Týden s tancem

Chystá se premiéra poslední části trilogie Spitfire Comapny, ve Studiu ALTA můžete nahlédnout pod pokličku rozpracovaného tanečního díla, připomínáme také premiéru v Ostravě a dnešní projekt Pulsaru v Ponci.

Miřenka Čechová, Markéta Vacovská a Never Sol v posledním díle trilogie Constellations
Divadelní soubor Spitfire Company připravuje premiéru posledního dílu trilogie Constellations s podtitulem My Son Looking to the Sun, která proběhne 25. a 26. listopadu 2019 od 20:00 v pražském divadle Ponec. Na scéně se tentokrát setkají tři výrazná umělecká jména: tanečnice Miřenka Čechová a Markéta Vacovská s hudebnicí Sárou Vondráškovou aka Never Sol. Třetí část trilogie se zaměří na procesy, v nichž se člověk uzdravuje pomocí očistných rituálů, které v konečném důsledku mají za cíl zrodit „nového člověka”. Soubor navazuje na oceňované předchozí díly Before I Say Yes a Time For Sharing.

Spitfire Company se v novém představení inspirují mimo jiné rozhovorem Martina Heideggera z roku 1966, ve kterém se filozof po dvaceti letech mlčení poprvé vymezil vůči kritice svého angažmá v Hitlerově NSDAP. Rozhovor ovšem dodnes zachycuje originální náhled na stav světa. „Heidegger před svou smrtí řekl: ‚Už jenom nějaký Bůh nás může zachránit,‘ aniž by dodal, jak příchod takového Boha bude vypadat,” přibližuje svou inspiraci umělecký šéf souboru Petr Boháč a doplňuje: „Když se dívá ke slunci dítě a dospělý, každý z nich vidí něco jiného. Kde dospělý zahlédne zkázu, může dítě vidět nový začátek. Toto znovuzrození v sobě vždy obsahuje něco ďábelského.“

Constellations III. budou v návaznosti na první dvě části trilogie postaveny na silné hudební složce. V představení vystoupí jak zakladatelka Spitfire Company, performerka Miřenka Čechová, tak tanečnice Markéta Vacovská, jež získala za svá sólová představení tři ceny Divadelních novin, mezinárodní cenu Herald Angel Award či dvě nominace na mezinárodní ocenění Total Theatre Award. Poprvé bude se souborem spolupracovat hudebnice a skladatelka Sára Vondrášková aka Never Sol. Rozšíří tak řady výrazných jmen, které připravují pro představení Spitfire Company původní hudbu (Orchestr Berg, Lenka Dusilová nebo Martin Tvrdý).

Petr Boháč je režisér, scénograf, vystudovaný odborník na českou literaturu. Domovská skupina Spitfire Company, kterou založil společně se svou ženou Miřenkou Čechovou, sídlí v Praze s přesahem do mezinárodního kontextu. Několik jeho režií obdrželo mezinárodní i tuzemská ocenění jako například The Herald Angel Award, Aerowaves Priority Companies 2014, Ceny Divadelních novin, Ceny festivalu Next Waves, Ceny České taneční platformy. V současnosti je také dramaturgem Divadla Paláce Akropolis zaměřující se na cross-over projekty a uměleckým šéfem Mezinárodního festivalu Nultý bod.

Miřenka Čechová je česká performerka, choreografka a režisérka. Získala Ph.D. v oblasti režie fyzického divadla na HAMU v Praze. Jako režisérka a choreografka vytvořila více než 25 produkcí: Miss Amerika (2018), Konec člověka. Doba z druhé ruky (2018), Fragmenty milostných obrazů (2017), Opera and the French Revolution (2016, režie) pro Operu Lafayette, Lisner Auditorium ve Washington DC a Rose Hall v Lincoln Center New York, Lessons of Touch (2015, koncept, režie), Sniper’s Lake (2015, režie, choreografie), FAiTH (2014, režie, choreografie a tanec), Krevety à la Indigo (2013, režie), S/He is Nancy Joe (2012, koncept, choreografie a tanec) ad.

