Mezinárodní den tance – oslavy pod taktovkou Art 4 People
Nejrozsáhlejší oslavu Mezinárodního dne tance propojující žánry a styly připravila již tradičně organizace Art 4 People, která před lety převzala štafetu po Vizi tance a připravuje pravidelně denní program pro veřejnost pod širým nebem a večerní galapředstavení. Letos proběhne hlavní část 29. dubna v pražských Riegrových sadech, gala mu předcházejí. Program ve středu nabídne velkou open air stage s vystoupeními, baletní dílnou pro veřejnost, battlem tanečních stylů a flashmobem s Natálií Halouzkovou a Rennem Dangem. Na návštěvníky ale čeká také téměř dvacítka tanečních workshopů různých stylů, od indického filmového tance, přes folklórní tance či capoeiru až po moderní a contemporary styly. „Chceme dostat tanec ven z divadel a sálů – mezi lidi, do parků, na ulici. Riegrovy sady budou letos místem, kde si tanec opravdu každý vyzkouší na vlastní kůži,“ říká manažer projektu Martin Kolda. „Ať už přijdete jako divák, nebo se zapojíte, odnesete si energii, kterou jinde nezažijete.“
V Riegrových sadech na mobilním jevišti vystoupí řada tanečních studií, uměleckých škol a také studenti konzervatoří. Profesionálním souborům a vyšším ročníkům konzervatoří patřilo již gala v Hradci Králové a následovat bude také v Praze, a to již v úterý 28. dubna 2026 od 19:00 hodin v prostorách Divadla Na Fidlovačce. Těšit se diváci mohou například na milostný duet Fridy Kahlo a maďarského fotografa Nickolase Muraye z inscenace Frida libereckého baletu, na klasické baletní choreografie z odkazu Mariuse Petipy nebo na choreografii pracující s otázkou, zda se balet obejde bez hudby.
„Galapředstavení jsou pro diváky ukázkou toho, jak pestrá a kvalitní česká taneční scéna je. Pomáhá souborům vyhledávat nové publikum a oslovovat nové diváky a vycházejícím hvězdám z konzervatoří dává příležitost nahlédnout do reálného světa tanečních umělců,“ doplňuje Martin Kolda. Konzervatoristé se tak na jevišti postaví například mezi tanečníky z Národního divadla v Praze, Národního divadla moravskoslezského, Divadla F. X. Šaldy v Liberci, 420PEOPLE a další. Vystoupí uskupení Cloggers, Pražská taneční konzervatoř, Taneční konzervatoř hl. m. Prahy, Janáčkova konzervatoř v Ostravě, Pop Balet, balet Jihočeského divadla, Lenka Vagnerová & Company, balet Divadla F. X. Šaldy Liberec, balet Divadla J. K. Tyla v Plzni i sólisté Baltu Národního divadla.
V divadle Ponec proběhne v rámci Mezinárodního dne tance několik workshopů a představení
Divadlo Ponec připravilo odpolední a večerní program pro všechny generace, dominují workshopové formáty. Otevřená hodina Tanečně-hlasové lekce pro seniory*ky, kterou povedou Yana Reutova a Cecile da Costa, proběhne od 14:00 hodin. Tanečně-hlasové lekce pro seniory*ky jsou otevřené všem, kteří chtějí zůstat aktivní, udržet si vitalitu a obohatit svůj život o nové zážitky, umění i radost ze setkávání. Lekce pod vedením profesionálních umělců propojují jednoduchá pohybová cvičení s prací s hlasem a pomáhají rozvíjet nejen fyzickou kondici, ale i vnitřní pohodu a vnímání vlastního těla. I ve zralém věku může být tanec zdrojem energie, radosti a inspirace. Pohyb a hlas přirozeně propojují tělo i mysl a sdílený zážitek s ostatními přináší pocit sounáležitosti.
