účastníky provede mistr fyzického divadla Dalibor Buš, herec z Divadla Husa na provázku.
Festival se bude konat na různých místech ve spolupráci s partnery: Moravská Galerie, Klub Leitnerova, Sklepní Scéna CED / Terén, Distillery, Kavárna Trojka. Festivalové pasy a vstupenky na jednotlivá představení a masterclass je možné zakoupit v síti GoOut. Na workshopy je nutné se přihlásit prostřednictvím formuláře zveřejněného na webu. Podrobnější informace jsou dostupné na webu a na sociálních sítích.
MOVE Fest Ostrava 2024: Nový cirkus z Kanady, interaktivní instalace z Kanady, slovenské i české oceňované inscenace pro diváky všech generací
Mezinárodní festival současného tance, fyzického divadla a nového cirkusu MOVE Fest Ostrava zve všechny milovníky pohybu a performativního umění na 11. ročník, který proběhne od 25. do 29. září 2024. Diváky čekají projekty nejen z Česka a Slovenska, ale například i ze Švédska či Kanady.
„V roce 2024 se vydáme zkoumat fenomén opouštění a věřím, že budeme společně objevovat jeho hluboký potenciál inspirující k vytváření prostoru pro příchod nového,“ říká ředitelka festivalu Jana Ryšlavá. „S headlinerem festivalu – švédským novocirkusovým souborem Right Way Down – nahlédneme na opouštění jako na směr pohybu kupředu a vstříc budoucnosti. Duet nestorů české taneční scény – Thálií oceněné Heleny Arenbergerové a Václava Kuneše Where představí opouštění jako symbol otevírání nové kapitoly. Opouštění je také projevem odvahy překročit hranice a vydat se do neznáma, kterou bezesporu prokázal slovenský soubor Tanečno ve své inscenaci YOLT – You Live Only Twice. V neposlední řadě přijmeme s Vnorenou Livií Mendez Balážovou opouštění nejen jako akt fyzického odchodu, ale také mentálního uvolnění, které nám umožňuje otevřít se novým příležitostem a začátkům.“
Festivalový program nabídne divákům celkem 11 pohybových představení současné české i světové taneční scény, komponovaný večer studentských choreografií, dále outdoorový performativní projekt Suitcaseboarding, do kterého budou mít možnost zapojit se i lokální performeři, pohybové workshopy s hostujícími tanečníky, promítání tanečních filmů, diskuze s tvůrci a další doprovodný program pro odbornou i laickou veřejnost.
Netradiční novinkou, kterou budou moci Ostravané navštívit zdarma už od pondělí 23. září pak bude kanadská interaktivní instalace RADIOMATON. Tuto netradiční fotobudku najdou po celý festivalový týden ve foyeru nově otevřené budovy Fakulty umění Ostravské univerzity CITY CAMPUS na Černé louce. Ukrývat bude audiovizuálně pohybový projekt, který získal velké uznání na mezinárodním veletrhu v Montrealu, poté obdržel pozvání na prestižní edinburghský festival Fringe a nyní se v rámci svého prvního evropského turné vydává do Čech na MOVE Fest. Návštěvníci se pomocí videozáznamu stanou součástí mozaiky významů slov a gest, která si klade za cíl upozorňovat na stále aktuálnější problematiku dezinformací, hoaxů a polopravd v této digitální době a jejich vnímání skrze tělo.
MOVE Fest Ostrava 2024 ve středu 25. září 2024 ve společenském sále Domu kultury Poklad zahájí silný taneční duet Where. Tento mezigenerační dialog mezi Thálií oceněnou Helenou Arenbergerovou a Václavem Kunešem vznikl v rámci projektu 42+PEOPLE, který se zaměřuje na kariéry performerů starších 42 let, a je oslavou nejen tanečního umění, ale také emocí, životní síly a odhodlání, která se jistě dotkne diváků napříč generacemi.
