Varhany na tři až čtyři způsoby

Filharmonie v Hradci Králové má ve svém sále konečně varhany. Čtrnáctileté úsilí je korunováno, nástroj postaven; už je na svém místě a dolaďují se poslední detaily. Orchestr mohl ve čtvrtek (a v pátek) hrát poprvé program s opravdovými varhanami.

Výjimečnost této příležitosti přinesla sestavu skladeb, jakou hned tak někdy zase nebude možné slyšet. Tři autoři, Händel, Poulenc a Saint-Saëns, to byly tři různé podoby kombinace varhan a orchestru. Třikrát odlišný styl a zvuk – a v každém díle navíc jiný sólista.

Symfonickému programu předsadili pořadatelé sólo pro Josefa Kšicu, který je dómským varhaníkem u sv. Víta v Praze na Hradě. Večer otevřela v jeho podání Bachova hudba, ikonická a kultovní Toccata a fuga d moll, pro nejširší veřejnost skutečné ztělesnění varhan. Měla ve slavnostním programu funkci jakési fanfáry.

Hrací stůl je mobilní, v tomto případě stál na pódiu tak, aby publikum varhaníka dobře vidělo. Až v posledním díle byl integrován do orchestru, za kontrabasy. Umístění varhanního prospektu symetricky po stranách nad pódiem a ne v čele je v síni, občas používané přece jen i pro další účely, logické. Logiku má i umístění do skříní za lamely, aby píšťaly vizuálně interiéru nedominovaly. Jen jejich zvýraznění nasvícením zevnitř ještě nefunguje, takže byly varhany při koncertě v podstatě neviditelné. Byl to však jediný nedostatek, jinak vše nasvědčovalo tomu, že jde o zdařilé dílo.

Nové varhany znějí v sále velmi konkrétně. Mají univerzální dispozici, nijak vyhraněnou směrem k baroknímu nebo naopak k romantickému zvukovému ideálu; je vymyšlena tak, aby umožňovala interpretaci hudby různých období a zajímavé barevné propojení se symfonickým orchestrem. V samostatné sólové úloze, která bude jistě také využívána, překvapily varhany v Kšicově registraci hodně výraznou barvou silných rejstříků. Bylo zřetelné, že pro tento sál dává nový nástroj víc než dostatek zvuku.

Josef Kšica nehrál na začátku večera náhodou, ale s velkou symbolikou – poté, co Filharmonie v Hradci Králové dosáhla kýženého snu, je teď Svatovítská katedrála u nás dalším místem v pořadí, které usiluje o nový nástroj a získává na to postupně peníze. Královéhradecký orchestr mimochodem spoluúčinkuje v Praze 25. března na benefičním koncertě ve prospěch varhan pro tento chrám. Bacha zahrál Kšica bez laciných efektů, běžně, provozně, jako zkušený praktik.

V programu, který měl v sále Filharmonie za cíl představit pak varhany ve třech různých podobách s orchestrem, byl zařazen nejprve Händelův Varhanní koncert g moll op. 4 č. 1. Dirigentem večera byl Andreas Sebastian Weiser, sólistou v první skladbě Michal Novenko. Jde o jemně perlivou hudbu, která se dnes hrává i na mnohem menší nástroje, pokud jde o soubory specializované na starou hudbu. Varhaník proto držel zvuk na uzdě, registrace byla zajímavá, jen Filharmonie Hradec Králové v menším obsazení svou zřetelnou opatrností bezděky ukazovala, že má s barokní hudbou málo zkušeností.

Mnohem lépe seděl Filharmonii Francis Poulenc a jeho neoklasický Koncert g moll pro varhany, smyčce a tympány. Chytlavá melodická hudba s mnoha nápady, hybná a vtipná, krásně sledovatelná. Sólistou byl s jistotou Václav Uhlíř, dlouholetý královéhradecký chrámový varhaník, umělec a organolog, který také stojí za koncepcí a dispozicí tohoto nového nástroje.

Koncert vyvrcholil Třetí symfonií Camilla Saint-Saënse, romantickou skladbou počítající s velkým uplatněním varhan (a s výrazným zařazením čtyřručního klavíru), nazývanou bez autorova schválení „Varhanní“ symfonií. Vyšla pak s dodatečným věnováním zesnulému Franzi Lisztovi. S přehledem a ve správných zvukových proporcích v ní spoluúčinkoval Aleš Bárta, z masy orchestru krásně vystupující. Varhany v této skladbě s výraznými zpěvnými tématy a podmanivou atmosférou znějí v obou základních polohách – v klidné, ztišené, podmalovávající, i v té druhé, monumentální, dominující. Jde o partituru, které umějí velké orchestry dát ještě plnější, suverénnější, symfoničtější zvuk, než jaký přinášela královéhradecká filharmonie, ale skvělejší zakončení večer i přesto už stejně nemohl mít. Sestava tří tak různých děl přinesla slavnostní okamžiky, posluchačsky mimořádně vděčné. Saint-Saënsova symfonie je korunovala.

Hodnocení autora recenze: 75%

Varhanní symfonie
Josef Kšica (varhany)
Michal Novenko (vahany)
Václav Uhlíř (varhany)
Aleš Bárta (varhany)
Dirigent: Andreas Sebastian Weiser
Filharmonie Hradec Králové
15. března 2018 Sál Filharmonie Hradec Králové

program:
Johann Sebastian Bach: Toccata a fuga d moll BWV 565
Georg Friedrich Händel: Varhanní koncert č. 1 g moll op. 4 č. 1 HWV 289
Francis Poulenc: Koncert pro varhany, smyčce a tympány g moll FP 93
Camille Saint-Saëns: Symfonie č. 3 c moll op. 78 – „Varhanní“

www.fhk.cz