Od 16:00 hodin to bude otevřená lekce dětského studia divadla Ponec pro děti od 8 do 11 let. Lektorkami jsou Yana Reutova, Tereza Moulisová a Milli Janatková. Středeční taneční lekce v divadle Ponec jsou zaměřené na rozvoj pohybových dovedností, hudebnosti, představivosti i sebevědomí dětí. Vycházejí z přirozeného způsobu vnímání světa dětmi – prostřednictvím hry, obrazů, improvizace a živé hudby, která je nedílnou součástí každého setkání. Lekce jsou určeny dětem od 8 let a probíhají přímo na jevišti divadla Ponec. Tento jedinečný prostor s profesionální atmosférou umožňuje dětem skutečně zažít divadelní prostředí, rozvíjet kreativitu a ponořit se hlouběji do tvůrčího procesu. Děti se postupně seznamují s různými tanečními principy, učí se improvizaci, vytvářejí vlastní pohybové fráze a rozvíjejí vědomou práci s tělem i prostorem. Díky tomu si budují osobní vztah k tanci jako formě sebevyjádření a zažívají radost z pohybu i tvorby.
V 18:00 hodin diváci uvidí projekt The Swind, za jehož koncepcí stojí tanečnice Alina Tskhovrebova a Daria Koval. „The Swind není jen performativní práce, ale otevřený prostor pro sebepoznání, vytvořený s ohledem na to, jak žijí a co prožívají dnešní teenageři. V tomto věku se osobnost teprve formuje, a právě proto projekt tak silně rezonuje s divákem: ukazuje, že naše identita není pevně daný stav, ale proměnlivý, neustále se vyvíjející proces. Geometrické struktury, pohyby a práce s prostorem pomáhají ukázat, jak se naše sebepojetí mění spolu s námi. Každý prvek projektu The Swind zdůrazňuje, že změna není hrozbou, ale součástí osobního růstu — přijmout ji znamená růst, zkoušet nové věci a rozšiřovat své možnosti,“ uvádějí mimo jiné organizátoři.
Večerní program začíná v 19:00 hodin vystoupením tanečnice Jany Vrány a hudebnice Never Sol. „Setkáváme se v otevřeném prostoru, abychom našli nic. Volná Improvizace v otevřeném prostoru na téma Sense of Self.“ Jana Vrána je profesionální tanečnice, choreografka a lektorka metody Pilates. Jako dítě se věnovala akrobatickém rock & rollu, posléze absolvovala divadelní tvorbu a taneční techniku na Konzervatoři Duncan centre v Praze. Už během studia byla oceněna na prestižní mezinárodní choreografické soutěži „Nová Evropa“. Po dokončení studia absolvovala odbornou stáž na Institut del Theatre v Barceloně. Ve svých uměleckých aktivitách se soustředí především na vlastni produkci, kde kombinuje tanec s novým médiem a rozvíjí tak rozmanité možnosti moderního tanečního projevu (BLACK&WHITE, Resolution, Clean Cut, Electra, Sfinga, Magnet, Včely, Katharze ad). Tančí v operách činohrách a posledních 7 let žije především v New Yorku, kde se podílí na projektech multižánrové organizace End of the Weak. Úspěšně také absolvovala v NY The Space PilatesSchool, zaměřuje se na speciální populaci a vede skupinové i privátní lekce. Skrze Pilates techniku odbourává různá tělesné zranění a deficity.
Po jejím sólovém programu bude v Ponci následovat pro zájemce hned po krátké přestávce improvizační workshop (od 20:00 hodin). Workshop rozvíjí principy práce s tělem, vnímáním a přítomným okamžikem. Společně s hudebnicí Never Sol vzniká prostor, ve kterém se setkává pohyb, zvuk a okamžitá tvorba. Workshop nabízí možnost objevovat vlastní pohybový jazyk, prohlubovat vnímání hudby i těla a rozvíjet schopnost reagovat na živě vznikající hudbu. Prostřednictvím improvizačních cvičení se účastníci učí naslouchat, vnímat a tvořit v dialogu s hudbou i ostatními. Živý hudební doprovod podporuje autentický projev a otevírá nové možnosti propojení pohybu, emocí a zvuku. Workshop je vhodný pro všechny, kteří mají chuť objevovat, experimentovat a ponořit se do společného tvůrčího procesu – bez ohledu na předchozí zkušenosti. Na všechny části programu lze zakoupit vstupy za volitelné symbolické vstupné.
Další tipy Mezinárodního dne tance
Mezinárodní den tance s Baletem NdB proběhne na piazzettě Janáčkova divadla, program začne v 15:00 hodin. Open air program se v brně stal již tradiční formu oslav. Program zahájí open class s Janou Přibylovou pro tanečníky, profesionály i amatéry, účast je na registraci a do naplnění kapacity provizorního „baletního sálu“. Registrovat se zájemci mohou zde. Od 15:45 hodin začne Exhibice: krátký koncert s ukázkami repertoáru, kde vystoupí tanečníci Baletu NdB, posluchači Taneční konzervatoře Brno, Baletní školy I. V. Psoty a Baletní školy Filiánek.