Čtvrteční podvečer bude na Janáčkově konzervatoři v Ostravě patřit setkání young artistů, během kterého desítky českých a slovenských studentů konzervatoří, vysokých škol a mladých absolventů získají již druhým rokem možnost sdílení oborových znalostí, zkušeností, profesních možností a účasti na pohybových workshopech. Během komponovaného večera Fresh dance, který zaznamenal loni velký úspěch, představí studenti JKO na domácí půdě choreografii Jiřího Pokorného, dále vystoupí tanečníci z bratislavské Vysoké školy múzického umenia a pražské konzervatoře Duncan Centre. Tvorba mladých talentů má totiž v programu MOVE Ostrava vždy své pevné místo a podporu.
Dále ve čtvrtek 26. září v Komorní scéně Aréna uvede festival slovenskou divadelně-pohybovou insenaci souboru Tanečno v choreografii italského choreografa Manuela Rondy, která u našich sousedů získala slovenskou obdobu české Thálie Cenu Dosky. YOLT – You Only Live Twice zve diváky do světa, kde se racionalita střetává s intuicí, řád s chaosem, absurdní humor se znepokojením, nadhled s niterným hloubáním a fyzické divadlo s tancem.
V pátek 27. září odstartuje festivalová linie vhodná i pro mladší diváky, sál Studia G se totiž promění v netradiční baletní sál, ve kterém netradiční baletky a tanečníci odtančí netradiční verzi Louskáčka. Bude se totiž jednat o Zeleninový balet – objektové divadlo dvou absolventek nejstarší loutkářské katedry na světě vhodné pro děti od 4 let. Dílo P. I. Čajkovského ve zkráceném podání a „interpretaci“ podání česneku, zázvoru, lilku, šesti vlašských ořechů a jedné krysy bude následovat netradiční debata. V páteční podvečer navíc v rámci doprovodného programu v Centru PANT proběhne oblíbený debatní formát Michaelův Mashup s hosty z lokální kulturní sféry. V sobotu 28. září malé i velké diváky vezme duo performerek Jazmína Piktorová a Sabina Bočková na výlet do Mikrosvětů. Fantaskní krajiny, ve které pomocí mikropohybů a hry s malými objekty přenášejí pozornost diváka na maličkosti, které často nejsou na první pohled vidět.
Sobotní program bude v Komorní scéně Aréna pokračovat čerstvým výstupem z tvůrčí rezidence slovensko-francouzského artistického dua Silvie Grachové a Yanna Szutera. Ti se ve svém duetu Colliding stories rozhodli zkoumat spojení dvou novocirkusových disciplín aerial hoop a cyr wheel. Jak si rozumí cirkusové akrobatické kolo ve vzduchu s obřím prstencem na zemi, s Yannovou hip-hopovou průpravou a s tanečními základy nadané Silvie, mohou posoudit jen diváci. Festivalovou sobotu zakončí v Kulturním centru Provoz promítání série tanečních filmů a MOVE párty pod taktovkou DJ Bukele Mbembe.
