Týden s tancem
Dnes večer na balet do kina
Nadčasový balet Romeo a Julie v choreografii výjimečného britského choreografa Kennetha MacMillana se opět vrací na prkna Covent Garden a současně také uzavírá letošní sezónu přímých přenosů z cyklu Balet v kině. Nestárnoucí inscenace v MacMillanově choreografii se v londýnském Královském baletu objevila poprvé 9. února 1965. Premiéru tehdy odtančila primabalerína Margot Fonteyn a legendární ruský tanečník Rudolf Nureyev. Provedení mělo prý takový úspěch, že diváci tleskali celých 40 minut. V aktuálním nastudování účinkují v hlavních rolích britští baletní tanečníci Yasmine Naghdi a Matthew Ball. Nejslavnější milostný příběh všech dob v mistrovském provedení a s krásnou hudbou Sergeje Prokofjeva budou moci sledovat živě i čeští diváci ve vybraných kinech již v úterý 11. června 2019. Přenos začíná ve 20:15 hodin našeho času.
Místa přenosu:
Praha – Bio Oko
Břeclav – kino Koruna
Hradec Králové – Bio Central
Šumperk – kino Oko
Turnov – kino Sféra
V neděli 16. června:
Náchod – kino Vesmír
Semily – kino Jitřenka
Pondělí 17. června:
Zlín – Golden Apple Cinema
Trilogie Noc ve městě: 14. a 16. června hraje Farma v jeskyni komplet inscenací z posledních let
Noc ve městě představí během jediného večera tři představení oceňovaného mezinárodního divadelního studia Farma v jeskyni: Informátoři, Navždy spolu! a Útočiště. Nabídne jedinečný zážitek v podobě tří nezapomenutelných představení balancujících na pomezí žánrů pohybového divadla, videa a dokumentu, která se během jedné noci odehrají na různých místech Centra současného umění DOX. Večer doplní výstavy, živá hudba a koktejl party. Akce probíhá v rámci Pražského Quadriennale 2019. Noc ve městě bude představena ve dnech: 14. a 16. června v čase 17:00 – 00:00 hodin.
Informátoři
Do skupiny aktivistů usilujících o odhalení skrytých kriminálních praktik velké nadnárodní korporace byl nasazen špión. Následovalo několik dosud nevyřešených vražd bouřících se členů odborů v zemích třetího světa. Kdo je kdo v této hře, která už dávno není hrou? Jak se zachovat v situaci, kdy každý špehuje každého a nikdo už nikomu nevěří?
Představení Informátoři je hypnotickou sondou do zákulisí korporátního světa. Vychází ze skutečných událostí, které v roce 2013 dospěly ke skandálnímu rozhodnutí švýcarských soudů.
Navždy spolu!
Fragmenty absurdního vztahu mezi matkou a dcerou se objevují v kaleidoskopu situací z jiných životů, žitých bez rozpoznání svého smyslu a směřování, mezi zábavou a bezmocí, narcismem a strachem ze smrti. Přítomnost střídá minulost, odmítání touha po blízkosti. Čas plyne, výtah jede nahoru a party musí někdy skončit. Zestárli jsme. Překvapuje nás to?
Inscenaci společně se seniory – neherci – vytvořily performerky Hana Varadzinová a Eliška Vavříková a samy v ní účinkují. Zapojení pražských seniorů bez jakékoli předchozí zkušenosti s profesionální tvorbou souboru fyzického divadla vedlo k vytvoření komunity, v níž se vytratila mezigenerační propast ignorace a pohrdání, které staří lidé na sklonku svého života často pociťují. Alespoň v hranicích projektu se tak vytvořil model soužití bez diskriminace stáří, která je v dnešní společnosti až příliš běžná.
Útočiště
Vydávají se na cestu. Ze strachu. Bez záruk. Cesty tří lidí se protnou na útěku. Poutáni k sobě navzájem překonávají území úzkosti, odvahy, selhávání a soucitu. Hledají útočiště ve světě, který o ně nestojí. Když není kam se vrátit, zbývá jen procitnout.
Představení Útočiště bylo inspirováno rozhovory s komunitou mladých lidí, žijících v Londýně, kteří na útěku prožili hraniční životní situace. Scénická kompozice balancuje na pomezí fyzického divadla a koncertu v podání sedmi výjimečných hudebních a tanečních performerů.
