Týden s tancem
V Atriu Žižkov dnes večer uvádí program brněnská Orbita
Večer 3. prosince v Atriu Žižkov se od 19:00 hodin koná tanečně hudební představení Na hraně nebe / The Edge of Sky. „Je to fluidní setkání, které přesahuje to, co jsme znali. Neobvyklé perspektivy, otřesené, pokroucené a obrácené. Klavíristka Jordina Millà a performeři Julyen Hamilton a Robie Legros, vytvářejí dílo, ve kterém tanec, řeč, hudba a světlo přes sebe mluví. Realita, krutost a humor nového divadla.“ Produkčně zaštiťuje představení Orbita, z. s. Julyen Hamilton, legenda taneční improvizace, nyní pobývá v Praze, Vstupné bude možné zakoupit pouze na místě: základní 300 Kč; student, ZTP/ZTPP: 150 Kč
Výzva 420PEOPLE: Podpořte Tanec, který nestárne
Soubor 420PEOPLE spouští novou kampaň s názvem Tanec nestárne na platformě Darujme, která je věnována jedinečnému projektu 42+PEOPLE. Projekt, který založil choreograf a umělecký šéf souboru Václav Kuneš, pomáhá tanečníkům po „čtyřicítce“ najít nové cesty, jak rozvíjet své umění a uplatnění po aktivní kariéře. 42+PEOPLEse zaměřuje na mezigenerační dialog tanečníků a nabízí nový pohled na vrchol taneční kariéry po 42 letech.
Projekt má na svém kontě již několik choreografií, které byly vytvořeny pro vybrané české významné tanečníky, kteří již překročili hranici věku 42 let. Pilotní choreografii Where připravil Václav Kuneš společně s Helenou Arenbergerovou, intimní duet, ve kterém tanečníci Václav Kuneš a Helena Arenbergerová zavedou diváka do snového světa za zrcadlem a současný tancem naplňují prostor Studia Maiselovka. Za sólovou roli v této komorní inscenaci získala Helena Arenbergerová hlavní Cenu Thálie 2023 za ženský výkon v kategorii Tanec.
Druhá choreografie, která vznikla v rámci tohoto projektu, nese název Softer Skills. Pro tři výrazné české tanečnice (Helenu Arenbergerovou, Andreu Opavskou a Veroniku Kornovou) ji vytvořil zahraniční umělec a choreograf Edan Gorlicki. Další připravovanou choreografií v roce 2025 bude premiéra v choreografii japonského umělce Saburo Teshigawara, kterého Václav Kuneš přizval ke spolupráci do Studia Maiselovka.
Jak přispět na podporu projektu? Darovat můžete snadno a rychle na Darujme.cz/42-people. Každá koruna pomůže tanečníkům v dalších krocích k jejich nové budoucnosti. Tanec, současný tanec je umění pohybu a emocí, jenž nezná věkové hranice. Co se stane, když profesionální tanečník uzavře svoji kariéru? Projekt 42+PEOPLEnabízí odpověď právě na tuto otázku: pomáhá tanečníkům najít nové příležitosti, podporuje jejich kreativitu a otevírá prostor pro další fázi jejich života.
„Věříme, že tanec je síla, která přetrvává – tělo možná zpomalí, ale energie se vyvíjí a roste. V projektu 42+PEOPLE chceme ukázat, že věk může přinést začátek něčeho nového,“ říká Václav Kuneš, umělecký ředitel souboru 420PEOPLE. Kampaň Tanec nestárne vybízí veřejnost k zapojení – ať už drobným darem, šířením myšlenky nebo prostě sdílením podpory. Každý příspěvek pomůže tanečníkům z projektu 42+PEOPLEdál tvořit, inspirovat a ukázat světu, že tanec má osvobozující sílu a věk je jenom číslo.
„Tanečníci 42+PEOPLE dokazují, že síla pohybu spočívá nejen v energii, ale i v životních zkušenostech, emocích a příbězích, které s věkem nabývají hloubky. Tohle je příležitost ukázat, že cesta člověka nekončí, ale proměňuje se v něco, co má obrovský smysl,“ dodává Kuneš.
Křest publikace o Luboši Ogounovi ve čtvrtek
Křest publikace Luboš Ogoun: Hvězda poválečného baletu a vernisáž výstavy k 60. výročí založení Studia Balet Praha se konají ve čtvrtek 5. prosince od 17:00 hodin v malém sále Městské knihovny v Praze. Ke 100. výročí narození choreografa Luboše Ogouna (18. 2. 1924 – 14. 2. 2009) připravil Nadační fond a Institut Pavla Šmoka monografii mapující jeho uměleckou dráhu. Zároveň letos uplynulo už 60 let od založení souboru Balet Praha právě Lubošem Ogounem, Pavlem Šmokem a Vladimírem Vašutem. Toto výročí připomíná mobilní výstava, kterou IPŠ vyrobil a bude k vidění také při některých představeních Pražského komorního baletu.