Markéta Vacovská je performerka a choreografka, absolventka AMU v Praze – obor pantomima. Se Spitfire Company spolupracovala například na projektech Constellations I., One Step Before the Fall, Bad Clowns, Procesy 10/48/7830, Nedotknutelní, Krevety á la Indigo aj. Za projekt One Step Before The Fall získala ocenění Tanečnice roku 2013 v rámci festivalu Česká taneční platforma a Cenu divadelních novin za choreografii a tanec. Představení bylo zařazeno mezi TOP20 evropské taneční platformy Aerowaves 2014.

Never Sol, vlastním jménem Sára Vondrášková, je česká zpěvačka, producentka a skladatelka. Její hudba se nese v melancholických náladách a zvuk její tvorby je založen na analogových syntezátorech a zpěvu. Zatím poslední album Chamaleo vydala na podzim 2018, kdy vyšlo pod hlavičkou Supraphonu. Deska byla nominovaná na cenu Anděl za rok 2018 v kategorii sólová interpretka.

Spitfire Company, progresivní české divadelní uskupení obdrželo několik tuzemských i zahraničních ocenění – opakovaně Cenu Divadelních novin, The Herald Angel Award, cenu DNA, cenu Skupovy Plzně, nominaci na Cenu divadelní kritiky a další. Spitfire Company se kontinuálně věnují dvěma hlavním tematickým linkám. Za prvé reflektují současné i v minulosti zakoušené palčivé společenské otázky: V tomto duchu se nesly inscenace jako Proces -… o Miladě Horákové, Konec — člověka. Doba z druhé ruky, představení, které vzniklo na základě díla běloruské spisovatelky Světlany Alexijevičové, ČEZko Forever o tajně pořízených nahrávkách lobbingu největší české firmy či Antiwords inscenované na základě Havlovy jednoaktovky Audience. Druhá linie je mnohem introspektivnější, poetičtější, zabývající se jemnými záchvěvy lidské psychologie, konkrétní životní tragédií nebo prožíváním krásy všedního dne. Mezi ně patří úspěšně mezinárodní projekty One Step Before the Fall, Vypravěč nebo Animal Exitus.

Do Alty na work in progress – Jean Gaudin a Markéta Stránská
…or to be je právě vznikající duet Markéty Stránské, fyzicky hendikepované tvůrkyně, a Jeana Gaudina, zkušeného tvůrce a tanečníka v „pokročilém věku“, který otevírá další možnosti inkluzivní tvorby a překračuje hranice zaběhnutých tvůrčích konvencí. V sobotu 23. listopadu se můžete podívat do Studia ALTA na předvedení ve fázi „work in progress“ zdarma.

Námět pro společnou tvorbu umělců vzešel z pozorování současného společenského jevu neustálé potřeby získávat další a další hmotné majetky, vidět více a více nových míst, poznávat více a více nových lidí atd. „Čím více máme, tím méně máme,“ je heslem rodící se performance. Námět, choreografie, interpretace: Markéta Stránská a Jean Gaudin, scénografie, kostýmy: Monika Urbášková, světelný design: Zuzana Režná, hudba: Jan Kratochvíl.

Jean Gaudin je francouzský choreograf, tanečník, pedagog a tvůrce tanečních filmů, „enfant terrible“ francouzské nezávislé scény, který se ve své tvorbě často zabývá tématem prostoru. Ve své choreografické práci dává přednost prolínání různých uměleckých prostředků a směrů. Během celé své kariéry úzce spolupracuje s hudebníky, skladateli a výtvarníky. Při své práci se také obklopuje video-umělci a filmaři.

Markéta Stránská je choreografka, performerka a fyzioterapeutka. Ve své tvorbě snoubí zkušenosti nejen choreografky a tanečnice, ale také loutkoherečky, performerky a v neposlední řadě také klauna. Po úspěšném premiérovém uvedení sólového tanečního debutu LeŤ (září 2018, Studio ALTA) se rozhodla pokračovat ve zkoumání dalších cest a možností uchopení tématu zkušenosti s fyzickou odlišností. Nakolik ovlivní naši fyzickou i psychickou stabilitu změna nebo zúžení opěrné báze? Jak nás ovlivní kontakt s určitým limitem? Jak se pak postavíme k novým možnostem? Ke změně našich zažitých stereotypů?

