Vídeňští filharmonikové završí 77. ročník Pražského jara

„Obzvláště mě těší, že do programu byla jako závěrečná skladba zařazena Šestá symfonie Antonína Dvořáka,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor. „Dílo nonkonformní ruské autorky vychází z české pohádky o erudici a fantazii,” říká o Gubajdulině skladbě prezident Vídeňských filharmoniků Daniel Froschauer. „Následovat bude Devátá symfonie Dmitrije Šostakoviče – počin balancující na pomezí ironie a kritiky režimu. A jako znak našich blízkých vazeb jsme zvolili Dvořákovu Šestou symfonii, radostnou hudební báseň, kterou vzdává hold své české domovině.“

Vídeňští filharmonikové patří k pravidelným hostům Pražského jara už více než půlstoletí – od koncertů s Herbertem von Karajanem a Karlem Böhmem v 60. letech minulého století až po nezapomenutelný zahajovací koncert s Danielem Barenboimem v roce 2017 se Smetanovou Mou vlastí.

Andris Nelsons (1978), jeden z nejrenomovanějších dirigentů současnosti a držitel několika cen Grammy, je od sezony 2014/2015 hudebním ředitelem Bostonského symfonického orchestru a od února 2018 jednadvacátým „kapellmeisterem“ Orchestru lipského Gewandhausu. U obou orchestrů rozvíjí své dirigentské vize, podniká s nimi vřele přijímaná turné a iniciuje mezi nimi spolupráci, jejímž dosavadním vrcholem se stal koncert, který se uskutečnil na podzim 2019 v Bostonu a na němž vystoupil orchestr složený z hudebníků obou těles.

Nelsons také pravidelně spolupracuje s Berlínskými filharmoniky, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, orchestrem amsterdamského Concertgebouw či Vídeňskými filharmoniky, které v roce 2020 řídil na jejich prestižním novoročním koncertě a při příležitosti oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena s nimi uvedl cyklus symfonií tohoto skladatele v Pařížské filharmonii, mnichovském Gasteigu a Labské filharmonii v Hamburku. Je také pravidelným hostem v Royal Opera House v Covent Garden a na Hudebních slavnostech v Bayreuthu.

Jeho spolupráci s orchestry chválí odborná kritika na celém světě. „Ať už diriguje Orchestr lipského Gewandhausu v Brucknerovi nebo Vídeňské filharmoniky v Mahlerovi, Andris Nelsons si je vědom hlubokého, nedefinovatelného propojení mezi dirigentem a jeho hudebníky,“ napsal o dirigentovi prestižní britský časopis Gramophone. „Nelsons vedl dílo s jasným smyslem pro kulminaci a zdůrazňoval jeho četné detaily,“ uvedl zase Boston Classical Review.

Nelsonsova exkluzivní smlouva s Deutsche Grammophon dává vzniknout několika výjimečným nahrávacím projektům, mj. kompletům symfonií Šostakovičových (s Bostonským symfonickým orchestrem), Brucknerových (s orchestrem Gewandhausu) a Beethovenových (s Vídeňskými filharmoniky).

Pozoruhodná je ovšem i Nelsonsova raná kariéra. Rodák z lotyšské Rigy ještě před studiem dirigování působil jako trumpetista v orchestru Lotyšské národní opery. Později byl hudebním ředitelem Symfonického orchestru města Birminghamu (2008–2015), šéfdirigentem Severozápadní německé filharmonie v Herfordu (2006–2009) a v letech 2003–2007 hudebním ředitelem Lotyšské národní opery.