Temporary Collective uvede na oslavu Mezinárodního dne tance v Kulturní stanici Galaxie krátkou taneční intervenci Sólo pro Galaxii. Odehraje se ve foyer od 19:00 do 19:16 hodin, tedy před začátkem představení Dejvického divadla Služebnictvo. Tančit v choreografii Terezy Ondrové bude Emma Fiala. „Jak se tančí s někým, kdo odešel? Můžete ho prostřednictvím tance přivést zpět? Může vás jeho nepřítomnost přivést zpět k sobě? Jak překonat ztrátu – někoho blízkého, ideálu nebo vize budoucnosti? A co znamená ztráta v měřítku vesmíru? Ztráta světla, které k nám putovalo miliony let. Ztráta budoucnosti, která se rozpadla dřív, než mohla vzniknout.“ Ano, to jsou divákům známá slova uvozující původní projekt Last Dance, který nyní žije v nových kontextech v podání Temporary Young.
Kromě tance lze ale vyrazit také za pantomimou a nonverbálním divadlem, protože je tu další Impromima. Slibuje spontánní večer plný pohybu, hudby a improvizace, program tvoří přímo na místě studenti HAMU. Spojí se opet ti z katedry nonverálního divadla a z katedry jazzu v jam session v Divadle Inspirace. Program obvykle trvá hodinu a vstupné je dobrovolné, začíná se v 19:30 hodin.
Premiéra libereckého baletu Butterfly Effect již ve čtvrtek
Liberecký balet představí 30. dubna 2026 na scéně Malého divadla v Liberci premiéru nové taneční inscenace Butterfly Effect. Choreograf Adam Sojka se v ní nechal inspirovat známým principem z teorie chaosu, podle něhož i nepatrná změna v počátečních podmínkách může vést k zásadně odlišným výsledkům. „Vytvořil tak poetickou taneční reflexi křehké provázanosti světa, která diváky vyzývá k vnímání neviditelných nití našich osudů,“ slibuje DFXŠ.
Jednoaktová inscenace je podle choreografa koncipována jako zrcadlo našich životů, které věrně odráží skutečnost, jakou často v každodenním shonu přehlížíme. Butterfly Effect se zaměřuje na fenomén „prvního impulsu“ – na onen prchavý moment rozhodnutí nebo myšlenky, jehož dopad nedokážeme v přítomnosti odhadnout. Až s odstupem času tyto chvíle vyhodnocujeme, dáváme jim nálepky kladných či záporných zkušeností a interpretujeme si je tak, jak se nám to v danou chvíli hodí.
Podle šéfky libereckého baletu Mariky Mikanové spočívá síla představení v jeho upřímnosti. „Butterfly Effect je pro mne jedinečný především v tom, jak dokáží být tanečníci autentičtí ve svých pocitech, aniž by na jevišti vyprávěli narativní příběh,“ vysvětluje. „Přináší kouzlo jednoduchého symbolu a tisíců emocí v jednom pohledu. Jsem přesvědčena o tom, že každý, kdo toto představení zhlédne, se nechá prostoupit až do samého nitra touto výpovědí beze slov tak, jak to jen tanec dokáže.“
Choreograf a režisér Adam Sojka se ve své tvorbě dlouhodobě etabluje jako tvůrce, kterého zajímají hlubší filozofické otázky spíše než lineární děj. „Fascinuje mě moment, kdy si divák najednou uvědomí, že to, co vidí na jevišti, se ho osobně dotýká. Že i jeho vlastní rozhodnutí mohou mít nečekaný dopad. Moc bych si přál, aby diváci odcházeli v určitém úžasu nad tím, jak široké možnosti nabízí osobní pohled na tak abstraktní téma, jakým je teorie chaosu, a zároveň nad tím, jak silným a přesným jazykem může být tanec,“ říká Sojka. Jeho cílem je vytvořit prostor, kde se divák může ponořit do absolutní přítomnosti.
Zásadní postavu díla ztvární Jaroslav Kolář. „Tento výrazný tanečník liberecké scény, spjatý s Divadlem F. X. Šaldy již dvě desetiletí, přináší do inscenace mimořádnou interpretační hloubku. Jeho Pozorovatel není jen taneční rolí, ale introspektivním průvodcem světem, kde se realita tříští v detailech a kde má každý pohyb svou váhu,“ dodává mluvčí divadla.