Připomínáme premiéru v Ostravě – Rossiniho karty mají i veřejnou generální zkoušku
Ve středu 20. listopadu mohou diváci navštívit v Divadle Jiřího Myrona v 11 hodin dopoledne generální zkoušku nejnovější premiéry Národního divadla moravskoslezského, komponovaný baletní večer Rossiniho karty. Jak jsme již informovali, premiéra se koná následující den. Název Rossiniho karty je převzat ze stejnojmenné choreografie Itala Maura Bigonzettiho. Dílo se dočkalo skvělého přijetí jak u kritiky, tak u publika napříč Evropou a severní Amerikou, především díky působivému spojení Rossiniho hudby a moderního tanečního projevu.

V první části večera se českému divákovi poprvé představí dílo španělského choreografa Juanja Arquése, který se věnuje nejen tanci, ale také divadlu obecně, filmu, módě a performancím. Choreografie Consequence / Následky je inspirovaná nekonečným vývojem vztahu mezi přírodou a člověkem a vlivy moderních technologií. Lidská síla je zde vyjádřena jediným duetem muže a ženy. Žena je svým partnerem ochraňována a unášena za živého doprovodu houslí a violoncella na hudbu oscaroveho skladatele Johana Johannsona. Otázka vlivu technologií na člověka však zůstávají v závěru díla nezodpovězená.

Druhá choreografie, která dala večeru název – Rossiniho karty – je podřízena především hudbě slavného italského skladatele, který si mimo jiné potrpěl na skvělé jídlo a byl výtečným kuchařem. Mauo Bigonzetti před divákem rozvíjí kaleidoskop jednotlivých scén, sled paralelních obrazů života spojených s příslušnými kartami, vykládanými za sebou jakoby bez vzájemné návaznosti. Velkolepá taneční hostina s nádhernou hudbou a k tomu překvapení v podobě oblíbeného receptu slavného gurmána Rossiniho.

Třicet minut před začátkem premiérového představení 21. listopadu jsou diváci zváni také na dramaturgický úvod k inscenaci. Dramaturgické úvody jsou nenápadnou formou edukativního programu, který přináší informace zákulisí inscenace i z historie baletu.

Podzimní Nová generace 2019
Od 21. do 23. listopadu proběhne další vydání Festivalu Nové generace, projektu, který poskytuje prostor a zázemí pro uvádění nových choreografií, work in progres i experimentů zajímavých projektů a představení mladých studentů a absolventů tance, pohybového a fyzického divadla. Pravidelným vyvrcholením projektu Nové generace je Festival Nové generace, což je mezinárodní setkání studentů škol, které se zabývají současným tancem, pohybovým a fyzickým divadlem. V letošním roce se představí studenti z University Antona Brucknera v Linci, HAMU Praha a VŠMU v Bratislavě. 21. 11. se uskuteční site-specific v prostorách HAMU, 22.–23. 11. proběhnou představení v divadle DISK.

Třicet let tancem ke svobodě nejen dnes
Již dnes se v divadle Ponec objeví Příští přísliby, mezigenerační projekt, v jehož rámci se představí nová choreografická krev z okruhu uskupení Pulsar. Jak jsme již také informovali, večer patřit nejprve přednášce taneční publicistky Niny Vangeli a diskuzi s hosty, která se bude týkat především otázek „Co v dnešní době formuje umělcovo sebevyjádření?“ a „Nakolik je umělec nucen podléhat současným trendům?“ Následovat budou premiérové choreografie absolventek konzervatoře Duncan Cetre (Tereza Krejčová & Václav Chalupský: Naturamela, Jitka Čechová: Chiaroscuro Hédonistico, Nikola Němcová: Diskurz pomíjivosti).

V Ostravě v prostoru Cooltour se program objeví hned 21. listopadu, přednáška a diskuse proběhnou stejně jako v Praze a své choreografie představí Jitka Čechová a Nikola Němcová. 26. listopadu se pak program přesune do Pardubic do Divadla 26.