Premiéra Baletu Národního divadla Proces je za dveřmi
Třetí premiérou Baletu Národního divadla sezony 2018/2019 je moderní inscenace renomovaného italského choreografa Maura Bigonzettiho, který se nechal volně inspirovat stejnojmenným mistrovským románem Proces Franze Kafky z roku 1914. Fascinován jeho neodolatelným jazykem, traumatickým dějem a trvalou aktuálností, stejně jako přitažlivostí obrazů z filmové adaptace Orsona Wellse, vydal se Bigonzetti do temného světa pana K. Premiéra již tento čtvrtek 13. června ve Stavovském divadle.
Balet ND zařazuje do svého repertoáru dílo, které rezonuje nejen s osobností Franze Kafky, ale i se současným světovým politickým děním. Německy píšící židovský spisovatel Franz Kafka je osobností, která neodmyslitelně patří do pražského prostředí. Genius loci Starého Města, kde strávil větší část svého života, měl naprosto zásadní vliv na jeho práci. Jeho dopisy, deníky, povídky, a především existenciální romány patří k nejvýznamnějším dílům světové literatury 20. století. Mladý Franz se cítil celý život cizincem ve své vlastní rodině, trpěl zdravotními problémy, pochybnostmi a nedostatkem sebedůvěry. To vše se odrazilo v jeho románech, ve kterých předestřel velké otázky o lidské existenci a našich životech. Jeho postavy se ocitají v absurdních situacích, které nemohou ovládat, stávají se oběťmi, které beznadějně hledají svou vlastní identitu a pocit bezpečí.
Global Water Dances / Tanec pro vodu 15. června na Střeleckém ostrově
Global Water Dances (GWD) je celosvětový biennální projekt, který se poprvé konal 25. června 2011 v cca 70 lokalitách světa – v Praze to bylo na Střeleckém ostrově, podruhé 15. června 2013 u Křižíkovy fontány na pražském výstavišti. Potřetí se konal 20. června 2015 v rámci festivalu United Islands v Kinského zahradě, počtvrté na lodi Avoid na pražské Náplavce. Letos se bude konat 15. června 2019 v 17 h v Praze na Střeleckém ostrově.
V současné chvíli se tanec pro vodu chystá na více než 120 lokalitách světa. Global Water Dances je odvážná umělecká iniciativa zaměřená na kritickou potřebu záchrany pitné vody. Už dnes se odhady pohybují kolem 5 milionů úmrtí ročně způsobených znečištěnou vodou. V roce 2025 bude více než polovina světové populace čelit problémům souvisejících s vodou. GWD je modelem, jak prostřednictvím umění upozornit obyvatelstvo a vytvořit povědomí o problémech životního prostředí. Je také výzvou, jak lidi sjednotit, aby společně nacházeli řešení. Účastníci i diváci tohoto projektu se dozví, jak kritická je role lidstva v ochranně vodních zásob. Iniciátoři projektu jsou zároveň experty v mezinárodní síti tance a nonverbální komunikace. Vybraní choreografové na jednotlivých místech celé zeměkoule jsou absolventy Institutu pohybových studií Laban/Bartenieff.
V Evropě jsou vybráni choreografové z Německa, Švýcarska, Norska, Francie, Itálie, Belgie,Holandska a České republiky, celosvětově z kontinentů Severní a Jižní Ameriky, Austrálie, Asie a Afriky. Choreografie budou tvořeny pro účastníky místní komunity, tanečníků i netanečníků každého věku a různých pohybových možností. Místa konání jsou označena na mapě webových stránek projektu. Z České republiky byla pro tento projekt oslovena Rena Milgrom: „Letošní choreografii chceme pojmout rituálně. Vycházíme z lokálního problému postupně a drasticky zvětšujícího se sucha. Je potřeba vodu uchovávat a lépe s ní hospodařit. Zabýváme se otázkou nevědomí, znečištění, plýtvání, lidských vztahů a zodpovědnosti.“
Jednotlivé tance kolem zeměkoule budou reflektovat důležitost vody jednak z hlediska vnímání místních účastníků projektu a zároveň z hlediska ekosystému, který sdílí celé lidstvo. Plynutí – tok – jako médium tanečního hnutí může propojit komunitu, stejně jako voda spojuje lidstvo. Tanec pro vodu chce propojit lokální komunity do té celosvětové, která by měla chránit a zajišťovat, aby všichni lidé měli přístup k čisté pitné vodě, a aby voda, která skrze nás proudí byla blahodárná a ne ničivá. Převzít odpovědnost, vážit si vody a chránit ji, může snadněji posunout lidi i k jiným způsobům ochrany naší planety.
