Unikátní Talichova Libuše z protektorátní Prahy jako deklarace národní hrdosti a statečnosti

Supraphon 22. května 2020 vydal vzácnou nahrávku s unikátním záznamem z představení Smetanovy opery Libuše 29. května 1939 v Národním divadle v protektorátní Praze. Fragmenty z 3. dějství opery včetně „Libušina proroctví“ doplňuje předehra nahraná v roce 1940 s Českou filharmonií. V působivé nahrávce publikum na závěr zpívá českou národní hymnu.

Nahrávka Talichova koncertního provedení Smetanovy Mé vlasti z 5. června 1939 z Národního divadla v nacisty okupované Praze vzbudila ve světě značnou pozornost (Supraphon vydal v roce 2011/ oceněno: Gramophone Special Historic Award 2012) – a zdálo se, že se tím Talichova diskografie definitivně uzavírá. Z pozůstalosti sopranistky a představitelky Libuše Marie Podvalové však vzešel další unikát. Přesně týden před Mou vlastí, 29. května 1939, vznikla v Národním divadle nahrávka z Talichova provedení Libuše. Z fólií téměř zázrakem dochovaných do dnešních dnů se podařilo zrekonstruovat fragmenty třetího dějství opery (na CD jsou doplněny snímkem předehry z roku 1940).

Závěrečné Libušino proroctví muselo v roce 1939 znít uším Čechů jako ta nejodvážnější deklarace národní hrdosti a statečnosti. I přes neúplnost a nízkou zvukovou kvalitu nahrávky jde o unikát nedozírné hodnoty. Představuje jedinou Talichovu operní nahrávku, nejstarší dochovaný operní přenos z pražského Národního divadla a předposlední představení Libuše v období nacistické okupace před striktním zákazem jejího dalšího uvádění. Nekončící bouřlivý aplaus a spontánní zpěv národní hymny svědčí o obrovské emocionální síle okamžiku a dodávají snímku neopakovatelnou energii.