Autorkami knihy Luboš Ogoun: Hvězda poválečného baletu, která zaplňuje další prázdné místo v dějinách baletu druhé poloviny 20. století, jsou historička Kateřina Šalounová, která se v rámci postgraduálního studia na Katedře divadelních studí MU v Brně věnuje historii baletu po druhé světové válce, a taneční publicistka a historička Lucie Kocourková, která se dlouhodobě zabývá popularizací tanečního umění a je autorkou čtyř knižních publikací. Nadační fond a Institut Pavla Šmoka vydal v minulých letech monografie o souboru Studio Balet Praha a choreografu Pavlu Šmokovi, nyní do této přináší i obsáhlý portrét choreografa Luboše Ogouna, která je dílem především brněnské autorky. Tvorba Luboše Ogouna je totiž spjata zejména s brněnskou baletní scénou. Je však také spoluzakladatelem souboru Balet Praha, proto se Institut Pavla Šmoka ujal vydání publikace a sám její vznik inicioval.
V rámci křtu bude možné zakoupit set všech vydaných publikací (Studio) Balet Praha – Nová vlna československé choreografie; Pavel Šmok – Choreograf s duší básníka; Luboš Ogoun: hvězda poválečného baletu za zvýhodněnou cenu 799 Kč.
CreWcollective a Částečné znejistění uvedou pražskou premiéru představení Pošli pohled odněkud, kam nepojedeš
Částečné znejistění (Jana Novorytová a Mish Rais) se po odmlce vrací na jeviště a společně s trombonistou Václavem Kalivodou a vizuálním umělcem Pavlem Havrdou uvedou 6. prosince od 20 hodin pražskou premiéru jejich nového představení Pošli pohled odněkud, kam nepojedeš v Komunitním centru Žižkostel.
Čtyři kamarádi, čtyři příběhy a různé vzpomínky na ta stejná dobrodružství. Jedno společné hledání odpovědí na vyřčené i tušené otázky, které se týkají přátelství, rodičovství a vzorců, které tvoří náš vztah ke světu. Jak se mění náš sdílený prostor a pohled na něj, když do života vstoupí děti? Může být vzpomínání impulsem k novým dobrodružstvím? To jsou otázky, které v jevištní eseji pokládají Mish Rais, Jana Novorytová, Václav Kalivoda a Pavel Havrda, když společně komponují okamžik.
CreWcollective je proměnlivý kolektiv umělců pracujících v různých kombinacích okolo jádra, které tvoří Jan Bárta, Jana Novorytová a Mish Rais. Propojuje profesionální okruh umělců z různých oborů, podporuje vzájemnou komunikaci a interdisciplinární tvorbu. Částečné znejistění vzniklo v roce 2014 a od té doby uvedlo tři autorská představení a více než čtyřicet performancí a intervencí ve veřejném prostoru:
„Přímo před zraky diváků a s jejich přispěním vytvářejí performeři nový pohybový slovník, nový pantomimický kód, který není ikonický, ale skutečně je jen otázkou vyjednávání potenciálního významu. Historky ze života okořeněné trochou nedostižného tajemna se stávají motivem, kterému je třeba vtisknout pohybový vzorec. Možná je slovník pokaždé stejný, ale to poznáme teprve, až navštívíme představení několikrát. Hra s divákem je ale dokonalá a nenápadný způsob, jak v závěru performerky donutí alespoň část diváků k zapojení do tanečně-jazykové lekce, je také zvládnutý na jedničku. Bez ohledu na to, jestli se v inscenaci mezi reprízami nemění ani krok, je výsledek funkční a divák se může na představení vypravit v očekávání inteligentní zábavy,“ zmiňuje v recenzi k představení Částečné znejistění z roku 2018 Lucie Kocourková pro Opera Plus.
Samy umělkyně pak dodávají: „Ve své práci pro jeviště propojujeme různé přístupy, často pracujeme s textem, hlasem, tancem, instalací, výtvarným uměním a hudbou. Zkoumáme roli a možnosti jazyka, možnosti uplatnění participativních formátů a principů okamžité kompozice v jevištním formátu. Tvrdošíjně rozvíjíme a prohlubujeme vlastní poetický jazyk, zaměřujeme se na posunuté vnímání všední reality, vytržení samozřejmosti z kontextu, propojování uměleckých disciplín a svébytný humor – každé téma pojímáme jako předmět seriózního bádání. Naše tvorba nesměřuje k vytvoření představení, které se ustálí a opakuje při reprízách v tom samém tvaru. Naše performance zůstávají záměrně otevřené, na sebe navazující, zůstávají otevřenou situací, setkáním – společně na scéně a s diváky.“ Více informací o Částečném znejistění naleznete ZDE.