Poslední festivalový den, neděli 29. září, odstartuje v Barrák Music Club slovenská inscenace Vnorená. „Tato téměř dokumentární výpověď ztělesňuje festivalové téma opouštění z celého programu snad nejdůkladněji. Performerka Livia Mendez Balážová se doslova ponoří do příběhu dennodenní oddané péče, hluboké intimity a nekompromisního loučení. Navzdory drásající bezmoci se však na konci společně s diváky vynoří a nadechne čerstvého vzduchu dalšího dne,“ lákají pořadatelé. „V neděli také s outdoorovým projektem letošního MOVE Festu zavzpomínáme na ne tak vzdálené letní dovolené a s nimi spojené cestování neboli čekání. Před DK Poklad (a ti pozorní z vás možná i jinde v Ostravě) se totiž setkáme s cestovateli ze souboru tYhle a pár chvil s nimi počkáme na Suitcaseboarding. Budeme čekat na (ne)známém místě s (ne)známými lidmi, někteří z nás se svými zavazadly, až nás okolnosti pustí dále.“
O závěr festivalu se pak v neděli 29. září na divadelním sále DK Poklad postará švédská novocirkusová company Right Way Down a její projekt Les. „Les, ve kterém je vše tak trochu vzhůru nohama. Doslova. Tato skupina artistů se totiž rozhodla oživit ‚starou‘ cirkusáckou techniku handbalancingu a založit na této původně téměř výhradně sólové disciplíně dynamický pohybový projekt, ve kterém šest párů rukou a šest párů nohou tvoří nevídané obrazce, polohy i významy. Přijďte žasnout nad precizností, obdivovat sílu a zatajovat dech nad nebojácnými kousky švédských cirkusáků.“
Během MOVE Festu Ostrava proběhne také řada debat s účinkujícími, pohybové workshopy, do kterých se mohou zapojit zájemci z řad široké veřejnosti a sobotní večer bude patřit nejen tanečním filmům ale i festivalové party. Všechny aktuální informace najdete na webu, kde novinky neustále přibývají. Zájemci si zde také mohou zakoupit vstupenky na festivalová představení, která MOVE prodává formou Pay What You Can. Díky ní si diváci mohou vybrat sami z 5 nabízených cen tu, kterou jim situace a láska k tanci dovolí. Vstupenky na jednotlivá představení i zvýhodněnou celofestivalovou permanentku MOVENKU naleznou zde.
Cirk La Putyka v novince Hey, Earth! Thomase Steyaerta experimentuje s objekty, vizuálním uměním a novým cirkusem
Cirk La Putyka přichází s novou inscenací Hey, Earth! Novinka belgického režiséra a choreografa Thomase Steyaerta s osmi performery, která bude mít premiéru 27. září v pražském divadle Jatka78, kombinuje prvky pohybového divadla, vizuálního umění, hry s objekty a nového cirkusu. Odehrává se v nedefinované dystopické fikci plné nejrůznějších předmětů a tvarů, díky nimž performeři budují okolní svět i vztahy mezi sebou. V představení hrají důležitou roli jak dynamické scény s pohybem a prvky nového cirkusu, které se vynořují a mizí, tak i ticho a statické obrazy.
Thomas Steyaert se při vzniku inscenace inspiroval například Jiřím Trnkou, jeho animací ruky a rebelie proti totalitě a manipulaci, Karlem Zemanem, postapokalyptickým seriálem Station 11 a dalšími knihami a filmy. Hey, Earth! navazuje na dřívější projekty Cirku La Putyka, jako byly Black Black Woods nebo Hit, Tell the Difference, které místo strhující podívané nabízejí jiný druh divadelního zážitku – možnost zastavit se, zpomalit a plně se ponořit do plynoucího času. Na Jatkách78 bude inscenace uváděna do 6. října a poté v listopadu.
Na úvod Thomas Steyaert vysvětluje samotný název představení Hey, Earth!: „Jde o nedefinovaný prostor, dystopickou fikci, kde se lidé snaží najít nějaký smysl, chtějí komunikovat a vzájemně si porozumět a pochopit i své okolí.“ Důležitou roli v inscenaci hraje scénografie – pódium je plné výtvarných objektů nejrůznějších tvarů. „Performeři si je podávají a díky nim staví i boří svět a prostor okolo sebe. Hrajeme si tak se vztahy mezi herci a objekty i s architekturou prostoru,“ vysvětluje na úvod Thomas Steyaert, který se souborem Cirk La Putyka úzce spolupracuje již několik let jako choreograf na projektech Honey, Risk nebo Cesty.
Režisér vnímá, že tvořit se souborem Cirk La Putyka, jehož fanoušci mají určitá očekávání a jsou často zvyklí na představení plné novocirkusové akrobacie, není snadný úkol. „Velmi mě zajímá, co dnes vůbec znamená podívaná. Obvykle jsou diváci přitahováni k inscenacím, které jsou plné nejrůznějších dovedností a schopností. Ty jsou v Hey, Earth! také přítomny. Vedle toho mě ale zajímá podívaná v jiném, minimalistickém slova smyslu. Podívaná vycházející z ticha nebo ze statických obrazů, které udržují napětí a vzrušení,“ vysvětluje režisér. Proto je pro něj důležitá představivost diváků. „V Hey, Earth! tak zažijí i části, kdy budou vnímat, že čas ubíhá pomalu. Čas, který je vtáhne do jiného druhu atmosféry,“ zdůrazňuje. „Pro mě je velkou výzvou, jak zůstat věrný svému vlastnímu divadelnímu jazyku a zároveň ho propojit s prvky nového cirkusu. V jádru jsou moje práce, jak to někdo nazývá, experimentální, pro menšinové publikum. Takže se vlastně tvůrčím způsobem otevírám,“ říká Thomas s nadsázkou.
