Nové scénické cesty
(wienerzeitung.at – 20. 10. 2017 – Judith Belfkih)
Klasické rozdělení rolí se stále více rozostřuje. Nejen mezi pohlavími, ale také v běžném hudebním provozu. Scénické produkce v operních divadlech, koncertní provedení v koncertních sálech, tak dosud vypadal programový klíč. Poloscénické meziformy se občas objevovaly tam i tam. Vídeňský Musikverein představil ve čtvrtek poprvé jevištní operní produkci – a vykročil tak na napínavou cestu do nové země.
Franz Welser-Möst má operní zkušenosti a ve Vídni se to dávno ví, byl přece hudebním ředitelem Státní opery. Jestliže teď uvedl se svým Cleveland Orchestra ve Zlatém sále Janáčkovu Lišku Bystroušku, byla to přesně mířená pointa. Scénickou fantazií naplněná a technicky vysoce moderní interpretace, která už měla úspěchy ve Spojených státech, nabízí dávku optické svěžesti, jakou bychom si přáli v mnohých operních divadlech.
S pomocí obloukovitého promítacího plátna za orchestrem poskytlo první vystoupení hostujícího Clevelandského orchestru opulentní zvukovou a obrazovou slavnost kultivovaným a ušlechtile vyváženým zvukem orchestru a prostřednictvím dirigenta, který dokáže udržet míru mezi hýřivostí a střízlivostí. Prostá animace děje (Walter Robot Studios) podtrhla v režii Yuvala Sharona humorně nejen zvukomalebné kvality Janáčkovy hudby, nýbrž propůjčila jednání zvířátek i lidí lehkost, jaká se na jevišti zřídkakdy vydaří. Dveře a otvory v plátně dovolily kostýmovaným zpěvákům vykukovat z filmové scény a ilustrovat – ne vždycky beze švů – podobenství, které dílo obsahuje. Právě u díla, jako je Liška Bystrouška, obeplouvá tato interpretace obratně mnohé nástrahy konvenční režie. V homogenním souboru podali suverénní výkony Martina Janková a Jennifer Johnson Cano jako Liška a Lišák. Výtečný byl také Alan Held jako Revírník.
Koncertní sál, opera, kino – výjimečná vyprodaná produkce ukazuje, jak se rozdílná média mohou vzájemně obohacovat. Pro krizi klasické hudby, o níž se pořád mluví, nabízejí takové multimediální večery nadějeplnou perspektivu.
Událost v obraze i zvuku
(derstandard.at – 20. 10. 2017 – tos, sten)
Nedaleko operního divadla, jehož byl hudebním ředitelem a které – po neshodách s ředitelem – opustil, stojí dirigent Franz Welser-Möst v těchto dnech opět před v podstatě operním orchestrem. Ve Zlatém sále Musikvereinu diriguje Janáčkovu Lišku Bystroušku – ve zvláštní, filmem inspirované verzi. Za Cleveland Orchestra se na plátně probouzí příroda v podobě pestrých animací.
Tvůrci barevných nápadů jsou Bill Barminski a Christopher Louie, ve filmovém plátně jsou otvory, které zpěvákům umožňují stát se součástí filmových scén. Vznikají delikátní efekty, dobře harmonující s režií Yuvala Sharona – a dobře se propojují s kvalitou interpretace: skvělé jsou Martina Janková a Jennifer Johnson Cano jako Bystrouška a Lišák, bezvadný Alan Held jako Revírník a Raymond Aceto jako Harašta. A orchestr za řízení Franze Welser-Mösta je vyvážený a transparentní a přes určitou stísněnost prostoru (Singverein zpíval v hledišti) dokázal vytvořit hudebně komorní okamžiky.
Leoš Janáček:
Příhody lišky Bystroušky
(Das schlaue Füchslein)
Dirigent: Franz Welser-Möst
Režie: Yuval Sharon
Animace: Walter Robot Studios – Bill Barminski a Christopher Louie
Projekce a světla: Jason H. Thompson
Kostýmy: Ann Closs-Farley
Masky: Cristina Waltz
Make-up: Amy Jean Wright
Wiener Sängerknaben
Singverein der Gesellschaft der Musikfreunde in Wien
The Cleveland Orchestra
19. a 20. října 2017 Grosser Saal des Musikvereins Vídeň
Füchslein Schlaukopf – Martina Janková
Förster – Alan Held
Fuchs – Jennifer Johnson Cano
Harašta – Raymond Aceto
Lapák – Daryl Freedman
Dachs / Pfarrer – Dashon Burton
Mücke / Schulmeister – David Cangelosi
Frau des Försters / Specht – Sandra Ross
Hahn / Eule – Clarissa Lyons
Pásek – Brian Keith Johnson
Frau Pásek / Schopfhenne / Eichelhäher – Marian Vogel
Grille / Frosch / Pepík – Ein Wiener Sängerknabe Sopran
Heuschrecke / Frantík – Ein Wiener Sängerknabe Sopran
Přeložila a připravila Vlasta Reittererová