Butterfly Effect sází na contemporary choreografii, která bude moderní poetikou a civilností divákovi blízká. Jde o otevřené dílo, živý organismus gest a reakcí. Hudební složka je výsledkem úzké spolupráce skladatele Petra Duchalíka a samotného Adama Sojky. „Jejich zvukový vesmír osciluje na hraně klavírní intimity a syntetického elektronického zvuku.“ Scénu a kostýmy navrhnul renomovaný Pavel Knolle a o light design se postaral Karel Šimek.
Brněnský Co.Labs zve 1. května na otvíračka co.labs_parku
V pátek 1. května 2026 se otevírá sezona co.labs_parku – prostoru, kde se potkává kultura, komunita a letní pohoda pod křídly brněnského kulturního prostoru Co.Labs. Program bude probíhat od 15:00 do 22:00 hodin, nebude v něm chybět ani současný tanec. Vstupné je dobrovolné.
„Co.labs_park je otevřeným místem pro setkávání, sdílení, práci i odpočinek. Místem, kde se potkává umělectvo, sousedstvo, kámošstvo i náhodní*é kolemjdoucí. Přijďte s námi zahájit letní sezónu, rozžít park a strávit společné odpoledne a večer plný performancí, hudby, vizuálního umění, setkání a dobrého jídla,“ zvou organizátoři.
Program
15:00 otevření parku, rozpálení grillu, zahájení, pohoda
15:30 Tea&Lisa – Spolubydly / bazmek.entertainment / představení, klauniáda
16:40 Jáma lvová pro mladé publikum / POCKETART kolektiv / taneční představení s workshopem
17:30 A jak se máš ty? / Klaudia & Klára & Julie / diskuse
19:00 Vernisáž Sochy v parku + komentovaná prohlídka / CO.LABS & FaVU /
20:00 Re.cover / ME-SA, Katarzyna Elperyn / performativní instalace
21:00 Zdvořík / FaVU / dj set (ateliér)
Akce je vhodná pro rodiče s dětmi i lidi se zvířaty (na vodítku), v průběhu celé akce bude otevřený parent-friendly stan a chill zóna. Všechny performance, diskuze i vernisáž proběhnou v co.labs_parku, který je přístupný pro lidi s omezenou mobilitou. Dj set na konci večera se koná v ateliéru, který najdete v suterénu. Ateliér je také plně bezbariérový. Bezbariérové toalety a no-gender toalety se nachází v budově kulturního centra.
Z tanečního programu je to oblíbený projekt Jáma lvová souboru POCKETART adaptovaný pro mladé publikum. Zábavný, podmanivý a zároveň naléhavý taneční duet. Dvě tanečnice, živá hudba a jedno důležité téma: jak se orientovat v mediálním světě, který nás denně formuje, a to často víc, než si uvědomujeme. Kdo v našem světě následuje a kdo vede? „Média, manipulace, sociální sítě. Výzvy dnešní doby – pro nastupující generaci naprosto neoddělitelná součást života. Jak děti pracují s mediálním obsahem? Jak se promítá do toho, jak se hýbou, jak tančí? Jaká gesta k nim promlouvají?“ na to se autorky Sabina Bočková a Johana Pocková ptají v originální verzi, ale vznikají i mnohé adaptace uzpůsobené pro různé věkové skupiny. S respektem k dětem jako aktivním partnerům tvorby vznikla verze pro věkovou skupinu 8+ v rámci projektu Shape It. Dynamickou formou vyprávějí nejen o tom, že zábava se může snadno zvrtnout v temnotu a zase zpátky. Setkání s výsledným tvarem je jedinečnou šancí, jak se přiblížit tématu všudypřítomného mediálního obsahu jinak než skrze display telefonu. A možná i příležitostí přiblížit se pohledu na svět vlastních dětí.
Soubor ME-SA a Katarzyna Elperyn uvedou projekt Re.cover. Je o site-specific pohybovou performance, která zkoumá vztah člověka k umělým vrstvám prostředí, jež si sám vytvořil. Stříbrná plachta se stává hybridní krajinou – místem, kde se tělo setkává s environmentální proměnou světa a (ne)patřičností lidského elementu v něm. Jaké to je být pozřen odpadem? Jaké to je být odpadem, který požírá? Skrze dotyk, dech a hru performerka hledá nové způsoby spolubytí a zakořenění. Umělost a autenticita se střetávají v hybridní realitě.
