Violoncellová legenda Anner Bylsma
Anner Bylsma se narodil 17. února 1934 v haagské hudební rodině (jako Anne Bijlsma). Jeho otec, pedagog na Královské konzervatoři v Haagu (Koninklijk Conservatorium de Haag), byl první, kdo začal malého Annera učit hudbě. „Můj otec byl můj první učitel a ten nejlepší, kterého jsem kdy měl,“ řekl Bylsma ve filmovém dokumentu z roku 2014. „Naučil jsem se toho od něj mnoho, obzvláště o podstatě hudby. Protože podstatou hudby není zahrát vše dobře. Podstatou je porozumět, o čem hudba je.“
Ve svých 16 letech byl Bylsma přijat na Haagskou konzervatoř. Studoval u Carela van Leeuwen Boomkampa, prvního violoncellisty amsterdamské filharmonie (Concertgebouw Orchestra Amsterdam). Boomkamp jako první seznámil Bylsmu s barokním violoncellem.
V roce 1957 absolvoval Bylsma s vyznamenáním, poté udělal konkurs na místo prvního violoncellisty orchestru Holandské národní opery a roku 1959 vyhrál Casalsovu hudební soutěž v Mexiku. Tento úspěch mu otevřel dveře k celosvětové kariéře. Stejně jako jeho otec účinkoval v Concertgebouw Orchestra Amsterdam, kde působil mezi léty 1962 až 1968. Poté se již věnoval jen sólové a komorní hudbě.
Bylsma byl jedním z průkopníků takzvané „holandské barokní školy“, spolu s flétnistou Fransem Brüggenem a cembalistou Gustavem Leonhardtem, s nimiž hodně cestoval po světě a natočil řadu nahrávek. V devadesátých letech a po roce 2000 spolupracoval s množstvím dalších osobností, jako Malcolm Bilson, Jos van Immerseel, později například i Lucy van Dael a Catherine Manson, nebo Bob van Asperen.
Pravidleně vystupoval se soubory nejen historickými, zejména s Orpheus Chamber Orchestra, Tafelmusik, Australian Chamber Orchestra, Orchestra of the Age of Enlightenment, Freiburger Barockorchester či Rondom Kwartet.
Se svojí manželkou Verou Beths založili soubor L’Archibudelli. Šlo o průkopnický počin v oblasti historicky poučené interpretace repertoáru klasické, ale i romantické éry. Violoncellista a skladatel Giovanni Sollima v roce 2014 vybral jejich nahrávku Schubertova Kvintetu C dur do sloupku výjimečných nahrávek časopisu The Strad a poukázal na Bylsmovu neuvěřitelnou virtuozitu, s níž interpretoval repertoár romantické epochy.
Bylsma nebyl jen interpretem staré hudby. Jeho repertoár se pohyboval od poloviny 17. století až k autorům 20. století: mezi jeho nahrávky paří i skladby Dmitrije Šostakoviče, Paula Hindemitha a dalších. Jeho nahrávka suit Johanna Sebastiana Bacha (BWV 1007–1012) na barokní violoncello, vydaná v roce 1978 na labelu Seon, byla jedním z prvních počinů tohoto druhu vůbec. Během svého života natočil Bachovy suity několikrát. Pro interpretaci používal čisté střevové struny či střevové struny ovinuté stříbrem. Na jeho charakteristickém tónu měly zásluhu i nástroje, na něž hrál: violoncello od Mattea Goffrillera z roku 1695, dále pak romantický nástroj, jejž vyrobil Giovanni Francesco Pressenda roku 1865, a anonymní barokní pětistrunné violoncello piccolo, které využil zejména v interpretaci Bachovy šesté sólové suity.
Pro nahrávku Bachových suit z roku 1992 hrál Bylsma na velké violoncello „Servais Stradivarius“ (které je jedno ze tří Stradivariho nástrojů dochovaných v originálním stavu s původním krkem). Řada sólových i ansámblových nahrávek pro Sony získala prestižní ocenění (Edison Prize, Diapason d’or, Franz Liszt Prize, Vivaldi Prize a další).
Významná je též Bylsmova akademická činnost. V roce 1982 působil na Harvardově univerzitě a je autorem několika dodnes inspirativních pojednání o interpretaci. Proslulou se stala kniha Bach – The Fencing Master (Bach – Mistr šermu), v níž uvádí estetickou a stylistickou analýzu prvních tří Bachových cellových suit se zaměřením na detaily hudebního zápisu, jako například obloučky legata a další artikulační značky.
Bylsmova interpretace byla vždy založena na studiu originálních pramenů, autografů či dobových opisů. V tomto ohledu uctíval rukopis Anny Magdaleny Bachové jako klíčový pro pochopení interpretace Bachovy hudby, zejména co do artikulace a frázování. Zároveň však vždy přiznával, že jeho vlastní způsob interpretace není a nesmí být ten jediný a tento názor předával i svým studentům. Bylsma neuznával pojem „autentická interpretace“ z řady důvodů. „Tři sta let názorů menších osobností – vždy menších než Bach – znemožnilo chápat to, co stojí v úžasně jasných zápisech přesně seříznutého pera, jejichž kopie dnes všichni máme,“ píše ve svém pojednání Bylsma. K otázce romantické interpretace Bacha tak, jak ji razil Pablo Casals, Bylsma uvedl: „Jakákoliv velká osobnost vám může suity zničit, pokud sami nejste silnou osobností. A to není jeho vina.“
Jeho vášní (nejenom v Bachových suitách) bylo hledání kontrapunktu v sólovém repertoáru. Oponoval tak hráčům, kteří sloučili hudbu do jediné melodické linie. S pomocí střevových strun nalezl bohatou škálu artikulace, díky níž se vyrovnal s polyfonií na nástroji natolik monofonním, jako je violoncello.
Anner Bylsma odešel na odpočinek v roce 2006. Během prvního ročníku Amsterdam Cello Biennale (ACB) se tak svým bachovským recitálem rozloučil s koncertním pódiem. Do konce svého života ale zůstal aktivním hudebním pedagogem a pravidelným účastníkem ACB, kde vedl mistrovské třídy, přednášky a rozhovory s inspirativními osobnostmi. Bylsmovo jméno nese též ocenění, jež bienále předává osobnostem a institucím, které prokázaly zásluhy za violoncello a jeho repertoár.
Podle violoncellisty Davida Watkina měl Bylsma smysl jak pro humor, tak pro objevování nových obzorů, ale i schopnost riskovat. „Richard Egarr a já jsme ho doprovázeli na recitálu Vivaldiho sonát na kurzech Marie Leonhardt v Casa Mateus. Ten týden jsem se od něj mnoho naučil – zcela mi to změnilo život –, ale z nějakého důvodu nebyl nikdy čas nacvičovat Vivaldiho. Poslední šanci na nacvičování poskytla kavárna naproti kostelu. Když jsme vystupovali na pódium, zeptal jsem se: ,A co repetice?‘ – ,To poznáš,‘ odpověděl. A povedlo se…“ vzpomíná Watkin, který dodává, že Bylsmova nahrávka Bacha z roku 1979 nebyla jenom důležitá, ale stala se základem nové epochy v interpretaci tohoto repertoáru.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]