 Letošní dvojité wagnerovské jubileum jednoho z nejvýraznějších představitelů německého hudebního romantismu (22. května 1813 Lipsko – 13. února 1883 Benátky) se stále zřetelněji začíná projevovat v programech divadel i koncertních síní. Právě na dnešní večer je v mnichovském Divadle prince regenta ohlášena v koncertním provedení druhá Wagnerova opera (nepočítáme-li nedokončenou prvotinu Svatba), kterou je jen zřídka hraná Das Liebesverbot oder Novize von Palermo (Zákaz lásky aneb Novicka z Palerma). Wagner si k ní libreto napsal sám, na motivy Shakesparovy hry Veta za vetu (též Oko za oko či Půjčka za oplátku). Skladatel ovšem předlohu velmi výrazně upravil, posílil její komické prvky a děj přesunul na Sicílii. Samotnou partituru, která – jak potvrzují četní muzikologové – nezapře inspiraci především tvorbou Belliniho, sice rozhodně jako nezdařilou hodnotit nelze, obsahuje obratně prokomponované ansámbly a působivé sborové scény. I přesto ale magdeburgská premiéra této komické opery ovšem tehdy třiadvacetiletého skladatele, zastávajícího v tamním divadle druhým rokem místo hudebního ředitele, vůbec nepotěšila: u publika totiž dílo zcela propadlo, vzápětí pak na takřka prázdné repríze (přišli údajně jen tři diváci) došlo mezi zpěváky dokonce k hádce a představení proto muselo být předčasně ukončeno. Ani nikdy později Zákaz lásky nenašel trvalejší místo v repertoáru operních domů.
Letošní dvojité wagnerovské jubileum jednoho z nejvýraznějších představitelů německého hudebního romantismu (22. května 1813 Lipsko – 13. února 1883 Benátky) se stále zřetelněji začíná projevovat v programech divadel i koncertních síní. Právě na dnešní večer je v mnichovském Divadle prince regenta ohlášena v koncertním provedení druhá Wagnerova opera (nepočítáme-li nedokončenou prvotinu Svatba), kterou je jen zřídka hraná Das Liebesverbot oder Novize von Palermo (Zákaz lásky aneb Novicka z Palerma). Wagner si k ní libreto napsal sám, na motivy Shakesparovy hry Veta za vetu (též Oko za oko či Půjčka za oplátku). Skladatel ovšem předlohu velmi výrazně upravil, posílil její komické prvky a děj přesunul na Sicílii. Samotnou partituru, která – jak potvrzují četní muzikologové – nezapře inspiraci především tvorbou Belliniho, sice rozhodně jako nezdařilou hodnotit nelze, obsahuje obratně prokomponované ansámbly a působivé sborové scény. I přesto ale magdeburgská premiéra této komické opery ovšem tehdy třiadvacetiletého skladatele, zastávajícího v tamním divadle druhým rokem místo hudebního ředitele, vůbec nepotěšila: u publika totiž dílo zcela propadlo, vzápětí pak na takřka prázdné repríze (přišli údajně jen tři diváci) došlo mezi zpěváky dokonce k hádce a představení proto muselo být předčasně ukončeno. Ani nikdy později Zákaz lásky nenašel trvalejší místo v repertoáru operních domů. Dnešní mnichovské koncertní uvedení Wagnerova Zákazu lásky je ovšem pozoruhodné nejen samo o sobě, ale z našeho pohledu i kvůli tomu, že Mnichovský rozhlasový orchestr s dirigentem Ulfem Schirmerem přizval k provedení i náš Pražský filharmonický sbor. Jeho sbormistr Lukáš Vasilek k tomu pro Operu Plus přímo z Mnichova napsal:
Dnešní mnichovské koncertní uvedení Wagnerova Zákazu lásky je ovšem pozoruhodné nejen samo o sobě, ale z našeho pohledu i kvůli tomu, že Mnichovský rozhlasový orchestr s dirigentem Ulfem Schirmerem přizval k provedení i náš Pražský filharmonický sbor. Jeho sbormistr Lukáš Vasilek k tomu pro Operu Plus přímo z Mnichova napsal: 
Zákaz lásky má velmi rozsáhlý sborový part. Sborová sazba tohoto Wagnerova raného díla je tradiční a v mnohém připomíná italskou romantickou operu (například Rossiniho či Donizettiho). Sborový part je ovšem nezvykle náročný a soprán a tenor jsou položeny velmi vysoko. V partituře také převažují velmi rychlá tempa, která komplikují výslovnost obrovského množství textu; s vyslovováním všech předepsaných slov tak mají problémy i německé sbory na dostupných nahrávkách. Další zvláštností je, že téměř po celou dobu trvání opery zpívá současně se sborem také ansámbl sólistů. A ten je poměrně rozsáhlý – zahrnuje tři soprány, čtyři tenory, dva barytony a dva basy.
Při tomto koncertním provedení bude opera provedena se škrty, i přesto bude trvat okolo tří hodin. Toto mnichovské vystoupení je naše v pořadí už třetí spolupráce s Bavorským rozhlasem při nahrávání málo známých německých oper. Poprvé se nesetkáváme ani s dirigentem Ulfem Schirmerem. Již dříve jsme s ním v Mnichově natočili operu Alberta Lortzinga Regina a také jsme po jeho vedením vystupovali v posledních dvou letech na Bregenzském festivalu, kde nastudoval a řídil Andreu Chéniera.
Doplňme ještě, že dnešní večer z mnichovského Divadla prince regenta uvede v přímém přenosu rozhlasová stanice BR4 Klassik, a to od 19 hodin. Tady jsou fotografie ze zkoušek:
+++




 ===
===
Richard Wagner:
 Das Liebesverbot oder Novize von Palermo 
 (Zákaz lásky aneb Novicka z Palerma)
 (koncertní provedení)
 Dirigent: Ulf Schirmer
 Sbormistr: Lukáš Vasilek
 Münchner Rundfunkorchester
 Pražský filharmonický sbor
 20. ledna 2013 Prinzregententheater Mnichov
Friedrich – Tuomas Pursio 
 Luzio – Bernhard Berchthold 
 Claudio – Daniel Brenna 
 Antonio – Mauro Peter
 Danieli – Michael Dries 
 Isabella – Erika Sunnegårdh
 Mariana – Marika Schönberg 
 Brighella – Peter Schöne 
 Angelo – Kay Stiefermann 
 Dorella – Magdalena Hinterdobler 
 Pontio Pilato – Andreas Winkler 

 
								 
					 
			 
                               