Proč jste přijal nabídku vyučování na Akademii Telč?
Rád objevuji nová místa a poznávám nové lidi.
Akademie Telč, to jsou významné mezinárodní hudební kurzy v nádherném historickém městě. Co budete očekávat od svých studentů na těchto kurzech?
Myslím, že jediné, co od studentů očekávám, je vášeň pro hudbu a zájem interpretovat umělecká díla. Role umělce spočívá v předávání děl a jejich myšlenek, které hraje – vždy se musí snažit jim lépe porozumět, a za tímto účelem se zajímat o skladatele v historickém kontextu, rozumět harmonii, probouzet svoji citlivost pozorováním přírody, nebe, hor, ale také pohledem na svět a společnost. Je to celoživotní práce!
Těšíte se na návštěvu Telče? Bude Akademie v Telči vaše první návštěva ČR nebo jste k nám zavítal již dříve?
Ano, jsem velmi rád, že jsem byl pozván vyučovat na tuto Akademii a těším se až poznám Telč. Nejedná se o můj první pobyt v České republice, již jsem v Praze před lety hrál. Prahu považuji za nejkrásnější město v Evropě, jaké jsem kdy viděl.
Součástí akademie Telč jsou koncertní vystoupení i koncert pedagogů. Co byste doporučil studentům, kteří jsou na pódiu nervózní? Jste při vystoupení nervózní i vy sám?
Je v pořádku být na pódiu nervózní. Všichni máme trému, a to nemusí být nutně špatná věc, protože nám umožňuje se překonat. Musíte ji přijmout, cítit se špatně a nebýt ve svém normálním rozpoložení. Jediné, co je nutné udělat, je vrátit se do přítomného okamžiku – pozorujte své dýchání, prociťte své tělo. Jakmile vaši trému přijmete, stane se téměř vaším přítelem a pomůže vám vydat ze sebe to nejlepší. Ano, jsem nervózní z koncertů, a pokud ne, vyvíjím na sebe tlak, abych nervózní byl, než vkročím na jeviště a budu mít čas ji zkrotit. Samozřejmě je mnohem těžší, když nás překvapí!
Akademie Telč zprostředkovává českým a francouzským studentům nový pohled na interpretaci hudby díky spolupráci hudebníků, kteří působí v zahraničí. Z pohledu violoncellisty — jaký je váš názor na českou interpretaci violoncellových skladeb francouzských autorů?
Při hraní díla se s ním musíme ztotožnit, abychom jej co nejlépe přednesli, to znamená ztotožnit se také s národností jeho autora (i s jeho kulturou). Když hraji Šostakoviče, snažím se nebýt Francouzem – stávám se Rusem, když hraji Schumanna, stávám se Němcem a tak dále. Český umělec, který interpretuje francouzskou hudbu, se musí snažit se stát Francouzem, porozumět francouzské kultuře. To, co mě na hudbě zajímá, je dílo, nikoliv samotný umělec.
Hrajete na historická violoncella a nahrál jste Bachovy suity, dvanáct Ricercat od G. B. degli Antoniiho a sedm Ricercarů od D. Gabrieliho. Čím vás barokní hudba nejvíce okouzlila, když se jí tak podrobně věnujete?
O barokní hudbu jsem se vždy zajímal a měl jsem štěstí, že jsem se mohl společně se studiem klasické hudby věnovat i hudbě barokní. Je to rodinné dědictví: z otcovy strany bylo vzdělání pouze akademické (Akademie), z matčiny strany se jednalo právě o barokní hudbu. Během svých studijních let, kdy jsem navštěvoval Akademii, jsem pracoval na Popperových etudách a na svém repertoáru, ale o víkendech jsem sundal bodec z violoncella, naladil jsem svůj nástroj na 415 Hz a pročítal jsem barokní literaturu s mojí matkou, mým strýcem a jejich přáteli.
Jste úspěšným violoncellistou, zakladatelem a uměleckým ředitelem hudebních kurzů Les vacances de Monsieur Haydn (Prázdniny pana Haydna) v La Roche Posay. Co byste vzkázal studentům, kteří se chtějí stát profesionálními hudebníky? Případně, co byste doporučil studentům, kteří stále váhají, zda se na letní hudební kurzy přihlásit?
Co bych řekl studentům, kteří se chtějí stát profesionálními hudebníky? Aby milovali to, čemu se věnují. Pokud hluboce milujeme činnost, které se věnujeme, pak si svoji cestu do hudebního světa najdeme. A v dnešní době musí být hudebník všestranný: být sólistou, komorním hráčem, vytvářet projekty, starat se o své vztahy s agenty a organizátory koncertů apod. Doby, kdy jste si najímali agenta pro zařízení koncertů nebo pro získání zářivé kariéry, jsou již dávno pryč. Dnes si každý musí najít svoji vlastní cestu a pracovat na tom, co je jeho srdci nejbližší.
Pokud se jedná o studenty, kteří se váhají zapsat na letní akademii, mohu jim říct, že tyto stáže jsou příležitostí, jak se setkat s jiným vyučujícím a tedy i jiným způsobem výuky a přístupu k hudbě. Je důležité a obohacující poznat více stanovisek na hudbu, protože poté si můžeme vybrat od jednoho nebo druhého učitele, co se nám líbí, nebo co nám vyhovuje.
Děkujeme za rozhovor.
