„Pociťuji plnou neschopnost hudebně vyjádřit horu cukrovinek“, napsal svému bratrovi Petr Iljič Čajkovskij, když si mu stěžoval, že při psaní hudby k baletu Louskáček má problémy vyjádřit v notách svět sladkostí.
Čajkovského Louskáček k Vánocům neodmyslitelně patří. Děj baletu, který měl premiéru v prosinci 1892 v petrohradském Mariinském divadle, se totiž odehrává právě o nejoblíbenějších svátcích roku. Je v něm nejen vánoční stromek a dárky pod ním, ale také vánoční sen plný sladkých dobrot. Povídka E.T.A.Hoffmanna Louskáček a myší král, podle níž napsal libreto Marius Petipa, byla tehdy velmi populární. Velký vztah k dětem a jeich světu měl i sám Čajkovskij, což dokládá zdaleka nejen jeho Louskáček. První choreografie tohoto baletu, uváděná dodnes, je dílem Lva Ivanova, Petipova žáka.
Za více než sto let od své původní premiéry prošel Louskáček mnoha proměnami, při nichž se u jeho nastudování vystřídala celá plejáda ruských i zahraničních choreografů. V pražském Národním divadle byl tento balet poprvé uveden roku 1908, kdy jej – podle baletních historiků ve značně problematické úpravě – nastudoval Achile Viscusi.