Pro Thomase Steyaerta jsou představení jen nápovědou, která ponechává prostor pro fantazii, tajemství a zvědavost. „Je to podobný zážitek, jako když se díváte na abstraktní výtvarné dílo. Lidé mají obvykle rádi věci, kterým rozumí. Ale pro mě je důležité vyvolávat v jejich hlavách otázky a aktivovat jejich představivost. Mám rád, když diváci odcházejí a mají na představení různé názory, jako kdyby viděli něco odlišného. Je v tom určitá krása a křehkost, která mě zajímá.“
Velmi důležitou roli hraje také hudba, kterou složili Jan Balcar a Veronika Linhartová. „Když vytvořím určitý obraz a přidáme k němu různou hudbu, vznikne odlišné chápání dané scény. Vždycky se pokouším vytvářet velké napětí mezi divadelní akcí a zvukem. Je v tom kousek magie, jak se vše najednou promění,“ dodává skladatel.
O velkém rozdílu, když s Cirkem La Putyka spolupracuje jako choreograf a nyní jako režisér, Thomas Steyaert říká: „Jako choreograf jsem členem tvůrčího týmu, kdy od režiséra dostanu za úkol vytvořit pohyb tanečníků. Při tom své některé nápady předávám, ale většina jich přichází právě od režie. Nejde o můj příběh a obsah, je to více praktická spolupráce. Když jsem režisérem, je úroveň zodpovědnosti mnohem vyšší. Celý tvořivý proces pochází z mé hlavy.“ „Pro mě je ale zkoušení jedno velké krásné dobrodružství. Protože můžete mít v hlavě mnoho nápadů, některé ale fungují, některé ne. A není to pouze o mně, ale také o performerech. Tvoříme společně, hodně materiálu totiž přichází od nich, je to téměř kulturní výměna,“ uzavírá belgický režisér.
Cirk La Putyka vedle novinky Hey, Earth! v nové sezóně na Jatkách78 uvádí inscenace Senses, Runners, Up End Down a symbolický přechod do nového roku obstará od 7. prosince do 12. ledna 2025 dlouhá série dvaceti devíti představení novocirkusového kabaretu R.I.E. – Rest In Euphoria.
Akrobatická skupina Losers Cirque Company slaví 10 let na scéně a dárky rozdává sobě i divákům. Co chystá v nové sezoně?
Dvě premiéry a speciální narozeninový projekt – to jsou dárky, které nadělili Lůzři sobě a svým divákům k jubilejním 10. narozeninách. V březnu představili své vůbec první propojení akrobacie a činohry v projektu Národní sbírka zlozvyků od Kateřiny Šedé a v režii Tomáše Dianišky. Na festivalu Letní Letná uvedli narozeninové představení Losers – Speciální edice. Třešničkou narozeninového roku pak bude premiéra inscenace Cizinec, jehož autorkou je světově uznávaná režisérka Firenza Guidi.
Přední akrobatické a novocirkusové uskupení Losers Cirque Company vzniklo před deseti lety. Soubor založili akrobaté Petr Horníček a Zdeněk Moravec, kteří jako Duo Daemen vyhráli historicky první kolo soutěže Česko Slovensko má talent. V roce 2014 poté uvedli první inscenaci The Losers na festivalu Letní Letná.
