Úspěšný Kníže Igor ve Wroclawi

  1. 1
  2. 2

Slezská Vratislav má sice okolo 650.000 obyvatel, ale její operní aktivita je oproti poněkud tristnímu opernímu životu v Praze určitě progresivnější. V hlavním městě dolnoslezského vojvodství byla nedávno kompletně zrekonstruována pěkná klasicistní budova opery, postavená v roce1841 podle návrhů architekta Karla Ferdinanda Langhanse. Operní dění ale neprobíhá pouze na této mateřské scéně. Již řadu let slouží k velkým operním produkcím takzvaná Hala Ludowa nebo dříve Hala století. Dalším místem operních představení bývá předválečný olympijský stadion, na němž bude v červnu 2012 hrána Verdiho opera Maškarní ples. Chci také pro zpestření připomenout představení Pucciniho opery Tosca v roce 2004. První dějství se odehrávalo v autentickém prostředí  kostela Maří Magdaleny. Pak se diváci přesunuli přes vnitřní město asi jeden a půl kilometru dlouhou cestou  do bohatě zdobené renesanční auly vratislavské university(scény Toscy s baronem Scarpiou zde  proběhly díky historickému prostředí velice sugestivně). Poslední dějství pak bylo situováno již za tmy venku na hradebním bastionu.

Během několikaleté rekonstrukce divadla byl postupně obnoven divadelní provoz nejprve ve zrekonstruované jevištní části. Na polovici scény byla postavena tribuna pro diváky a v druhé půli bylo vlastní jeviště. Bylo to možno takto realizovat proto, že jeviště vratislavské opery je dostatečně hluboké. Hrály se zde opery i balety.  Současně pak probíhaly rekonstrukční práce v hledištní části budovy.

Podívejme se ale na takzvané Superwidowisko, nacházející se v Hale století, což je monumentální stavba  postavená v roce 1913 architektem Maxem Bergem na druhém břehu řeky Odry od historického centra Vratislavi. 

V druhé půli listopadu zde bylo, po úspěšném loňském uvedení Musorgského Borise Godunova, provedeno v šesti večerech další stěžejní historické ruské hudební dílo, výpravná inscenace opery Alexandra Borodina Kníže Igor. Díky obrovskému prostoru jeviště (šířka téměř 50 metrů) a tím i velkolepějším scénickým možnostem, dostalo představení úplně jiné dimenze, než by mělo uvedení v podstatně menším interiéru kamenného divadla. Ale pozor, takový prostor má také své úskalí. V důsledku daných architektonických dispozicí trochu chybí hloubka scény a vše je komponováno hlavně do šířky ve stylu panoramatického filmu. Ale početné Igorovo vojsko táhnoucí do boje proti Polovcům v čele s kavalkádou dvanácti jezdců a velkým počtem pěších ozbrojenců přes široké jeviště diváky jistě ohromí.Historická operní freska Kníže Igor, kterou tvořil Borodin skoro sedmnáct let a z důvodu smrti nedokončil, byla dokomponována Glazunovem a Korsakovem a uvedena v Petrohradě. Dílo je dlouhé a tak divadla přistupují v různé míře ke škrtům. Zejména se dost nešťastně vypouští druhý polovecký obraz (pamatuji se na představení před mnoha lety ve Velkém divadle v Moskvě, kde sice měli na jevišti dva koně, ale druhý polovecký obraz byl vypuštěn a letos v září v inscenaci v Oděse to bylo stejné). Ještě, že Valery Gergijev uvádí v Mariinském divadle inscenaci v původní kompletní verzi. V současné vratislavské inscenaci se tento obraz hraje a tím je také zajištěna jasná kontinuita a srozumitelnost děje. Režisér představení Laco Adamik pochází ze Slovenska a studoval na pražské FAMU. Je ale dlouhou dobu usazen a pracuje v Polsku. Igora již režíroval v roce 1989 ve Velkém divadle ve Varšavě a k vytvoření scény a kostýmů si možná proto pozval vynikající výtvarnici Barbaru Kedzierskou, která s ním již dříve spolupracovala právě ve varšavské inscenaci. V kombinaci se symbolickým, jednoduchým, do teplé barvy laděným prospektem vyniknou krásné, historicky laděné kostýmy (bylo jich ušito okolo tří set). Před zadním prospektem byly v dalším plánu zobrazeny hradby města Putivle, na nichž se odehrávaly zajímavě volené herecké akce (pobíhání stráží nebo dablérka s dlouhým závojem, která kopírovala herecké kreace kněžny Jaroslavny, zpívala v přední části jevištního prostoru). Režisér samozřejmě podtrhl velkolepost díla a v důsledku velikého prostoru hlediště byly detailní herecké akce protagonistů snímány kamerami a promítány na dvě veliké obrazovky. Oživení velkých sborových scén bylo dílem pohybové spolupráce ukrajinské choreografky Iriny Mazur, jejíž osobitý přístup se projevil také v prostorově velkorysejší choreografii legendárních Poloveckých tancích v podání baletního souboru vratislavské opery. Hudebně dílo nastudovala s velikým citem nejen pro monumentalitu, ale také pro řadu lyrických akcentů tohoto hudebního díla (příkladně podaná předehra s krásně se prolínajícím leitmotivem opery), ředitelka Vratislavské opery Eva Michnik. Tato známá polská dirigentka, která mimo jiné studovala ve Vídni u slavného dirigenta Hanse Swarowského, vede operu ve Vratislavi již šestnáct let a má na svém kontě nastudování celé řady operních a baletních inscenací. Do rolí náročné opery obsadila většinou členy mateřského souboru, ale i tři hosty polské, ruské a ukrajinské provenience. Zpívalo se samozřejmě v ruském originále a ve dvojím obsazení. Pro titulní roli knížete Igora Svjatoslaviče byl zvolen zkušený a na velkých polských i cizích scénách působící pěvec Boguslaw Szynalski, který často ve Vratislavi hostuje (zpíval například Wotana ve všech dílech Wagnerovy tetralogie Prsten Niebelungův, Borise Godunova a další). Szynalski stejnou roli zpíval v roce 1989 v Teatru Wielkim ve Varšavě. Možná i díky režisérovi představení vyzněla jeho role po herecké stránce poněkud matně. 

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Borodin: Kníže Igor (Wroclaw)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Richard

Opera ve Vroclavi je fenomen, od kterého by se všechna naše divadla, nejen oblastní, měla učit. Pokud máte jen trochu možnost, jeďte se tam podívat. Repertoár mají ohromný.