Projekt Re.cover vzniká v rámci umělecké stáže Katarzyny Elperyn v platformě pro výzkum a tvorbu projektů současného tance ME-SA. Katarzyna Elperyn je polská performerka a tvůrkyně. Její práce propojuje performance, fyzické divadlo a tanec, čerpá z polského alternativního divadla, kontaktní improvizace a somatických praktik. Zapojuje různorodé skupiny do workshopů a představení s důrazem na inkluzivitu, komunitu a odvážný radostný pohyb a syrovou divadelnost. Vystudovala bakalářský obor kulturních studií ve Wroclawi a magisterský obor fyzické divadlo na Accademia Teatro Dimitri. Je spoluzakladatelkou skupiny available collective (2021). Spolupracovala také s Nett Theatre, Grotowski Institute, Art Junction, Artyci a Pulsar Prague. V současné době spolupracuje se Something Divine Collective (CH, ES, PL) na turné s představením Touch Me Tiger (Teatro Dimitri /CH/, Geseneralle, Bruckli Kurzstück Festival, Curych /CH/, Art.fatale Festival Bielefeld /DE/).
Festival Jižní svéráz uvede programové Jednohubky – od pátku do neděle
Jihočeské divadlo představuje první oficiální ročník festivalu Jižní Svéráz, jedinečného projektu imerzivního a site-specific divadla, který v průběhu léta promění jižní Čechy v rozsáhlou mapu živého umění. Festival, který pořádá Jihočeské divadlo, a který nemá ve středoevropském kontextu obdoby, pracuje s konkrétními místy – od historických objektů přes veřejný prostor měst až po krajinu samotnou. Festival bude zahájen programem Festivalové jednohubky, který se uskuteční od 1. do 3. května 2026 v Českých Budějovicích. Zahajovací víkend nabídne atraktivní a pečlivě sestavený program, který představí principy imerzivního a site-specific divadla v jejich nejživější podobě – a zároveň naznačí směr, kterým se bude celý festival ubírat. Divadlo se zde neodehrává pouze v sálech, ale vstupuje přímo do veřejného prostoru – do ulic, parků i míst, kde by ho divák běžně nehledal.
„Já osobně se na Jednohubky nesmírně těším – bude to možnost ochutnat v Budějovicích během tří dnů strašně zajímavé divadelní menu – vzhledem ke kratším formátům jednotlivých projektů si člověk bude moci vyzkoušet i úplně nové zážitky, na které by ho třeba bez takové příležitosti nenapadlo se vypravit,” přibližuje ředitelka Jihočeského divadla a festivalu Jižní Svéráz Martina Schlegelová. Podobně vnímá nový festival i primátorka Českých Budějovic Dagmar Škodová Parmová: „Jižní Svéráz dává Budějcím nový rozměr. Přináší divadlo tam, kde ho lidé nečekají, ale samozřejmě vítají. Do ulic, parků, industriálních prostor i do historických památek. Od 1. května se tak jižní Čechy promění v úžasné jeviště i hlediště, kde veřejný prostor zaplní divadelníci. Věřím, že půjde opět o výjimečnou událost, která našemu městu moc sluší a také o příslib úspěšného titulárního roku EHMK 2028.“
Festivalové jednohubky promění město v pulsující scénu. Desítky inscenací, koncertů, performancí i workshopů nabídnou od rána do večera zážitky, v nichž se prolíná divadlo, hudba i současné umění. Program je koncipován tak, aby si každý divák mohl vytvořit vlastní cestu festivalem – od intimních projektů až po živé open-air události.