„Byli jsme parta kamarádů, která se rozhodla dát dohromady tým a vytvořit jeden projekt představení The Losers. Jak se ale ukázalo, jeden projekt nestačil. Dnes zkoušíme dvacátou inscenaci a ještě ani zdaleka nekončíme… Když jsme začínali, byli jsme Lůzři. A teď? teď jsme stejní Lůzři s větším repertoárem,“ říká s úsměvem principál souboru Petr Horníček.
Cizinec je první projekt, který pro soubor vytváří známá italská režisérka nového cirkusu Firenza Guidi. Inscenace propojuje hned několik disciplín, včetně vrcholové skupinové akrobacie typické pro soubor a chybět nebude ani živá hudba, zpěv, tanec, závěsná i pozemní akrobacie. Hlavním motivem inscenace je objevování a odhalování skutečného já. Představení zkoumá téma „cizosti” prostřednictvím těla, pohledu a vyprávění skrze odrazy mnoha zrcadel. Cílem projektu je znovu objevit prostor, v němž může být člověk „smyslný i rozumný, dobrý i zlý, krásný i ošklivý, milosrdný i krutý“.
Firenza Guidi je oceňovaná umělkyně narozená v Miláně, je tvůrkyní konceptu „divadla bez jeviště“, přičemž po celém světě vytváří a režíruje stovky událostí. Sama zdůrazňuje, že je pro ni nejdůležitějším prvkem představení lidský faktor, tedy samotní performeři. Její tvorbu mohli čeští diváci vidět například na festivalu Letní Letná, kde se několikrát představil britský soubor NoFit State, jehož je Firenza Guidi dvorní režisérkou.
Dalším dárkem, který pro soubor zároveň představuje i velkou výzvu je historicky první tour po USA, které se uskuteční za podpory NPO MKČR. Na téměř měsíční šňůru vyráží company v říjnu a vystoupí během ní na bezmála deseti místech, jako například v New Yorku nebo Houstonu. „Jsme nadšení a zároveň cítíme velkou zodpovědnost, protože budeme reprezentovat český nový cirkus v zahraničí. Doposud ale měly všechny naše zahraniční tour skvělé ohlasy, takže jsme přesvědčení, že ostudu rozhodně neuděláme,“ věří Petr Horníček.
Zlatá Praha 2024 v Obecním domě
Jednašedesátý ročník Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha nově přivítá secesní dominanta Prahy – Obecní dům. Diváci i návštěvníci se mohou těšit na přehlídku devíti desítek snímků o tanci, hudbě a divadle nebo na hvězdná jména. Vůbec poprvé pak festival doprovodí Zlatý parket. Přehlídka se koná od 25. do 28. září. Soutěžní snímky bude možné sledovat jak v Obecním domě, tak i na festivalovém webu. Slavnostní předávání cen a závěrečný večer nabídne program ČT art.
„Festival Zlatá Praha vstupuje do své sedmé dekády a s tím představuje i nový prostor, ve kterém divákům uvede na plátně to nejlepší ze současné hudební, taneční a divadelní tvorby. Jeden z nejstarších festivalů v Evropě si vybudoval respektované jméno, díky čemuž je nejen pro filmové profesionály relevantní událostí, na které se chtějí prezentovat. Letos soutěží filmy z jednadvaceti zemí a do Prahy dorazí velké množství zástupců producentů, vysílatelů i televizí z celého světa. Přeji jim, ať se jim v Obecním domě, na Zlaté Praze a ve společnosti České televize líbí,“ říká generální ředitel ČT Jan Souček.
Středeční slavnostní zahájení se ponese ve znamení hned dvou premiér. Pod oběma snímky je podepsána produkce České televize. První z nich s názvem Krausberry Day vypráví impozantní příběh stejnojmenné bluesrockové kapely v režii Michala Rákosníka. Druhý, tentokrát taneční dokument nechá diváky vstoupit do světa tance. Režisér snímku Mluvit tancem Martin Kubala se v něm snaží rozkrýt smysl a podstatu tohoto nejstaršího umění. A to v koprodukci s Národním divadlem.