Inscenace Svět z papíru: 10 let na scéně v Čechách i v zahraničí, 115. repríza v neděli
Organická skupina umělců Eli a kol., kteří tvoří a spolupracují s uměleckým spolkem HTSpE, z. s., vedeným choreografkou, tanečnicí a pedagožkou, Mirkou Eliášovou, spolu uvedou 115. reprízu inscenace Svět z papíru, a to 8. prosince 2024 v 16:00 v pražském Žižkostele, který se nenápadně stává dalším prostorem pro současný tanec.
Historie inscenace vede do roku 2012, kdy vzniklo představení Kam letí nebe v choreografii Mirky Eliášové, inspirované hravou poezií Ivana Wernische, kde se experimentovalo s prací s papírem. Následovalo interaktivní představení pro dospělé Svět z papíru v roce 2013, kdy se jednalo o site-specific projekt. Od roku 2014 se ukázalo, že inscenace bude lépe fungovat pro dětského diváka a od té doby se odehrálo více než 114 repríz jak v divadle, tak na trávě nebo na lodi, v galerii, v kostele, v tělocvičně, na náměstí, ve stanu v Čechách i v zahraničí. Tančilo ho průběžně více než 12 tanečníků a hrálo 7 hudebníků.
„Postupem hraní jsme fixovali situace, které fungují,“ říká Mirka Eliášová. „Jako klíčové se ukázalo také to, že představení má pevnou strukturu – kostru v podobě zvukové vrstvy. Hlavní myšlenkou zvukové složky je cesta z přírody do města a zpět. Zvukovou složku ještě doplňuje hudebník, který improvizuje podle časové osy. Tím, že se jedná o konceptuální představení, je možné přizvat různé hudebníky i tanečníky. Společně s dětskými představeními vznikla také možnost učit workshopy pro školní děti, kdy v rámci jedné až dvou lekcí děti provádíme tím, že si zatančí s papírem. Do škol vždy chodíme nejméně v tandemu s hudebníkem, občas i s dalším tanečníkem. Díky těmto workshopům vznikl k projektu metodický materiál.“
Inscenace uváděna jako „interaktivní hravé představení pro tanečníky, hudebníky, děti a tisíc listů papíru“. Materiál na scéně ztrácí svou všednost a stává se nejen materiálem, ale také partnerem: „Arch papíru A4 odkazuje k úřadu, kanceláři, povinnosti. Ministři, soudci a úředníci přenášejí vysoké a těžké stohy spisů sem a tam a přitom funí. Černé na bílém, to je směrodatné. Papír sám je přitom jedním z posledních přírodních materiálů naší civilizace. Strohá A4 ožívá, když ji zmačkáme. Shledáváme, že má paměť – paměť hmoty a tvaru. Papír stárne a brázdí ho vrásky jako tvář starého člověka. Nikdy už nebude tak rovný a hladký, jako když byl nový. Ztrácí bílou novost, avšak získává paměť příběhů, které do něj byly vepsány.“
V inscenaci tančí Jana Novorytová, Lucie Charouzová, Veronika Šimková, Jana Látalová, Barbora Látalová, Romana Packová, Lenka Kniha Bartůňková, Mirka Eliášová, Jan Bárta, Radim Klásek, Jiří Lössl, hrají: Gerge Cremaschi, Václav Kalivoda, Matouš Vlčínský a Tomáš Reindl.
Mirka Eliášová je tanečnice, pedagožka, choreografka, absolventka v oboru choreografie na HAMU. Po magisterském studiu se věnovala využití improvizace v současném tanci a v roce 2007 obhájila disertační práci v oboru choreografie a teorie choreografie, v roce 2024 zastává pozici docentky na HAMU. Část svých sil věnuje práci s dětmi na ZUŠ v Praze 8. Od r. 1997 vytvořila více než dvacet pět choreografií, na kterých spolupracovala s Jiřím Jaklem. A mnoho z nich je věnováno dětskému diváku.