Tanci bude patřit hned zahájení – po ukázce z tréninku Baletní školy Jihočeského divadla (od 12:30 na festivalové zóně Stejskalka) to bude projekt platformy MOVE Ostrava a slovenského sdružení (a uměleckého souboru) Tanečno Conncting Stations, tanečně-pohybové představení pro vlakové nádraží. Vlaková nádraží jsou podle tvůrců: „Místa, kde se obvykle nezastavujeme. Místa, kterými jen projíždíme. Místa, která jsou pouze dočasnými zastávkami, a právě zde se všichni setkáváme – bez ohledu na sociální, generační, národnostní, ideologické nebo náboženské rozdíly. Místa plná pohybu, stačí se jen zastavit.“ Projekt Connecting Stations se odehrává v halách vlakových nádraží, volně navazuje na Passing/Station – sérii výstupů z kreativního výzkumu Miriam Budzákové a Andreje Štepity. Pohybová intervence na vlakovém nádraží proběhne dvakrát, od 13:00 hodin a od 17:00 hodin. Účinkují Andrej Štepita, Michaela Králiková, Jana Ryšlavá, Viktorie Szalóczi, Zuzana Burianová a Matúš Szeghö.
Z inscenací a projektů tanečního či pohybového divadla bude dále k vidění inscenace pro děti od 3 let Kiosek z dílny souboru Ostružina, respektive Báry Látalové, Zden Brungot Svítekové a režiséra Jiřího Hajdyly. Bude se hrát 1. května hned třikrát – od 14:00, 15:30 a 17:30 hodin v Jihočeském divadle ve Studiové scéně na Půdě. Ostružina stojí také za dalším, tentokrát participativním projektem pro nejmenší publikum, pro batolata a jejich rodiče, prarodiče i nerodiče – Neényi. „Co Vás zaujme tady a teď a co zaujme ostatní dětské nebo dospělé diváky? Čeká nás sdílený prostor, ve kterém je každý, děti i my dospělí, rovnocenným tvůrcem a divákem současně. Neényi však není jen o společném aktu tvorby diváků s umělci. Je to především naděje na oživení společenské hodnoty péče o sebe navzájem napříč generacemi. Neényi je o společném bytí, laskavosti, soucitu, sociální spravedlnosti, spolupráci a odpočinku. Je to snaha o znovupropojení světa rodin se světem lidí bez dětí, světa nejmenších dětí se světem dospělých a ideálně i světa žen se světem mužů. Vzájemné pochopení a vnímání vyžaduje naši celistvou přítomnost.“ Představení se koná v KD Metropol v sobotu od 17:00 hodin a v neděli od 10:00, 15:00 a 17:00 hodin.
CreWcollective představí svůj projekt Moving Orchestra, který je intervencí do veřejného prostoru. Oživuje, zabydluje, nově pojednává a zviditelňuje jinak běžná městská místa. Vždy se jedná o specificky vybrané místo (náměstí, most, atd) nebo trajektorii (procházka z bodu A do bodu B), na kterém se následně uděje tanečně-hudební kontinuální představení. V různých formacích performeři na daném místě přímo před očima diváků formulují nový neotřelý přístup k dané lokaci formou krátkých tanečně hudebních improvizací. Člověk-obyvatel-divák procházející tímto místem ho zažívá jinak, nově, nahlíží ho novou perspektivou a vytváří si k němu nový vztah. Proběhne v pátek i v sobotu vždy od 15:00 a 19:00 hodin ve festivalové zóně Stejskalka.
Temporary Collective uvede svůj projekt Silent, zvukovou pětatřicetiminutovou performance pro skupinu diváků ve veřejném prostoru, během níž tělo i mysl dostává pohybové instrukce. První audio začne jeden hlas, je následován dalším, a společně vytvářejí sérii hlasů, které se propojují v jednotné krajině myšlenek a pohybu. Tímto projektem zareagovali Temporary Collective na pandemii viru Covid-19, na její dopad na veřejný prostor, na uzavřené hranice a nemožnost cestování, na obnaženou zranitelnost našich těl. „Jak se my, jako jednotlivci v takovém světě navzájem propojujeme? Co si tělo pamatuje a co už si nepamatuje? Dokážeme vytvořit nové vazby? Můžeme v takovém světě zažívat blízkost? Jak se naše těla změnila v této době? Tělo v hlavní roli – v prostoru mezi samotou a sdílením. Prozkoumejte s námi novou zkušenost!“ Performance probíhá se sluchátky, které budou pro každého diváka připraveny k zapůjčení na místě. Příležitost bude v sobotu a v neděli vždy od 13:00 a od 16:00 hodin na Stejskalce.