Druhý festivalový den se ponese ve znamení slavnostního předávání cen, jejichž přenos nabídne 26. září také program ČT art. Během třetího festivalového dne nabídne Sladkovského sál opět dvě premiéry, a to Hapka & Horáček: Potměšilí hosté režiséra Patrika Ulricha a Ondřej Havelka – práce všeho druhu v režii Břetislava Rychlíka. Všestranný umělec Ondřej Havelka pak celý festival také završí v sobotu 28. září koncertem svého orchestru Melody Makers a hosty.
Nejlepší snímky na poli hudební, taneční a divadelní dokumentární tvorby ocení pětičlenná porota celkem pěti cenami. Český křišťál obdrží výherci celkem ve třech kategoriích, dále porota zvolí držitele hlavní ceny Grand Prix Golden Prague a zvláštního uznání se dočká i autor mimořádného uměleckého počinu. Další dvě ocenění rozdávají Česká televize a Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Předsedou poroty je Arild Erikstad, norský producent, místopředseda IMZ a hudební novinář. Dále v porotě zaujmou místo profesionálové z Rakouska, Finska, Německa a samozřejmě Česka, které zastupuje moderátor a publicista Jiří Vejvoda. V rámci festivalu zároveň ministr kultury Martin Baxa udělí medaili Artis Bohemiae Amicis německému producentovi a režisérovi Reineru Moritzovi, loňskému předsedovi mezinárodní poroty, který se soustavně věnuje české hudbě a jejím autorům.
Festival nabídne už tradičně bohatý doprovodný program. Úplně poprvé pak budou mít diváci možnost roztančit Zlatý parket ve Smetanově síni Obecního domu. Večerem bude provázet tanečník a porotce StarDance Jan Tománek, jihoamerickou nespoutanost na parket během první poloviny večera vnesou hvězdní tanečníci Jakub Mazůch, Adriana Mašková, Kateřina Bartuněk Hrstková a Lukáš Bartuněk. Druhou polovinu večera rozhoupou swingové melodie. Na vystoupení taneční skupiny Zig-Zag tap & swing navážou workshopy tanců jako lindy hop nebo balboa. V programu nebude chybět ani setkání s tanečníky StarDance Jakubem Mazůchem, Terezou Pruckovou, Dominikem Vodičkou nebo Lenkou Norou Návorkovou, autogramiáda osobností letošního ročníku taneční soutěže nebo výstava šatů. Ve spolupráci s Národním divadlem je pak divákům k dispozici šest partnerských představení. Poslední den festivalu nabídne celkem čtyři komentované prohlídky Obecního domu.
Příznivci televizních pořadů se mohou bezplatně registrovat na všechny filmové večery, navštívit videotéku v prostorách Obecního domu nebo sledovat festivalové snímky on-line. Celý program a veškeré informace jsou k dispozici na webu.
Tip divadla PONEC: Sen Boženě, inscenace Jany Drdácké naposledy v Praze
Sen o Boženě tanečnice a choreografky Jany Drdácké bude naposledy k vidění v Praze – se speciální účastí španělské zpěvačky Charo Martín tuto neděli. Flamenková tanečnice a choreografka Jana Drdácká uvede 29. září od 20 hod. v divadle PONEC reprízu autorské inscenace Sen o Boženě, která bude posledním pražským uvedením, poté se autorka chystá seznámit se svým projektem diváky v celé republice, v regionálních divadlech.
Sen o Boženě je tanečně divadelní inscenace inspirovaná ochotnickou herečkou a zpěvačkou Boženou Drdáckou a prolnutím jejího života s životem její vnučky, tanečnice Jany Drdácké. Známá interpretka a propagátorka flamenka zároveň připravila i filmový dokument k inscenaci: „Moje babička žila více než sto let. Narodila se za kteréhosi císaře a po mnoha válkách a diktaturách zemřela za jakéhosi prezidenta. Věřila v duši, lásku a život zde i život po životě. Pohřbila dceru ve věku děvčátka a k lásce k životu a umění vychovala mne, svou vnučku,“ říká o projektu Jana Drdácká.