Se.s.ta chystá další taneční performanci z cyklu Tanec v galerii, tentokrát v Petřínských sadech
Petřínská socha Karla Hynka Máchy se stane aktérem site-specific taneční performance, ovšem ne jako předmět naivně romantizujících klišé, ale jako symbol vzpoury vůči konvenčnímu vidění romantického básníka. Performance nese název: Tenhle list ať se mi schová. Uskuteční se 16. června v rámci programu Pražského Quadriennale 2019, a to podvakrát, v 11 a v 16 hodin.
K. H. Mácha je romantický básník, národní hrdina, jeho Máj je jedna z nevydávanějších českých knih. Jakého Máchu bychom ale viděli a vnímali, kdybychom neznali jen to obligátní „Byl pozdní večer – první máj…,“ ale poznali ho se všemi jeho lidskými slabostmi, byl by stále hrdinou na piedestalu? Hrdinové, bájně očištěni od nánosu obyčejné lidskosti, jsou variantou ideálu, ale možná by Mácha přeci jen zůstal hrdinou, i kdyby byl „jen“ variantou reality.
Centrem a východiskem site-specific projektu z cyklu Tanec v galerii, který realizuje Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy, je bronzová socha Karla Hynka Máchy v Petřínských sadech na Nebozízku. Tento bronzový pomník zakladatele moderní české poezie vytvořili v letech 1910 až 1912 sochař Josef Václav Myslbek a architekt Antonín Balšánek. Místo, které je synonymem pro romantická setkání párů každého věku, bylo vybrané i pro jeho blízkost k domu u Bílého orla, kde se Mácha v pátek 16. listopadu 1810 narodil.
Projekt vytvořily Petra Fornayová (koncept, choreografie) a Helena Ratahová (tvorba, performance). Odbornou poradkyní byla Mgr. Marie Foltýnová, Ph.D., kurátorka sbírky veřejné plastiky. Petra Fornayová je režisérka, choreografka, interpretka, herečka a publicistka. Vytvořila řadu autorských divadelně-tanečních představení, spolupracovala s mnoha choreografy, režiséry a hudebníky. Její autorská představení byla uvedena na festivalech v Čechách, na Slovensku i jinde po Evropě. Spoluzaložila divadlo A4, založila a řídí festival NuDance Fest a je členkou redakční rady magazínu pro současné umění VLNA.
Cyklus Tanec v galerii charakterizuje interdisciplinární spolupráce mezi tancem a výtvarným uměním, kdy má návštěvník příležitost nahlédnout na výtvarná díla a témata, která přináší, nově a prostřednictvím nezvyklých výrazových prostředků. Cyklus sleduje mimo jiné přesvědčení, že tanec je umění přístupné každému, ať už se s ním setká v divadle nebo v nečekaných souvislostech ve veřejném prostoru. Na druhou stranu se tanec v tomto pojetí stává nástrojem nového způsobu vnímání expozic.
Přehlídka mimů, herců a improvizátorů na 37. festivalu Jsem spokojenej na vzduchu
Aňa Geislerová, Anna Polívková, Dora Sulženko Hoštová, Holektiv, Squadra Sua, VOSTO5 a další umělci české avantgardní scény vystoupí na 37. ročníku Festiválku Jsme spokojenej. Ten se po pěti letech vrací na scénu a poprvé ve své historii bude pod širým nebem. Pohybové divadlo, stand-up comedy, pantomima, improvizace, a především spousta humoru, tak bude vypadat úterní večer 18. června v Holešovické šachtě. Uskuteční se v prostoru Holešovické šachty.
Všichni účinkující mají na své vystoupení přesně 9 minut a 18 sekund, během kterých musí ztvárnit zadané téma. Součástí večera bude také promítání dokumentu Petr Pachl v neděli narozený, o hudební opening se postará Iby Pop. „Na jednom podiu se společně potkají herci a umělci ze všech oblastí alternativního divadla. Letošní 37. festiválek pořádáme po pětileté pauze, novým místem pražského vaudeville se stane Holešovická šachta. Festiválek bude poprvé open air a máme velkou radost, že se jsme se na spolupráci domluvili,“ říká Adam Halaš, zakladatel festivalu a principál, který vás provede celým večerem. „Mým cílem je současnou pantomimu ukázat širšímu publiku, pobavit je, představit mladé umělce a ukázat, že tento žánr se neustále vyvíjí a prolíná do dalších divadelních, tanečních a artistních proudů! Také bych rád inspiroval mé kolegy, studenty a další umělce ke vzniku nových divadelních počinů v oblasti pantomimy, klaunerie a pohybového divadla,“ vysvětluje Adam Halaš, proč tento žánrový festival před mnoha lety vznikl.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]