Ve festivalové zóně Žižkárna bude třikrát promítán záznam inscenace Jihočeského divadla Schiele – Autoportrét z produkce České televize: v pátek od 14:30, v sobotu od 16:30 a v neděli od 15:30 hodin. Soubor POCKETART uvede sólovou inscenaci Johany Pockové K Madoně se rzí, která je atmosférickým následováním vzpomínky a autentickou cestou ke zkoumání (nejen) křesťanského spirituálna prostřednictvím pohybu, živého zpěvu, hudby a prostoru ve kterém se rozeznívají. My jsme tuto choreografii reflektovali, když byla uvedena na festivalu Divadelní Flora již před třemi lety.
Součástí zahajovacího víkendu jsou i výrazné festivalové tituly. Malé divadlo například uvede premiéru Majáky na konci světa, činohra Jihočeského divadla představí Sen o říši krásy v prostoru Zámecké jízdárny v Českém Krumlově. Soubor Pomezí přiveze projekt Climax, který diváky vtahuje do dění odehrávajícího se během jediné klubové noci a stírá hranici mezi jevištěm a hledištěm. Divadlo Pomezí nabídne Kolemjdoucí – výtvarnou instalaci inspirovanou sociologickým výzkumem Rozděleni svobodou: Česká společnost po 30 letech.
Vedle inscenací ožije i samotné město prostřednictvím tří otevřených zón se vstupem zdarma. Park Stromovka nabídne program pro rodiny s dětmi, kulturně-kreativní centrum Žižkárna prostor pro současnou tvorbu a setkávání a ulice Dr. Stejskala / festivalová zóna Stejskalka se stane hlavní tepnou festivalového dění s hudbou, občerstvením, performancemi i dalšími formami živého umění. „Celý koncept navíc vymysleli jihočeští teenageři – měli jsme s nimi před dvěma lety celodenní setkání, které pořádalo EHMK, kde jsme vymýšleli, jak by měla vypadat kulturní akce, která by je bavila a která jim ve městě chybí, ale která by zároveň mohla oslovit i ostatní obyvatele. Je to tedy skvělá příležitost pro celé rodiny vyrazit v rámci prodlouženého víkendu do ulic a něco společně zažít,” upřesňuje Schlegelová.
Po zahajovacím víkendu se festival přesune do své tzv. „slow“ fáze a bude návštěvníky provázet jižními Čechami až do konce září. V tomto období se jednotlivé projekty postupně rozprostřou napříč regionem a nabídnou divákům možnost objevovat nejen samotné inscenace, ale i místa, která se stávají jejich nedílnou součástí. O závěr festivalu se postarákomická opera Zabijačka, která vznikla v rámci doprovodného kulturního programu předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2022 v koprodukci s divadlem Vzlet, Vosto5 a RUN OPERUN.
Jižní Svéráz 2026 propojí osm měst a 30 jedinečných lokalit, na nichž se představí 45 souborů a uměleckých skupin s celkem 37 inscenacemi a 263 představeními. Dramaturgie festivalu stojí na rozmanitosti forem i přístupů – vedle činohry, tance, opery či loutkového divadla nabídne také nové formáty, které vznikají přímo pro konkrétní místo a situaci. Součástí programu je i osm festivalových premiér. Jedná se o Ztracené pohyby tvůrčí skupiny Temporary Collective, baletní soubor Jihočeského divadla uvede světovou premiéru imerzivního tanečního hororu Spalovač mrtvol Aleny Peškové, činohra Jihočeského divadla nabídne inscenaci Sen o říši krásy a operní soubor hudební titul Malý princ. Malé divadlo připravuje loutkovou inscenaci na vodní hladině inspirovanou vietnamským vodním loutkovým divadlem Majáky na konci světa. Další premiérové projekty – jako Zahradní slavnost, Hotel Fatigue či Kabaret Hrzán – rozšiřují dramaturgii o nové perspektivy a formy divadelního zážitku.
Soubor Fluō se poprvé představí v Praze s kompletní inscenací JARO v neděli 3. května
Taneční uskupení Fluō, které se na naší scéně představilo v září, uvede v Praze v prostoru bývalého kláštera Gabriel Loci svou první inscenaci JARO. Malou ukázku jsme již mohli před časem vidět ve společném programu s Bohemia Baletem. Pražská premiéra proběhne v neděli 3. května 2026 od 20:00 hodin. Inscenace vznikla v choreografii španělské tvůrkyně Caroliny Isach, autorem scénografie je současný malíř David Krňanský, autorkou kostýmů módní návrhářka Hana Valtová a hudbu pro inscenaci složilo duo hudebníků DJ Nior a violoncellista Petr Stupka.