Obsahem inscenace je osobní výpověď ženy, která pro autorku ztělesňuje základní témata ženské povahy, intimity, role a síly. „Jakási pohybová obrazárna ženského osudu a duše.“ Inscenace je rozdělena do kapitol, které korespondují s životními etapami od dětství po smrt. „Každá kapitola zároveň přibližuje určitý prožitek, zkušenost, emoci života ženy od bezstarostné radosti v dětství přes lásku, naději, bolest, ztrátu po pokoru a usmíření.“
Formálně se jedná o taneční projekt doplněný video projekcemi (fotografie, dobové záběry, jiné úhly pohledu na pohyb na scéně), mluveným slovem a živý hudebním doprovodem (ve flamenkových tancích). Přestože je autorka primárně flamenkovou tanečnicí, je Sen o Boženě pohybově postaven na výrazových a experimentálních základech. V projektu se Jana vrací k moravskému folklóru, se kterým jako malá tančit začínala, a s pomocí tanečníka a choreografa Michala Heribana k současnému tanci. Všechny tyto žánry jsou citlivě propojeny autorskou hudbou Beaty Hlavenkové tak, aby vytvářely jednolitý tok představení.
Jana Drdácká je tanečnice, choreografka a lektorka flamenka, kterému se věnuje již přes 20 let a je považována za jeho průkopnici v Čechách. Od roku 2001 jej vyučuje ve své taneční škole v Praze. Kromě pedagogické činnosti se věnuje dramaturgii a choreografii autorských tanečně-hudebních projektů, v letech 2004-2015 vznikly COlor Flamenco, Tierra de Flamenco, Arena y Sal, Teď, Flamenco Element a hosté. Pro divadelní hru Pláňka vytvořila choreografii pro Divadle na Prádle, s operní pěvkyní Editou Adlerovou představení Carmen a Flamenco a jako host španělských umělců tančila v představeních Latido Flamenco a Alma Flamenca sevillského tanečníka Juana Polvilla, se kterým absolvovala evropské turné, a v představení 3 Mil Kilómetros se sevillským kytaristou El Pulgou. Pro ND Brno vytvořila s kytaristou Morenitem de Triana půlhodinové intermezzo Flamenco Element jako předehru k baletu Carmen v roce 2010. Ve spolupráci s tanečnicí kathaku Anežkou Hessovou vznikl ojedinělý hudebně-taneční dialog flamenka a kathaku Ana&Sara/Vypravěčka 2014-17, s Edou Zubákem tanečně-činoherní adaptace Lorkova díla Krvavá svatba 2019 a dvakrát Jana s Edou hostovali v pořadu ČT StarDance.
Michal Heriban je tanečník, choreograf a výtvarník působící v Praze, Mnichově a Bratislavě. Od roku 2015 spolupracuje s německým choreografem Michou Puruckerem, v Praze byl dlouhodobě kmenovým členem Lenka Vágnerová & Company, hostuje v představeních Losers Cirque Company, v divadle Minor, Národním divadle, Burki com., můžete ho vidět na Letních Shakespearovských slavnostech a vytvořil choreografie pro Městské divadlo Kladno, divadlo NUDE, DPM divadlo, Lenku Vágnerovou & Company a Contemporary Theatre. Zároveň tvoří i vlastní taneční představení a vytvořil i několik scénografií. V roce 2020 zorganizoval výstavu svých maleb s názvem „Quarantine paintings“ na bratislavském hradě a stejného roku získal nominaci na cenu Thálie za hlavní roli v představení Panoptikum.
Charo Martín je zpěvačkou, skladatelkou a režisérkou, spolupracovala například s režisérem Guillermem Weickertem na představení Lirios entre espinas. Je hudební režisérkou souboru Improversátiles a připravovaného představení De Vísceras y otros cantes. Složila původní hudbu k básním Pabla Nerudy, k textům od Juana M. Cirlota nebo Alexise Díaze Pimienty či pro skladbu Concierto Amateur od Laily Tafur. Spolupracovala také na původní hudbě k dokumentárním filmům Yindabad Mariana Aguda a Tebraa: Retrato de mujeres Saharauis, kolektivního díla andaluských žen.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