Tmavomodrý Ježek, novinka ProART Company v rámci Roku České hudby 2024
V pondělí 9. prosince se v brněnské vile Loew Beer uskuteční od 19:30 hodin premiéra nové inscenace ProART Company a choreografa a režiséra Martina Dvořáka Tmavomodrý Ježek. Pražská premiéra proběhne 16. prosince ve Werichově vile. „Tragikomická divadelní revue s tanci o neobyčejném lidském životě“ bude multižánrovou inscenací pracující především s odkazem skladatele Jaroslava Ježka, do tvůrčího týmu jsou zapojeni také hudebníci Igor Paleta, Sonority a Jiří Pazour. Účinkují Ondřej Kolín, Martin Dvořák a Daniela Hanelová.
Jaroslav Ježek (1906–1942), skladatele vážné i populární hudby, zemřel v pouhých 35 letech a zanechal po sobě řadu skladeb orchestrálních, komorních a písňových. Jeho schopnost komponovat vážnou hudbu, stejně jako hudbu divadelní a filmovou, která téměř zlidověla, z něj činí jednoho z předních komponistů české hudby 20. století. Jeho tvorba pro Osvobozené divadlo je všeobecně známá, méně už tvorba orchestrální, komorní, a dokonce i baletní.
Textová část představení vychází z jeho korespondence, z dostupné faktografické literatury a ze vzpomínek jeho přátel. „Nejde jen o doslovné zachycení jeho životopisu, ale o přiblížení jeho podstaty, tvůrčího ducha, jeho smýšlení, jeho esence. A také o tvůrčí platformu současným tvůrcům – nový dramatický text, autorská hudba, respektive choreografie,“ říká choreograf Martin Dvořák.
„Jde nám o konceptuální rozvinutí Ježkova díla, jeho zálibu v přetváření hudebních témat, schopnost improvizace, práci s textem, fantazií a fikcí. Chceme vytvořit barevnou multižánrovou mozaiku ze života a díla kultovního umělce, který se dokázal pohybovat na hranici mezi komerčními styly a hudební avantgardou. Tuto šíři bychom rádi obsáhli v našem představení. Formálně pracujeme mezi pevnou divadelní formou a improvizací, stejně jako mezi hudební kompozicí a improvizací, resp. pevnou choreografií a taneční improvizací.“
Krátké zprávy
V sobotu 7. prosince 2024 ve 20:00 se v divadle Ponec rozloučí skupina ME-SA s projektem Soft Spot, který vznikl v mezinárodní spolupráci oceňovaných performerek Martiny Hajdyla Lacové /CZ/, Soni Ferienčíkové /SK/ s uznávanou choreografkou a experimentální tvůrkyní Adrienn Hód /HU/. V sobotu a v neděli se ještě koná od 14:0 ve Studiu Krenovka pohybový workshop Inbetween Moments, který povede sama Adrienn Hód a Soňa Ferienčíková.
Bratři v tricku uvádějí od 21. listopadu v Divadle BRAVO! vánoční inscenaci Hej, mistře!, vánoční grotesku s prvky absurdity: „Dva bezdomovci na ulici, dva pastýři na cestě do Betléma, dva Bratři v tricku v nové inscenaci! K tomu vytříbená žonglérská technika, humor a nadsázka, značná dávka absurdity i špetka vánoční nostalgie. Ke kouzlu Vánoc už schází jen popelnice, hromada tašek a … KAPR!“ Choreografie a režie se ujala Veronika Poldauf Riedlbauchová, níž v minulosti vytvořili inscenace Plovárna, Funus a Lov. Nejbližší reprízy 13. a 14. prosince.
Na Jatkách78 se 5. a 6. prosince několikrát odehraje program Mikulášská Jatka v režii Cirku la Putyka. Od 7. prosince se pak bezmála do poloviny ledna bude hrát revue R. I. E. (Rest in Euphoria).
Na zámku ve Žďáru nad Sázavou se v pondělí 18. 11. 2024 uskutečnila tisková konference ke slavnostnímu zahájení stavby Kulturně-kreativního centra Vysočina, jehož dokončení je plánováno na konec roku 2025. Součástí konference byla i prohlídka začínající stavby v budově bývalého Konventu, kde centrum vzniká.
Tanečnice a choreografka Věra Kvarčáková, která dlouhodobě působí v zahraničí, získala společně se svým kolegou Jérémy Galdeanem od Académie des beaux-arts cenu „Prix des professionnels du concours des jeunes chorégraphes de ballet – Fondation pour la danse Thierry Malandain“ za jejich společnou inscenaci Blíž, která vznikla pro deset tanečníků souboru NTM Tanz (baletní soubor Nationaltheater Mannheim). Choreografie je uváděna pod českým názvem. Ve Francouzském institutu převzali ocenění po boku dalších 50 umělců napříč různými obory.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