Autoři o inscenaci hovoří jako o eseji o dnešní době, „která v sobě nese stopy minulosti ve smyslu sounáležitosti a vnímání sebe jako součást ekosystému. Společnost se mezitím posunula dál bez jakéhokoli ohledu na přírodní řád. Ten ale jede bez zastavení dál, pouze člověk se do něj vkrádá a myslí si, že dokáže změnit pravidla hry.“
Inscenace odkazuje na přírodní cyklus a navrací se k rituálům, které byly spjaty s tímto časem. „Jde o poctu přírodě, uvědomění si její síly a zbavení se všeho, co brzdí její bujení. JARO je esejí o dnešní době, která v sobě nese stopy minulosti ve smyslu sounáležitosti a vnímání sebe jako součásti ekosystému. Společnost se mezitím posunula dál bez ohledu na přírodní řád. Ten ale jede bez zastavení dál, pouze člověk jej nabourává a myslí si, že ho dokáže změnit. Inscenace působí na člověka v jeho přirozenosti, smyslovosti a přítomnosti. Proto se diváci mohou těšit na neotřelý meditativní zážitek, který polapí nejen zrakové a sluchové vjemy, ale i čichové smysly ve spojení se současným tanečním uměním a prostorem bývalého kláštera,“ slibují tanečníci souboru Fluō.
Komorní skupinu tvoří Natálie Paulasová, Robert Koch, Ennio Zappalá a Oldřiška Neumannová. Při přípravách premiéry se o vztahu k tématu a inspiračních zdrojích rozhovořili i pro naši redakci. „JARO pro nás symbolizuje především transformaci. Není to doslovně o ročním období, ale spíš metafora změny a proměny. Inspirací nám bylo jedno téma z Natálčiny diplomové práce, kde se zabývala prostorovostí tanečníka a jeho vztahem k divákovi. Zabývala se také rituálem v tanci, a právě od něj jsme se odrazili,“ říkal Robert Koch. „V našich představeních chceme divákům předat něco víc než jen pohyb, hledáme přesah, který rezonuje s aktuálním životem. JARO odráží naši uspěchanou současnost. Pro mě osobně JARO symbolizuje také vlastní transformaci,“ doplňovala je Natálie Paulasová. Celý rozhovor si můžete připomenout zde.
Uskupení Fluō svou činnost a záměry prezentuje: „Jsme otevřeni každému experimentu založenému na vášni a dobrém záměru. Chceme rozvíjet současné umění ve spolupráci s kostýmními výtvarníky, světelnými designéry, scénografy, malíři, vizionáři z ČVUT a UMPRUM. Věříme, že se nám podaří vytvořit uměleckou laboratoř, která je živá a hledí kupředu. V rámci projektu přemýšlíme v dlouhodobém horizontu. Hledáme inovativní cesty, které by se dokázaly skrze tanec propojit a rádi bychom tanci vrátili původní význam, kterým je lidi spojovat. Vzájemně se chceme inspirovat, a vytvořit tak bezpečné zázemí pro veškeré experimenty uvnitř živého umění. V rámci těchto aktivit bychom pro veřejnost připravovali pravidelné workshopy a přednášky, které by měly za cíl přiblížit svět umění a tance. Rádi bychom skrze naši laboratoř zpřístupnili taneční umění široké veřejnosti.“
Fluō vzniklo pod hlavičkou spolku KULTUM — You Can Duet, z. s. Ten už v roce 2023 vytvořil taneční projekt THE CHOICE, ve spolupráci se španělským choreografem a bývalým tanečníkem souboru Les Ballets de Monte Carlo, Asierem Edesem. Reprízy se odehrály na mnoha místech: v Ostravě, kde projekt dokonce zahajoval jubilejní desátý ročník MOVE Fest, v Plzni za podpory kulturního prostoru Moving station, v Praze v Meet Factory. Všechny scény byly téměř vyprodané a díky interdisciplinárnímu propojení se současným tancem a mluveným slovem v podání herce Národního divadla Igora Orozoviče přilákal projekt pestré publikum. Za celým projektem stála Markéta Pospíšilová (dříve Les Ballets de Monte Carlo), a Natálie Paulasová (dříve Pražský komorní balet ad.). V září 2025 soubor již pod vlastním názvem Fluō uvedl inscenaci JARO, premiéra se konala v klášteru Plasy a pak byla uvedena v Moving Station.
