Vzpomínkový koncert k nedožitému životnímu jubileu Milana Bláhy

Čtenáři Opery Plus blogují

V úterý 2. května 2017 se v sále Pražské konzervatoře konal koncert k nedožitým devadesátým narozeninám akordeonisty Milana Bláhy. Účinkujícími byli studenti a pedagogové Pražské konzervatoře a Konzervatoře Jaroslava Ježka. Koncert velmi poutavě moderoval iniciátor projektu Ladislav Horák.

Úvodního slova se ujal hudební skladatel a osobní přítel Milana Bláhy Luboš Sluka, který vzpomínal na vzájemné přátelství a zejména na důležitý moment, kdy seznámil Bláhu s hudebním skladatelem Václavem Trojanem. Tím započala dlouhodobá a velmi plodná spolupráce vedoucí ke vzniku celé řady kompozic, dodnes představujících základní stavební kameny originální české akordeonové literatury. Na základě stejného modelu pak začali pro akordeon tvořit skladatelé jako například Jindřich Feld, Petr Fiala, Jan Truhlář, Dalibor Cyril Vačkář i mnoho dalších, které Bláha díky své virtuozitě pro akordeon nadchl.

Koncert byl vnitřně členěn na několik tématických okruhů. První okruh by se dal nazvat dialogem českých skladatelů (Eduard Douša, Jan Truhlář, Petr Fiala ) s tvorbou zahraniční (Bogdan Precz, Volodimir Runchak, Mika Väyrynen) a odkazoval na Bláhovy četné pedagogické a koncertní aktivity v zahraničí, především v zemích severní Evropy.

Další samostatný tématický blok tvořila hudba z oblasti jazzově inspirovaných kompozic Emanuela Rastelliho, Viktora Vlassova a Richarda Galliana v interpretaci studentů akordeonového oddělení Konzervatoře Jaroslava Ježka. Milan Bláha totiž nebyl pouze interpretem úzce orientovaným na originální akordeonovou tvorbu, ale působil rovněž jako interpret hudby nonartificiální (či hudby takzvaného vyššího populáru) v několika komorních uskupeních. Nejznámější je zřejmě akordeonové duo Bláha – Fábera, případně spolupráce s pozdější manželkou Věrou Ublovou.

Poslední tématický okruh byl věnován hudbě Václava Trojana. Zazněla Zřícená katedrála pro akordeon, reflektující skladatelovy pocity bezprostředně po druhé světové válce, dále Ospalá princezna ve verzi pro akordeon a housle, známá jako jedna z částí Trojanova koncertu pro akordeon a orchestr Pohádky, kterému dominuje autorova nesmrtelná melodická invence. Čtyři části ze suity Princ Bajaja pro housle, kytaru a akordeon (Smutné království, Rytířské hry, Na hradě královském – Gavotta, Kejklíři a šaškové) posluchačům připomněly vznik a činnost Tria pro musica moderna (později též Trojanova tria), které Milan Bláha založil společně s houslistou Alexejem Mádlem a kytaristou Milanem Zelenkou. Na závěr koncertu zazněla asi nejpopulárnější skladba Václava Trojana, Tarantella pro dva akordeony, kterou si Bláha “objednal” zejména kvůli možnosti naplno předvést svoje interpretační dovednosti.

Velmi vydařená byla vizuální složka koncertu, tvořená projekcí dobových fotografií Milana Bláhy a umožňující posluchačům lepší vnímání kontextu právě znějící hudební produkce. Zazněla řada vzpomínek a historek, které pomohly všem zúčastněným poznat lidskou i profesní tvář Milana Bláhy, a také zdravice švédského akordeonisty a pedagoga Jörgena Sundeqvista, jež poukázala na přesah a význam interpretačního odkazu, který Milan Bláha zanechal dalším generacím akordeonistů.

I váš text v této rubrice rádi uveřejníme. Naše adresa: [email protected]